Archiv štítku: Psychika

Citlivost není slabost. Skrytá síla, o které je dobré vědět.


Je to omezení i dar. Vysoká citlivost, v angličtině je tento fenomén známý jako Highly Sensitive Person (HSP). Možná jste se s tím pojmem ještě nesetkali, možná jo. Do určité míry se dotýká nás všech.

15-20 % lidí patří mezi zvýšeně citlivé jedince.

I pro ostatní je velmi praktické vědět, o co jde – protože HSP jsou jejich zaměstnanci, děti, sourozenci, rodiče, kamarádi či kolegové. Je-li někdo více citlivý, je pro něj důležité zjistit, že na to není sám. I proto tohle téma dnes otevírám.

Jestliže jsme HSP a pochopíme naše přednosti, můžeme je využít ve prospěch nás všech. A že je o co stát! Zásadní podmínkou, abychom to zvládli, je postarat se nejprve o své potřeby:

Více klidu, čas na zpracování vjemů, příroda, správná strava, tvůrčí činnost a lidé, kteří nás pochopí.

Kdo je to vlastně ten HSP

Tak především jde o lidi s velmi bohatým vnitřním životem. Furt něco zpracováváme. Navenek to může působit, že jsme zpomalení. Uvnitř to ale frčí. Nedokážeme dělat tolik věcí, co ostatní. V šíři záběru. Jenže to doženeme v hloubce. Kvalita vítězí nad kvantitou.

Vysoce citliví lidé se narodili s nervovým systémem, který jim umožňuje vnímat a zpracovávat vnější i vnitřní podněty intenzivněji než ostatním lidem. Jedná se o výrazný a proměnlivý povahový rys.

30 % HSP jsou extroverti, 70 % introverti.

Citlivý introvert to nemusí mít vždy snadné. Ovšem vysoce citlivý extrovert – ten má opravdu „zajímavý a netradiční život“. Mohu potvrdit, patřím mezi ně. Potřebuje lidi, ale nesmí jich být moc. Potřebujete furt něco nového, ale ne moc. Hledá dobrodružství. Ale ne moc. Navíc nikdy neví dopředu, co bude moc. A tak je dobré, naučit se říkat „ne“. Jinak se zblázní.

Introvert není to samé jako vysoce citlivý člověk. Tyto pojmy se pouze překrývají. Introverti ani vysoce citliví lidé nepotřebují velké množství zážitků. Žijí totiž z vlastních myšlenek a fantazií. Spotřebovávají velké množství energie na uvažování a zpracování dojmů. Být vysoce citlivým extrovertem je neobyčejně náročné. Může docházet k frustracím, protože extrovertní citliví lidé chtějí být mnohem společenštější, než dokážou vydržet.

Někdy to vypadá, že HSP je věčně nespokojený bručoun, který si neumí užít život. Ve chvíli, kdy jsou však splněné určité podmínky, je to přesně naopak. Umí ocenit každou maličkost a radovat se z ní. Kytička, miminko, sluníčko, jůůůů. Úsměvy, pochvala. Jééé.

Tři výrazná rozlišovací kritéria, která jsou vlastní všem HSP

  • omezená zóna, v níž se cítí komfortně;
  • rychle dojde k předráždění, případně nadměrné stimulaci;
  • podněty a informace dlouho doznívají.

HSP vstřebává více vjemů a víc o nich přemýšlí. Má obzvláště jemnou nervovou soustavu, bohatou fantazii. Jeho harddisk se rychleji zaplní. Pro některé HSP může být náročné řídit auto, nebo být naprosto soustředěný někde, kde na něj útočí příliš mnoho vjemů.

Výhodou hluboké vnímavosti je zvýšená empatie. Pracuje-li s lidmi, dokáže nasát víc informací a to nejen ze slov. Taky se tím ale dříve vyčerpá.

Za vyšší empatii může vyšší koncentrace zrcadlových neuronů v mozku. Ty jsou zodpovědné za schopnost cítit to, co cítí druzí. Zachycují, zpracovávají a interpretují emoce druhých. Lidé se zvýšenou empatií tak mají vysoké pochopení pro činy druhých lidí.

Když je však HSP přetížen, může se chovat bezohledně a je to s ním pak náročné. Proto je lepší, když citlivý člověk takovým přetížení předchází.

HSP zvládnou pohlížet na jednu věc z mnoha různých úhlů. Bývají velmi kreativní. Patří sem mnozí spisovatelé, výtvarníci a myslitelé.

Komu se hodí znalost o fenoménu „Highly Sensitive Person“

Mít povědomí o HSP se hodí každému. Ale hlavně personalistům, manažerům, lékařům, učitelům, koučům, trenérům, podnikatelům, psychologům, rodičům a především – těm, kdo jsou sami HSP.

Být vysoce citlivý sebou nese zvládání náročných situací, do kterých se HSP často dostává. Jenže… mrkněte na seznam úžasných vlastností a potenciálu všech vysoce citlivých lidí.

Vlastnosti a potenciál HSP

  • Empatie a sociální cítění
  • Silné hodnoty
  • Vytříbené smysly a diferenciované vnímání
  • Svědomitost a zodpovědnost
  • Vysoká intuice a spiritualita
  • Inovační schopnosti a komplexní myšlení
  • Kreativita a umělecký talent
  • Schopnost nalézat řešení a jednat v krizi
  • Zvědavost a schopnost nadchnout se
  • Hloubka myšlenek a pocitů
  • Psychická a životní síla

Takže…. takovýto člověk je nepostradatelnou součástí každého týmu, který „to chce někam dotáhnout“. Máte-li ho v rodině, buďte na něj hodní, hýčkejte si ho a občas ho prosím i vyslechněte 🙂 A jestli jste se našli a patříte mezi vysoce citlivé jedince – nebojte se projevovat svoji citlivost – svět nás potřebuje přesně takové, jací jsme.

Jsem to já, nejsem to já?

Tápete, zda jste HSP? Zajímá vás toto téma více do hloubky? Chcete vědět, jak podpořit své zdraví, začít využívat své silné stránky a zlepšit celkově svůj život? Napište mi „zajímá mě téma HSP“ na anna.jermarova@gmail.com.

Zdraví a síla citlivých lidí se dá podpořit mnoha prostředky – stravou, úpravou prostředí, pochopením ostatních lidí, prací, která odpovídá našim hodnotám… Dnešní svět potřebuje vizionáře, lidi s citem, „zjemňovače“ a „dolaďovače“.

Jak porozumět sám sobě i ostatním

Tak dobře, já to přiznám. Trochu jsem se zbláznila. Kde chodím, tam o tom mluvím. V minulém příspěvku jsem psala o Akademii Xany Bati. O tom, jak zapracovat na svém těle, aby bylo nejen krásnější, ale i zdravější. Koncepce fyziologického omlazování mě fakt dostala. To jsem ale nevěděla, co přijde poté. Koncepcí se zabývám od letošního února a doteď mě nadšení nepřešlo. Naopak se stupňuje.

Všechno kolem těla a zdraví mě zajímá. Jenže úplně nejvíc mě zajímá psychologie. I mé konzultace jsou protknuté psychologií ve smyslu – pomoci druhým dobře se cítit, pochopit sebe i ostatní, být šťastní. A díky metodě, kterou vám tu představím, dostává vše, co znám, nový rozměr.

Akademie Xany Bati obsahuje tři části – omlazování, poznání, úspěch. Když jsem dostala příležitost účastnit se „kurzu poznání“ (tzv. Eniomatrix), neváhala jsem ani minutu. A právě o Eniomatrixu je tento článek. Píšu ho proto, že i vy máte možnost se do kurzu zapojit a díky tomu se lépe zorientovat v tomto světě.

Každý z nás vnímá a zpracovává informace trochu jinak

Tohle když člověk pochopí a naučí se základní principy, velice se mu zjednodušší život. Řekla bych dokonce, že z něj spadne obrovský balvan. Uff – mám to správně. Nejsem blázen! Tato zjištění bývají průlomová a přeji je všem, kdo někdy pochybovali o sobě a svých schopnostech. Všem, kdo se někdy ptali, „kdo jsem?“ a „jaké mám poslání?“, „jaký partner se ke mně hodí?“. Vědět opravdové odpovědi na tyto otázky je k nezaplacení. Mně osobně se v tomto kurzu spojuje několikaleté zkoumání různých typlogií a psychologických přístupů. Nejasné náznaky smyslu života dostávají jasné kontury. Věřím, že hodně lidí to bude mít podobně.

Náplň kurzu Eniomatrix

V kurzu se učíme určovat typ osobnosti podle způsobů vnímání a zpracování informací o okolním světě. Použitím této metody můžeme dosáhnout  produktivní, zdravé a úspěšné  komunikace se sebou samým, s druhými lidmi, společností, přírodou, penězi a jinými důležitými prvky lidského života.

Je to vážně dobrodružství. Jednotlivé typy osobnosti totiž poznáte i podle stavby těla, podle toho, jaká volí slova a slovní obraty. Vytváříte si tak psychologický portrét lidí kolem sebe. Zvlášť užitečné je použití této metody při výchově dětí. Na určitý typ dětí například nemůžete křičet… Co je ale hlavní, že začnete podporovat vývoj silných stránek a talentů vašich dětí.

Eniomatrix pomáhá v osobním i profesním životě, pomáhá najít cestu k životnímu partnerovi, najít vhodné spolupracovníky do týmu a to tak, abychom se vzájemně doplňovali.

Otázka zdraví a šťastného života

Žijete-li ve svém „psychotypu“ – tedy zjednodušeně – žijete-li svůj život a né život někoho jiného – jste zdraví. Když tomu tak není, jste nemocní a depresivní. Tuším, že tohle je případ velké části populace. Pojďme to změnit!

 

Většina lidí nepotřebuje užívat antidepresiva. Potřebujeme jen najít sami sebe a začít si užívat si život a vzájemnou spolupráci. Respektovat se navzájem se svými odlišnostmi a vyhnout se tak zbytečným konfliktům, násilnostem a nedorozuměním.

Pro zvídavé: technologie Eniomatrix je zpracovaná na základě…

  1. psychologické analýzy
  2. neuro – lingvistického programování
  3. modelu Eriksona
  4. transakční analýzy
  5. duchovně-sociální struktury společnosti
  6. tělesné psychoanalýzy
  7. parapsychologie
  8. dispoziční prognostiky

aj. účinných východních a západních psychologických technik.

Tak co vy na to? Pojďme efektivně měnit svět k lepšímu, zlepšovat své zdraví, vychovávat děti podle jejich potřeb a silných stránek. Prostě být zase o kousek více vědomými lidmi. To je cesta ke štěstí.

Zájemci o „kurz poznání“, napište mi na anna.jermarova@gmail.com, případně pište rovnou asistentce Xany Bati – Lucce na info@xanabati.cz. Lucku budete milovat.

A taky si zamilujete facebokovou skupinu Enimoatrixu, kde probíráme naše zkušenosti z průběhu kurzu a konzultujeme s Xanou veškeré dotazy. Zábava zaručena!

 

 

Nejste bezmocní – jaká strava pomáhá vyléčit

14993524_10208261833766575_857828612661955307_nČasto si zapisuju tipy na něco zajímavého a přínosného. A tak se ke mně dostala i kniha Nejste bezmocní od Kelly A. Turner s pod-titulkem – co můžete dělat proti rakovině.

Autorka zkoumala životy asi tisícovky lidí, u kterých došlo k tzv. radikální remisi rakoviny. Spontánní ústup onemocnění bez lékařského zásahu. Co měly všechny tyto případy společné? To je obsahem celé knihy. Jedná se o devět faktorů, které se vyskytovali u všech případů remise. Určitě není divu, že jedním z těchto faktorů byla radikální změna stavování.

 Devět společných faktorů vyléčení

  1. radikální změna stravování
  2. převzetí zodpovědnosti za vlastní zdraví,
  3. naslouchání intuici,
  4. užívání bylin a doplňků stravy,
  5. uvolnění potlačených emocí,
  6. prožívání pozitivních emocí,
  7. přijetí podpory od druhých,
  8. prohloubení spirituality
  9. a pádné důvody, proč žít.

Přijde mi to celé nad míru zajímavé. Co bod, to perla!

Knihu mám teprve rozečtenou a tak dnes zůstanu pouze u bodu jedna – u stravy. K těm dalším faktorům napíšu něco příště, až knížku dočtu. Myslím, že to celé lze vztáhnout nejen k rakovině, ale i dalším tzv. závažným onemocněním. A taky jako prevence – to je snad ještě důležitější. Jinak řečeno, následující poznatky jsou ku prospěchu všem.

„Nechť je strava tvým lékem a lék tvou stravou.“ – Hippokratés

Toto řekl Hippokratés před více než dvěma tisíci lety. Jak je tedy možné, že se dnes studenti medicíny téměř vůbec neučí o výživě? O výživě jakožto léku. Tyto úvahy necháme teď stranou a podíváme se, co pomohlo v oblasti stravy tisícovce lidí dostat se z rakoviny.

Faktor 1. – radikální změna stravování

reflecting VOLNĚUrčitě by se dalo polemizovat, co konkrétně je pro koho vhodné a proč. Výživa je jen jeden z faktorů, který má vliv na naše zdraví. Pro někoho okrajový, pro jiného zásadní. Důležitá je informace, že kvalita stravy má vždy vliv na naše zdraví. Vždy je potřeba trochu experimentovat a hlavně převzít zodpovědnost za vlastní zdraví (viz druhý faktor vyléčení).

Spontánní ústupy rakoviny bez lékařského zásahu – co mají společeného v oblasti stravy

  • značné omezení (či úplné vyloučení) cukru, masa, mléčných výrobků a průmyslově zpracovaných potravin
  • značné zvýšení konzumace zeleniny a ovoce
  • konzulmace BIO-potravin
  • pití filtrované vody

Můj pohled na věc

Co se týká vyloučení či omezení, byla bych striktní u rafinovaného cukru a průmyslově zpracovaných potravin. Já osobně bych šla cestou výrazného snížení veškerých sacharidů ve stravě. Důvod je i ten, že rakovinné buňky potřebují k přežití glukózu, zdravé buňky dokáží fungovat i díky látkám zvaným ketony. Ty vznikají při využívání tuku jako zdroje energie. U mnohých onemocněních se jeví nízkosacharidová strava jako jedna z nejúčinnějších. A může mít opravdu velké výsledky.

Dále je potřeba chránit organizmus před nadměrným příjmem toxinů – ať už z jídla, z kosmetiky, vody. Jistě, že se nevyhneme všem škodlivinám, ale podstatnou část můžeme odfiltrovat. V neposlední řadě (a možná, že je to i nejdůležitější) bychom se měli vyvarovat „toxických myšlenek“.

Cukr

Dát pryč rafinovaný cukr je zásadní. Velice ku prospěchu je i snížení rychle vstřebatelných sacharidů, jako jsou brambory, rýže, těstoviny a další výrobky z bílé mouky. Spolu se snížením sacharidů navyšujeme příjem zdravých tuků: kokosový olej bio lisovaný za studena a další kokosové produkty, avokádo, olivy, máslo či ghí (přepuštěné máslo), vaječný žloutek, semínka a ořechy – tady pozor na původ a žluknutí. Spousta tuku se vyskutuje v potravinách přirozeně, není důvod je odtučňovat či odstraňovat (např. mléčný tuk či vaječný žloutek).

Mléčné výrobky

Téma mléčných výrobků je široké. Mohou škodit i prospívat. Jsou lidé s intolerancí mléčných bílkovin či mléčného cukru. Nejvíce problematická je u mléčných produktů hlavně jejich průmyslová výroba (homogenizace mléka a další zásahy, rezidua růstových hormonů, antibiotik, v neposlední řadě také neetické zacházení se zvířaty).

Co můžeme udělat?

  • dát přednost fermentovaným výrobkům, plnotučným, dále výrobkům které pocházejí od zvířat z pastvy (ne krmených obilím), např. z biofarem
  • vhodné jsou i ovčí a kozí produkty 
  • mějme na paměti, že mléko je hlenotvorné, tudíž absolutně nevhodné při rýmě, nachlazení, astmatu
  • při vyloučení mléčných výrobků dbát na jiný příjem vápníku, což není zase takový problém (listová zelenina, luštěniny, ořechy, spirulina…)

Maso

Nemyslím si, že by výrazně škodilo maso samo o sobě – co škodí, je jeho nešetrná úprava (grilování, smažení), průmyslové zpracování (nitrátové soli a další látky v masných výrobcích typu klobása, salám) a původ – tedy zacházení se zvířaty (velkochovy – rezidua růstových hormonů, antibiotik, nepřirozená strava zvířat měnící složení masa).

Není nutné zcela se vzdát masa, stejně jako není nutné maso jíst. Problém je v tom, že většina lidí, kteří jedí maso (každý den, nebo dokonce několikrát denně), jedí právě maso z velkochovů, průmyslově zpracované, často v podobě uzenin.

Co dělat? Dát přednost vařenému, dušenému či jinak šetrně připravenému masu z ekologických chovů a podle našeho individuálního nastavení případně také omezit jeho množství.

Průmyslově zpracované potraviny

Potraviny vyrobené z bílé mouky a cukru, běžné pečivo, průmyslové sladkosti, těstoviny, různé hotovky a konzervy. To je mrtvá strava. Taková potrava nám ubírá energii. My ji naopak, především v nemoci, potřebujeme dodávat. Proto je důležité jíst co nejvíce čerstvé potraviny v čele se zeleninou.

Chcete-li jíst obiloviny, vybírejte spíše bezlepkové a celozrnné, jako je třeba neloupaná rýže nebo pseudoobilovina quinoa.

Léčivá síla zeleniny a ovoce

mrkev a cibule VOLNĚKonkrétně proti rakovině nejlépe působí brukvovitá česnekovitá zelenina – zelí, brokolice, květák, cibule, česnek, pórek a další. Z ovoce jsou skvělé bobuloviny, jako jsou maliny, borůvky, rybíz, ostružiny apod.

Základem naší stravy by měla být hlavně zelenina, ať už syrová, nebo šetrně tepelně upravená. Jednoduše potřebujeme jíst tzv. živou stravu.

Biopotraviny pro detoxikaci organizmu

Při jakékoliv závažné nemoci je potřeba snížit na minimum příjem toxinů do těla. Vřele doporučuji, obzvlášť máte-li diagnostikovanou závažnou chorobu, vyhledávat potraviny bez zbytečných škodlivin, tedy v biokvalitě.

Skvělý může být i půst. Většina živočichů, když onemocní, přestane instinktivně na určitou dobu přijímat potravu a odpočívá, než se uzdraví.

Pití filtrované vody

Další změna, kterou téměř všech tisíc zkoumaných lidí provedlo, byla výměna všech limonád a džusů za čistou pitnou vodu. Přibližně osm sklenic čisté vody každý den. Kohoutková voda není nejlepší, i když se to liší místo od místa. Obsahuje příliš mnoho nevhodných látek – chlór, těžké kovy a další látky, které nechceme přijímat. Dobrým řešením jsou kvalitní vodní filtry napojené na vodovod.

Pár slov závěrem

Uvedené změny ve výživě nelze vzít jako 100% záruku uzdravení. Většina lidí, kteří se díky těmto změnám uzdravili z vážné nemoci, pracovali i s dalšími „faktory vyléčení“. Mnoho z nich spolupracovalo s odborníky. Jiní se ponořili do studia všemožných informací a převzali absolutní kontrolu nad svým zdravím, třeba i proto, že jejich lékař měl negativní přístup.

slunečno VOLNĚAutorka nedává pacientům nějakou falešnou naději ani zaručený návod na uzdravení, ale nabízí reálné možnosti, jak něco smysluplného dělat v situaci, kdy si člověk připadá zcela bezmocný. Důležité je udělat první krok a nezůstávat pasivní.