Archiv pro štítek: Moje zkušenosti

Výzva k akci – pojďme do toho letos šlápnout!

Novoroční výzva. Přesně tahle slova mě poslední roky nechávala chladnou. Letos je to jinak. Pouštím se s vervou do věcí, které jsem léta odkládala. Říkala si, že někdy začnu, ale ne teď. Jenže čas běží a na konci roku zjišťujeme, že jsme ještě nezačali. Necítíme se kvůli tomu ani trochu dobře.

Co takhle letos opravdu zhubnout, dostat se do formy, zbavit se zdravotních obtíží?

Moje „předsevzetí“ je vrátit se zase k běžeckému lyžování a pohybu, jako před lety. Už jsem začala na Silvestra! Nepotřebuju moc hubnout, ale opět trochu zkvalitnit jídelníček – to je můj další cíl. A co vy? Možná, že jíte poslední dobou fakt blbě a chybí vám pohyb. A tak jste přibrali do nelichotivých tvarů a kil. Pojďte do toho letos pořádně šlápnout a začít žít více zdravě. Ten skvělý pocit a energie stojí za to. A co teprv pohled do zrcadla!

Ať už jste na tom jakkoliv – vždycky se můžete rozhodnout, že něco přestanete / začnete dělat. I kdyby jste před tím stokrát selhali. Mám s tím svoji zkušenost. K něčemu se vám přiznám. Už několik let se snažím si doma uklidit. A stále se mi to nedaří. Letos na to jdu jinak. Rozhodla jsem se připravit si podporující prostředí – v mém případě to je redukce věcí, zbavení se nepotřebného. Nemám na to moc velký talent, ale vím, že to chci a budu na tom pracovat. Úplně stejné je to při hubnutí, či změně životního stylu. Nastavit si prostředí kolem sebe tak, aby nás podporovalo. Netahejme to všechno „silnou vůlí“. Pojďme si to zjednodušit.

Všechno začíná rozhodnutím a posléze prvním krokem. Nemít doma nezdravé potraviny. Zapsat se na hodiny jógy. Začít chodit každý den 4 kilometry. Najmout si trenéra. Plánovat si jídlo dopředu. Zajít za výživovým poradcem. Prostě udělat první krok a pak pomalu další a další…

Letos to zvládnu!

Je možné, že si to říkáte už deset let a furt nic. No jo, vůle. To znám. Na pevnou vůli nemá cenu spoléhat! Potřebujeme motivaci.

Bavila jsem se letos s jedním psychologem a doteď si pamatuju, jak říkal: „Na motivaci se nečeká, musíte začít něco dělat a motivace přijde po cestě.“ Matně si vzpomínám, když jsem závodila v biatlonu, že to bylo přesně to, co mě drželo několik let u každodenních tréninků. Nejprve se pro něco nadchneme (opravdu to chceme) a jakmile začneme s vervou dělat správné kroky – máme napůl vyhráno. Radost z odvedené práce a dosažené výsledky nás budou motivovat dál. Nejdůležitější a zároveň nejtěžší je udělat první krok.

Jaké máme možnosti, když chceme zhubnout

Ať už chceme dosáhnout čehokoliv, bude potřeba investovat určitou energii. V našem případě jsou to ČAS / PENÍZE / MYŠLENÍ. Občas se najdou lidi, kteří předpokládají, že je práce na svém vlastním zdraví nebude nic stát. Vždycky vás to bude něco stát a většinou si vybíráte mezi tím, zda zaplatíte časem nebo penězi. Zvažte, zda se pouštět do akce sami, nebo si najít nějakou podporu. Čím jste na tom zdravotně hůře, tím více doporučuji najít si odborného „průvodce“.

1) Jsem relativně zdravý – potřebuji shodit, zpevnit, nebo prostě jen chci jíst zdravě.

A) Jsem ochoten investovat hodně času a vlastní energii do získávání správných informací. Toto je sice nejnáročnější metoda, co se týká času a úsilí, ale také nejlevnější. Sami si čtete a filtrujete informace a podle toho si sestavíte plán a režim, který vám bude vyhovovat. Tento postup funguje jen malému množství nadšenců a vytrvalců.

B) Jsem ochoten investovat trochu času a trochu peněz (tzn. pár minut denně a pár stovek za měsíc). Jestli patříte do této skupiny – vyzkoušejte Tomášův on-line program Výzva 21 dní . Dále v textu o něm píšu více.

C) Rád se svěřím do rukou specialisty a investuju raději více peněz, můj čas je drahý, chci co nejefektivnější cestu ke svému cíli. Nebo prostě potřebuju zcela osobní přístup a uvítám péči, podporu a pomoc.

2) Mám již výrazné zdravotní potíže a/nebo výraznou nadváhu.

V tomto případě doporučuji rovnou vyhledat odborníka, nejlépe doktora otevřeného „alternativním“ metodám, otevřeného nutričního terapeuta nebo jiného specialistu. Takovým klientům se věnuji i já, takže máte-li zájem, můžete využít mých služeb. Týká se to různých civilizačních onemocnění (diabetes II. typu, vysoký tlak, metabolický syndrom, obezita vyššího stupně…), ale i počínajících neuro-degenerativních nemocí (roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba či Parkinson).

Výzva 21 dní – online program: cvičení i jídelníček

Tomáše Jehličku sleduju už pár let. Pamatuju si, když jsem před mnoha lety zkoušela cviky podle jeho webu „Cvičení-doma“. Pak přišel s „Trenérem on-line“ a v roce 2014 vytvořil naprosto vymakaný on-line program Výzva 21 dní, kterým prošlo více jak 7000 lidí. První týden si můžete vyzkoušet zdarma. Následně je koupi buď 21 dní programu, nebo rovnou tři měsíce. Jestli je toto váš šálek kávy, určitě doporučuju zaplatit si rovnou tři měsíce. Sama jsem si videa prošla a musím říct, že je to super. Cvičení mám trochu jiné (svoje, které provádím každé ráno, plus teď v zimě běžky), ale co se týká výživy – moc se mi líbí, jak to má Tomáš detailně propracované – s opravdovým cílem pomoci lidem.

Motivuje, poukazuje na možné chyby, vede vás každý den pomocí videa. Nebojí se zdravých tuků (hurá), naopak doporučuje snižovat sacharidy (jeden z nejlepších systémů na hubnutí) – i když ne nutně zcela low-carb. Také, stejně jako já, nedoporučuje konzumovat pšenici.

Výzva 21 dní běží už třetím rokem. A mnoha lidem bezvadně funguje, stačí se podívat do sekce VÝSLEDKY (Síň slávy). Na podporu všech výzvařů je k dispozici aktivní podpůrná facebooková skupina.

Cena: vzhledem k tomu, jakou v programu dostanete podporu, jde o velice levnou záležitost. Nejdražší verze na tři mešíce vás vyjde na pouhých 1299 Kč, což vážně není mnoho. Takže kdo uvítá on-line program, který kombinuje cvičení doma a úpravu jídleníčku, případně nemá peněz nazbyt, jděte do toho.

Jídelníčková výzva

Od loňska je k dispozici i Jídelníčková výzva, která se zabývá samotnou výživou. Opět tedy, pokud vám vyhovuje forma každodenních videí „krok za krokem“, s bezvadnou podporou a motivační složkou, a nemáte specifické zdravotní potíže, jděte do toho. Cenově něco pod tisícovku za 8 týdnů jídelníčkového tréninku. První týden můžete vyzkoušet zdarma.

 

Můj současný postoj k výživě a zdraví

changingJe docela zajímavé sledovat, jak se vyvíjí náš postoj k čemukoliv. Mít stále stejný náhled na všechno kolem sebe je téměř nemožné. Tím, jak jdeme životem, získáváme stále nové zkušenosti. A tak se vyvíjí i můj pohled na výživu a zdraví. Snažím se zůstat otevřená novým možnostem a změnám.

„K objevům obvykle nedochází podle návodu, ale tak, že sejdete z hlavní cesty a pokusíte se prozkoumat neznámé území.“ – Fellini Federico

Já a výživa – historické okénko

Vzpomínám si, jak jsem začínala někdy před 18 lety na knížkách Petra Fořta a časopisech Fitness. V té době jsem přesedlala z atletiky na biatlon, který se stal na sedm let mou hlavní „volnočasovou“ náplní. K výživě jsem se dostala přes sport. Přišlo mi to logické – když sportuju, chci čerpat kvalitní palivo. Tento pohled mi zůstal, jen se v průběhu let mění to, co vidím za „kvalitním palivem“.

Po studiu potravinářství na vysoké škole, jsem se rozhodla ještě pro zdravotnickou školu – obor Nutriční terapeut. V tu dobu se můj výživový zájem pomalu přesouval od „sportovní výživy“ k „výživě nemocných“.

Nemoc?

Časem jsem zjistila, že je lepší upírat svou pozornost na zdraví, než na nemoc. Slovo nemoc vytváří dojem, že něco nemohu a tudíž přenechávám zodpovědnost za své zdraví někomu jinému (státu, zdravotnictví, lékaři).

Většina toho, čemu říkáme nemoc, jsou pouhé dysbalance, tedy nerovnováhy v našem organizmu. Může to být metabolická, hormonální, svalová, či duševní nerovnováha. Tím, že začneme brát léky, většinou potlačujeme příznaky této dysbalance a také další dysbalance vytváříme. Bez příznaků navíc oklamáváme sami sebe, nalháváme si, že je vše v pořádku. Což nás nenutí jít do akce a pátrat po příčině svých problémů. A pak to někde „rupne“. Je jen otázkou času, kdy a kde se to projeví.

běhání VOLNĚPozitivní je, že nemusíme hledat jednu jedinou možnou cestu k uzdravení. Stačí nějak začít. Stravou, pohybem, nebo meditací/relaxací. Vykročíme na cestu a další kroky se ukážou po cestě. Jedinou podmínkou je převzetí absolutní zodpovědnosti za své zdraví. Nikdy neházejte vinu na někoho jiného. Když se vám nelíbí něčí přístup, sbalte saky paky a jděte jinam.

Můj přístup

Stejně jako do Říma vede mnoho cest, i ke zdraví se dá dojít několika způsoby. Mojí parketou je výživa, a tak se vyjadřuju především k ní. Vždycky ale zdůrazňuju, že zdraví, je nejen o stravě, ale také o pohybu a především o nastavení naší mysli. Můžeme jíst super-zdravě, ale když se budeme celý život plácat v pozici oběti, žádné super-zdraví nás nečeká. Proto je potřeba začít u té hlavy a nastavit si program zdravého člověka. Už jen proto, že být zdravý je naše přirozenost.

Moje výživová doporučení často vycházejí ze základů paleo stravy. A když říkám „vycházejí“, nemyslím tím „100% odpovídají“.

Před třemi lety mi tento výživový směr trochu otevřel oči. Zní to logicky – nejíst potraviny, na které nejsme pravděpodobně ještě zcela adaptováni: obiloviny, mléčné výrobky, luštěniny, cukr. Tyto potraviny jsme jako lidstvo začali ve větší míře využívat až po příchodu zemědělství. O různých umělotinách typu margarín teď ani nemluvíme.

Historie lidské výživy z mého pohledu

Lovci a sběrači

Naši předkové se živili po nejdelší časový úsek stravou, kterou dnes můžeme přirovnat k výži-vovému směru paleo. Jedli maso ulovené zvěře, ale pedevším sbírali divoké rostliny, kořínky, plody, semena, vejce a med.

Jelikož jsme takto jedli po většinu času naší existence, jsme na tento typ stravy stále ještě nejlépe adaptováni.

Dřívější „paleo strávníci“ byli tzv. lovci a sběrači. Tzn., že si maso opatřovali lovem divoké zvěře. Nechovali vystresovaná zvířata v klecích a necpali do nich kukuřici. Zvířata se pásla na čerstvém vzduchu, ryby plavaly volně v čisté vodě. Žádné potraviny se neprodukovaly v gigantickém množství. Nebylo proto potřeba tolik skladovat, uchovávat, konzervovat, „ošetřovat“. To všechno se změnilo až vynalezením zemědělství – lidé vytvářeli větší komunity, usadili se a začali domestikovat zvířata i rostliny.

Příchod zemědělství – každá mince má dvě strany

wheat VOLNĚZemědělství pomohlo přežít obrov-skému množství lidí. Zajímavé pro mě bylo zjištění, že naše nejsilnější adaptace není být zdravý, ale přežít a mít co nejvíce potomků. Což se díky zemědělství daří. Vybírá si to však svoji daň v podobě chronických nemocí, které dříve neexistovaly. Více se o této problematice dočtete ve skvělé knize Příběh lidského těla.

Pro lidstvo jako celek bylo zemědělství přínosem, pro lidské tělo jen částečně. 

Ať už se nám to líbí, či ne, vymoženost v podobě zemědělství tu prostě je. Díky ní máme kulturu, umění, vědu – obecně civilizaci. Na druhou stranu, kvůli příchodu zemědělství tu jsou války, hladomory a mnohá onemocnění – dříve neznámá. Včetně zubních kazů nebo třeba cukrovky. 

Současnost

hojnost jídla VOLNĚJakkoliv se můžeme (a měli bychom) poučit ze stravy našich předků, my dnes v paleolitu nežijeme. Tito historičtí lidé neseděli na kancelářské židli ani hodinu denně, natož osm. Tito lidé nežili v blahobytu dnešní doby. Tito lidé nečelili moderním dlouhotrvajícím stresům. Neměli na výběr z padesáti druhů cukrovinek. Maso ulovených zvířat bylo dost jiné oproti dnešnímu. Náš životní styl je prostě úplně jiný. I tak si myslím, že je velkým přínosem, podívat se do historie pro poučení. A přestat si v některých ohledech tak škodit.

Nemyslím, že je řešením bránit se zuby nehty technolo-gickému pokroku. Řešením je žít vědomě. Vědět, co mi dělá dobře a co mi škodí a vědomě s tím nakládat.

Věčná otázka konzumace masa

Když už víme, že náš trávicí trakt byl po staletí navyklý na konzumaci masa, měli bychom také vědět, že jíst maso byla často jediná možnost – ne volba. Měli bychom také vědět, že dříve se zužitkovávalo celé zvíře, nejen svalovina tak, jak je to běžné dnes.

Plno věcí si dnes už vůbec neuvědomujeme. S tím, jak je cíleně na Zemi šířena panika, se není co divit. Uvědomělí lidé jsou totiž pro vysoké mocenské síly tou největší hrozbou. A tak je šířen strach téměř z čehokoliv. Mnoho lidí si třeba myslí, že přestat jíst mléčné výrobky znamená mít do týdne prořídlé kosti. Přitom lékaři, kteří proklamují nutnost konzumace mléka jsou jen loutkami mlékárenského průmyslu, aniž jsou si toho často sami vědomi.

Jasně, mléčné výrobky můžeme s klidem opustit. Ale co maso??? Když kouknu na lidstvo jako celek, odpověď v současné chvíli není jednoznačná.

Proč vlastně vůbec uvažovat o nějakém omezení či vyloučení masa z jídelníčku? Jsme na něj adaptováni. Obsahuje koncentrované bílkoviny. Samo o sobě není rakovinotvorné. Tak sakra proč?

meat VOLNĚČím dál většímu počtu lidí začíná vadit přístup k živočišné výrobě. Velkochovy. Lidé mají soucit se zvířaty. Někomu maso přestává chutnat. Někdo ho špatně tráví. A pak jsou milióny lidí, kterým maso vyhovuje. Ti uvědomělejší vyhledávají volné chovy namísto velkochovů.

Dřív bych se nad tím asi pousmála, ale dneska vím jednu věc. Pro lidi, kteří cítí, že by neměli jíst maso, je správné nejíst maso. Prostě máme dnes na výběr.

Je dost možné, že jako lidstvo spějeme k tomu, že maso jíst přestaneme. Ale nechtějte po mě teď racionální vysvětlení. Třeba o tom brzy napíšu více. Mimochodem, já maso jím, ale výrazně jsem ho omezila. Objevuji i jiné možnosti výživy.

Je čas postoupit civilizačně o krok dál

Stejně jako další lidi, i mě trápí živočišná výroba ve velkochovech a nešetrnost k přírodě při konvenční rostlinné výrobě. Jídlo vzniklé tímto způsobem ani nelze považovat za příliš zdravé. Z tohoto důvodu mi přijde fér hledat i další možnosti, než se jen ládovat levnými výrobky pořízenými v supermarketu. Podívejte se na cca minutové video, kde mluví Simona Babčáková k projektu „Konec doby klecové“, moc se mi líbí.

Některá má doporučení ohledně výživy a zdraví

  1. Imunita – udržovat zdraví střevního prostředí, ale i zdraví dalších orgánů – např. jater, ledvin. Jíst kvalitní zeleninu, co nejméně cukru a umělých sladidel, zvažovat každé očkování, amalgámy v zubech, léky. Smýšlet pozitivně. 
  2. Individualita – nekopírovat za každou cenu nějaký výživový hit, nebo kamarádku. Od ostatních se pouze inspirovat.
  3. Low Carb High Fat – nejčastěji fungující model stravování, ať už jde o celkové zdraví, hubnutí, nebo léčení chorob. Není ovšem univerzální! Může i nemusí obsahovat maso.
  4. Čemu se raději vyhýbat: margaríny, soja (nefermentovaná), pšenice, lepek, veškerá bílá mouka, cukr, umělá sladidla.
  5. Co bývá vhodné zařadit a mívá i léčivé účinky: kokosový olej bio lisovaný za studena, bylinky – mají samozřejmě každá své konkrétní použití (je to zlatý důl), „organicky“ pěstovaná zelenina a šťávy z ní. Různé druhy super-potravin, kam patří i česká zelenina a ovoce (cibule, česnek, lesní plody…) a další potraviny.
  6. Výživu nemít jako středobod svého života – jídlo je radost a součást života, není za odměnu – dobře se najíst si zasloužíme bezpodmínečně.
  7. Poučit se z historie (např. ohledně pohybu a začít třeba více chodit), k tomu si vzít z moderní doby to, co nám funguje a dává smysl. A udělat z toho svůj vlastní koktejl.
  8. Dát sám na sebe. Nikdo neví líp, co máte dělat, než vy. Takže se začít více poslouchat a nedávat tolik na doporučení ostatních. A klidně i malinko zpochybňovat všechny „100% potvrzené vědecké studie“.

„Teprve zánikem dogmatu začíná věda.“ – Galileo Galilei

 

 

Moje osobní desatero práce nutričního terapeuta

aroma….aneb jak hubnout či přibrat v dnešní uspěchané době – můj osobní pohled

Naštěstí pryč jsou ty doby, kdy většina klientů za nutričními terapeuty přicházela s jediným cílem – zhubnout – co nejrychleji – nejlépe včera, nejhůře do týdne.

Těší mě, že drtivá většina mých klientů chápe, že na prvním místě je zdraví. Že s dobrým zdravím NÁSLEDNĚ přichází optimální hmotnost a dobrý pocit. A že je to někdy otázkou měsíců až let, zbavit se problémů, na které jsme si zadělávali třeba třicet let. Je to jak s podnikáním, člověk by se do něj neměl pouštět, jestli si myslí, že úspěch přijde přes noc. Možná znáte tu pravdivou hlášku, že „úspěch přes noc trvá deset let.“ A jelikož každá velká změna je dlouhá cesta, bylo by fajn si tu cestu užít. Nejlepší je, když se vaším cílem stává ne číslo na váze nebo obvod pasu, ale cesta sama. To, že se naučíte zdravě jíst a vařit, užijete si to, jak vám bude postupně velké oblečení, nebude vás najednou trápit nadýmání, bolet stále hlava… Taková cesta stojí za to.

Přichází konec roku a tak bilancuji, co mi ten letošní rok dal a kam jsem se posunula. Přišlo ke mně pár informací, které opět zapadly jak dílky puzzle přesně do sebe. Je až neuvěřitelné, jak se začnou věci dít, když se člověk začne zajímat a konat to, čemu věří. Nabízím vám nyní desatero – čemu já věřím v rámci nutričního poradenství.

Co jsem letos zjistila nebo si ještě více potvrdila

  1. Různé odnože paleo stravování jsou podle mě nejblíže tomu, čemu bychom mohli říkat ZDRAVÁ VÝŽIVA – proto jsme s kolegyní Julií založily PALEO SPIRIT, kliniku výživy a zdraví.
  2. Zdravá výživa je docela jednoduchá záležitost, jíte hodně zeleniny různých druhů i barev, maso zdravých zvířat, zdravý tuk – třeba kokosový, vajíčka z volných chovů, ovoce, ořechy…. ALE… celé to může mít jeden háček, a to:
  3. Tím háčkem je možná intolerance na některou z potravin. Mnoho lidí trpí nesnášenlivostí na určité složky potravy (často obiloviny, mléko, kvasnice, luštěniny ale často i vejce, různé druhy ořechů, dokonce může být intolerance i na určitý druh masa…) – proto klientům, kteří baží po zdravém jídelníčku na míru, doporučujeme tento test absolvovat. Naše bilance u otestovaných klientů za poslední dva měsíce je cca 1:20 – pouze jediné klientce z dvaceti nevyšla žádná nesnášenlivost. Stojí to tedy za zvážení.
  4. Většina nemocí a zdravotních obtíží výrazně souvisí s psychikou – proto chystáme zahrnout do našeho poradenství i pomoc odborníků na psychologii a psychosomatiku. Každopádně, krok číslo jedna k duševnímu zdraví je… být sám sebou, co nejčastěji, nelépe vždy.
  5. Hormonální rovnováha ve vašem těle hraje zásadní roli při snaze upravit hmotnost. Hormonální rovnováha je důležitá pro vaše zdraví. Je mnoho faktorů, které do této rovnováhy zasahují – spánek, stres, co jíte a kdy to jíte…. ano, úprava životního stylu není jen klišé, ale jedna z podmínek dobrého zdraví (i hubnutí).
  6. Z toho všeho vyplývá vysoká míra individuality při řešení jídelníčků.
  7. Se změnou jídelníčku (a dalších návyků) je lepší začít postupně – krok za krokem. Urputná snaha o rychlou změnu nekončí většinou dobře. Zkušenost. Vše má svůj čas.
  8. Je důležité vědět, co a PROČ děláte, protože změna stravy a životního stylu je na pořád (s určitými odchylkami během života) – nebudete se vracet a věřte, že se ani nebudete chtít vracet, jakmile se začnete cítit lépe! Souvisí to s předchozím bodem – snažte se skloubit teorii s  praxí – jedno bez druhého vám dlouho fungovat nebude.
  9. Na druhou stranu – nemá smysl snažit se o naprostou dokonalost – budete se jen stresovat a to není dobrá cesta (viz bod 5 a 6), raději si nastavte svoji cestu tak, aby jste se na ní cítili dobře.
  10. Být na sebe trochu tvrdý JE SPRÁVNÉ. Je fajn poslouchat své tělo, rozmazlovat se a cítit se dobře, ale jsou určité hranice – naším cílem je v podstatě objevit tyto hranice a najít balanc mezi užíváním si života a zdravím – tedy: užívat si život ve zdraví!

Přeji všem klidný advent.

P.S. Začaly jsme nabízet dárkové poukazy na veškeré naše služby. Jako bonus ke každému poukazu dostanete až do Vánoc knížku – bestseller Jídlo na prvním místě nebo novou paleo-kuchařku Dobře živeni. Obě jsou perfektní!

P.S.2: Kdo chce zkusit vánoční cukroví „trochu jinak“ a zdravěji – mrkněte na náš článek tady, koncem listopadu jsme pro vás spolu s Julií vytvořily, nafotily a samozřejmě ochutnaly několik druhů zdravého cukroví.

 

Moje zkušenosti s whole 30

whole30Přesně před měsícem jsem se rozhodla podstoupit program whole30.

Kdo netuší, o co jde: je to 30 dní bez obilovin, průmyslově zpracovaných potravin, různých dalších potenciálně rizikových potravin, jako jsou luštěniny, mléčné výrobky a sója. Samozřejmě se budete muset obejít bez přidaného cukru a jiných sladidel.

Zkrácené instrukce si můžete stáhnout zde. Ale já osobně doporučuji koupit si i knihu Jídlo na prvním místě, kde je popsán nejen program whole30, ale hlavně veškerá PROČ. Proč to všechno dělat. O knize jsem již psala tady a jednoznačně ji doporučuju k přečtení a hlavně k aplikování do vlastního života.

Jaké jsou moje zkušenosti s tímto programem

U mě to bylo především o vyloučení mléčných výrobků (sýry, smetana, jogurty) a vína. A ano, hořké čokolády. Fňuk. Bez mučení se přiznám, že jsem si upravila pravidla a na konci třetího týdne zařadila zpět malinké množství 85% čokolády. Důvodem bylo, že jsem měla tendenci jíst místo toho příliš mnoho ořechů a mandlí. A vlastně… tři týdny bez hořké čokolády beru jako bezva úspěch 🙂

Stravu jsem měla zaměřenou nejvíce na maso, ryby, vejce, avokádo, ořechy, zeleninu, ovoce, hodně oliv a olivového oleje, kokos a kokosový tuk. Což je vlastně téměř moje běžná strava z předchozích měsíců 😉 až na některé ty „maličkosti“. Ale MALIČKOSTI někdy dělají velké rozdíly.

Co mi chybělo a co ne

IMG_0711Chyběly mi dost sýry. Také jsem se musela naučit pít kávu bez mléka. S tím ale kupodivu nebyl žádný problém a v současnosti u toho míním zůstat. Skvělé, protože to jsem se vždy chtěla naučit – vychutnat si kvalitní kávu bez mléka.

Moje výsledky a postřehy

Váhově jsem šla o 1,5 kg dolů, ale u mě to byly možná částečně i svaly. Nechtělo se mi příliš navyšovat množství masa oproti dřívějšku a tím, že jsem najednou utnula mléčné výrobky, neměla jsem tolik bílkovin, jako před programem. Cvičím minimálně 3x týdně a ty bílkoviny jsem si nijak extra nehlídala (nepočítala), nutno ale říct, že takováto zkušenost je pro mě cenná. Ještě provedu měření kompozice těla s odstupem času a dám sem aktualizaci stavu. Podstatné je, že nemám nějaký extra přebytečný tuk a mým cílem rozhodně nebylo hubnout. Jestli vy přebytečný tuk máte, rozhodně o značnou část za ten měsíc přijdete 😉 Dostat se zpátky se svalovou hmotou pro mě nebude problém. Obzvlášť, když zařadím zpět kvalitní whey protein po tréninku.

Nějaké extra změny, co se týká hmotnosti, se u mě tedy neudály (však jsem toho zase tak moc neměnila!), ale když jsem se zamyslela během druhého týdne, usoudila jsem, že lépe spím – tedy spíše, že se ráno budím dříve (před budíkem, většinou už kolem 6:30) a lépe vyspalá! Dříve jsem musela mít svých 8 hodin a nyní mi bohatě stačilo 7. Potvrdilo se mi to nyní při předvčerejším návratu k sýrům a vínu – poslední dva dny se ráno opět budím hůře… budu dále testovat, jak moc a co na to má vliv (jestli víno, nebo mléčné výrobky, ale asi obojí 🙂

Co mi program dal

  • Zlepšení spánku (méně a kvalitnější, a tedy více energie přes den).
  • Nové přátele a spojení s komunitou lidí podobného smýšlení.
  • Naučila jsem se pít kávu bez mléka. Což jsem se chtěla už dlouho naučit.
  • Naučila jsem se jíst zase trochu víc uvědoměle a ne automaticky.

Co si pohlídat

keep calm and eat cleanUrčitě kvalitu potravin. Hlavně u masa a vajec, protože jich budete jíst hodně. To samo o sobě není nezdravé, ale když to budou kuřata, která neviděla denní světlo a jejichž strava je velmi nepřirozená, vadit to bude. Jestli silově cvičíte, rozhodně nepodceňujte dostatek bílkovin a po-tréninkovou stravu (bílkovina + sacharidy). Jídelníček si naplánujte, s tím vám pomůže knížka, ale také třeba facebooková stránka v rámci komunity Jídla na prvním místě. Anebo 😉

Mějte zásobu masa v mrazáku. Připravte se na častější nákupy čerstvých potravin, jako je třeba zelenina, maso a vejce. Máte-li chuť, experimentujte v kuchyni, těchto 30 dní je k tomu jak stvořených.

A rada na závěr? Běžte do toho!

Po čem nejvíc tloustneme

Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše. Jednou z hlavních příčin obezity je… PŠENICE.

Nebylo by tomu tak, kdybychom zůstali u historicky původních druhů (jednozrnka, dvouzrnka). Dnešní pšenice je už ale o něčem úplně jiném. Bohužel. Je produktem křížení prováděným za účelem vysokých výnosů a také lepší odolnosti proti vnějším podmínkám a chorobám.

To, čemu dnes říkáme pšenice, by bez lidských zásahů dlouho nepřežilo. Bez dusičnanových hnojiv a pesticidů by to nešlo. Ano, dnešní pšenice nám více škodí, než prospívá. V tomto článku si o tom povíme více.

preclíkPšenice, lepek a s ním spojené problémy, to je téma! Chystám se na něj už déle, jelikož mně osobně vyřazení pšenice nastartovalo život na jiný level. Navíc jsem právě dočetla knihu „Život bez pšenice“ (v originále Wheat belly, vydáno 2011) amerického kardiologa Williama Davise. Davis pomáhá lidem nejen k prevenci, ale k úplnému odstranění srdečních chorob. A, jak se tvrdí na přebalu knihy, v jeho spíži nenajdete žádné buchty ani koblihy. V mé spíži a ledničce je také nenajdete, alespoň ne ty klasické, moučné.

Pšeničné břicho

Dříve bylo veliké břicho symbolem vysokého postavení, bohatství a úspěchu. Dneska může mít veliké břicho každý. Davis nazývá takové břicho břichem pšeničným. Na svědomí ho má totiž přebytek sacharidů v naší stravě, a mezi těmito sacharidy hraje prim právě pšenice. Pro někoho asi dosti nečekané. Vždyť přeci „celozrnný chléb je základem zdravé stravy“, se všude píše a říká… a v tom je právě ten problém.

Propagace nízkotučné stravy a tím pádem větší konzumace obilí přinesla obrovské zisky potravinářskému průmyslu. Zatímco naše zdraví úpí. Další, kdo si mastí posléze kapsu, jsou farmaceutické firmy. Masově totiž narůstá obezita, což vede k potřebě léčení cukrovky, srdečních chorob a dalších zdravotních důsledků obezity. A kruh se uzavírá.

Snad asi každý „někde“ slyšel nebo četl radu: Jezte celozrnné pečivo a konzumujte nízkotučné výrobky… Věřili byste, že tyto rady škodí Vašemu zdraví, ale co víc, budete-li se jimi systematicky řídit, mohou Vás přímo ohrožovat na životě? Ne, není to nadsázka.

Máte pneumatiku na břiše? Máte problém.

obesityPřebytečný tuk na břiše je mnohem nebezpečnější než tuk v oblasti hýždí a na nohách. Tento útrobní tuk totiž vykazuje zánětlivé signály a způsobuje zdravotní problémy.

Právě pšenice obsažená v jídle způsobuje nejčastěji nárůst břicha. Je to tím, že sacharid pšenice (konkrétně amylopektin A) se velice ochotně mění (metabolizuje) na jednoduchý cukr a ten se pak pohybuje ve zvýšené míře v krvi. Vysoká hladina cukru v krvi zapříčiní vyplavení velkého množství inzulínu do krve. Všechno toto je fyziologické, dokud toho není moc. A těch sacharidů bývá moc. Tělo začíná být postupně necitlivé vůči inzulínu (inzulínová rezistence), což vede k cukrovce II. typu. Stav předcházející cukrovce se nazývá prediabetes a trpí jím (aniž by o tom všichni věděli) přibližně třetina dospělých lidí!

„Dříve byla cukrovka doménou privilegovaných, kteří nemuseli kvůli potravě lovit, obdělávat půdu nebo si jídlo sami chystat.“

Tloustnutí je nákladné pro všechny. Peníze použité na léčbu nemocí spojených s obezitou by mohly místo toho jít na léčení genetických poruch nebo třeba popálenin. Tloustnutí je ve většině případů zbytečné a dá se mu jednoduše předcházet!

Rozsáhlé zdravotní problémy spojené s konzumací pšenice

Problém dnešní (hybridní, zkřížené) pšenice je ten, že má jiné složení bílkovin než pšenice původní. Obsahuje více lepkových bílkovin, které:

  1. více provokují vznik celiakie (nesnášenlivosti lepku)
  2. více zvyšují krevní cukr.

Ze staré pšenice byste koblihu neupekli. Dnešní pšenice „jde na lopatu“ technologům (dobře se zpracovává), ovšem za cenu poškozování našeho zdraví.

koblihaNárůst celiakie v populaci jde ruku v ruce s nárůstem diabetu, autoimunitních chorob (Crohnova choroba, roztroušená skleróza), alergií. Celiaků je údajně mnohem více, než je jich diagnostikováno, tzn., že o své nemoci mnoho z nich neví (až 90% případů!!). Zajímavou informací je, že s celiakií jsou spojovány různé dermatititdy (kožní problémy), astma, lupus, revmatoidní artritida, chudokrevnost, nedostatky vitamínů a minerálních látek a další. Nabízí se tedy otázka:

Co všechno by se dalo vyřešit, vyloučením lepku ze stravy?

Máte-li totiž některou z uvedených „chorob“, co když jste „skrytí“ celiaci nebo jste přinejmenším citliví na lepek? Doporučuju každému zkusit vyloučit lepek (přinejmenším ten pšeničný) na čtyři týdny. A pak se uvidí. Mnoha lidem se výrazně uleví, většina zhubne, přestane být nafouklá…

Jen pro pořádek, lepek je obsažen kromě pšenice také v žitu a ječmenu. Někomu může dělat problém i bílkovina avenin, obsažená v ovsu.  Pšeničný lepek je nejagresivnější.

„Zařazením obilí do našich jídelníčků stoupl výskyt infekčních onemocnění a kostních chorob (osteoporóza), dětských nemocí a diabetu.“

Pšenice a nemoci srdce

Nebudu Vás zatěžovat detaily. Takže stručně. Nemoci srdce nejsou jen dílem tzv. vysokého cholesterolu, jsou způsobovány oxidací, glykací, záněty, malými LDL částicemi… a toto vše je aktivováno (hlavně pšeničnými) sacharidy!

Příčinou srdečních onemocnění jsou hlavně malé částice LDL (lipoproteiny). Existují i velké částice LDL, které jsou bez problému zachytávány játry. Malé LDL částice se zdržují déle v krevním řečišti a ulpívají více na vnitřním povrchu cév (tvorba aterosklerotického plátu). Jednoduše řečeno, čím více máme sacharidů ve stravě (a to hlavně z pšenice), tím více je v těle tvořeno škodlivých LDL malých částic.

„Farmaceutický průmysl přišel na to, že je výhodné a hlavně výnosné označovat tento jev jako vysoký cholesterol, který se lidem vysvětluje mnohem snáze. Přitom cholesterol jako takový má s aterosklerózou málo společného!“

Na aterosklerózu (zúžení tepen) má tedy výrazný vliv strava. Správné tuky ze stravy nemají vliv na ucpávání tepen! Naopak špatné tuky (ztužené tuky, rostlinné oleje s převahou omega-6, jako je třeba slunečnicový olej, ale i margaríny) podporují vznik aterosklerózy, protože působí na cévy zánětlivě.

Co tedy škodí našim cévám? Poničené rostlinné tuky (sladkosti, fast food), pšenice, mnoho jakýchkoliv sacharidů, průmyslově zpracované maso (párky, salámy a další uzeniny).

Nízkotučná dieta, kde samozřejmě dominují sacharidy (někde tu energii nahnat musíte), vede ke zvýšení škodlivých LDL částic a má tedy špatný vliv na naše cévy!

healthy foodŘešení? Nahraďte obilniny a jednoduché cukry zvýšeným příjmem zeleniny, bílkovinami a správnými tuky. Pšenici (v té dnešní podobě) nejezte nejlépe vůbec.

„Jezte opravdové jídlo, ne průmyslově zpracované, herbicidy ošetřené, geneticky modifikované instantní produkty, plné kukuřičného sirupu, prodávané v křiklavých obalech s kreslenými postavičkami.“

Takže hlavně zeleninu, maso, vejce, ořechy, semena, kvalitní sýry, avokádo, kokosový tuk, olivy, olivový olej, trochu ovoce, případně malé množství luštěnin. Kousek hořké čokolády.

Nastavte si celoživotní imunitu vůči reklamám na nezdravé potraviny (což jsou veškeré reklamy na potraviny).

Pšenice a psychika – závislost, absťák, mámení

Konzumací pšenice se můžete dostat do začarovaného kruhu. Funguje totiž jako chuťový stimulant – chcete stále více!

Pšenice má do určité míry nadvládu nad naší psychikou. Při trávení vznikají morfinům podobné sloučeniny a po konzumaci tak dochází k mírné euforii.

Důkaz místo slibů

Abych udržela Vaši pozornost, dáme si pár konkrétních obrázků. Jsem na nich JÁ. I když si myslím, že není potřeba komentáře, krátký si neodpustím 🙂

Já s pšenicí. Všimněte si pšeničného obličeje. Mimo jiné.

pšeničná figura

Já bez pšenice. Mírná euforie na druhém obrázku není způsobena pšenicí, ale sluníčkem a pohybem na čerstvém vzduchu 😉 Zajímavé také je, že se na všech obrázcích směju. Porovnejte s předchozími obrázky.

 bezpšeničný obličej 2bezpšeničná figurabezpšeničný obličej

Vyloučit pšenici nestačí

Problém je, že se přejídáme sacharidy už od rána. Začínáme ráno cereáliemi, kukuřičnými lupínky, různými „zdravými“ křupavými kuličkami, „zdravým“ celozrnným pečivem… Není řešením vyměnit pšenici za podobné, rychle vstřebatelné sacharidy, jako je např. kukuřičný škrob. Řešením je nahradit obiloviny téměř zcela zeleninou a malým množstvím ovoce. V malém množství pak můžeme zařadit také rýži, brambory, jáhly, quinou, pohanku. V ještě menší míře pak žito a oves (nejste-li ovšem celiak!).

V druhém díle článku se podíváme na praktickou stránku věci, jak postupovat při vyloučení pšenice, co můžete očekávat, ale také si ukážeme pár receptů a nápadů, co jíst.

Rádi byste konečně změnili Váš životní styl nebo figuru a potřebujete pomocnou ruku?Neváhejte a kontaktujte mě. Jak píše Davis v knize Život bez pšenice: Připravte se na to, že budete zdraví!

Chcete-li se mnou zůstat v kontaktu a dostávat další zajímavé informace a bonusy, které zde na blogu nenajdete, zaregistrujte se do tohoto formuláře (obratem Vám přijde PDF 10ti naprosto nezbytných otázek a odpovědí pro úspěšné hubnutí a zdravý život). Zaregistrujte se a získávejte více než ostatní!