Archiv pro štítek: Zdravá výživa

Výzva k akci – pojďme do toho letos šlápnout!

Novoroční výzva. Přesně tahle slova mě poslední roky nechávala chladnou. Letos je to jinak. Pouštím se s vervou do věcí, které jsem léta odkládala. Říkala si, že někdy začnu, ale ne teď. Jenže čas běží a na konci roku zjišťujeme, že jsme ještě nezačali. Necítíme se kvůli tomu ani trochu dobře.

Co takhle letos opravdu zhubnout, dostat se do formy, zbavit se zdravotních obtíží?

Moje „předsevzetí“ je vrátit se zase k běžeckému lyžování a pohybu, jako před lety. Už jsem začala na Silvestra! Nepotřebuju moc hubnout, ale opět trochu zkvalitnit jídelníček – to je můj další cíl. A co vy? Možná, že jíte poslední dobou fakt blbě a chybí vám pohyb. A tak jste přibrali do nelichotivých tvarů a kil. Pojďte do toho letos pořádně šlápnout a začít žít více zdravě. Ten skvělý pocit a energie stojí za to. A co teprv pohled do zrcadla!

Ať už jste na tom jakkoliv – vždycky se můžete rozhodnout, že něco přestanete / začnete dělat. I kdyby jste před tím stokrát selhali. Mám s tím svoji zkušenost. K něčemu se vám přiznám. Už několik let se snažím si doma uklidit. A stále se mi to nedaří. Letos na to jdu jinak. Rozhodla jsem se připravit si podporující prostředí – v mém případě to je redukce věcí, zbavení se nepotřebného. Nemám na to moc velký talent, ale vím, že to chci a budu na tom pracovat. Úplně stejné je to při hubnutí, či změně životního stylu. Nastavit si prostředí kolem sebe tak, aby nás podporovalo. Netahejme to všechno „silnou vůlí“. Pojďme si to zjednodušit.

Všechno začíná rozhodnutím a posléze prvním krokem. Nemít doma nezdravé potraviny. Zapsat se na hodiny jógy. Začít chodit každý den 4 kilometry. Najmout si trenéra. Plánovat si jídlo dopředu. Zajít za výživovým poradcem. Prostě udělat první krok a pak pomalu další a další…

Letos to zvládnu!

Je možné, že si to říkáte už deset let a furt nic. No jo, vůle. To znám. Na pevnou vůli nemá cenu spoléhat! Potřebujeme motivaci.

Bavila jsem se letos s jedním psychologem a doteď si pamatuju, jak říkal: „Na motivaci se nečeká, musíte začít něco dělat a motivace přijde po cestě.“ Matně si vzpomínám, když jsem závodila v biatlonu, že to bylo přesně to, co mě drželo několik let u každodenních tréninků. Nejprve se pro něco nadchneme (opravdu to chceme) a jakmile začneme s vervou dělat správné kroky – máme napůl vyhráno. Radost z odvedené práce a dosažené výsledky nás budou motivovat dál. Nejdůležitější a zároveň nejtěžší je udělat první krok.

Jaké máme možnosti, když chceme zhubnout

Ať už chceme dosáhnout čehokoliv, bude potřeba investovat určitou energii. V našem případě jsou to ČAS / PENÍZE / MYŠLENÍ. Občas se najdou lidi, kteří předpokládají, že je práce na svém vlastním zdraví nebude nic stát. Vždycky vás to bude něco stát a většinou si vybíráte mezi tím, zda zaplatíte časem nebo penězi. Zvažte, zda se pouštět do akce sami, nebo si najít nějakou podporu. Čím jste na tom zdravotně hůře, tím více doporučuji najít si odborného „průvodce“.

1) Jsem relativně zdravý – potřebuji shodit, zpevnit, nebo prostě jen chci jíst zdravě.

A) Jsem ochoten investovat hodně času a vlastní energii do získávání správných informací. Toto je sice nejnáročnější metoda, co se týká času a úsilí, ale také nejlevnější. Sami si čtete a filtrujete informace a podle toho si sestavíte plán a režim, který vám bude vyhovovat. Tento postup funguje jen malému množství nadšenců a vytrvalců.

B) Jsem ochoten investovat trochu času a trochu peněz (tzn. pár minut denně a pár stovek za měsíc). Jestli patříte do této skupiny – vyzkoušejte Tomášův on-line program Výzva 21 dní . Dále v textu o něm píšu více.

C) Rád se svěřím do rukou specialisty a investuju raději více peněz, můj čas je drahý, chci co nejefektivnější cestu ke svému cíli. Nebo prostě potřebuju zcela osobní přístup a uvítám péči, podporu a pomoc.

2) Mám již výrazné zdravotní potíže a/nebo výraznou nadváhu.

V tomto případě doporučuji rovnou vyhledat odborníka, nejlépe doktora otevřeného „alternativním“ metodám, otevřeného nutričního terapeuta nebo jiného specialistu. Takovým klientům se věnuji i já, takže máte-li zájem, můžete využít mých služeb. Týká se to různých civilizačních onemocnění (diabetes II. typu, vysoký tlak, metabolický syndrom, obezita vyššího stupně…), ale i počínajících neuro-degenerativních nemocí (roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba či Parkinson).

Výzva 21 dní – online program: cvičení i jídelníček

Tomáše Jehličku sleduju už pár let. Pamatuju si, když jsem před mnoha lety zkoušela cviky podle jeho webu „Cvičení-doma“. Pak přišel s „Trenérem on-line“ a v roce 2014 vytvořil naprosto vymakaný on-line program Výzva 21 dní, kterým prošlo více jak 7000 lidí. První týden si můžete vyzkoušet zdarma. Následně je koupi buď 21 dní programu, nebo rovnou tři měsíce. Jestli je toto váš šálek kávy, určitě doporučuju zaplatit si rovnou tři měsíce. Sama jsem si videa prošla a musím říct, že je to super. Cvičení mám trochu jiné (svoje, které provádím každé ráno, plus teď v zimě běžky), ale co se týká výživy – moc se mi líbí, jak to má Tomáš detailně propracované – s opravdovým cílem pomoci lidem.

Motivuje, poukazuje na možné chyby, vede vás každý den pomocí videa. Nebojí se zdravých tuků (hurá), naopak doporučuje snižovat sacharidy (jeden z nejlepších systémů na hubnutí) – i když ne nutně zcela low-carb. Také, stejně jako já, nedoporučuje konzumovat pšenici.

Výzva 21 dní běží už třetím rokem. A mnoha lidem bezvadně funguje, stačí se podívat do sekce VÝSLEDKY (Síň slávy). Na podporu všech výzvařů je k dispozici aktivní podpůrná facebooková skupina.

Cena: vzhledem k tomu, jakou v programu dostanete podporu, jde o velice levnou záležitost. Nejdražší verze na tři mešíce vás vyjde na pouhých 1299 Kč, což vážně není mnoho. Takže kdo uvítá on-line program, který kombinuje cvičení doma a úpravu jídleníčku, případně nemá peněz nazbyt, jděte do toho.

Jídelníčková výzva

Od loňska je k dispozici i Jídelníčková výzva, která se zabývá samotnou výživou. Opět tedy, pokud vám vyhovuje forma každodenních videí „krok za krokem“, s bezvadnou podporou a motivační složkou, a nemáte specifické zdravotní potíže, jděte do toho. Cenově něco pod tisícovku za 8 týdnů jídelníčkového tréninku. První týden můžete vyzkoušet zdarma.

 

Kdo tahá za provázky v loutkovém divadle jménem „Zdravá výživa“

loutkaAlenka v říši divů. Tak si občas připadám a to i přesto, že jsem odborník. Jak si pak máte připadat vy mezi regály supermarketu, nebo při čtení novinek a rad ze světa výživy?

Nad tímto se zamýšlím poslední dny (upřímně vlastně posledních několik let). Jak se má normální člověk vyznat v tom, co je a co není zdravé. To se prostě nedá. Chápu.

V čem je problém

V dnešní době není problém s tím, co je a co není zdravé, problém je v tom, že je to utajováno, překrucováno a mezi prostý lid vypouštěno v podobě dezinformací. Důvod je naprosto zřejmý. Za provázky tahají kolosy farmaceuticko-potravinářského komplexu. Laicky: velké firmy vyrábějící potraviny/léky, které si zaplatí cokoliv. Úplně cokoliv, co by vás nenapadlo ani v nehrozivějším snu.

tv liesJeště stále věříte, že se v obchodě nemohou prodávat škodlivé potraviny, protože jinak by je přece už dávno zakázali? Že přídatné látky v potravinách jsou bezpečné, protože jinak by neprošly kontrolou? Asi víte, co se děje poslední roky v politice. To samé je to v potravinářství a farmaceutickém průmyslu. Jeden velký průser.

Jak ale řekl Bukowski: „Svět patří těm, co se neposerou.“ A tak se nenechejme ovládat druhými a snažme se být strůjci svého života i zdraví. Jinak to za nás udělají ti, kterým o naše zdraví zdaleka nejde.

K tomu všemu potřebujeme ale „vědět“. Vědět co? Vědět a vidět to, jak s námi velké firmy manipulují, jaké informace přijímat a jaké odmítat a čemu prostě věřit. Pojďte se mnou na malý exkurz, který vám mnohé napoví.

Odborníci přes výživu – některé instituce a jejich kampaně

PYRAMIDA FZV_ pár připomínek

Potravinová pyramida upravená do zdravější podoby Petrem Novákem z www.fitplan.cz.

Pojďme se podívat, kdo u nás v Čechách „určuje“, co je a co není zdravé. Kdo by měl být nejvíce důvěryhodný. Kdo je brán za odborníka.

Nejznámějšími institucemi, které jsou také nejvíc vidět, jsou Fórum zdravé výživy (FZV) a Společnost pro výživu (SPV). Konkrétními osobami, které za nimi stojí, jsou někteří naši lékaři a nutriční terapeutky. Co konkrétně tyto instituce prosazují, učí a hlásají, vím moc dobře, protože jsem prošla studiem oboru Nutriční terapeut a byla jsem s tím seznámena více, než bych ráda. Já osobně beru výživu a zdraví jako svoje osobní poslání a každou volnou chvíli se tímto tématem zabývám, studuji, čtu, konzultuji, debatuji, analyzuji (kdo mě zná, ten ví)… A proto jsem již při studiu narazila. Na co? Na nesprávné informace, neochotu přijmout jiný než stoletý názor na dnešní výživu, na neodbornost, ztrouchnivělá dogmata. Oficiální výživová doporučení by potřebovala pořádný re-fresh, ale tomu brání potravinářské firmy, které si zasponzorují takové informace, které jim pomohou prodat jejich výrobky. S tímto názorem nejsem sama, podobně to vidí mnoho  českých/slovenských autorit v oblasti zdraví a výživy (Margit Slimáková, Anna Strunecká, Petr Fořt, Vlado Zlatoš a další).

Víte, on je opravdu rozdíl mezi dnešním mlékem v krabici a mlékem nadojeným přímo od zdravé krávy před 50 lety. Tenkrát to byla zdravá potravina, dnes ani náhodou (homogenizace, pasterizace, nehezké zacházení se zvířaty v rámci intenzifikace výroby a tak dále). Nebo problém dnešní pšenice, který jsem popsala v tomto článku. A mohli bychom pokračovat. Proč proboha konzumovat margaríny, když ve správně postaveném jídelníčku máslo vůbec nevadí, naopak prospívá? Možná proto, že správně postavený jídelníček nezahrnuje výrobky, které „je potřeba prodat“. A tak budeme raději mlžit a dál propagovat nepřirozené potraviny, které nám velké firmy zasponzorují. Těm, kdo toto prosazují, říkejme „konvenční odborníci“.

Typický přístup „konvenčních odborníků“

Hledají chyby na všem novém, nadějném, místo podpory a snahy uvést nové postupy (léčby nebo stravování) mezi lidi. Bojují proti čemukoliv, co je trochu jiné. A „být jiný“ a vystoupit z davu je podmínku k nějakému pokroku v jakémkoliv oboru.

Arogantní přístup (spíše od NĚKTERÝCH lékařů, protože k těm lidé vzhlíží jako k autoritě), neochota přiznat, že by se mohli mýlit. Odrazuje a demotivuje to nejen pacienty/klienty, ale poznamenává to i samotného aktéra (který je čím dál zatvrzelejší).

Odkazování se na letitou tradici. Neochota rozšířit si úhel pohledu. Točení se stále do kola ve vlastním rybníčku. A vody se rychle zčeří.

Nezřídka neznalost anglického jazyka. Naprosto toxické! Jak jinak si ověřovat informace, než u zahraničních zdrojů? 

Přístup k vlastnímu zdraví a stravě. Kolik znáte lékařů a nutričních terapeutek, kteří jsou štíhlí a zdraví? Hmm? Já jich znám naopak mnoho, kteří si se sebou neví rady.

Teď na chvilku pozor: nerada bych házela všechny do jednoho pytle. Čest světlým výjimkám. Moc ráda bych řekla nebo napsala, že výživové instituce v Čechách jsou super a navázala s nimi spolupráci. Jenže… já se opakovaně přesvědčuji, že to super není ani trochu, a upřímně nevím, jestli je to více o nevědomostech nebo o penězích.

Kampaně za „zdravou výživu“…. anebo za zvýšení prodeje nezdravých potravin?

Myslím si, že mnohdy je na tom laická veřejnost v názorech na výživu lépe než „odborníci“, kteří mají buď špatné informace, nebo silně lobbují za některé nezdravé potraviny (protože jim za to zaplatí nemalé peníze).

Nasycené škodí? Toxická kampaň propagující margaríny!

nasycené škodí kampaňRozhodně si přečtěte Honzův článek o zákulisí kampaně NASYCENÉ ŠKODÍ, stojí to za to! Opravdu nasycené tuky, máslo a živočišný tuk škodí? Nebo je problém jinde? Odpovím vám stručně: problém je jinde – v přebytku cukrů, devastovaných rostlinných tucích, na druhou stranu ale také v průmyslovém chovu zvířat a následném ukládání toxických látek v jejich tuku. Nasycené tuky ale samy o sobě za nic nemohou – nebo se snad příroda mýlí? Čtěte první díl i druhý díl zákulisí této kampaně.

Iniciativa Vím, co jím

Chvályhodná myšlenka. Minimálně na první pohled. Posuzování potravin na našem trhu skrz síto výživových parametrů (zde konkrétně: obsah trans mastných kyselin, nasycených tuků, sodíku, cukru a někdy i energie a vlákniny) a následné označování potravin, které sítem projdou.

vím, co jím - pytlíkopolévky

www.vimcojim.cz

 Ale! Mnoho ale. Už nastavení parametrů pro posuzování potravin není zcela akceptovatelné (opět je tu boj proti nasyceným tukům) – nelze jednoduše posoudit potravinu jen z hlediska pěti diskutabilních parametrů a přitom třeba nehledět na jiné přidané látky. No, výsledkem je také orazítkování (tedy doporučení) potravin typu instantní polévky a velikého zástupu margarínů. Špatně. Jestli chcete řešit dostatek vlákniny, jezte prostě dostatek zeleniny. Tečka. Ta výživa opravdu není tak složitá, složitou jí dělají potravinářské firmy, které vyrábějí, co vyrábějí, tzn. zástupy výrobků, které by se jíst jednoduše vůbec neměly.

Můj názor? Vše kolem „Vím, co jím“ funguje jen pro ještě větší zisk potravinářských kolosů. Tváří se to odborně, ale cílem je ve finále prodat ještě více margarínů a různých polotovarů. Neříkám, že vše s nálepkou Vím, co jím, je špatné – to vůbec! Ale vidím za tím v podstatě jen prospěch pro Unilever a další firmy.

Pár střípků z praxe

Stále dokola, znovu a znovu se přesvědčuju, že staré pravdy a la „cholesterol škodí“, „nasycené škodí“ či „jez přílohy, nebo umřeš“ prostě neplatí.

Cholesterolu v přirozených potravinách se nebojte

vejceKlientka s cholesterolem až na půdu (cca 12!, vcelku vzácná tzv. familiární cholesterolémie) začala jíst podle mých doporučení zdravé tuky (ano i vajíčka, máslo), ale vyřadila nezdravé sacharidy, sladkosti, většinu obilovin, a hlavně, žádné margaríny a „light“ potraviny. Výsledek? Cítí se lépe, cholesterol snížený, léky snížené.

Je mediální profláklost zárukou kvality?

chlébV posledním půlroce mě vyhledalo asi už 10 lidí, kteří absolvovali výživové poradenství u mediálně známých výživových poradců, ale jídelníček od nich jim dlouhodobě nevyhovuje. Samé celozrnné pečivo, doporučování margarínů, „light“ výrobků. Lidi ale cítí, že jim to nesedí. Jenže když „odborník“ řekne, tak se člověk kousne a dodrží to. A pak hledá chybu u sebe, když to nefunguje. Jedním z příkladů je klientka Karolína:

Chtěla bych vám moc poděkovat za zajímavé informace na vašich stránkách a za výživová doporučení, která mi k maximální spokojenosti změnily zažité stravovací návyky. S „klasickými“ metodami jsem se ztotožňovala celý život, měla jsem jídelníčky na míru od dvou opravdu vyhlášených výživových poradců a ačkoli vím, že na hubnutí tento způsob stravování funguje, ve všech dalších rovinách mi moc nevyhovoval. Po vašich doporučeních – obrat stravování o 180° směrem k opravdovým potravinám, zdravému tuku a bílkovinám, rapidnímu snížení sacharidů a stravování jen tehdy, když mám hlad (a ten už prakticky nemívám) – jsem maximálně spokojená!

s nadhledem jde všechno lépe ;)Tak. Nyní se do mě možná pustí kde kdo, jak si dovoluju pošpiňovat toho a tamtoho, kde mám důkazy a vůbec… Přátelé, věřte mi, že raději budu chválit a podporovat, ale když vidím, jak se veřejně lže, prosazují se nezdravé potraviny jen kvůli zisku a pak to má vliv na mé nejbližší a davy ostatních lidí, cítím potřebu nás před tím chránit. Alespoň tak, že dokážeme oddělit dobré a špatné informace. Zbytek, tj. každodenní život, je už na každém z nás. Tak hodně sil, úsměv na rty a pojďme prosazovat opravdové zdraví a opravdové potraviny! Nenechme si vtloukat do hlavy blbosti, raději se zkuste na chvíli zastavit a srovnat si v hlavě, co je správné. Ráda Vám v tom budu prostřednictvím blogu i nadále pomáhat.

Doporučení: dobré knihy o výživě v češtině

obálka Jídlo na prvním místěDostala se mi do rukou kniha Jídlo na prvním místě. Díky Bohu. Ale hlavně díky nakladatelství Melvil za tento počin. Nejprve jsem chtěla napsat recenzi na tuto žhavou knižní novinku, nakonec to pojmu trochu jinak. Ale nebojte, o Jídle na prvním místě tu bude řeč jak jinak, než na prvním místě! Jen to celé usadíme do širšího kontextu, jak je mým zvykem. Tentokrát do kontextu knih o výživě, které jsou k dispozici v češtině. Těšíte se?

Co si vybrat v té spleti výživových příruček, knih a diet, které vyšly v češtině

Skoro nic. No dobrá, nebudeme tak přísní, z let minulých se toho pár doporučit dá. Vyzdvihnout bych určitě chtěla knihy Dr. Petra Fořta, především ty, které vyšly v posledních pěti letech. Zmínit mohu např. tituly zabývající se dětskou výživou: Aby dětem chutnalo, první i druhý díl. Fořtovy knihy byly mým prvním čtivem o výživě (začínala jsem kolem r. 1998) a doteď nevynechám žádnou z jeho knih. V průběhu času je v jeho knihách patrný značný vývoj v souvislosti s novými vědeckými poznatky, což je naprosto nutný aspekt u každého opravdu dobrého odborníka. Fořtovy knihy dávají vždy komplexní pohled, nebojí se často spekulovat na kontroverzní témata, což je spíše plusem pro zapálené zájemce o výživu, laiky to někdy dost mate. Pro mě zatím v české kotlině zůstává nepřekonán a jako povinnou literaturu Fořtovy poslední knihy doporučuji všem, kdo hledají hlubší vzdělání ve výživě a chtějí ve výživě radit, někoho koučovat nebo učit.

Co tu máme dál

Nebudeme si nic nalhávat… pak dlouho nic. Sem tam na mě něco vykuklo v policích knihkupectví, ale co se týká knih v češtině, dlouhá léta jsem dávala přednost literatuře osobního rozvoje, toho jsou knihkupectví plná a dá se najít i dost dobrého v češtině. Své výživářské já si poklidně krmím ze zahraničních zdrojů.

Pak ale přišel Melvil

Jeho knihy mám (téměř) všechny doma a většinou jsou to pecky. Kvalita zaručena. Tentokrát se vytasili s překladem knihy It starts with food manželů Hartwigových. Knihu mám čerstvě přečtenou, a jestli vám to stačí jednoslovně, tak: DOPORUČUJI. Ok, trochu to rozvedeme 😉

Moc hezky napsala recenzi na tuto knihu Beáta z Veselých Borůvek tu. Doporučuji přečíst a rovnou si pak založit web Veselé Borůvky do záložek, jakožto zdroj inspirativních receptů.

Jak Bea píše:

„Kniha je založena na principech paleolitického stravování. Příjemným zjištěním je, že se v knize neobjeví ani jeden pračlověk. V 21. století mi připadá směšné se odkazovat na to, co jedl, dělal, nedělal pračlověk, kdy zemřel, kolik měl zubů, jak velký mozek a zda měl alergii.

 Koncept knihy je jednoduchý a zůstává po celou dobu čtení přehledný. Vysvětluje nejprve klíčový problém nerovnováhy našeho organizmu, systémový zánět, a dále se zabývá tím, co našemu tělu nejlépe prospívá, a naopak, čeho bychom se měli vzdát.

 Program Whole30 je třicetidenní restart organizmu: během 30 dnů se dodržuje jídelníček na bázi opravdových, plnohodnotných, prospěšných jídel.

 Autoři jasně vyslovují svůj názor, že je tento program pouze začátkem nového životního stylu a vodítkem by měla být individuální potřeba. Žádné doživotní omezování, program slouží na to, abyste si uvědomili, co vám prospívá a co ne.“

Co na to já

Kniha je opravdu přínosná. Líbí se mi i psychická podpora, kterou je kniha prošpikována. Je psána stylem, který mi sedí (občasné vtípky, nekompromisnost v tom nejdůležitějším). Navíc obsahuje kapitolu na velice důležité téma, a to souvislost výživy a hormonů (inzulín, kortizol, glukagon). Koho to zajímá, přečte si, koho ne, autoři ho dokonce povzbudí k přeskočení kapitoly. Vy si to ale určitě přečtěte.

whole30Celkově kniha Jídlo na prvním místě téměř zcela zapadá do mého pojetí výživy. Mám z ní jednoduše radost. Výživa by měla být vždy individuální záležitost, proto se nebojím, že po rozšíření této knihy přijdu o práci výživového poradce 🙂 Naopak, povzbudím vás, abyste si knihu rozhodně přečetli, a budete-li mít problémy s aplikací výživy do vlastního života, ráda vám s tím pomohu.

Neprůstřelná trojkombinace, kterou vám doporučuji

  1. Můj ebook 6 top doporučení pro zdraví a štíhlost (i s bonusem Mýty a fakta o potravinách) – PROČ TO ČÍST? Navede vás na správnou cestu. Uvědomíte si, proč a jakým způsobem do vás hustí média výživové bludy. Zjistíte, jak se tomu vyhnout, čemu věřit, proč by měl jíst každý trochu jinak. Jak se správně hýbat. Stručné a jasné informace vedoucí k výsledkům. Doporučuji jako první materiál ke studiu. Mrkněte zde, o čem to je, a jestli jste v tomto již zběhlí, přejděte rovnou k dalším dvěma titulům.
  2. Jídlo na prvním místě – vyzkoušíte si 30ti-denní proces (WHOLE 30), na konci kterého budete o svém těle vědět mnohem více. Program je striktní, ale za vše mluví perfektní výsledky lidí, kteří ho absolvovali (nejen zhubnutí, ale hlavně zdravotní zlepšení, mnohdy úplné vymizení různých nemocí). Jděte do toho! Já svých třicet dnů právě začala – za měsíc čekejte moji zpověď 😉
  3. Mým třetím tipem je Primal Blueprint od Marka Sissona. Skvělá kniha, která vyjde v češtině v dubnu tohoto roku. Nakladatelství Blue Vision, které ji vydává, rozhodně stojí za vaši pozornost. Podtitulek knihy zní: Přeprogramujte své geny pro optimální váhu, dokonalé zdraví a neomezenou energii. Celý koncept Primal Blueprint není jen o zdravém jídle, ale o celém životním stylu. DOPORUČUJI!

Myslím, že víc knížek o zdravé výživě nepotřebujete. Výživovým nadšencům, poradcům a dalším „blázínkům“ (jako jsem třeba já) to stačit nebude, to je jasné, ale pro většinu z vás je to více než dostačující materiál, odrazový můstek, který vám vydrží na hodně dlouho.

Jíst 6x denně malé porce a hlavně, hlavně snídat!? Boříme další mýtus!

cerealsssCo si každý představí pod pojmem zdravá strava? Když pominu klíčky, mrkev a snídaňové cereálie (špatně!), většině z vás se vybaví i následující poučky:

„Musíte hlavně snídat!“…..„Jezte pravidelně malé porce!“ Od „výživových odborníků“ dále slyšíme: „Jezte každé 2,5–3 hodiny, a to i v případě, že nemáte hlad.“

Návrh jídelníčku pak vypadá nějak tak, že snídáte „cereálie“ nebo pečivo, svačíte „polystyren“ porůznu doplněný mléčným výrobkem, ovocem či zeleninou a když si dáte „zdravý“ celozrnný rohlík i večer, máte 3x denně na talíři pečivo. A to jako vadí? Vadí!

Určitě se nyní nemusíme dohadovat, co by vlastně mělo být na talíři, o tom se tady na blogu dočtete jinde. Sortiment potravin je rozhodně tím nejdůležitějším. Ovšem to, jak často a v jakém množství to jíte, může být také důležité. Nebojte, mrkneme na to pohledem minimalisty. Žádné složitosti.

Jak často mám jíst a jak moc?

  • nuts2Máte-li zvládnutý sortiment svého jídelníčku (hurá!), stačí si uvědomit, jestli konzumujete dostatek zdravých tuků a máte tak dost energie. Jak to poznáte? Jednoduše: Jste unavení, nebo…máte dost energie? Nějak výrazně pod 100g tuku za den nemá smysl chodit. Většině prospěje mnohem více. Všichni už přece víme, že z tuku na talíři není tuk na těle.
  • Dále si pohlídejte, jestli máte adekvátní příjem bílkovin. Ok je něco mezi 1–1,5g na kilogram beztukové hmoty (tj. především svaly, jednoduše: celková hmotnost mínus tuk) , pro velice aktivní jedince ta vyšší hodnota. Extrémně sportující, zápasníci a siláci – ti to řeší individuálně, to teď nechme stranou. Upřímně řečeno, není to potřeba ani moc počítat nebo se tím trápit. Cvičně si to jednou spočtěte a orientačně se podle toho zařiďte.
  • paleo2Nebojte se pořádně najíst! Jíte-li opravdové jídlo (dostatek tuku, bílkovin a zeleniny) a ne „junk food“, množství se nijak extrémně nebojte. Pozor, a teď přijde to důležité – nejezte 6x denně. Ano, někomu těch 5-6 jídel ze začátku může pomoct, ale z dlouhodobého hlediska pro většinu lidí není vhodné jíst tak často! Pro většinu z nás naprosto stačí 3 denní jídla (s příležitostnými svačinkami např. whey protein po cvičení, nebo hrst ořechů mezi hlavními jídly). Pamatujte tedy, že není podmínkou jíst často a malé porce. Když budete mít pořádný oběd a budete se cítit zasyceni i odpoledne, klidně počkejte až na večeři.
  • coffee5Pozor, pozor, překvapivá informace: pro zdravý život i pro hubnutí není potřeba snídat! Nechci tím říct, že to odteď doporučuji všem. Ale rozhodně se nestresujte snídaní, jestli jste zvyklí ji vynechávat. Tzv. přerušované hladovění (intermittent fasting, IF), například způsobem vynechání snídaně a konzumace prvního jídla až ve 12:00, může patřit mezi součásti zdravého života. Dokonce tímto způsobem funguje leckterý sportovec bez ztráty jakékoliv síly. Podrobněji se tomu budeme věnovat někdy jindy, ale vězte, že IF má několik zdravotních benefitů, když se dělá správně. Ano, i úbytek tuku, aniž byste omezili kalorický příjem. Pravidlo č. 1 ale zůstává: jezte správný sortiment potravin!

Opravdu stačí jíst jen třikrát denně?

Mnoho mých klientů poté, co přejdou na zdravý sortiment potravin, zjistí, že jim stačí jíst 3x denně. Představte si, kolik tím ušetříte času na přípravu jídla. Vůbec nevadí sem tam si svačinku dát, sem tam si dát něco na chuť (kus hořké čokolády), sklenku (nebo dvě?) vína. Ale nebojte se nesvačit, případně i nesnídat – hlavně ale jezte opravdové jídlo a ne ty srágory, co nám cpou v reklamách!

croissantNepadněte do spárů potravinářsko-farmaceutického komplexu, který se vás snaží futrovat sacharidovými bombami, dělá z vás závisláky na jejich výrobcích a motá bohužel hlavu i jinak uvědomělým lékařům nebo výživovým poradcům. Nenechme se!

Jestli se Vám článek líbil, dejte o něm vědět i kamarádům (lajkněte)! Dnes a denně se přesvědčuju, jak jsou tato boření mýtů důležitá a kolika lidem tím můžeme pomoct. A to i díky Vám!

Být či nebýt vegetarián

vegan úsměvVegetariáni vs. masožravci, téma, které rozdmýchá emoce, kudy chodím. Ještě lépe: vegani vs. paleo – na čí jste straně? Nemusíte odpovídat. Chci vás jen pošťouchnout. Ať už nejíte zvířátka, nebo se cpete steaky, tento text je pro vás. Prosím, čtěte!

Pro neznalé nejdříve mini-slovníček: 
vegan = nejí žádné živočišné potraviny; vegetarián = nejí pouze maso.

Je kruté jíst maso? 

Zajímavá otázka. Myslím, že nejen vyznavači rostlinné stravy, ale i mnozí masožravci, si tak nějak aspoň trochu myslí, že nejíst zvířata je velice ekologické a velmi humánní. Vřele doporučuji přečíst si první kapitolu knihy The Vegetarian Myth, která je k dispozici v češtině na tomto odkazu. Knihu napsala ex-veganka Lierre Keith a pěkně v tomto úvodu popisuje, jaký vliv má vegetariánství nebo dokonce veganství nejen z hlediska ekologie, ale naráží i na etické faktory. Opravdu doporučuji si to přečíst.

Mnoho vegetariánů nejí maso, protože jsou proti zabíjení zvířat pro potravu. Ale v současném způsobu zemědělství je to tak, že každý produkt, i třeba sojový burger, si žádá daň v podobě nějakého života. Jak to?

soja sklizeňTo, čemu my dnes říkáme zemědělství, ničí zvířatům jejich přirozené životní prostředí. Největším problémem jsou mono-kultury – rozsáhlé pěstování pouze jednoho druhu plodiny – nejhorší jsou monokultury geneticky manipulované kukuřice a soji. Monokultury nerespektují zásady přírody, nevyužívají přirozené souhry (synergie) jednotlivých organizmů, ničí Zem a její zdroje.

„Pravda je taková, že zemědělství je tou nejničivější věcí, kterou lidé na světě provozují, a další dělání téhož nás nezachrání. Pravda je taková, že se kvůli zemědělství ničí celé ekosystémy. Pravda je také v tom, že život není možný bez smrti, že nehledě na to, co jíte, někdo nejprve musí zemřít, abyste byli nasyceni.“     Lierre Keith

Co je opravdu kruté? Moderní zemědělství!

monokulturaDnešní běžné zemědělství je naprosto závislé na monokulturách (kukuřice, pšenice, rýže, soja…), je dlouhodobě neudržitelné, i když v tuto chvíli výborně „nese“. Vyžaduje příliš mnoho zásahů v podobě pesticidů a dalších látek. Výsledkem je výroba levných kalorií, ale spolu s nimi jíme spoustu chemických reziduí. Zdravotní epidemie v podobě obezity, cukrovky, rakoviny a srdečních onemocnění jsou dalším důsledkem tohoto procesu.

Problémem je ale i průmyslový chov. A to velkým problémem. Dnes bohužel běžně chovaný dobytek dostává místo přirozeného krmiva obilí. Jejich růst je sice urychlen, stejně jako produkce mléka, ale…. Také jej zabíjí! pH v bachoru klesá, dochází k zánětům. Maso, které my zkonzumujeme, se pak v našem těle chová jinak (hůř!), než kvalitní maso z organického (pro zvířata přirozeného) chovu. Skot se má přirozeně pást na trávě, ne být krmen zrním.

Strava s umírněným množstvím masa může být dokonce „zelenější“ než veganství. Ale konzumovaná zvířata musí být krmena přirozenou stravou.

krávy se pasouPodle Keith je řešením podporovat „malé“ farmáře ve svém okolí, podporovat takzvané „self-supporting“ ekosystémy, jednoduše přirozené prostředí, kde se jednotlivé organizmy podporují navzájem. Skutečný „souboj“ by rozhodně neměl panovat mezi vegetariány/vegany a masožravci, ale mezi industriálním zemědělstvím a organickým zemědělstvím.

Je vegetariánství a veganství zdravé?

Podle Dr. Mercoly na tom bude téměř každý člověk zdravotně lépe, když bude konzumovat alespoň některé živočišné potraviny. Nemusí to být maso, ale třeba vejce z volného chovu, nebo mléčné produkty z organického chovu (nepasterizované, nehomogenizované – tzv. raw). Syrové (tzv. raw) mléko od krav z organického chovu je jedním z nejlepších zdrojů hodnotných a využitelných bílkovin. Než ale konzumovat mléko „supermarketové“ to raději žádné. Homogenizace a průmyslový chov krav vedou k velkému znehodnocení původně zdravé potraviny.

Čínská studie

chinastudyMožná jste o ní slyšeli. Je to tak trochu současná bible veganů. Kniha s názvem Čínská studie (2005), jejímž autorem je Dr. Campbell, vychází z autorových výzkumů a má potvrzovat, že strava založená čistě na rostlinné bázi je pro každého člověka tím nejlepším. Stejně tak se snaží poukázat na to, že konzumace živočišných produktů vede k mnoha nemocem v čele s rakovinou.

Ovšem… Čínská studie má mnoho trhlin.

Nejen že autor v knize zamlčuje mnoho výsledků, ke kterým ve studii dospěl a vybírá si tedy jen to, co se mu hodí. Ale nerozlišuje např. mezi průmyslově zpracovanými a nezpracovanými živočišnými produkty, což je např. u mléka (ale nejen u něj) naprosto zásadní.

Velice zajímavé kritiky se můžete dočíst i od samotných vegetariánů (např. od skvělé odbornice na výživu Margit Slimákové – zde).

Mnoho lékařů, kteří mají (na rozdíl od Campbella) letité zkušenosti s reálnými pacienty, velice kritizuje Campbellovu „studii“ a jeho odsuzování VŠECH živočišných produktů a doporučování veganství PRO VŠECHNY.

Dr. Mercola je například přesvědčen (a vychází z praxe), že neexistuje jedna perfektní strava pro všechny! Sám nabízí k dispozici na svých stránkách test metabolického typu a můžete si být jisti: vyjde-li vám, že jste proteinový metabolický typ, veganství je pro vás hřebíček do rakve. Na druhou stranu, sacharidové typy mohou prospívat na stravě s minimem živočišných produktů, ale téměř pro každého je vhodné zařadit alespoň jeden zdroj kvalitních živočišných bílkovin. Nemusí to být nutně maso!

Vzdor její rostoucí popularitě, Čínská studie je v mnoha směrech spíše fikcí než nutričním svatým grálem. Kniha zplodila řadu mýtů o rizicích živočišných bílkovin. Pokud je něco pozitivního, co si můžeme vzít ze čtyřset sedmnácti stran knihy, je to propagace celistvých potravin a výsledné eliminování rostlinných olejů, kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy, rafinovaného obilí a jiných průmyslových produktů, které tíhnou k tomu, že nahrazují skutečné jídlo na našem moderním jídelníčku. (Zdroj)

Máte dostatek vitamínu B12?

Je mi jasné, že se teď všichni vegani neseberou a nepůjdou na večeři do steakhousu. Jedno by však měli – zamyslet se, zda mají dostatek vitamínu B12!

steak2Tento nadmíru důležitý vitamín se pravděpodobně vyskytuje pouze v živočišných produktech. Některé rostlinné zdroje (řasy, tempeh…) obsahují pouze tzv. analogy vitamínu B12. Ty ale brání vstřebání opravdového vitamínu B12, takže jejich příjmem si v tomto ohledu nijak nepomůžeme.

B12 se ukládá v játrech, ledvinách a dalších tkáních, takže jeho nedostatek se nemusí projevit po několik let (uvádí se až sedm let). Postupné projevy deficitu jsou následující: ztráta motivace, apatie, deprese, svalová slabost a únava, mravenčení v končetinách. Nic, co bychom vyhledávali. Ovšem chronický nedostatek B12 může skončit až nevratnými poškozeními mozku, demencí, těžkou anémií nebo neplodností. Nedporučuji!

Dostatek B12 v těle napomáhá k přeměně homocysteinu na metionin. Když toto nefunguje, dochází k srdečním onemocněním a nervovým poruchám.

batole[1]Nejvíce devastující je nedostatek B12 pro těhotné, kojící ženy a pro děti. Ať už jde o mnohočetné potraty, neplodnost, poškození mozku u dětí, prostě nic, co bychom si přáli zažít.

Vegetariáni s tímto nemusí mít žádný problém (konzumace vajec a/nebo mléčných výrobků v tomto ohledu stačí). Striktní vegani by měli doplňovat B12 pomocí suplementu.

Máte-li zájem o detailní informace, zde najdete vše o vitamínu B12, co potřebujete vědět.

Nezapomínejte také na důležitost vitamínu D (živočišné produkty, ale hlavně slunce, v zimě suplement) a omega-3 mastných kyselin (mořské ryby, ideální je ale čištěný suplement – nejlépe olej z krilu.

 Závěr

I když zastávám názor, že pro většinu lidí je vhodné konzumovat kvalitní živočišné produkty, ty, kteří si zvolili veganství, respektuji.

organicMísto vyčerpávání sil na věčné souboje veganů/vegetariánů s masožravci, pojďme spojit naše síly a podporovat udržitelné zemědělství a s tím i udržitelné zdraví nás i naší planety. Ať už s masem na talíři nebo bez něj.

Jestli se vám článek líbí, prosím sdílejte ho, třeba pomocí „like“ na facebooku nebo kdekoliv jinde. Díky!