Archiv pro štítek: Tuky

Tučné téma

Téma tuků bývá protřepávané odshora dolů, a ve výsledku to působí, že se doporučení odborníků ohledně tuků neustále mění. Vedle! Doporučení opravdových odborníků, kteří jsou nezávislí (nejsou napojení na výrobce těch nebo oněch potravin), jsou docela jasná a téměř shodná již několik posledních let.

Tuky patří mezi tři základní živiny (spolu se sacharidy a bílkovinami), které přijímáme stravou. Není vhodné výrazně snižovat jejich množství ve stravě, ale taky je potřeba „si vybírat“ – některé tuky jsou pro nás opravdu škodlivé. Ale k překvapení většiny, tím největším zlem nejsou živočišné tuky, jak se posledních x let často prezentuje. Mnohem horší jsou trans-mastné kyseliny, obsažené především ve cukrovinkách a pokrmech typu fast-food.

Které tuky bychom měli jíst a kterým se spíše vyhýbat?

Vepřové sádlo se hodí k občasnému použití, a to i pro tepelnou přípravu pokrmů. Ještě vhodnější je husí sádlo. Pro mnoho lidí to je asi překvapení, ale husí i vepřové sádlo mají vhodné složení mastných kyselin. Obsahují totiž větší množství kyseliny olejové (jejímž největším zdrojem je olivový olej) – která působí příznivě na hladinu cholesterolu v krvi!

Máslo, které bylo dříve zatracované, kvůli obsahu cholesterolu, je v umírněném množství vhodné konzumovat a to klidně pravidel­ně. Obsahuje totiž mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které působí příznivě na střevní mikroflóru. Mimo to jsou velice dobře stravitelné. Není ale vhodné na másle smažit (od 160°C se začíná rozkládat na nebezpečné látky)! Takže jen do studené kuchyně.

Olivový olej patří svým složením mezi tuky, které bychom měli konzumovat co nejčastěji. Především je vhodné používat olivový olej lisovaný za studena (panenský) a přidávat ho až do hotových pokrmů, např. do zeleninových salátů.

Často používaný slunečnicový olej obsahuje velikou nálož omega-6 mastných kyselin, které působí zánětlivě na náš organizmus. Proto ho nedoporučuju.

K výjimečnému smažení, k pečení nebo opékání lze použít olivový olej (pozor však na přepálení – nesmí se z něj kouřit, snese teplotu do 180°C), lepší je kvalitní sádlo nebo kokosový olej.

Právě zmíněný kokosový tuk (doporučuji bio panenský) je stálý i při vysokých teplotách, tudíž vhodný i na tepelnou přípravu. Je výborně stravitelný, působí proti infekcím, podporuje imunitu a je skvělý i k vnějšímu použití.

Rybí tuk obsahující omega-3 mastné kyseliny, patří mezi nezbytné (esenciální) tuky v naší výživě. Obsahují kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA), které se jinde než v mořských produktech (a mateřském mléce) nevyskytují. Je proto více než vhodné konzumovat tučné mořské ryby – nejvhodnější je losos, tuňák, sardinky, příp. makrela. (Nejen) ten, kdo nejí ryby, by měl užívat doplňky s EPA + DHA (ideální je olej z krilu, což jsou malí mořští korýši). A protože s kvalitou mořských ryb to není jednoduché (těžké kovy v tuku ryb), raději než se jimi cpát, doporučuji užívat olej z krilu všem.

Dále je vhodné jíst avokádoořechy. Pozor na kvalitu, nesmí být žluklé! Skvělé jsou mandle ve slupce. Velice dobré složení mastných kyselin mají makadamové ořechy.

Hlavní problém moderních margarínů nespočívá v obsahu trans-mastných kyselin (TMK), jak tomu bylo před lety. Současné margaríny nemají moc TMK. Problém spočívá ve způsobu zpracování (tzv. interesterifikaci) a vzniku pro naše tělo nepřirozených ztužených tuků – ty pravděpodobně mají špatný vliv na přeměnu látek (metabolizmus) v našem těle. Oproti tomu je máslo mnohem lépe stravitelným tukem. Dalším problémem margarínů je nevhodný poměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami, ve prospěch omega-6. V naší stravě je přebytek omega-6 MK a konzumace margarínů ho ještě navyšuje. Problematické jsou i přídatné látky, které se do margarínů dávají např. proto, aby hmota dostala barvu a vůni másla. Čím levnější margarín, tím nekvalitnější byl pravděpodobně použit olej (jakož to surovina pro výrobu). Margaríny se vyrábějí z rostlinných olejů a ty jsou náchylné na žluknutí (oxidaci) mnohem více než tuky živočišné.