- Časté přejídání bez kompenzace v podobě krátkodobé hladovky
- Smažené pokrmy a jídlo z fast-food provozoven jakožto koncentrát toxických látek
- Sladkosti kombinující ztužený tuk a cukr (všechny komerční sladkosti)
- Nekvalitní potraviny příliš průmyslově zpracované – rafinované, konzervované, barvené, dochucované, doslazované a všemožně jinak doničené
- Stres při počítání kalorií, čtení etiket, fanatickém řešení každého sousta
- Neochota pozvednout se nad průměr přemýšlením i konáním
- Neochota vzdát se některých vyloženě špatných zvyklostí – špatná kombinace potravin (některé oblíbené pokrmy české kuchyně), chipsy, krekry a podobné zvrhlosti kupované „jakoby“ pro návštěvy a následně zkonzumované
- Média šířící škodlivé informace, aniž by vždy tušila, co páchají (vždy jsou v tom jen a jen peníze)
- Reklamy na sladkosti cílené na děti
- Uplácení dětí sladkostmi
- Zkostnatělost oficiálních výživových doporučení
Co s tím? Každý by měl začít u sebe. Líbí se mi přístup MUDr. Jana Hnízdila, který propaguje tlak odzdola, tzn. začít pracovat na sobě, na tom, co mohu ovlivnit. Nejít bezmyšlenkovitě s davem. Pan Hnízdil se snaží upozorňovat na nekalosti v medicíně a politice. Myslím, že jeho slova jsou použitelná i pro výživu:
„Zlo je potřeba pojmenovat, identifikovat a pak odmítnout.“