Archiv pro štítek: Spokojenost

Nejste bezmocní – jaká strava pomáhá vyléčit

14993524_10208261833766575_857828612661955307_nČasto si zapisuju tipy na něco zajímavého a přínosného. A tak se ke mně dostala i kniha Nejste bezmocní od Kelly A. Turner s pod-titulkem – co můžete dělat proti rakovině.

Autorka zkoumala životy asi tisícovky lidí, u kterých došlo k tzv. radikální remisi rakoviny. Spontánní ústup onemocnění bez lékařského zásahu. Co měly všechny tyto případy společné? To je obsahem celé knihy. Jedná se o devět faktorů, které se vyskytovali u všech případů remise. Určitě není divu, že jedním z těchto faktorů byla radikální změna stavování.

 Devět společných faktorů vyléčení

  1. radikální změna stravování
  2. převzetí zodpovědnosti za vlastní zdraví,
  3. naslouchání intuici,
  4. užívání bylin a doplňků stravy,
  5. uvolnění potlačených emocí,
  6. prožívání pozitivních emocí,
  7. přijetí podpory od druhých,
  8. prohloubení spirituality
  9. a pádné důvody, proč žít.

Přijde mi to celé nad míru zajímavé. Co bod, to perla!

Knihu mám teprve rozečtenou a tak dnes zůstanu pouze u bodu jedna – u stravy. K těm dalším faktorům napíšu něco příště, až knížku dočtu. Myslím, že to celé lze vztáhnout nejen k rakovině, ale i dalším tzv. závažným onemocněním. A taky jako prevence – to je snad ještě důležitější. Jinak řečeno, následující poznatky jsou ku prospěchu všem.

„Nechť je strava tvým lékem a lék tvou stravou.“ – Hippokratés

Toto řekl Hippokratés před více než dvěma tisíci lety. Jak je tedy možné, že se dnes studenti medicíny téměř vůbec neučí o výživě? O výživě jakožto léku. Tyto úvahy necháme teď stranou a podíváme se, co pomohlo v oblasti stravy tisícovce lidí dostat se z rakoviny.

Faktor 1. – radikální změna stravování

reflecting VOLNĚUrčitě by se dalo polemizovat, co konkrétně je pro koho vhodné a proč. Výživa je jen jeden z faktorů, který má vliv na naše zdraví. Pro někoho okrajový, pro jiného zásadní. Důležitá je informace, že kvalita stravy má vždy vliv na naše zdraví. Vždy je potřeba trochu experimentovat a hlavně převzít zodpovědnost za vlastní zdraví (viz druhý faktor vyléčení).

Spontánní ústupy rakoviny bez lékařského zásahu – co mají společeného v oblasti stravy

  • značné omezení (či úplné vyloučení) cukru, masa, mléčných výrobků a průmyslově zpracovaných potravin
  • značné zvýšení konzumace zeleniny a ovoce
  • konzulmace BIO-potravin
  • pití filtrované vody

Můj pohled na věc

Co se týká vyloučení či omezení, byla bych striktní u rafinovaného cukru a průmyslově zpracovaných potravin. Já osobně bych šla cestou výrazného snížení veškerých sacharidů ve stravě. Důvod je i ten, že rakovinné buňky potřebují k přežití glukózu, zdravé buňky dokáží fungovat i díky látkám zvaným ketony. Ty vznikají při využívání tuku jako zdroje energie. U mnohých onemocněních se jeví nízkosacharidová strava jako jedna z nejúčinnějších. A může mít opravdu velké výsledky.

Dále je potřeba chránit organizmus před nadměrným příjmem toxinů – ať už z jídla, z kosmetiky, vody. Jistě, že se nevyhneme všem škodlivinám, ale podstatnou část můžeme odfiltrovat. V neposlední řadě (a možná, že je to i nejdůležitější) bychom se měli vyvarovat „toxických myšlenek“.

Cukr

Dát pryč rafinovaný cukr je zásadní. Velice ku prospěchu je i snížení rychle vstřebatelných sacharidů, jako jsou brambory, rýže, těstoviny a další výrobky z bílé mouky. Spolu se snížením sacharidů navyšujeme příjem zdravých tuků: kokosový olej bio lisovaný za studena a další kokosové produkty, avokádo, olivy, máslo či ghí (přepuštěné máslo), vaječný žloutek, semínka a ořechy – tady pozor na původ a žluknutí. Spousta tuku se vyskutuje v potravinách přirozeně, není důvod je odtučňovat či odstraňovat (např. mléčný tuk či vaječný žloutek).

Mléčné výrobky

Téma mléčných výrobků je široké. Mohou škodit i prospívat. Jsou lidé s intolerancí mléčných bílkovin či mléčného cukru. Nejvíce problematická je u mléčných produktů hlavně jejich průmyslová výroba (homogenizace mléka a další zásahy, rezidua růstových hormonů, antibiotik, v neposlední řadě také neetické zacházení se zvířaty).

Co můžeme udělat?

  • dát přednost fermentovaným výrobkům, plnotučným, dále výrobkům které pocházejí od zvířat z pastvy (ne krmených obilím), např. z biofarem
  • vhodné jsou i ovčí a kozí produkty 
  • mějme na paměti, že mléko je hlenotvorné, tudíž absolutně nevhodné při rýmě, nachlazení, astmatu
  • při vyloučení mléčných výrobků dbát na jiný příjem vápníku, což není zase takový problém (listová zelenina, luštěniny, ořechy, spirulina…)

Maso

Nemyslím si, že by výrazně škodilo maso samo o sobě – co škodí, je jeho nešetrná úprava (grilování, smažení), průmyslové zpracování (nitrátové soli a další látky v masných výrobcích typu klobása, salám) a původ – tedy zacházení se zvířaty (velkochovy – rezidua růstových hormonů, antibiotik, nepřirozená strava zvířat měnící složení masa).

Není nutné zcela se vzdát masa, stejně jako není nutné maso jíst. Problém je v tom, že většina lidí, kteří jedí maso (každý den, nebo dokonce několikrát denně), jedí právě maso z velkochovů, průmyslově zpracované, často v podobě uzenin.

Co dělat? Dát přednost vařenému, dušenému či jinak šetrně připravenému masu z ekologických chovů a podle našeho individuálního nastavení případně také omezit jeho množství.

Průmyslově zpracované potraviny

Potraviny vyrobené z bílé mouky a cukru, běžné pečivo, průmyslové sladkosti, těstoviny, různé hotovky a konzervy. To je mrtvá strava. Taková potrava nám ubírá energii. My ji naopak, především v nemoci, potřebujeme dodávat. Proto je důležité jíst co nejvíce čerstvé potraviny v čele se zeleninou.

Chcete-li jíst obiloviny, vybírejte spíše bezlepkové a celozrnné, jako je třeba neloupaná rýže nebo pseudoobilovina quinoa.

Léčivá síla zeleniny a ovoce

mrkev a cibule VOLNĚKonkrétně proti rakovině nejlépe působí brukvovitá česnekovitá zelenina – zelí, brokolice, květák, cibule, česnek, pórek a další. Z ovoce jsou skvělé bobuloviny, jako jsou maliny, borůvky, rybíz, ostružiny apod.

Základem naší stravy by měla být hlavně zelenina, ať už syrová, nebo šetrně tepelně upravená. Jednoduše potřebujeme jíst tzv. živou stravu.

Biopotraviny pro detoxikaci organizmu

Při jakékoliv závažné nemoci je potřeba snížit na minimum příjem toxinů do těla. Vřele doporučuji, obzvlášť máte-li diagnostikovanou závažnou chorobu, vyhledávat potraviny bez zbytečných škodlivin, tedy v biokvalitě.

Skvělý může být i půst. Většina živočichů, když onemocní, přestane instinktivně na určitou dobu přijímat potravu a odpočívá, než se uzdraví.

Pití filtrované vody

Další změna, kterou téměř všech tisíc zkoumaných lidí provedlo, byla výměna všech limonád a džusů za čistou pitnou vodu. Přibližně osm sklenic čisté vody každý den. Kohoutková voda není nejlepší, i když se to liší místo od místa. Obsahuje příliš mnoho nevhodných látek – chlór, těžké kovy a další látky, které nechceme přijímat. Dobrým řešením jsou kvalitní vodní filtry napojené na vodovod.

Pár slov závěrem

Uvedené změny ve výživě nelze vzít jako 100% záruku uzdravení. Většina lidí, kteří se díky těmto změnám uzdravili z vážné nemoci, pracovali i s dalšími „faktory vyléčení“. Mnoho z nich spolupracovalo s odborníky. Jiní se ponořili do studia všemožných informací a převzali absolutní kontrolu nad svým zdravím, třeba i proto, že jejich lékař měl negativní přístup.

slunečno VOLNĚAutorka nedává pacientům nějakou falešnou naději ani zaručený návod na uzdravení, ale nabízí reálné možnosti, jak něco smysluplného dělat v situaci, kdy si člověk připadá zcela bezmocný. Důležité je udělat první krok a nezůstávat pasivní. 

Mít se rád/a prospívá našemu zdraví

učebnice sebelásky ženy ženám „Sebeláska není luxus, ale cesta k tomu nejlepšímu člověku, kterým se můžeme stát. Je předpokladem pro to, abychom dokázali dát světu ze sebe to nejlepší.“

Nedávno se mi dostala do rukou kniha Učebnice sebelásky od psycholožky Lucie Kolaříkové. Ne náhodou, cíleně jsem si ji objednala a s nadšením postupně přečetla. Byla pro mě velice přínosná a budu se k ní určitě vracet. Dobré knihy čtu pro tyto případy už jen vyzbrojena barevnými lepítky pro založení důležitých vět a odstavců.

Kniha ukazuje, proč je nezbytné směřovat k sebelásce, jak tím pomůžete nejen sami sobě, ale i ostatním. Jak moc si škodíme, když o sobě pochybujeme, nebo o sobě tvrdíme, že jsme k ničemu, že nic nedokážeme. A jak toto otiskujeme do našich dětí.

V průběhu čtení si uvědomíte, proč se někteří lidé chovají tak, jak se chovají. A proč se vy chováte tak, jak se chováte. Získáte více pochopení jak pro sebe, tak pro ostatní. A budete-li chtít, můžete své postoje začít pomalu měnit.

Slova autorky z úvodu knihy:

„Dříve jsem mívala pocit, že všichni kolem mě jsou děsně v pohodě a jen já jsem divná. Když jsem začínala učit „jak být v pohodě“, začínala jsem vnímat, že nikdo není úplně v pohodě, jen dobře ovládáme „hry na pohodu“. Opravdu jsem dosud nepotkala člověka, který by sám sebe, celého a bez výhrad, měl opravdu rád. Přitom se pohybuji mezi úspěšnými a inspirativními lidmi, podnikateli, lektory, ke kterým mnozí vzhlížejí s úctou a obdivem. Je jednoduše normální učit se sebelásce celý život. Opravdu není třeba se s někým srovnávat, závidět někomu, vytvářet si domněnky o druhých, protože na tom nejsou líp, ani hůř.“

Všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo

Líbí se mi, že je kniha protkaná příběhy ze života Lucky, nebo jejích klientů. Člověk se hned cítí líp, když vidí, že i ostatní mají své problémy, které třeba ani navenek nedávají znát, zatímco vy si myslíte, že jsou „naprosto ideální a děsně šťastní“.

„Život je obsáhlý a hluboký a za běžného dennodenního fungování není možné stihnout vše – proto také jedním z projevů lásky k sobě sama je dovolit si být nedokonalý, dovolit si být k sobě nelaskavý, když to právě lépe neumíme, a dovolit si učit se každý postupně, každý podle svých možností a schopností.“

Svět potřebuje lidi, kteří mají rádi sami sebe

Já osobně vidím, jak moc je důležité věnovat se tématům sebepřijetí a sebelásky, třeba už jen proto, kolik lidí na světě bere antidepresiva a přitom se snaží fungovat tak, aby „zapadli“ do jakýchsi představ společnosti (přetvařují se, dělají, co chtějí ostatní, a ne to, co chtějí oni, snaží se být tzv. dokonalí…). To je dle mého naprosto absurdní a alarmující situace.

Naučit se mít rád sám sebe vám velice usnadní cestu – jestliže se snažíte hubnout, či řešíte svůj jídelníček, abyste byli zdraví. Člověk, který se má rád, má JASNÝ důvod, proč by měl jíst zdravě. Více se do tématu nebudu pouštět, přenechám to odborníkům – psychologům / psychosomatikům. Jen jsem Vám chtěla doporučit fajn knížku na toto téma.

O knize:

Pojem „sebeláska“ má stále nádech nadávky, ezoterního blouznění. Tato kniha přináší „selské“ úvahy i psychologický pohled na sebelásku a ukazuje, jak potřebné a normální je mít sám sebe rád, důvěřovat svému názoru a jednat především podle svých vnitřních hodnot. Kniha obsahuje praktická cvičení a je určena všem, kdo se chtějí naučit milovat sama sebe, a také koučům, lektorům a terapeutům, kteří chtějí v rozvoji sebelásky podpořit své klienty.

Koupit knihu můžete zde.

Nedaří se? Hlavní příčiny neúspěchu a jak to změnit

cesta za úspěchemÚspěch – neúspěch. Zdraví – nemoc. Štíhlost – tloušťka. Kde vy se pohybujete na těchto pomyslných osách a… jste s tím spokojení?

Před lety jsem četla knihu Napoleona Hilla Myšlením k bohatství. Zaujala mě tam kapitolka, která vypichuje hlavní příčiny lidského neúspěchu. Vypsala jsem si některé body a v následujících řádcích je dala do souvislosti s výživou a zdravím (čistě můj komentář je uveden kurzívou). Pojďme se mrknout pravdě do očí.

„Měl jsem příležitost analyzovat činnost několika tisíc mužů a žen, z nichž 98 % patřilo do kategorie neúspěšných“

Napoleon Hill

Jestliže je tak velké procento lidí, kteří nedosáhnou nějakého trvalejšího a většího úspěchu (ať už v čemkoliv), co tedy dělají ti úspěšní? Dá se úspěch napodobit? Rozhodně. Jen je potřeba pro to něco dělat.

Jaké jsou hlavní příčiny neúspěchu a co s tím

Nedostatek ctižádosti pozvednout se nad průměr – kdo si přeje postupovat vpřed, musí být ochoten za to platit. Chcete-li být zdraví a jako proutek, budete muset obětovat propečené houstičky. Pravidelně cvičit, vzdělávat se místo vysedávání u televize.

Nedostatečné vzdělání – handicap, který lze překonat relativně snadno. Mezi nejvzdělanější patří často tzv. „selfmademani“ – samouci. Důležité je především umět nakládat s tím, co víme. Nikdy nepřebírejte informace nekriticky – zdravá pochybnost je vždy na místě. Ale pozor, ať se pochybnost nestane zabijákem vašeho nadšení.

Nedostatek sebekázně. Jestliže neopanujete sami sebe, budete opanováni sami sebou. Týká se to i chutí na nezdravé potraviny. Jestli měníte jídelníček, ze začátku je velká sebekázeň nutná. Než se váš organizmus dostane do rovnováhy a budete se moci na jeho signály více spolehnout. Do té doby se obklopte skupinou motivujících lidí, zaplaťte si třeba kouče-poradce a dennodenně se motivujte. Mějte před očima napsané PROČ to všechno děláte a každý den si to čtěte.

Otálení – zvyk věčně všechno odkládat nás provází všude a čeká jen na svou příležitost zmařit šance na úspěch. Většina z nás prožije neúspěšný život, protože čekáme na „pravý čas“, abychom se pustili do něčeho, co stojí za to. Nečekejte! Začněte okamžitě a použijte nástrojů, které máte po ruce, lepší nástroje se vám naskytnou cestou. Něco chcete změnit? Udělejte první krok ještě dnes!

Nedostatek vytrvalosti. Většina z nás se s nadšením do něčeho pustí, ale málokdy to dotáhne až do konce. Navíc mají lidé sklon se hned vzdát, jakmile narazí na první překážku. Vytrvalost překoná všechny překážky. Buďte vytrvalí, vděční za každý malý úspěch. Věřte tomu, co děláte a udělejte si z toho každodenní rutinu. Obklopte se podobně smýšlejícími lidmi (připojte se také k nám na facebooku).

Negativní osobnost. Podle mě nejdůležitější bod. Moje rada zní: dělejte cokoliv, abyste se udrželi na pozitivní vlně. Pozitivní přitahuje pozitivní. Malý úspěch přitahuje další úspěchy. Hecněte se a buďte pozitivní za každých okolností (z každé „tragédie“ s dá vzít něco pozitivního). Velice vám to pomůže ve všech aspektech vašeho života.

Touha získat „něco za nic“. Milióny lidí dovádí k neúspěchu hráčský instinkt. Stejně tak je to s hubnutím a zdravím. Kolik lidí hledá zázračné léky nebo doplňky na hubnutí, které fungují tady a teď, bez nutnosti cokoliv změnit? Kolik lidí vkládá své zdraví do rukou doktorů nebo osudu? Převezměte odpovědnost za své zdraví VY sami – je to jediná možná cesta k úspěchu. Není snadná, ale stojí za to. 

Nerozhodnost. Neúspěšní lidé dospívají k rozhodnutí pomalu anebo vůbec ne a často a rychle svá rozhodnutí mění. Nerozhodnost a otálení jsou rodné sestry. Úspěšní lidé docházejí ke svým rozhodnutím rychle, a pokud je vůbec mění, pak jen velmi uvážlivě. Rozhodnete-li se pro nějakou změnu životního stylu (stravy), vydržte u toho alespoň měsíc, spíše tři. Mnoho lidí se zájmem o zdraví začne například s paleo stravou, pak si někde přečte, že jediná možná cesta je 100% raw food, za dva týdny už zkouší opět něco nového. Takovému přeskakování se snažte vyhnout. Informací (dobrých i špatných) je dnes všude dost – musíme si něco vybrat a dát tomu nějaký čas šanci. Jinak to postrádá smysl.

Špatný výběr životního partnera. To je nejčastější příčina neúspěchu. Není-li intimní vztah harmonický, předznamenává neúspěch. Máte-li pocit, že je tady něco špatně, udělejte první krok ke změně. Lepší, než být ve špatném vztahu, je být chvíli sám. Skvělé informace k tomuto tématu najdete u Aleše Kaliny.

Přehnaná opatrnost. Člověk, který nic neriskuje, se musí spokojit obvykle s tím, co zbude, až si ostatní vyberou. Kdo nic nezkusí, sice nic nepokazí, ale také ničeho nedosáhne. Zkoušejte nové věci a ty, které se osvědčí, těch se držte. Týká se to třeba nových potravin, postupů, frekvence jídel za den a mnoha dalšího.

Pověra a předsudek. Pověra je formou strachu. Nevěřte slepě všem pověrám. Příkladem je pověra o škodlivosti cholesterolu (snad už brzy na toto téma bude článek – pracuji na něm!). Ne všechny „pověry“ jsou špatné, ale většinou jde o neúplnou nebo mylnou interpretaci problému (např. téma „je mléko zdravé nebo není?“). Chcete-li si ujasnit základní mýty a pověry ve výživě, doporučuji můj ebook.

Rozptýlenost. Všeuměl jen zřídka umí něco dobře. Zaměřte se jen na pár nejdůležitějších věcí. Dělejte pomalé, ale trvalé změny. Na změnu návyků je výborný Leo Babauta a z českého prostředí Pavel Říha.

Rozhazování peněz. Investujte do kvalitních věcí i zážitků, do vzdělání, do opravdových potravin.

Nedostatek entuziasmu. Nadšení dělá divy. A navíc je nakažlivé.

Nesnášenlivost. Uzavřete-li se před novými podněty, málokdy se pohnete z místa. Nesnášenlivost vám zužuje obzory. Nejvíc škody způsobuje nesnášenlivost náboženská, rasová a politická. A já přidávám – nebuďte nesnášenliví k lidem, kteří vyznávají jinou stravovací filozofii. Hleďte si svého, případně jen taktně doporučujte a říkejte, co funguje vám. Každý svého štěstí strůjce.

Nestřídmost. Nestřídmé holdování čemukoliv úspěchu nepřeje. Mějte život v rovnováze – práce, pohyb, odpočinek. Nepřejídejte se, nehladovte.

Neschopnost spolupracovat. Dělte se s ostatními o své úspěchy, vyměňujte si zkušenosti, pomáhejte si navzájem. Nesnažte se být na všechno sami.

Moc nezískaná vlastním úsilím. Rychlé zbohatnutí je nebezpečnější než chudoba. Rychlé zhubnutí taktéž zavání problémem. Stejně tak může být nebezpečné, když je někdo tzv. štíhlý od přírody, aniž by jedl zdravě a cvičil. Ne všechno je vidět na venek na naší postavě. Udržujte si tedy své zdraví vhodnou stravou, chováním, životním stylem a především pozitivním myšlením.

Vědomá nepoctivost. Člověk může být pod tlakem okolností, jež jsou mimo jeho kontrolu, dohnán k nepoctivosti, aniž by si tím trvale uškodil. Ale pro člověka, který je nepoctivý z vlastní vůle, není žádná naděje. Dříve či později se mu jeho skutky vymstí. Zaplatí za ně ztrátou dobré pověsti, případně ztrátou svobody. V ohledu výživy je důležitá poctivost vůči sobě. Jezte potraviny, které jíst opravdu chcete, nenalhávejte si nic, na konci dne nebo týdne vás stejně dožene vaše svědomí a z té návštěvy KFC nebudete mít opravdu žádný dobrý pocit.

„Myslet“ místo „vědět“. Většina lidí je příliš lhostejná či líná na to, aby si zjistili přesná fakta, na jejichž podkladě by mohli správně uvažovat. Ve svém jednání se řídí především „domněnkami“ založenými na dohadech nebo okamžitých závěrech. Buďte otevření novým názorům a informacím, které vám ze začátku připadají třeba i bláznivé. Zkuste neodsuzovat a raději si v klidu vyhledat další informace nebo se poptat lidí, kteří mají tím či oním osobní zkušenosti.

úspěchJak jste na tom v každém z předchozích dvaceti bodů? Máte rezervy? Myslím, že všichni máme nějaké rezervy :). Pojďme na nich tedy pracovat. A jestli vás napadne někdo ve vašem okolí, komu by tyto rady mohly také pomoci, přepošlete mu odkaz na tento článek. Tak trochu „kopat do zadku“ potřebuje občas každý z nás.