Archiv pro štítek: Psychika

Citlivost není slabost. Skrytá síla, o které je dobré vědět.


Je to omezení i dar. Vysoká citlivost, v angličtině je tento fenomén známý jako Highly Sensitive Person (HSP). Možná jste se s tím pojmem ještě nesetkali, možná jo. Do určité míry se dotýká nás všech.

15-20 % lidí patří mezi zvýšeně citlivé jedince.

I pro ostatní je velmi praktické vědět, o co jde – protože HSP jsou jejich zaměstnanci, děti, sourozenci, rodiče, kamarádi či kolegové. Je-li někdo více citlivý, je pro něj důležité zjistit, že na to není sám. I proto tohle téma dnes otevírám.

Jestliže jsme HSP a pochopíme naše přednosti, můžeme je využít ve prospěch nás všech. A že je o co stát! Zásadní podmínkou, abychom to zvládli, je postarat se nejprve o své potřeby:

Více klidu, čas na zpracování vjemů, příroda, správná strava, tvůrčí činnost a lidé, kteří nás pochopí.

Kdo je to vlastně ten HSP

Tak především jde o lidi s velmi bohatým vnitřním životem. Furt něco zpracováváme. Navenek to může působit, že jsme zpomalení. Uvnitř to ale frčí. Nedokážeme dělat tolik věcí, co ostatní. V šíři záběru. Jenže to doženeme v hloubce. Kvalita vítězí nad kvantitou.

Vysoce citliví lidé se narodili s nerovovým systémem, který jim umožňuje vnímat a zpracovávat vnější i vnitřní podněty intenzivněji než ostatní lidé. Jedná se o výrazný a proměnlivý povahový rys.

30 % HSP jsou extroverti, 70 % introverti.

Citlivý introvert to nemusí mít vždy snadné. Ovšem vysoce citlivý extrovert – ten má opravdu „zajímavý a netradiční život“. Mohu potvrdit, patřím mezi ně. Potřebuje lidi, ale nesmí jich být moc. Potřebujete furt něco nového, ale ne moc. Hledá dobrodružství. Ale ne moc. Navíc nikdy neví dopředu, co bude moc. A tak je dobré, naučit se říkat „ne“. Jinak se zblázní.

Introvert není to samé jako vysoce citlivý člověk. Tyto pojmy se pouze překrývají. Introverti ani vysoce citliví lidé nepotřebují velké množství zážitků. Žijí totiž z vlastních myšlenek a fantazií. Spotřebovávají velké množství energie na uvažování a zpracování dojmů. Být vysoce citlivým extrovertem je neobyčejně náročné. Může docházet k frustracím, protože extrovertní citliví lidé chtějí být mnohem společenštější, než dokážou vydržet.

Někdy to vypadá, že HSP je věčně nespokojený bručoun, který si neumí užít život. Ve chvíli, kdy jsou však splněné určité podmínky, je to přesně naopak. Umí ocenit každou maličkost a radovat se z ní. Kytička, miminko, sluníčko, jůůůů. Úsměvy, pochvala. Jééé.

Tři výrazná rozlišovací kritéria, která jsou vlastní všem HSP

  • omezená zóna, v níž se cítí komfortně;
  • rychle dojde k předráždění, případně nadměrné stimulaci;
  • podněty a informace dlouho doznívají.

HSP vstřebává více vjemů a víc o nich přemýšlí. Má obzvláště jemnou nervovou soustavu, bohatou fantazii. Jeho harddisk se rychleji zaplní. Pro některé HSP může být náročné řídit auto, nebo být naprosto soustředěný někde, kde na něj útočí příliš mnoho vjemů.

Výhodou hluboké vnímavosti je zvýšená empatie. Pracuje-li s lidmi, dokážeme nasát víc informací a to nejen ze slov. Taky se tím ale dříve vyčerpá.

Za vyšší empatii může vyšší koncentrace zrcadlových neuronů v mozku. Ty jsou zodpovědné za schopnost cítit to, co cítí druzí. Zachycují, zpracovávají a interpretují emoce druhých. Lidé se zvýšenou empatií tak mají vysoké pochopení pro činny druhých lidí.

Když je však HSP přetížen, může se chovat bezohledně a je to s ním pak náročné. Proto je lepší, když citlivý člověk takovým přetížení předchází.

HSP zvládnou pohlížet na jednu věc z mnoha různých úhlů. Bývají velmi kreativní. Patří sem mnozí spisovatelé, výtvarníci a myslitelé.

Komu se hodí znalost o fenoménu „Highly Sensitive Person“

Mít povědomí o HSP se hodí každému. Ale hlavně personalistům, manažerům, lékařům, učitelům, koučům, trenérům, podnikatelům, psychologům, rodičům a především – těm, kdo jsou sami HSP.

Být vysoce citlivý sebou nese zvládání náročných situací, do kterých se HSP často dostává. Jenže… mrkněte na seznam úžasných vlastností a potenciálu všech vysoce citlivých lidí.

Vlastnosti a potenciál HSP

  • Empatie a sociální cítění
  • Silné hodnoty
  • Vytříbené smysly a diferenciované vnímání
  • Svědomitost a zodpovědnost
  • Vysoká intuice a spiritualita
  • Inovační schopnosti a komplexní myšlení
  • Kreativita a umělecký talent
  • Schopnost nalézat řešení a jednat v krizi
  • Zvědavost a schopnost nadchnout se
  • Hloubka myšlenek a pocitů
  • Psychická a životní síla

Takže…. takovýto člověk je nepostradatelnou součástí každého týmu, který „to chce někam dotáhnout“. Máte-li ho v rodině, buďte na něj hodní, hýčkejte si ho a občas ho prosím i vyslechněte 🙂 A jestli jste se našli a patříte mezi vysoce citlivé jedince – nebojte se projevovat svoji citlivost – svět nás potřebuje přesně takové, jací jsme.

Jsem to já, nejsem to já?

Tápete, zda jste HSP? Zajímá vás toto téma více do hloubky? Chcete vědět, jak podpořit své zdraví, začít využívat své silné stránky a zlepšit celkově svůj život? Napište mi „zajímá mě téma HSP“ na [email protected]

Zdraví a síla citlivých lidí se dá podpořit mnoha prostředky – stravou, úpravou prostředí, pochopením ostatních lidí, prací, která odpovídá našim hodnotám… Dnešní svět potřebuje vizionáře, lidi s citem, „zjemňovače“ a „dolaďovače“.

Jak porozumět sám sobě i ostatním

Tak dobře, já to přiznám. Trochu jsem se zbláznila. Kde chodím, tam o tom mluvím. V minulém příspěvku jsem psala o Akademii Xany Bati. O tom, jak zapracovat na svém těle, aby bylo nejen krásnější, ale i zdravější. Koncepce fyziologického omlazování mě fakt dostala. To jsem ale nevěděla, co přijde poté. Koncepcí se zabývám od letošního února a doteď mě nadšení nepřešlo. Naopak se stupňuje.

Všechno kolem těla a zdraví mě zajímá. Jenže úplně nejvíc mě zajímá psychologie. I mé konzultace jsou protknuté psychologií ve smyslu – pomoci druhým dobře se cítit, pochopit sebe i ostatní, být šťastní. A díky metodě, kterou vám tu představím, dostává vše, co znám, nový rozměr.

Akademie Xany Bati obsahuje tři části – omlazování, poznání, úspěch. Když jsem dostala příležitost účastnit se „kurzu poznání“ (tzv. Eniomatrix), neváhala jsem ani minutu. A právě o Eniomatrixu je tento článek. Píšu ho proto, že i vy máte možnost se do kurzu zapojit a díky tomu se lépe zorientovat v tomto světě.

Každý z nás vnímá a zpracovává informace trochu jinak

Tohle když člověk pochopí a naučí se základní principy, velice se mu zjednodušší život. Řekla bych dokonce, že z něj spadne obrovský balvan. Uff – mám to správně. Nejsem blázen! Tato zjištění bývají průlomová a přeji je všem, kdo někdy pochybovali o sobě a svých schopnostech. Všem, kdo se někdy ptali, „kdo jsem?“ a „jaké mám poslání?“, „jaký partner se ke mně hodí?“. Vědět opravdové odpovědi na tyto otázky je k nezaplacení. Mně osobně se v tomto kurzu spojuje několikaleté zkoumání různých typlogií a psychologických přístupů. Nejasné náznaky smyslu života dostávají jasné kontury. Věřím, že hodně lidí to bude mít podobně.

Náplň kurzu Eniomatrix

V kurzu se učíme určovat typ osobnosti podle způsobů vnímání a zpracování informací o okolním světě. Použitím této metody můžeme dosáhnout  produktivní, zdravé a úspěšné  komunikace se sebou samým, s druhými lidmi, společností, přírodou, penězi a jinými důležitými prvky lidského života.

Je to vážně dobrodružství. Jednotlivé typy osobnosti totiž poznáte i podle stavby těla, podle toho, jaká volí slova a slovní obraty. Vytváříte si tak psychologický portrét lidí kolem sebe. Zvlášť užitečné je použití této metody při výchově dětí. Na určitý typ dětí například nemůžete křičet… Co je ale hlavní, že začnete podporovat vývoj silných stránek a talentů vašich dětí.

Eniomatrix pomáhá v osobním i profesním životě, pomáhá najít cestu k životnímu partnerovi, najít vhodné spolupracovníky do týmu a to tak, abychom se vzájemně doplňovali.

Otázka zdraví a šťastného života

Žijete-li ve svém „psychotypu“ – tedy zjednodušeně – žijete-li svůj život a né život někoho jiného – jste zdraví. Když tomu tak není, jste nemocní a depresivní. Tuším, že tohle je případ velké části populace. Pojďme to změnit!

 

Většina lidí nepotřebuje užívat antidepresiva. Potřebujeme jen najít sami sebe a začít si užívat si život a vzájemnou spolupráci. Respektovat se navzájem se svými odlišnostmi a vyhnout se tak zbytečným konfliktům, násilnostem a nedorozuměním.

Pro zvídavé: technologie Eniomatrix je zpracovaná na základě…

  1. psychologické analýzy
  2. neuro – lingvistického programování
  3. modelu Eriksona
  4. transakční analýzy
  5. duchovně-sociální struktury společnosti
  6. tělesné psychoanalýzy
  7. parapsychologie
  8. dispoziční prognostiky

aj. účinných východních a západních psychologických technik.

Tak co vy na to? Pojďme efektivně měnit svět k lepšímu, zlepšovat své zdraví, vychovávat děti podle jejich potřeb a silných stránek. Prostě být zase o kousek více vědomými lidmi. To je cesta ke štěstí.

Zájemci o „kurz poznání“, napište mi na [email protected], případně pište rovnou asistentce Xany Bati – Lucce na [email protected] Lucku budete milovat.

A taky si zamilujete facebokovou skupinu Enimoatrixu, kde probíráme naše zkušenosti z průběhu kurzu a konzultujeme s Xanou veškeré dotazy. Zábava zaručena!

 

 

Nejste bezmocní – jaká strava pomáhá vyléčit

14993524_10208261833766575_857828612661955307_nČasto si zapisuju tipy na něco zajímavého a přínosného. A tak se ke mně dostala i kniha Nejste bezmocní od Kelly A. Turner s pod-titulkem – co můžete dělat proti rakovině.

Autorka zkoumala životy asi tisícovky lidí, u kterých došlo k tzv. radikální remisi rakoviny. Spontánní ústup onemocnění bez lékařského zásahu. Co měly všechny tyto případy společné? To je obsahem celé knihy. Jedná se o devět faktorů, které se vyskytovali u všech případů remise. Určitě není divu, že jedním z těchto faktorů byla radikální změna stavování.

 Devět společných faktorů vyléčení

  1. radikální změna stravování
  2. převzetí zodpovědnosti za vlastní zdraví,
  3. naslouchání intuici,
  4. užívání bylin a doplňků stravy,
  5. uvolnění potlačených emocí,
  6. prožívání pozitivních emocí,
  7. přijetí podpory od druhých,
  8. prohloubení spirituality
  9. a pádné důvody, proč žít.

Přijde mi to celé nad míru zajímavé. Co bod, to perla!

Knihu mám teprve rozečtenou a tak dnes zůstanu pouze u bodu jedna – u stravy. K těm dalším faktorům napíšu něco příště, až knížku dočtu. Myslím, že to celé lze vztáhnout nejen k rakovině, ale i dalším tzv. závažným onemocněním. A taky jako prevence – to je snad ještě důležitější. Jinak řečeno, následující poznatky jsou ku prospěchu všem.

„Nechť je strava tvým lékem a lék tvou stravou.“ – Hippokratés

Toto řekl Hippokratés před více než dvěma tisíci lety. Jak je tedy možné, že se dnes studenti medicíny téměř vůbec neučí o výživě? O výživě jakožto léku. Tyto úvahy necháme teď stranou a podíváme se, co pomohlo v oblasti stravy tisícovce lidí dostat se z rakoviny.

Faktor 1. – radikální změna stravování

reflecting VOLNĚUrčitě by se dalo polemizovat, co konkrétně je pro koho vhodné a proč. Výživa je jen jeden z faktorů, který má vliv na naše zdraví. Pro někoho okrajový, pro jiného zásadní. Důležitá je informace, že kvalita stravy má vždy vliv na naše zdraví. Vždy je potřeba trochu experimentovat a hlavně převzít zodpovědnost za vlastní zdraví (viz druhý faktor vyléčení).

Spontánní ústupy rakoviny bez lékařského zásahu – co mají společeného v oblasti stravy

  • značné omezení (či úplné vyloučení) cukru, masa, mléčných výrobků a průmyslově zpracovaných potravin
  • značné zvýšení konzumace zeleniny a ovoce
  • konzulmace BIO-potravin
  • pití filtrované vody

Můj pohled na věc

Co se týká vyloučení či omezení, byla bych striktní u rafinovaného cukru a průmyslově zpracovaných potravin. Já osobně bych šla cestou výrazného snížení veškerých sacharidů ve stravě. Důvod je i ten, že rakovinné buňky potřebují k přežití glukózu, zdravé buňky dokáží fungovat i díky látkám zvaným ketony. Ty vznikají při využívání tuku jako zdroje energie. U mnohých onemocněních se jeví nízkosacharidová strava jako jedna z nejúčinnějších. A může mít opravdu velké výsledky.

Dále je potřeba chránit organizmus před nadměrným příjmem toxinů – ať už z jídla, z kosmetiky, vody. Jistě, že se nevyhneme všem škodlivinám, ale podstatnou část můžeme odfiltrovat. V neposlední řadě (a možná, že je to i nejdůležitější) bychom se měli vyvarovat „toxických myšlenek“.

Cukr

Dát pryč rafinovaný cukr je zásadní. Velice ku prospěchu je i snížení rychle vstřebatelných sacharidů, jako jsou brambory, rýže, těstoviny a další výrobky z bílé mouky. Spolu se snížením sacharidů navyšujeme příjem zdravých tuků: kokosový olej bio lisovaný za studena a další kokosové produkty, avokádo, olivy, máslo či ghí (přepuštěné máslo), vaječný žloutek, semínka a ořechy – tady pozor na původ a žluknutí. Spousta tuku se vyskutuje v potravinách přirozeně, není důvod je odtučňovat či odstraňovat (např. mléčný tuk či vaječný žloutek).

Mléčné výrobky

Téma mléčných výrobků je široké. Mohou škodit i prospívat. Jsou lidé s intolerancí mléčných bílkovin či mléčného cukru. Nejvíce problematická je u mléčných produktů hlavně jejich průmyslová výroba (homogenizace mléka a další zásahy, rezidua růstových hormonů, antibiotik, v neposlední řadě také neetické zacházení se zvířaty).

Co můžeme udělat?

  • dát přednost fermentovaným výrobkům, plnotučným, dále výrobkům které pocházejí od zvířat z pastvy (ne krmených obilím), např. z biofarem
  • vhodné jsou i ovčí a kozí produkty 
  • mějme na paměti, že mléko je hlenotvorné, tudíž absolutně nevhodné při rýmě, nachlazení, astmatu
  • při vyloučení mléčných výrobků dbát na jiný příjem vápníku, což není zase takový problém (listová zelenina, luštěniny, ořechy, spirulina…)

Maso

Nemyslím si, že by výrazně škodilo maso samo o sobě – co škodí, je jeho nešetrná úprava (grilování, smažení), průmyslové zpracování (nitrátové soli a další látky v masných výrobcích typu klobása, salám) a původ – tedy zacházení se zvířaty (velkochovy – rezidua růstových hormonů, antibiotik, nepřirozená strava zvířat měnící složení masa).

Není nutné zcela se vzdát masa, stejně jako není nutné maso jíst. Problém je v tom, že většina lidí, kteří jedí maso (každý den, nebo dokonce několikrát denně), jedí právě maso z velkochovů, průmyslově zpracované, často v podobě uzenin.

Co dělat? Dát přednost vařenému, dušenému či jinak šetrně připravenému masu z ekologických chovů a podle našeho individuálního nastavení případně také omezit jeho množství.

Průmyslově zpracované potraviny

Potraviny vyrobené z bílé mouky a cukru, běžné pečivo, průmyslové sladkosti, těstoviny, různé hotovky a konzervy. To je mrtvá strava. Taková potrava nám ubírá energii. My ji naopak, především v nemoci, potřebujeme dodávat. Proto je důležité jíst co nejvíce čerstvé potraviny v čele se zeleninou.

Chcete-li jíst obiloviny, vybírejte spíše bezlepkové a celozrnné, jako je třeba neloupaná rýže nebo pseudoobilovina quinoa.

Léčivá síla zeleniny a ovoce

mrkev a cibule VOLNĚKonkrétně proti rakovině nejlépe působí brukvovitá česnekovitá zelenina – zelí, brokolice, květák, cibule, česnek, pórek a další. Z ovoce jsou skvělé bobuloviny, jako jsou maliny, borůvky, rybíz, ostružiny apod.

Základem naší stravy by měla být hlavně zelenina, ať už syrová, nebo šetrně tepelně upravená. Jednoduše potřebujeme jíst tzv. živou stravu.

Biopotraviny pro detoxikaci organizmu

Při jakékoliv závažné nemoci je potřeba snížit na minimum příjem toxinů do těla. Vřele doporučuji, obzvlášť máte-li diagnostikovanou závažnou chorobu, vyhledávat potraviny bez zbytečných škodlivin, tedy v biokvalitě.

Skvělý může být i půst. Většina živočichů, když onemocní, přestane instinktivně na určitou dobu přijímat potravu a odpočívá, než se uzdraví.

Pití filtrované vody

Další změna, kterou téměř všech tisíc zkoumaných lidí provedlo, byla výměna všech limonád a džusů za čistou pitnou vodu. Přibližně osm sklenic čisté vody každý den. Kohoutková voda není nejlepší, i když se to liší místo od místa. Obsahuje příliš mnoho nevhodných látek – chlór, těžké kovy a další látky, které nechceme přijímat. Dobrým řešením jsou kvalitní vodní filtry napojené na vodovod.

Pár slov závěrem

Uvedené změny ve výživě nelze vzít jako 100% záruku uzdravení. Většina lidí, kteří se díky těmto změnám uzdravili z vážné nemoci, pracovali i s dalšími „faktory vyléčení“. Mnoho z nich spolupracovalo s odborníky. Jiní se ponořili do studia všemožných informací a převzali absolutní kontrolu nad svým zdravím, třeba i proto, že jejich lékař měl negativní přístup.

slunečno VOLNĚAutorka nedává pacientům nějakou falešnou naději ani zaručený návod na uzdravení, ale nabízí reálné možnosti, jak něco smysluplného dělat v situaci, kdy si člověk připadá zcela bezmocný. Důležité je udělat první krok a nezůstávat pasivní. 

Mít se rád/a prospívá našemu zdraví

učebnice sebelásky ženy ženám „Sebeláska není luxus, ale cesta k tomu nejlepšímu člověku, kterým se můžeme stát. Je předpokladem pro to, abychom dokázali dát světu ze sebe to nejlepší.“

Nedávno se mi dostala do rukou kniha Učebnice sebelásky od psycholožky Lucie Kolaříkové. Ne náhodou, cíleně jsem si ji objednala a s nadšením postupně přečetla. Byla pro mě velice přínosná a budu se k ní určitě vracet. Dobré knihy čtu pro tyto případy už jen vyzbrojena barevnými lepítky pro založení důležitých vět a odstavců.

Kniha ukazuje, proč je nezbytné směřovat k sebelásce, jak tím pomůžete nejen sami sobě, ale i ostatním. Jak moc si škodíme, když o sobě pochybujeme, nebo o sobě tvrdíme, že jsme k ničemu, že nic nedokážeme. A jak toto otiskujeme do našich dětí.

V průběhu čtení si uvědomíte, proč se někteří lidé chovají tak, jak se chovají. A proč se vy chováte tak, jak se chováte. Získáte více pochopení jak pro sebe, tak pro ostatní. A budete-li chtít, můžete své postoje začít pomalu měnit.

Slova autorky z úvodu knihy:

„Dříve jsem mívala pocit, že všichni kolem mě jsou děsně v pohodě a jen já jsem divná. Když jsem začínala učit „jak být v pohodě“, začínala jsem vnímat, že nikdo není úplně v pohodě, jen dobře ovládáme „hry na pohodu“. Opravdu jsem dosud nepotkala člověka, který by sám sebe, celého a bez výhrad, měl opravdu rád. Přitom se pohybuji mezi úspěšnými a inspirativními lidmi, podnikateli, lektory, ke kterým mnozí vzhlížejí s úctou a obdivem. Je jednoduše normální učit se sebelásce celý život. Opravdu není třeba se s někým srovnávat, závidět někomu, vytvářet si domněnky o druhých, protože na tom nejsou líp, ani hůř.“

Všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo

Líbí se mi, že je kniha protkaná příběhy ze života Lucky, nebo jejích klientů. Člověk se hned cítí líp, když vidí, že i ostatní mají své problémy, které třeba ani navenek nedávají znát, zatímco vy si myslíte, že jsou „naprosto ideální a děsně šťastní“.

„Život je obsáhlý a hluboký a za běžného dennodenního fungování není možné stihnout vše – proto také jedním z projevů lásky k sobě sama je dovolit si být nedokonalý, dovolit si být k sobě nelaskavý, když to právě lépe neumíme, a dovolit si učit se každý postupně, každý podle svých možností a schopností.“

Svět potřebuje lidi, kteří mají rádi sami sebe

Já osobně vidím, jak moc je důležité věnovat se tématům sebepřijetí a sebelásky, třeba už jen proto, kolik lidí na světě bere antidepresiva a přitom se snaží fungovat tak, aby „zapadli“ do jakýchsi představ společnosti (přetvařují se, dělají, co chtějí ostatní, a ne to, co chtějí oni, snaží se být tzv. dokonalí…). To je dle mého naprosto absurdní a alarmující situace.

Naučit se mít rád sám sebe vám velice usnadní cestu – jestliže se snažíte hubnout, či řešíte svůj jídelníček, abyste byli zdraví. Člověk, který se má rád, má JASNÝ důvod, proč by měl jíst zdravě. Více se do tématu nebudu pouštět, přenechám to odborníkům – psychologům / psychosomatikům. Jen jsem Vám chtěla doporučit fajn knížku na toto téma.

O knize:

Pojem „sebeláska“ má stále nádech nadávky, ezoterního blouznění. Tato kniha přináší „selské“ úvahy i psychologický pohled na sebelásku a ukazuje, jak potřebné a normální je mít sám sebe rád, důvěřovat svému názoru a jednat především podle svých vnitřních hodnot. Kniha obsahuje praktická cvičení a je určena všem, kdo se chtějí naučit milovat sama sebe, a také koučům, lektorům a terapeutům, kteří chtějí v rozvoji sebelásky podpořit své klienty.

Koupit knihu můžete zde.

Dlouhodobě ve stresu? Jak to zlepšit stravou

podzim-zimaVšichni jsme ve stresu. Děláme milión věcí najednou, snažíme se vše zvládnout a myslíme si, že nám to snad projde.

Někomu možná ano, ale většina lidí není naprogramovaná na všechny ty informace, negativa a situace, které se na nás valí a žádají si naši pozornost. Zprávy, děti, škola, práce, šéf, daně, manželka, ex-manželka, milenka… 🙂

Za ta léta se to trochu změnilo z prapůvodního: zajistit stravu, teplo a pak si hrát a povídat. Ano, bylo to velice těžké, ale jiné. Střídal se nárazový stres (útěk před predátorem) s obdobím klidu u ohně v jeskyni. Dneska jsme skoro všichni v permanentním stresu.

Každý organizmus zvládá jinou míru stresu

Někdo je geneticky prostě náchylnější k neklidu, depresím nebo úzkostem. Neexistuje jednotný návod, jak z toho ven. Ale jsou věci, které nám výrazně pomohou pozvednout psychiku. Na první pohled drobnosti, ovšem se zásadním účinkem. Obzvlášť, když je spojíme dohromady!

Než půjdete k psychologovi

Záležitosti kolem řešení psychických problémů, řízení stresu, relaxování a pohybu jsou rozhodně důležité a skvěle o nich píše Dalibor Špok v článku Než půjdete k psychologovi, který všem doporučuji k přečtení. Malý úryvek:

„Často se domníváme, že musíme svůj problém pečlivě pochopit, ze všech stran ho promyslet a věnovat se mudrování nad ním tak dlouho, dokud poslední kamarád v hospodě nápadně nezvedá obočí… O svém problému dokážou často lidé vyprávět dlouze. Když se však zeptám: a co jste zkoušeli změnit, jak jste si s ním zkoušeli poradit – často pokrčí rameny.“

Těžké stavy narušení nervové soustavy necháme odborníkům na psychiku. Jsem si však jistá, že i lidé ve velice nepříznivém psychickém stavu si mohou dopomoci ke zlepšení své psychiky různými „maličkostmi“.

Co s námi dělá permanentní stres

obezitaŽijeme-li v dlouhotvrajícím stresu, v podstatě ničíme sami sebe. Je až neuvěřitelné, jak to v našem těle všechno souvisí. Nadměrné stresování patří mezi nejdůležitější negativní faktory našeho zdraví. A co všechno stres dokáže?

  • ničí mozkové buňky. Snižuje kapacitu toho, co si zapamatujete a může vyústit až v Alzheimerovu chorobu… 
  • zvyšuje množství tuku v břiše 
  • zvyšuje únavu a nespavost 
  • zvyšuje krevní tlak 
  • přispívá k zažívacím potížím 
  • přispívá k sexuálním dysfunkcím 
  • zvyšuje riziko srdečních nemocí 

 

Dr. Lisa Rankin ve své knize Mind Over Medicine (vyšlo i v češtině, četla jsem a moc doporučuji!) říká:

„Tělo ví, jak se uzdravit, ale tyto mechanizmy nefungují, když jsme ve stresu!“

Vypadá to, že dlouhotrvající stres vypíná z funkce některé samo-uzdravovací procesy. Velkou roli zde hrají hormony. Kortizol, který je při stresu vyplavován, nás má připravit na zátěžovou situaci (například útěk). Jestliže máme trvale zvýšenou hladinu kortizolu, a to i v případě, že zrovna nikam neutíkáme, je to problém.

Trvale zvýšená hladina kortizolu pro nás není vůbec dobrá

Proč?

  1. Dochází k nadměrnému vylučování vitamínů řady B a C, vápníku a dalších minerálních látek. Snižuje se tedy množství, které tělo využije (vstřebá). Řešením je doplňovat tyto nutrienty, ale také pracovat na odstranění příčiny problému.
  2. Zvyšuje se cholesterol a triacylglyridy v krvi.  
  3. Zvyšuje se citlivost na některé potraviny (potravinová intolerance).
  4. Snižuje se tvorba (vylučování) enzymů a dochází tedy ke zhoršenému trávení živin.
  5. Dochází k dysbalanci střevního prostředí – množství prospěšných bakterií se snižuje, což má negativní vliv na imunitu!
  6. Snižuje se prokrvení trávicího traktu a dochází tak k výraznému snížení metabolizmu

Řešení? Zdravá střeva!

Zaprvé samozřejmě regulovat stres a faktory, které se na něm podílejí.

Dále starat se o střevní prostředí. Funguje to i naopak: zdravá střeva mají vliv na dobrou psychiku. V době zvýšeného stresu je vhodné užívat kvalitní probiotika.

Mít v pořádku trávicí trakt je důležité i proto, že ve střevech je více serotoninu než v mozku!!! Proto, aby vše fungovalo, je vhodné jíst fermentované potraviny, případně již zmíněná probiotika. Budete tak alespoň částečně předcházet depresím a úzkostem.

Nejhorší potraviny pro vaši náladu

avril-lavigne„Jedla jsem špatné věci. Spoustu cukrů a sacharidů. Stále jen nezdravé jídlo. Pak je člověk velmi podrážděný.“

Avril Lavigne

 

Cukr

Rozkolísává glykémii a následně vaši náladu. Cukr, hlavně však fruktóza a obiloviny přispívají k inzulínové a leptinové rezistenci. Cukr působí negativně na mozkové neurony, což vede i k depresím a schizofrenii. Cukr spouští kaskádu chemických reakcí – mimo jiné podporuje chronickou zánětlivost organizmu, narušuje imunitu a to opět vede k většímu riziku depresí. Cukr vám prostě ke zlepšení nálady dlouhodobě vůůůbec nepomůže. To si pište.

Gluten (lepek)

Tato bílkovina obsažená v některých obilovinách (hlavně v pšenici) má negativní účinky na vaši náladu, zvyšuje riziko schizofrenie a dalších mentálních poruch. Pšenice také inhibuje produkci serotoninu!!

Průmyslově zpracované potraviny

…s obsahem trans mastných kyselin, glutamátů, umělých barviv nebo sladidel vedou taktéž k zhoršené náladě.

Potraviny, které nám pomohou zatočit se stresem

IMG_1605
  • hořká čokoláda
  • kvalitní káva v rozumném množství
  • protein a zdravé tuky
  • bobulovité ovoce a banány
  • některá koření
  • omega-3 mastné kyseliny
  • vitamín C, ale hlavně D
  • některé čaje, např. meduňkový, oolong
  • fermentované potraviny

Protein

Vajíčko z volného chovu, nebo třeba hrst ořechů udrží nerozkolísanou glykémii, konstantní energii a náladu (žádné výkyvy jako po cukerné náloži).

Banány

Dokáže pozvednout náladu tím, že obsahuje látky podporující tvorbu dopaminu – čím více je banán posetý hnědými fleky, tím lépe! Dále banány obsahují vitamíny řady B vč. B6 (uklidnění nervů), hořčík a další.

Kurkuma

Indické koření obsahující žlutooranžové barvivo kurkumin, které má mj. neuroprotektivní účinky.

Bobulovité ovoce

Antokyaniny (tmavé barvivo) v borůvkách, ostružinách a malinách mají velkou antioxidační kapacitu – pomáhají také mozku produkovat dopamin, který má vliv na dobrý pocit, koordinaci, pamět a působí preventivně proti Parkinsonově nemoci.

Omega-3 mastné kyseliny (Kril olej)

Působí jako antidepresivum, preventivně a bez vedlejších účinků. Nejúčinnější jsou živočišné omega-3, pozor ale na kvalitu rybího oleje – lepší je vždy olej z krilu (obsahuje antioxidant astaxantin, který brání oxidaci oleje).

Vitamín D3

…v živočišných potravinách, ale ještě důležitější je chodit na sluníčko. V zimním období, jestliže nezavítáte do slunných krajin, doporučuji doplňovat cca 2000 I.U. vitamínu D3 denně (ale je to individuální!), nejlépe v kombinaci s vitamínem K2 a a hořčíkem. Nedostatek déčka hraje velikou roli (nejen!) při depresích a špatné náladě – seveřané by mohli vyprávět. Choďte na sluníčko, choďte, choďte, fakt jo.

Oolong tea

Jeho popíjení uklidňuje a to kvůli obsahu GABA, což je aminokyselina tlumící úzkostlivost.

Fermentované potraviny

Fermentovaná zelenina, kefír a další… vzpomeňte: vaše střevo je váš druhý mozek (serotonin!). Více k tématu kvašení potravin najdete tady.

 Takže… už víte, co máte a nemáte jíst. Nezbývá, než popřát to nejdůležitější: HLAVNĚ KLÍDEK, nic není tak zlé, jak na první pohled vypadá. Pro dobrou náladu a klid v duši doporučuji pustit si nějaké video s Jaroslavem Duškem 🙂