Archiv pro štítek: Mýty

Jíst 6x denně malé porce a hlavně, hlavně snídat!? Boříme další mýtus!

cerealsssCo si každý představí pod pojmem zdravá strava? Když pominu klíčky, mrkev a snídaňové cereálie (špatně!), většině z vás se vybaví i následující poučky:

„Musíte hlavně snídat!“…..„Jezte pravidelně malé porce!“ Od „výživových odborníků“ dále slyšíme: „Jezte každé 2,5–3 hodiny, a to i v případě, že nemáte hlad.“

Návrh jídelníčku pak vypadá nějak tak, že snídáte „cereálie“ nebo pečivo, svačíte „polystyren“ porůznu doplněný mléčným výrobkem, ovocem či zeleninou a když si dáte „zdravý“ celozrnný rohlík i večer, máte 3x denně na talíři pečivo. A to jako vadí? Vadí!

Určitě se nyní nemusíme dohadovat, co by vlastně mělo být na talíři, o tom se tady na blogu dočtete jinde. Sortiment potravin je rozhodně tím nejdůležitějším. Ovšem to, jak často a v jakém množství to jíte, může být také důležité. Nebojte, mrkneme na to pohledem minimalisty. Žádné složitosti.

Jak často mám jíst a jak moc?

  • nuts2Máte-li zvládnutý sortiment svého jídelníčku (hurá!), stačí si uvědomit, jestli konzumujete dostatek zdravých tuků a máte tak dost energie. Jak to poznáte? Jednoduše: Jste unavení, nebo…máte dost energie? Nějak výrazně pod 100g tuku za den nemá smysl chodit. Většině prospěje mnohem více. Všichni už přece víme, že z tuku na talíři není tuk na těle.
  • Dále si pohlídejte, jestli máte adekvátní příjem bílkovin. Ok je něco mezi 1–1,5g na kilogram beztukové hmoty (tj. především svaly, jednoduše: celková hmotnost mínus tuk) , pro velice aktivní jedince ta vyšší hodnota. Extrémně sportující, zápasníci a siláci – ti to řeší individuálně, to teď nechme stranou. Upřímně řečeno, není to potřeba ani moc počítat nebo se tím trápit. Cvičně si to jednou spočtěte a orientačně se podle toho zařiďte.
  • paleo2Nebojte se pořádně najíst! Jíte-li opravdové jídlo (dostatek tuku, bílkovin a zeleniny) a ne „junk food“, množství se nijak extrémně nebojte. Pozor, a teď přijde to důležité – nejezte 6x denně. Ano, někomu těch 5-6 jídel ze začátku může pomoct, ale z dlouhodobého hlediska pro většinu lidí není vhodné jíst tak často! Pro většinu z nás naprosto stačí 3 denní jídla (s příležitostnými svačinkami např. whey protein po cvičení, nebo hrst ořechů mezi hlavními jídly). Pamatujte tedy, že není podmínkou jíst často a malé porce. Když budete mít pořádný oběd a budete se cítit zasyceni i odpoledne, klidně počkejte až na večeři.
  • coffee5Pozor, pozor, překvapivá informace: pro zdravý život i pro hubnutí není potřeba snídat! Nechci tím říct, že to odteď doporučuji všem. Ale rozhodně se nestresujte snídaní, jestli jste zvyklí ji vynechávat. Tzv. přerušované hladovění (intermittent fasting, IF), například způsobem vynechání snídaně a konzumace prvního jídla až ve 12:00, může patřit mezi součásti zdravého života. Dokonce tímto způsobem funguje leckterý sportovec bez ztráty jakékoliv síly. Podrobněji se tomu budeme věnovat někdy jindy, ale vězte, že IF má několik zdravotních benefitů, když se dělá správně. Ano, i úbytek tuku, aniž byste omezili kalorický příjem. Pravidlo č. 1 ale zůstává: jezte správný sortiment potravin!

Opravdu stačí jíst jen třikrát denně?

Mnoho mých klientů poté, co přejdou na zdravý sortiment potravin, zjistí, že jim stačí jíst 3x denně. Představte si, kolik tím ušetříte času na přípravu jídla. Vůbec nevadí sem tam si svačinku dát, sem tam si dát něco na chuť (kus hořké čokolády), sklenku (nebo dvě?) vína. Ale nebojte se nesvačit, případně i nesnídat – hlavně ale jezte opravdové jídlo a ne ty srágory, co nám cpou v reklamách!

croissantNepadněte do spárů potravinářsko-farmaceutického komplexu, který se vás snaží futrovat sacharidovými bombami, dělá z vás závisláky na jejich výrobcích a motá bohužel hlavu i jinak uvědomělým lékařům nebo výživovým poradcům. Nenechme se!

Jestli se Vám článek líbil, dejte o něm vědět i kamarádům (lajkněte)! Dnes a denně se přesvědčuju, jak jsou tato boření mýtů důležitá a kolika lidem tím můžeme pomoct. A to i díky Vám!

Po čem nejvíc tloustneme

Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše. Jednou z hlavních příčin obezity je… PŠENICE.

Nebylo by tomu tak, kdybychom zůstali u historicky původních druhů (jednozrnka, dvouzrnka). Dnešní pšenice je už ale o něčem úplně jiném. Bohužel. Je produktem křížení prováděným za účelem vysokých výnosů a také lepší odolnosti proti vnějším podmínkám a chorobám.

To, čemu dnes říkáme pšenice, by bez lidských zásahů dlouho nepřežilo. Bez dusičnanových hnojiv a pesticidů by to nešlo. Ano, dnešní pšenice nám více škodí, než prospívá. V tomto článku si o tom povíme více.

preclíkPšenice, lepek a s ním spojené problémy, to je téma! Chystám se na něj už déle, jelikož mně osobně vyřazení pšenice nastartovalo život na jiný level. Navíc jsem právě dočetla knihu „Život bez pšenice“ (v originále Wheat belly, vydáno 2011) amerického kardiologa Williama Davise. Davis pomáhá lidem nejen k prevenci, ale k úplnému odstranění srdečních chorob. A, jak se tvrdí na přebalu knihy, v jeho spíži nenajdete žádné buchty ani koblihy. V mé spíži a ledničce je také nenajdete, alespoň ne ty klasické, moučné.

Pšeničné břicho

Dříve bylo veliké břicho symbolem vysokého postavení, bohatství a úspěchu. Dneska může mít veliké břicho každý. Davis nazývá takové břicho břichem pšeničným. Na svědomí ho má totiž přebytek sacharidů v naší stravě, a mezi těmito sacharidy hraje prim právě pšenice. Pro někoho asi dosti nečekané. Vždyť přeci „celozrnný chléb je základem zdravé stravy“, se všude píše a říká… a v tom je právě ten problém.

Propagace nízkotučné stravy a tím pádem větší konzumace obilí přinesla obrovské zisky potravinářskému průmyslu. Zatímco naše zdraví úpí. Další, kdo si mastí posléze kapsu, jsou farmaceutické firmy. Masově totiž narůstá obezita, což vede k potřebě léčení cukrovky, srdečních chorob a dalších zdravotních důsledků obezity. A kruh se uzavírá.

Snad asi každý „někde“ slyšel nebo četl radu: Jezte celozrnné pečivo a konzumujte nízkotučné výrobky… Věřili byste, že tyto rady škodí Vašemu zdraví, ale co víc, budete-li se jimi systematicky řídit, mohou Vás přímo ohrožovat na životě? Ne, není to nadsázka.

Máte pneumatiku na břiše? Máte problém.

obesityPřebytečný tuk na břiše je mnohem nebezpečnější než tuk v oblasti hýždí a na nohách. Tento útrobní tuk totiž vykazuje zánětlivé signály a způsobuje zdravotní problémy.

Právě pšenice obsažená v jídle způsobuje nejčastěji nárůst břicha. Je to tím, že sacharid pšenice (konkrétně amylopektin A) se velice ochotně mění (metabolizuje) na jednoduchý cukr a ten se pak pohybuje ve zvýšené míře v krvi. Vysoká hladina cukru v krvi zapříčiní vyplavení velkého množství inzulínu do krve. Všechno toto je fyziologické, dokud toho není moc. A těch sacharidů bývá moc. Tělo začíná být postupně necitlivé vůči inzulínu (inzulínová rezistence), což vede k cukrovce II. typu. Stav předcházející cukrovce se nazývá prediabetes a trpí jím (aniž by o tom všichni věděli) přibližně třetina dospělých lidí!

„Dříve byla cukrovka doménou privilegovaných, kteří nemuseli kvůli potravě lovit, obdělávat půdu nebo si jídlo sami chystat.“

Tloustnutí je nákladné pro všechny. Peníze použité na léčbu nemocí spojených s obezitou by mohly místo toho jít na léčení genetických poruch nebo třeba popálenin. Tloustnutí je ve většině případů zbytečné a dá se mu jednoduše předcházet!

Rozsáhlé zdravotní problémy spojené s konzumací pšenice

Problém dnešní (hybridní, zkřížené) pšenice je ten, že má jiné složení bílkovin než pšenice původní. Obsahuje více lepkových bílkovin, které:

  1. více provokují vznik celiakie (nesnášenlivosti lepku)
  2. více zvyšují krevní cukr.

Ze staré pšenice byste koblihu neupekli. Dnešní pšenice „jde na lopatu“ technologům (dobře se zpracovává), ovšem za cenu poškozování našeho zdraví.

koblihaNárůst celiakie v populaci jde ruku v ruce s nárůstem diabetu, autoimunitních chorob (Crohnova choroba, roztroušená skleróza), alergií. Celiaků je údajně mnohem více, než je jich diagnostikováno, tzn., že o své nemoci mnoho z nich neví (až 90% případů!!). Zajímavou informací je, že s celiakií jsou spojovány různé dermatititdy (kožní problémy), astma, lupus, revmatoidní artritida, chudokrevnost, nedostatky vitamínů a minerálních látek a další. Nabízí se tedy otázka:

Co všechno by se dalo vyřešit, vyloučením lepku ze stravy?

Máte-li totiž některou z uvedených „chorob“, co když jste „skrytí“ celiaci nebo jste přinejmenším citliví na lepek? Doporučuju každému zkusit vyloučit lepek (přinejmenším ten pšeničný) na čtyři týdny. A pak se uvidí. Mnoha lidem se výrazně uleví, většina zhubne, přestane být nafouklá…

Jen pro pořádek, lepek je obsažen kromě pšenice také v žitu a ječmenu. Někomu může dělat problém i bílkovina avenin, obsažená v ovsu.  Pšeničný lepek je nejagresivnější.

„Zařazením obilí do našich jídelníčků stoupl výskyt infekčních onemocnění a kostních chorob (osteoporóza), dětských nemocí a diabetu.“

Pšenice a nemoci srdce

Nebudu Vás zatěžovat detaily. Takže stručně. Nemoci srdce nejsou jen dílem tzv. vysokého cholesterolu, jsou způsobovány oxidací, glykací, záněty, malými LDL částicemi… a toto vše je aktivováno (hlavně pšeničnými) sacharidy!

Příčinou srdečních onemocnění jsou hlavně malé částice LDL (lipoproteiny). Existují i velké částice LDL, které jsou bez problému zachytávány játry. Malé LDL částice se zdržují déle v krevním řečišti a ulpívají více na vnitřním povrchu cév (tvorba aterosklerotického plátu). Jednoduše řečeno, čím více máme sacharidů ve stravě (a to hlavně z pšenice), tím více je v těle tvořeno škodlivých LDL malých částic.

„Farmaceutický průmysl přišel na to, že je výhodné a hlavně výnosné označovat tento jev jako vysoký cholesterol, který se lidem vysvětluje mnohem snáze. Přitom cholesterol jako takový má s aterosklerózou málo společného!“

Na aterosklerózu (zúžení tepen) má tedy výrazný vliv strava. Správné tuky ze stravy nemají vliv na ucpávání tepen! Naopak špatné tuky (ztužené tuky, rostlinné oleje s převahou omega-6, jako je třeba slunečnicový olej, ale i margaríny) podporují vznik aterosklerózy, protože působí na cévy zánětlivě.

Co tedy škodí našim cévám? Poničené rostlinné tuky (sladkosti, fast food), pšenice, mnoho jakýchkoliv sacharidů, průmyslově zpracované maso (párky, salámy a další uzeniny).

Nízkotučná dieta, kde samozřejmě dominují sacharidy (někde tu energii nahnat musíte), vede ke zvýšení škodlivých LDL částic a má tedy špatný vliv na naše cévy!

healthy foodŘešení? Nahraďte obilniny a jednoduché cukry zvýšeným příjmem zeleniny a správnými tuky. Pšenici (v té dnešní podobě) nejezte nejlépe vůbec.

„Jezte opravdové jídlo, ne průmyslově zpracované, herbicidy ošetřené, geneticky modifikované instantní produkty, plné kukuřičného sirupu, prodávané v křiklavých obalech s kreslenými postavičkami.“

Takže hlavně zeleninu, zeleninu a zeleninu, pak vejce, ryby a maso z volných chovů (jíte-li ho), ořechy, semena, avokádo, kokos, olivy, ovoce, případně malé množství luštěnin. Kousek hořké čokolády.

Nastavte si celoživotní imunitu vůči reklamám na nezdravé potraviny (což jsou veškeré reklamy na potraviny).

Pšenice a psychika – závislost, absťák, mámení

Konzumací pšenice se můžete dostat do začarovaného kruhu. Funguje totiž jako chuťový stimulant – chcete stále více!

Pšenice má do určité míry nadvládu nad naší psychikou. Při trávení vznikají morfinům podobné sloučeniny a po konzumaci tak dochází k mírné euforii.

Důkaz místo slibů

Abych udržela Vaši pozornost, dáme si pár konkrétních obrázků. Jsem na nich JÁ. I když si myslím, že není potřeba komentáře, krátký si neodpustím 🙂

Já s pšenicí. Všimněte si pšeničného obličeje. Mimo jiné.

pšeničná figura

Já bez pšenice. Mírná euforie na druhém obrázku není způsobena pšenicí, ale sluníčkem a pohybem na čerstvém vzduchu 😉 Zajímavé také je, že se na všech obrázcích směju. Porovnejte s předchozími obrázky.

 bezpšeničný obličej 2bezpšeničná figurabezpšeničný obličej

Vyloučit pšenici nestačí

Problém je, že se přejídáme sacharidy už od rána. Začínáme ráno cereáliemi, kukuřičnými lupínky, různými „zdravými“ křupavými kuličkami, „zdravým“ celozrnným pečivem… Není řešením vyměnit pšenici za podobné, rychle vstřebatelné sacharidy, jako je např. kukuřičný škrob. Řešením je nahradit obiloviny téměř zcela zeleninou a malým množstvím ovoce. V malém množství pak můžeme zařadit také rýži, brambory, jáhly, quinou, pohanku. V ještě menší míře pak žito a oves (nejste-li ovšem celiak!). K tomu přidejte zdravé tuky.

V druhém díle článku se podíváme na praktickou stránku věci, jak postupovat při vyloučení pšenice.

Rádi byste konečně změnili Váš životní styl nebo figuru a potřebujete pomocnou ruku?Neváhejte a kontaktujte mě. Jak píše Davis v knize Život bez pšenice: Připravte se na to, že budete zdraví!

Čtěte také: Po čem nejen tloustneme, ale jsme po tom i dementní

Tučné téma

Téma tuků bývá protřepávané odshora dolů, a ve výsledku to působí, že se doporučení odborníků ohledně tuků neustále mění. Vedle! Doporučení opravdových odborníků, kteří jsou nezávislí (nejsou napojení na výrobce těch nebo oněch potravin), jsou docela jasná a téměř shodná již několik posledních let.

Tuky patří mezi tři základní živiny (spolu se sacharidy a bílkovinami), které přijímáme stravou. Není vhodné výrazně snižovat jejich množství ve stravě, ale taky je potřeba „si vybírat“ – některé tuky jsou pro nás opravdu škodlivé. Ale k překvapení většiny, tím největším zlem nejsou živočišné tuky, jak se posledních x let často prezentuje. Mnohem horší jsou trans-mastné kyseliny, obsažené především ve cukrovinkách a pokrmech typu fast-food.

Které tuky bychom měli jíst a kterým se spíše vyhýbat?

Vepřové sádlo se hodí k občasnému použití, a to i pro tepelnou přípravu pokrmů. Ještě vhodnější je husí sádlo. Pro mnoho lidí to je asi překvapení, ale husí i vepřové sádlo mají vhodné složení mastných kyselin. Obsahují totiž větší množství kyseliny olejové (jejímž největším zdrojem je olivový olej) – která působí příznivě na hladinu cholesterolu v krvi!

Máslo, které bylo dříve zatracované, kvůli obsahu cholesterolu, je v umírněném množství vhodné konzumovat a to klidně pravidel­ně. Obsahuje totiž mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které působí příznivě na střevní mikroflóru. Mimo to jsou velice dobře stravitelné. Není ale vhodné na másle smažit (od 160°C se začíná rozkládat na nebezpečné látky)! Takže jen do studené kuchyně.

Olivový olej patří svým složením mezi tuky, které bychom měli konzumovat co nejčastěji. Především je vhodné používat olivový olej lisovaný za studena (panenský) a přidávat ho až do hotových pokrmů, např. do zeleninových salátů.

Často používaný slunečnicový olej obsahuje velikou nálož omega-6 mastných kyselin, které působí zánětlivě na náš organizmus. Proto ho nedoporučuju.

K výjimečnému smažení, k pečení nebo opékání lze použít olivový olej (pozor však na přepálení – nesmí se z něj kouřit, snese teplotu do 180°C), lepší je kvalitní sádlo nebo kokosový olej.

Právě zmíněný kokosový tuk (doporučuji bio panenský) je stálý i při vysokých teplotách, tudíž vhodný i na tepelnou přípravu. Je výborně stravitelný, působí proti infekcím, podporuje imunitu a je skvělý i k vnějšímu použití.

Rybí tuk obsahující omega-3 mastné kyseliny, patří mezi nezbytné (esenciální) tuky v naší výživě. Obsahují kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA), které se jinde než v mořských produktech (a mateřském mléce) nevyskytují. Je proto více než vhodné konzumovat tučné mořské ryby – nejvhodnější je losos, tuňák, sardinky, příp. makrela. (Nejen) ten, kdo nejí ryby, by měl užívat doplňky s EPA + DHA (ideální je olej z krilu, což jsou malí mořští korýši). A protože s kvalitou mořských ryb to není jednoduché (těžké kovy v tuku ryb), raději než se jimi cpát, doporučuji užívat olej z krilu všem.

Dále je vhodné jíst avokádoořechy. Pozor na kvalitu, nesmí být žluklé! Skvělé jsou mandle ve slupce. Velice dobré složení mastných kyselin mají makadamové ořechy.

Hlavní problém moderních margarínů nespočívá v obsahu trans-mastných kyselin (TMK), jak tomu bylo před lety. Současné margaríny nemají moc TMK. Problém spočívá ve způsobu zpracování (tzv. interesterifikaci) a vzniku pro naše tělo nepřirozených ztužených tuků – ty pravděpodobně mají špatný vliv na přeměnu látek (metabolizmus) v našem těle. Oproti tomu je máslo mnohem lépe stravitelným tukem. Dalším problémem margarínů je nevhodný poměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami, ve prospěch omega-6. V naší stravě je přebytek omega-6 MK a konzumace margarínů ho ještě navyšuje. Problematické jsou i přídatné látky, které se do margarínů dávají např. proto, aby hmota dostala barvu a vůni másla. Čím levnější margarín, tím nekvalitnější byl pravděpodobně použit olej (jakož to surovina pro výrobu). Margaríny se vyrábějí z rostlinných olejů a ty jsou náchylné na žluknutí (oxidaci) mnohem více než tuky živočišné.