Archiv pro štítek: Mýty

Nutriční terapeutka: Počítání kalorií je přežitek. Jak to dělat jinak?

Stále si počítáte kalorie? Zapisujete si denní příjem a výdej do tabulek? Třeba i několik let. Když z toho máte dobrý pocit, funkci to asi splňuje. Jestliže vás to ale stresuje a nemáte s tím žádné výsledky – přestaňte to dělat. V tuto chvíli je totiž fér, abyste věděli – že ty čísla jsou tak trochu vycucaný z prstu.

Kolega Jirka o tom napsal sérii skvělých článků s názvem Calorie Counting Doesn’t Work. Neboli: Počítání kalorií nefunguje. Jak to?

Údaje o kalorických hodnotách jsou nepřesné

Ať už se jedná o kalorickou hodnotu na obalu potravin, nebo v kalorických tabulkách – není to přesné. Etikety potravin mají povolenou odchylku uvedené kalorické hodnoty. Způsob úpravy potravin v tom dělá další guláš. A co je nejdůležitější:

Každý z nás využije jiné množství kalorií – mj. záleží na stavu našich střev. Je plno hubených lidí, kteří jásají, jak dobře spalují, a cpou se dál sajrajty. Než přijde zdravotní problém. Když je někdo opravdu štíhlý, nemusí to nutně znamenat, že „dobře spaluje“. Třeba jen „špatně využívá“ – jeho tělo není schopno správně využít živiny ze stravy. To se dá řešit. Než se dostanete do začarovaného kruhu braní mnoha léků, vsaďte na přírodu a přírodní léčebnou stravu.

Protože, jak řekl Paracelsus, renesanční lékař: “Umění léčit pochází od přírody, nikoliv od lékaře.” Takže, není to jen o příjmu a výdeji, ale také o funkčnosti našeho trávení. Jednoduše – když jsme zdraví – lépe se nám udržuje štíhlá linie.

Jestliže i tak odhadnete kalorický příjem aspoň trochu přesně, je tu další problém.

Vliv potravin na náš metabolizmus je různý

  • některé potraviny nás nutí jíst více, jiné méně (vliv hormonů)
  • některé potraviny nás zasytí dříve, jiné skoro vůbec (tuk, bílkoviny a vláknina sytí lépe než rychle stravitelné sacharidy)

Počet spálených kalorií je také jen odhad

Různé fitness náramky, šlapadla a rotopedy jsou fajn. Ale počítejte s velkou nepřesností při pohledu na monitor se spálenými kaloriemi. Berte to spíš jako hru.

Jak Jirka uvádí v článku Calorie Counting Doesn’t Work – Calories-Out:

Údaje jako „hodina jízdy na kole spálí 700 kcal“ jsou postavené na měření výměny plynů, které mají až 45% nepřesnost. Nejpřesnější a nejdražší je přímé kalorické měření v hermeticky uzavřené komoře v laboratoři, které má odchylku jen 3,3 %. K tomu se ale běžný smrtelník nedostane.

Co funguje lépe než počítání kalorií

  • Naše strava by měla podporovat správnou hormonální rovnováhu v těle  – být co nejvíce přírodní, bez nadbytku cukru a zpracovaných obilovin. Některé „kalorické bomby“ a tučné potraviny mohou „paradoxně“ pomáhat v hubnutí a uzdravování. 
  • Jedním z důležitých hormonů je leptin, který řídí, kdy dostaneme hlad i kolik energie uložíme do zásob. Má vliv i na naše emoce.
  • Na výše zmíněné má vliv kvalitní strava a kvalitní spánek – ale nejen to, existuje mnoho dalších faktorů – potřebujeme například dostatek slunečního svitu, co naopak nepotřebujeme je elektrosmog, kterému jsme vystaveni více, než je zdrávo. V těchto a dalšíh mnoha oblastech se dá pracovat.

Kalorická hodnota potravin není úplná hloupost. Mít o tom nějaké povědomí se hodí. Jste-li výživový poradce. Upínat se pouze na kalorickou hodnotu je ale slepá ulička. Jsou důležitější a mnohonásobně účinnější faktory, které stojí zato mít na paměti. Celé by se to dalo nazvat jako zdravý životní styl. Ovšem ne ten s uškrcenými kaloriemi.

Cílem není přechytračit naše tělo čísly, ale dát mu prostor, aby fungovalo tak, jak je od přírody nastavené.

Pro ty z vás, kteří zápasíte s kaloriemi a změnou jídelníčku, máte nadváhu, zdravotní obtíže a nevíte kudy kam, nabízím pomocnou ruku.

Problémové partie: břicho, zadek, stehna. Netradičně, zato funkčně! Díl 1. – ÚVOD

Všude je plno návodů, jak se vypořádat s problematickými partiemi. Jak zhubnout stehna, zadek. Jak mít ploché břicho. Fajn. Né že by to nefungovalo. Někdy to funguje dokonce i autorovi návodu. Má to jeden háček. Většinou se u toho člověk děsně nadře. Druhý háček je ten, že výsledky nebývají trvalého rázu. A někdy výsledky nejsou vůbec, protože na nás metoda prostě nesedí. Co je ještě horší, že si můžeme při špatném cvičení a nerozumném hubnutí navodit další potíže.

Tomuto tématu bych se chtěla věnovat podrobněji. V úvodním díle zmíním několik důležitých informací, které se opravdu vyplatí znát.

Ty jo, já ale vypadám – jdu makat!

Chápu, že se chcete vrhnout hned na cvičení a první dny makat do úmoru. Chceme rychlé výsledky! Fakt to chápu. Ale mnohem lepší je vybudovat si neotřesitelné základy a na nich dál stavět. Všechno pak bude mnohem, mnohem jednodušší! Vyhnete se vyhřeznutým plotýnkám a pobláznění vlastního metabolismu. Čím tedy začít?

1) Odstranění deformací a srovnání těla pomocí jednoduchých cviků

Co nepoužíváme, to atrofuje, takže svaly je určitě vhodné procvičovat. Ale chceme-li zdravé a štíhlé tělo, v první řadě se zaměřme na symetrii a správné postavení kostí a svalů na těle. Jinak řečeno, potřebujeme identifikovat příčiny našich potíží. Když je známe, můžeme směle vykročit k jejich nápravě – ke zdraví, kráse a štíhlosti. Ne za všechno může špatný jídelníček a nedostatek pohybu. Důležitým, ale pro mnohé utajeným, faktorem, jsou tělesné deformace – ať už vrozené, či vzniklé.

S deformacemi na těle se dnes rodí už 85 % dětí. To jsou deformace vrozené. Během života vznikají další deformace, například profesní – ze špatného sezení, nesprávné chůze, dýchání, z různých pohybových stereotypů apod. Vcelku jednoduchou praxí dokážeme tyto deformace odhalit a postupně je odstranit. Základem je dostat tělo do tzv. gravitační osy, pracovat se zkrácenými a ochablými svaly. Zkrácený sval může natolik táhnout, že ovlivní postavení kostí, ty pak mohou utlačovat měkké tkáně a bránit volnému průtoku tekutin v těle. Projeví se to zdravotně i esteticky. Ano, přesně tam, kde to nechcete.

Stačí změnit pohled na fungování našeho těla a zařadit pár cviků do všedního dne

Častým problémem je nesprávná poloha pánve. Tzv. překlopená pánev způsobuje nejen bederní hyperlordózu – tedy známé prohnutí v bedrech a příliš vystrčený zadek – ale také usazování přebytečného tuku na bocích. Cviky na řešení tohoto problému ukazuji svým klientům na konzultacích. Já osobně jsem prošla školou Koncepce fyziologického modelování těla a spolupracuji s certifikovanými trenérkami této metody, jejíž autorkou je Xana Bati.

O koncepci a jejích skvělých účincích jsem napsala v létě článek Přirozenou cestou ke zdraví a kráse – jestli jste nečetli, určitě se na článek mrkněte.  Já, když jsem zjistila, jaké účinky tato koncepce má, rozhodla jsem se věnovat se sobě opravdu pravidelně. Začala jsem sama doma, posléze na víkendových setkáních a nyní se zapojuji do nově vznikajících klubů, které vede moje kamarádka – certifikovaná trenérka metody. Jednou týdně se budeme společně učit nové cviky a hmatové techniky pro zdravé a krásné tělo. Pojďte se taky přidat!

Ráda bych tady zdůraznila jednu věc ohledně chirurgických zásahů do těla:

Nenechávejte do sebe zbytečně řezat – naše tělo je chytřejší, než si myslíte. Stačí odstranit překážky a ono si samo poradí.

Různé odsávání tuku se může jevit jako účinné, ale opak je pravdou. Takovéto radikální zásahy do těla nutí organismus v budoucnu ukládat tuk do jiných míst a nejen že je to nezdravé, ale taky často dost neestetické. Řešením jsou jednoduché cviky podporující fyziologické fungování našeho těla. Včetně správného proudění lymfy a dalších tekutin v těle. A funguje to i na celulitidu! Stačí odhodlání a pravidelnost.

2) Tělo jako celek

Naše tělo funguje jako jeden celek. Nedávno jsem si to znovu uvědomila při práci s reflexními body na chodidle, díky kterým jsem si odstranila bolest zubu. Stále ještě hodně lidí si neuvědomuje, že v těle doslova vše souvisí se vším. To, co sníme, ovlivní naše tělo i hormonálně, nejen v podobě kalorií. To, jak myslíme, ovlivní naše tělo – např. i tvorbou kortizolu, který zvyšuje ukládání tuku na břiše. To, jak spíme, stojíme, chodíme, dýcháme, všechno má vliv. Jestliže něco provádíme pravidelně (spánek, pohybové stereotypy, dýchání) – má smysl, dělat to správně – tak, abychom podporovali přirozené fungování těla.

Stejně tak, co se týká cvičení. Opakuji, tělo je jeden propojený celek – nejsme lego panáčci, které můžeme rozložit na jednotlivé součástky. A proto se i při cvičení soustředíme na komplexní cviky a posílení jádra těla.

Zhubnout a zformovat určité partie pomohou také hmatové techniky a správné držení těla. To vše se komplexně učí v kurzu Koncepce fyziologického modelování těla (škola Xany Bati).

3) Správný jídelníček, aneb ono známé – „ledničku nepřecvičíš“

Kvalitní strava je prostě důležitá. Podporuje správnou funkci hormonů v těle, udržuje dobrý stav střevní mikroflóry, zvyšuje naši energii. Na většinu z nás funguje určité omezení sacharidů, především obilovin a cukru. Důležité je zaměřit se na přírodní potraviny a vyhýbat se ultra-zpracovaným průmyslovým výrobkům v neonových obalech s patnácti položkami ve složení.

Jíst přirozené potraviny znamená, že nebráníme našemu tělu ve své práci – správném fungování, na které je od přírody nastaveno.

Často je potřeba jít dál a přizpůsobit si jídelníček na míru. S tímto vám mohu pomoci.

4) „Mám se rád/a“

Zní to možná divně, ale je to zřejmě to nejdůležitější. Mít se rád/a! Najít si cestu sám k sobě a vycházet si vstříc. Učit se poslouchat potřeby svého těla. Je to postupná práce na sobě, která se ale zcela jistě vyplatí. Získáte totiž nenahraditelnou vnitřní GPSku pro své zdraví – tělesné i duševní!

Shrnutí

Bezkonkurenčně nejlepší je začít od podlahy. Vysledovat deformace na těle a ty dál už neprohlubovat, ale napravovat. Jestliže deformace objevím, makat na jejich odstranění dříve, než začnu „makat s činkama“. V této oblasti vás mohu nasměrovat.

Vnímat tělo jako celek. A vytěžit s tohoto uvědomění maximum. Unožování na stroji v posilovně není účinné. Zaškrcování kalorií v jídelníčku není účinné. Odstranění deformací, srovnání těla do gravitační osy, posílení středu těla a stabilizace páteře, vytvoření návyků pro zdravé fungování organizmu (vč. jídelníčku a správných pohybových stereotypů), pravidelný pohyb např. v podobě chůze. To je účinné.

Pochopit, že naše tělo je chytré. Když mu neklademe překážky, poradí si samo. Nepotřebujeme do sebe nechat řezat, drasticky snižovat kalorie, odsávat tuk, dřít sklapovačky v posilovně. Stačí podpořit správnou fyziologii, namísto prohlubování patologií. Laicky – vyjít našemu organizmu vstříc, namísto kladení překážek v podobě nepřirozeného jídla, urputné dřiny a obviňujících se myšlenek.

Co je lepší – dělat pomalu a jistě to, co má 30x větší účinek, nebo si urvat pochybný výsledek za dva týdny s tím, že za dva měsíce začínám znovu (s ještě horšími „kartami v rukou“)?

V druhém díle se podíváme podrobněji na to, jak  zapracovat na plochém bříšku a útlém pase.

Důležité slovo na závěr

Neporovnávejte se s nikým. Pouze a jedině sami se sebou. Každý z nás je jedinečný a proto posuzujme jen své vlastní pokroky. Úspěchy ostatních se můžeme inspirovat.

Kdo tahá za provázky v loutkovém divadle jménem „Zdravá výživa“

loutkaAlenka v říši divů. Tak si občas připadám a to i přesto, že jsem odborník. Jak si pak máte připadat vy mezi regály supermarketu, nebo při čtení novinek a rad ze světa výživy?

Nad tímto se zamýšlím poslední dny (upřímně vlastně posledních několik let). Jak se má normální člověk vyznat v tom, co je a co není zdravé. To se prostě nedá. Chápu.

V čem je problém

V dnešní době není problém s tím, co je a co není zdravé, problém je v tom, že je to utajováno, překrucováno a mezi prostý lid vypouštěno v podobě dezinformací. Důvod je naprosto zřejmý. Za provázky tahají kolosy farmaceuticko-potravinářského komplexu. Laicky: velké firmy vyrábějící potraviny/léky, které si zaplatí cokoliv. Úplně cokoliv, co by vás nenapadlo ani v nehrozivějším snu.

tv liesJeště stále věříte, že se v obchodě nemohou prodávat škodlivé potraviny, protože jinak by je přece už dávno zakázali? Že přídatné látky v potravinách jsou bezpečné, protože jinak by neprošly kontrolou? Asi víte, co se děje poslední roky v politice. To samé je to v potravinářství a farmaceutickém průmyslu. Jeden velký průser.

Jak ale řekl Bukowski: „Svět patří těm, co se neposerou.“ A tak se nenechejme ovládat druhými a snažme se být strůjci svého života i zdraví. Jinak to za nás udělají ti, kterým o naše zdraví zdaleka nejde.

K tomu všemu potřebujeme ale „vědět“. Vědět co? Vědět a vidět to, jak s námi velké firmy manipulují, jaké informace přijímat a jaké odmítat a čemu prostě věřit. Pojďte se mnou na malý exkurz, který vám mnohé napoví.

Odborníci přes výživu – některé instituce a jejich kampaně

PYRAMIDA FZV_ pár připomínek

Potravinová pyramida upravená do zdravější podoby Petrem Novákem z www.fitplan.cz.

Pojďme se podívat, kdo u nás v Čechách „určuje“, co je a co není zdravé. Kdo by měl být nejvíce důvěryhodný. Kdo je brán za odborníka.

Nejznámějšími institucemi, které jsou také nejvíc vidět, jsou Fórum zdravé výživy (FZV) a Společnost pro výživu (SPV). Konkrétními osobami, které za nimi stojí, jsou někteří naši lékaři a nutriční terapeutky. Co konkrétně tyto instituce prosazují, učí a hlásají, vím moc dobře, protože jsem prošla studiem oboru Nutriční terapeut a byla jsem s tím seznámena více, než bych ráda. Já osobně beru výživu a zdraví jako svoje osobní poslání a každou volnou chvíli se tímto tématem zabývám, studuji, čtu, konzultuji, debatuji, analyzuji (kdo mě zná, ten ví)… A proto jsem již při studiu narazila. Na co? Na nesprávné informace, neochotu přijmout jiný než stoletý názor na dnešní výživu, na neodbornost, ztrouchnivělá dogmata. Oficiální výživová doporučení by potřebovala pořádný re-fresh, ale tomu brání potravinářské firmy, které si zasponzorují takové informace, které jim pomohou prodat jejich výrobky. S tímto názorem nejsem sama, podobně to vidí mnoho  českých/slovenských autorit v oblasti zdraví a výživy (Margit Slimáková, Anna Strunecká, Petr Fořt, Vlado Zlatoš a další).

Víte, on je opravdu rozdíl mezi dnešním mlékem v krabici a mlékem nadojeným přímo od zdravé krávy před 50 lety. Tenkrát to byla zdravá potravina, dnes ani náhodou (homogenizace, pasterizace, nehezké zacházení se zvířaty v rámci intenzifikace výroby a tak dále). Nebo problém dnešní pšenice, který jsem popsala v tomto článku. A mohli bychom pokračovat. Proč proboha konzumovat margaríny, když ve správně postaveném jídelníčku máslo vůbec nevadí, naopak prospívá? Možná proto, že správně postavený jídelníček nezahrnuje výrobky, které „je potřeba prodat“. A tak budeme raději mlžit a dál propagovat nepřirozené potraviny, které nám velké firmy zasponzorují. Těm, kdo toto prosazují, říkejme „konvenční odborníci“.

Typický přístup „konvenčních odborníků“

Hledají chyby na všem novém, nadějném, místo podpory a snahy uvést nové postupy (léčby nebo stravování) mezi lidi. Bojují proti čemukoliv, co je trochu jiné. A „být jiný“ a vystoupit z davu je podmínku k nějakému pokroku v jakémkoliv oboru.

Arogantní přístup (spíše od NĚKTERÝCH lékařů, protože k těm lidé vzhlíží jako k autoritě), neochota přiznat, že by se mohli mýlit. Odrazuje a demotivuje to nejen pacienty/klienty, ale poznamenává to i samotného aktéra (který je čím dál zatvrzelejší).

Odkazování se na letitou tradici. Neochota rozšířit si úhel pohledu. Točení se stále do kola ve vlastním rybníčku. A vody se rychle zčeří.

Nezřídka neznalost anglického jazyka. Naprosto toxické! Jak jinak si ověřovat informace, než u zahraničních zdrojů? 

Přístup k vlastnímu zdraví a stravě. Kolik znáte lékařů a nutričních terapeutek, kteří jsou štíhlí a zdraví? Hmm? Já jich znám naopak mnoho, kteří si se sebou neví rady.

Teď na chvilku pozor: nerada bych házela všechny do jednoho pytle. Čest světlým výjimkám. Moc ráda bych řekla nebo napsala, že výživové instituce v Čechách jsou super a navázala s nimi spolupráci. Jenže… já se opakovaně přesvědčuji, že to super není ani trochu, a upřímně nevím, jestli je to více o nevědomostech nebo o penězích.

Kampaně za „zdravou výživu“…. anebo za zvýšení prodeje nezdravých potravin?

Myslím si, že mnohdy je na tom laická veřejnost v názorech na výživu lépe než „odborníci“, kteří mají buď špatné informace, nebo silně lobbují za některé nezdravé potraviny (protože jim za to zaplatí nemalé peníze).

Nasycené škodí? Toxická kampaň propagující margaríny!

nasycené škodí kampaňRozhodně si přečtěte Honzův článek o zákulisí kampaně NASYCENÉ ŠKODÍ, stojí to za to! Opravdu nasycené tuky, máslo a živočišný tuk škodí? Nebo je problém jinde? Odpovím vám stručně: problém je jinde – v přebytku cukrů, devastovaných rostlinných tucích, na druhou stranu ale také v průmyslovém chovu zvířat a následném ukládání toxických látek v jejich tuku. Nasycené tuky ale samy o sobě za nic nemohou – nebo se snad příroda mýlí? Čtěte první díl i druhý díl zákulisí této kampaně.

Iniciativa Vím, co jím

Chvályhodná myšlenka. Minimálně na první pohled. Posuzování potravin na našem trhu skrz síto výživových parametrů (zde konkrétně: obsah trans mastných kyselin, nasycených tuků, sodíku, cukru a někdy i energie a vlákniny) a následné označování potravin, které sítem projdou.

vím, co jím - pytlíkopolévky

www.vimcojim.cz

 Ale! Mnoho ale. Už nastavení parametrů pro posuzování potravin není zcela akceptovatelné (opět je tu boj proti nasyceným tukům) – nelze jednoduše posoudit potravinu jen z hlediska pěti diskutabilních parametrů a přitom třeba nehledět na jiné přidané látky. No, výsledkem je také orazítkování (tedy doporučení) potravin typu instantní polévky a velikého zástupu margarínů. Špatně. Jestli chcete řešit dostatek vlákniny, jezte prostě dostatek zeleniny. Tečka. Ta výživa opravdu není tak složitá, složitou jí dělají potravinářské firmy, které vyrábějí, co vyrábějí, tzn. zástupy výrobků, které by se jíst jednoduše vůbec neměly.

Můj názor? Vše kolem „Vím, co jím“ funguje jen pro ještě větší zisk potravinářských kolosů. Tváří se to odborně, ale cílem je ve finále prodat ještě více margarínů a různých polotovarů. Neříkám, že vše s nálepkou Vím, co jím, je špatné – to vůbec! Ale vidím za tím v podstatě jen prospěch pro Unilever a další firmy.

Pár střípků z praxe

Stále dokola, znovu a znovu se přesvědčuju, že staré pravdy a la „cholesterol škodí“, „nasycené škodí“ či „jez přílohy, nebo umřeš“ prostě neplatí.

Cholesterolu v přirozených potravinách se nebojte

vejceKlientka s cholesterolem až na půdu (cca 12!, vcelku vzácná tzv. familiární cholesterolémie) začala jíst podle mých doporučení zdravé tuky (ano i vajíčka, máslo), ale vyřadila nezdravé sacharidy, sladkosti, většinu obilovin, a hlavně, žádné margaríny a „light“ potraviny. Výsledek? Cítí se lépe, cholesterol snížený, léky snížené.

Je mediální profláklost zárukou kvality?

chlébV posledním půlroce mě vyhledalo asi už 10 lidí, kteří absolvovali výživové poradenství u mediálně známých výživových poradců, ale jídelníček od nich jim dlouhodobě nevyhovuje. Samé celozrnné pečivo, doporučování margarínů, „light“ výrobků. Lidi ale cítí, že jim to nesedí. Jenže když „odborník“ řekne, tak se člověk kousne a dodrží to. A pak hledá chybu u sebe, když to nefunguje. Jedním z příkladů je klientka Karolína:

Chtěla bych vám moc poděkovat za zajímavé informace na vašich stránkách a za výživová doporučení, která mi k maximální spokojenosti změnily zažité stravovací návyky. S „klasickými“ metodami jsem se ztotožňovala celý život, měla jsem jídelníčky na míru od dvou opravdu vyhlášených výživových poradců a ačkoli vím, že na hubnutí tento způsob stravování funguje, ve všech dalších rovinách mi moc nevyhovoval. Po vašich doporučeních – obrat stravování o 180° směrem k opravdovým potravinám, zdravému tuku a bílkovinám, rapidnímu snížení sacharidů a stravování jen tehdy, když mám hlad (a ten už prakticky nemívám) – jsem maximálně spokojená!

s nadhledem jde všechno lépe ;)Tak. Nyní se do mě možná pustí kde kdo, jak si dovoluju pošpiňovat toho a tamtoho, kde mám důkazy a vůbec… Přátelé, věřte mi, že raději budu chválit a podporovat, ale když vidím, jak se veřejně lže, prosazují se nezdravé potraviny jen kvůli zisku a pak to má vliv na mé nejbližší a davy ostatních lidí, cítím potřebu nás před tím chránit. Alespoň tak, že dokážeme oddělit dobré a špatné informace. Zbytek, tj. každodenní život, je už na každém z nás. Tak hodně sil, úsměv na rty a pojďme prosazovat opravdové zdraví a opravdové potraviny! Nenechme si vtloukat do hlavy blbosti, raději se zkuste na chvíli zastavit a srovnat si v hlavě, co je správné. Ráda Vám v tom budu prostřednictvím blogu i nadále pomáhat.

Jíst 6x denně malé porce a hlavně, hlavně snídat!? Boříme další mýtus!

cerealsssCo si každý představí pod pojmem zdravá strava? Když pominu klíčky, mrkev a snídaňové cereálie (špatně!), většině z vás se vybaví i následující poučky:

„Musíte hlavně snídat!“…..„Jezte pravidelně malé porce!“ Od „výživových odborníků“ dále slyšíme: „Jezte každé 2,5–3 hodiny, a to i v případě, že nemáte hlad.“

Návrh jídelníčku pak vypadá nějak tak, že snídáte „cereálie“ nebo pečivo, svačíte „polystyren“ porůznu doplněný mléčným výrobkem, ovocem či zeleninou a když si dáte „zdravý“ celozrnný rohlík i večer, máte 3x denně na talíři pečivo. A to jako vadí? Vadí!

Určitě se nyní nemusíme dohadovat, co by vlastně mělo být na talíři, o tom se tady na blogu dočtete jinde. Sortiment potravin je rozhodně tím nejdůležitějším. Ovšem to, jak často a v jakém množství to jíte, může být také důležité. Nebojte, mrkneme na to pohledem minimalisty. Žádné složitosti.

Jak často mám jíst a jak moc?

  • nuts2Máte-li zvládnutý sortiment svého jídelníčku (hurá!), stačí si uvědomit, jestli konzumujete dostatek zdravých tuků a máte tak dost energie. Jak to poznáte? Jednoduše: Jste unavení, nebo…máte dost energie? Nějak výrazně pod 100g tuku za den nemá smysl chodit. Většině prospěje mnohem více. Všichni už přece víme, že z tuku na talíři není tuk na těle.
  • Dále si pohlídejte, jestli máte adekvátní příjem bílkovin. Ok je něco mezi 1–1,5g na kilogram beztukové hmoty (tj. především svaly, jednoduše: celková hmotnost mínus tuk) , pro velice aktivní jedince ta vyšší hodnota. Extrémně sportující, zápasníci a siláci – ti to řeší individuálně, to teď nechme stranou. Upřímně řečeno, není to potřeba ani moc počítat nebo se tím trápit. Cvičně si to jednou spočtěte a orientačně se podle toho zařiďte.
  • paleo2Nebojte se pořádně najíst! Jíte-li opravdové jídlo (dostatek tuku, bílkovin a zeleniny) a ne „junk food“, množství se nijak extrémně nebojte. Pozor, a teď přijde to důležité – nejezte 6x denně. Ano, někomu těch 5-6 jídel ze začátku může pomoct, ale z dlouhodobého hlediska pro většinu lidí není vhodné jíst tak často! Pro většinu z nás naprosto stačí 3 denní jídla (s příležitostnými svačinkami např. whey protein po cvičení, nebo hrst ořechů mezi hlavními jídly). Pamatujte tedy, že není podmínkou jíst často a malé porce. Když budete mít pořádný oběd a budete se cítit zasyceni i odpoledne, klidně počkejte až na večeři.
  • coffee5Pozor, pozor, překvapivá informace: pro zdravý život i pro hubnutí není potřeba snídat! Nechci tím říct, že to odteď doporučuji všem. Ale rozhodně se nestresujte snídaní, jestli jste zvyklí ji vynechávat. Tzv. přerušované hladovění (intermittent fasting, IF), například způsobem vynechání snídaně a konzumace prvního jídla až ve 12:00, může patřit mezi součásti zdravého života. Dokonce tímto způsobem funguje leckterý sportovec bez ztráty jakékoliv síly. Podrobněji se tomu budeme věnovat někdy jindy, ale vězte, že IF má několik zdravotních benefitů, když se dělá správně. Ano, i úbytek tuku, aniž byste omezili kalorický příjem. Pravidlo č. 1 ale zůstává: jezte správný sortiment potravin!

Opravdu stačí jíst jen třikrát denně?

Mnoho mých klientů poté, co přejdou na zdravý sortiment potravin, zjistí, že jim stačí jíst 3x denně. Představte si, kolik tím ušetříte času na přípravu jídla. Vůbec nevadí sem tam si svačinku dát, sem tam si dát něco na chuť (kus hořké čokolády), sklenku (nebo dvě?) vína. Ale nebojte se nesvačit, případně i nesnídat – hlavně ale jezte opravdové jídlo a ne ty srágory, co nám cpou v reklamách!

croissantNepadněte do spárů potravinářsko-farmaceutického komplexu, který se vás snaží futrovat sacharidovými bombami, dělá z vás závisláky na jejich výrobcích a motá bohužel hlavu i jinak uvědomělým lékařům nebo výživovým poradcům. Nenechme se!

Jestli se Vám článek líbil, dejte o něm vědět i kamarádům (lajkněte)! Dnes a denně se přesvědčuju, jak jsou tato boření mýtů důležitá a kolika lidem tím můžeme pomoct. A to i díky Vám!

Po čem nejvíc tloustneme

Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše. Jednou z hlavních příčin obezity je… PŠENICE.

Nebylo by tomu tak, kdybychom zůstali u historicky původních druhů (jednozrnka, dvouzrnka). Dnešní pšenice je už ale o něčem úplně jiném. Bohužel. Je produktem křížení prováděným za účelem vysokých výnosů a také lepší odolnosti proti vnějším podmínkám a chorobám.

To, čemu dnes říkáme pšenice, by bez lidských zásahů dlouho nepřežilo. Bez dusičnanových hnojiv a pesticidů by to nešlo. Ano, dnešní pšenice nám více škodí, než prospívá. V tomto článku si o tom povíme více.

preclíkPšenice, lepek a s ním spojené problémy, to je téma! Chystám se na něj už déle, jelikož mně osobně vyřazení pšenice nastartovalo život na jiný level. Navíc jsem právě dočetla knihu „Život bez pšenice“ (v originále Wheat belly, vydáno 2011) amerického kardiologa Williama Davise. Davis pomáhá lidem nejen k prevenci, ale k úplnému odstranění srdečních chorob. A, jak se tvrdí na přebalu knihy, v jeho spíži nenajdete žádné buchty ani koblihy. V mé spíži a ledničce je také nenajdete, alespoň ne ty klasické, moučné.

Pšeničné břicho

Dříve bylo veliké břicho symbolem vysokého postavení, bohatství a úspěchu. Dneska může mít veliké břicho každý. Davis nazývá takové břicho břichem pšeničným. Na svědomí ho má totiž přebytek sacharidů v naší stravě, a mezi těmito sacharidy hraje prim právě pšenice. Pro někoho asi dosti nečekané. Vždyť přeci „celozrnný chléb je základem zdravé stravy“, se všude píše a říká… a v tom je právě ten problém.

Propagace nízkotučné stravy a tím pádem větší konzumace obilí přinesla obrovské zisky potravinářskému průmyslu. Zatímco naše zdraví úpí. Další, kdo si mastí posléze kapsu, jsou farmaceutické firmy. Masově totiž narůstá obezita, což vede k potřebě léčení cukrovky, srdečních chorob a dalších zdravotních důsledků obezity. A kruh se uzavírá.

Snad asi každý „někde“ slyšel nebo četl radu: Jezte celozrnné pečivo a konzumujte nízkotučné výrobky… Věřili byste, že tyto rady škodí Vašemu zdraví, ale co víc, budete-li se jimi systematicky řídit, mohou Vás přímo ohrožovat na životě? Ne, není to nadsázka.

Máte pneumatiku na břiše? Máte problém.

obesityPřebytečný tuk na břiše je mnohem nebezpečnější než tuk v oblasti hýždí a na nohách. Tento útrobní tuk totiž vykazuje zánětlivé signály a způsobuje zdravotní problémy.

Právě pšenice obsažená v jídle způsobuje nejčastěji nárůst břicha. Je to tím, že sacharid pšenice (konkrétně amylopektin A) se velice ochotně mění (metabolizuje) na jednoduchý cukr a ten se pak pohybuje ve zvýšené míře v krvi. Vysoká hladina cukru v krvi zapříčiní vyplavení velkého množství inzulínu do krve. Všechno toto je fyziologické, dokud toho není moc. A těch sacharidů bývá moc. Tělo začíná být postupně necitlivé vůči inzulínu (inzulínová rezistence), což vede k cukrovce II. typu. Stav předcházející cukrovce se nazývá prediabetes a trpí jím (aniž by o tom všichni věděli) přibližně třetina dospělých lidí!

„Dříve byla cukrovka doménou privilegovaných, kteří nemuseli kvůli potravě lovit, obdělávat půdu nebo si jídlo sami chystat.“

Tloustnutí je nákladné pro všechny. Peníze použité na léčbu nemocí spojených s obezitou by mohly místo toho jít na léčení genetických poruch nebo třeba popálenin. Tloustnutí je ve většině případů zbytečné a dá se mu jednoduše předcházet!

Rozsáhlé zdravotní problémy spojené s konzumací pšenice

Problém dnešní (hybridní, zkřížené) pšenice je ten, že má jiné složení bílkovin než pšenice původní. Obsahuje více lepkových bílkovin, které:

  1. více provokují vznik celiakie (nesnášenlivosti lepku)
  2. více zvyšují krevní cukr.

Ze staré pšenice byste koblihu neupekli. Dnešní pšenice „jde na lopatu“ technologům (dobře se zpracovává), ovšem za cenu poškozování našeho zdraví.

koblihaNárůst celiakie v populaci jde ruku v ruce s nárůstem diabetu, autoimunitních chorob (Crohnova choroba, roztroušená skleróza), alergií. Celiaků je údajně mnohem více, než je jich diagnostikováno, tzn., že o své nemoci mnoho z nich neví (až 90% případů!!). Zajímavou informací je, že s celiakií jsou spojovány různé dermatititdy (kožní problémy), astma, lupus, revmatoidní artritida, chudokrevnost, nedostatky vitamínů a minerálních látek a další. Nabízí se tedy otázka:

Co všechno by se dalo vyřešit, vyloučením lepku ze stravy?

Máte-li totiž některou z uvedených „chorob“, co když jste „skrytí“ celiaci nebo jste přinejmenším citliví na lepek? Doporučuju každému zkusit vyloučit lepek (přinejmenším ten pšeničný) na čtyři týdny. A pak se uvidí. Mnoha lidem se výrazně uleví, většina zhubne, přestane být nafouklá…

Jen pro pořádek, lepek je obsažen kromě pšenice také v žitu a ječmenu. Někomu může dělat problém i bílkovina avenin, obsažená v ovsu.  Pšeničný lepek je nejagresivnější.

„Zařazením obilí do našich jídelníčků stoupl výskyt infekčních onemocnění a kostních chorob (osteoporóza), dětských nemocí a diabetu.“

Pšenice a nemoci srdce

Nebudu Vás zatěžovat detaily. Takže stručně. Nemoci srdce nejsou jen dílem tzv. vysokého cholesterolu, jsou způsobovány oxidací, glykací, záněty, malými LDL částicemi… a toto vše je aktivováno (hlavně pšeničnými) sacharidy!

Příčinou srdečních onemocnění jsou hlavně malé částice LDL (lipoproteiny). Existují i velké částice LDL, které jsou bez problému zachytávány játry. Malé LDL částice se zdržují déle v krevním řečišti a ulpívají více na vnitřním povrchu cév (tvorba aterosklerotického plátu). Jednoduše řečeno, čím více máme sacharidů ve stravě (a to hlavně z pšenice), tím více je v těle tvořeno škodlivých LDL malých částic.

„Farmaceutický průmysl přišel na to, že je výhodné a hlavně výnosné označovat tento jev jako vysoký cholesterol, který se lidem vysvětluje mnohem snáze. Přitom cholesterol jako takový má s aterosklerózou málo společného!“

Na aterosklerózu (zúžení tepen) má tedy výrazný vliv strava. Správné tuky ze stravy nemají vliv na ucpávání tepen! Naopak špatné tuky (ztužené tuky, rostlinné oleje s převahou omega-6, jako je třeba slunečnicový olej, ale i margaríny) podporují vznik aterosklerózy, protože působí na cévy zánětlivě.

Co tedy škodí našim cévám? Poničené rostlinné tuky (sladkosti, fast food), pšenice, mnoho jakýchkoliv sacharidů, průmyslově zpracované maso (párky, salámy a další uzeniny).

Nízkotučná dieta, kde samozřejmě dominují sacharidy (někde tu energii nahnat musíte), vede ke zvýšení škodlivých LDL částic a má tedy špatný vliv na naše cévy!

healthy foodŘešení? Nahraďte obilniny a jednoduché cukry zvýšeným příjmem zeleniny a správnými tuky. Pšenici (v té dnešní podobě) nejezte nejlépe vůbec.

„Jezte opravdové jídlo, ne průmyslově zpracované, herbicidy ošetřené, geneticky modifikované instantní produkty, plné kukuřičného sirupu, prodávané v křiklavých obalech s kreslenými postavičkami.“

Takže hlavně zeleninu, zeleninu a zeleninu, pak vejce, ryby a maso z volných chovů (jíte-li ho), ořechy, semena, avokádo, kokos, olivy, ovoce, případně malé množství luštěnin. Kousek hořké čokolády.

Nastavte si celoživotní imunitu vůči reklamám na nezdravé potraviny (což jsou veškeré reklamy na potraviny).

Pšenice a psychika – závislost, absťák, mámení

Konzumací pšenice se můžete dostat do začarovaného kruhu. Funguje totiž jako chuťový stimulant – chcete stále více!

Pšenice má do určité míry nadvládu nad naší psychikou. Při trávení vznikají morfinům podobné sloučeniny a po konzumaci tak dochází k mírné euforii.

Důkaz místo slibů

Abych udržela Vaši pozornost, dáme si pár konkrétních obrázků. Jsem na nich JÁ. I když si myslím, že není potřeba komentáře, krátký si neodpustím 🙂

Já s pšenicí. Všimněte si pšeničného obličeje. Mimo jiné.

pšeničná figura

Já bez pšenice. Mírná euforie na druhém obrázku není způsobena pšenicí, ale sluníčkem a pohybem na čerstvém vzduchu 😉 Zajímavé také je, že se na všech obrázcích směju. Porovnejte s předchozími obrázky.

 bezpšeničný obličej 2bezpšeničná figurabezpšeničný obličej

Vyloučit pšenici nestačí

Problém je, že se přejídáme sacharidy už od rána. Začínáme ráno cereáliemi, kukuřičnými lupínky, různými „zdravými“ křupavými kuličkami, „zdravým“ celozrnným pečivem… Není řešením vyměnit pšenici za podobné, rychle vstřebatelné sacharidy, jako je např. kukuřičný škrob. Řešením je nahradit obiloviny téměř zcela zeleninou a malým množstvím ovoce. V malém množství pak můžeme zařadit také rýži, brambory, jáhly, quinou, pohanku. V ještě menší míře pak žito a oves (nejste-li ovšem celiak!). K tomu přidejte zdravé tuky.

V druhém díle článku se podíváme na praktickou stránku věci, jak postupovat při vyloučení pšenice.

Rádi byste konečně změnili Váš životní styl nebo figuru a potřebujete pomocnou ruku?Neváhejte a kontaktujte mě. Jak píše Davis v knize Život bez pšenice: Připravte se na to, že budete zdraví!

Čtěte také: Po čem nejen tloustneme, ale jsme po tom i dementní