Archiv pro štítek: Individualita

Můj současný postoj k výživě a zdraví

changingJe docela zajímavé sledovat, jak se vyvíjí náš postoj k čemukoliv. Mít stále stejný náhled na všechno kolem sebe je téměř nemožné. Tím, jak jdeme životem, získáváme stále nové zkušenosti. A tak se vyvíjí i můj pohled na výživu a zdraví. Snažím se zůstat otevřená novým možnostem a změnám.

„K objevům obvykle nedochází podle návodu, ale tak, že sejdete z hlavní cesty a pokusíte se prozkoumat neznámé území.“ – Fellini Federico

Já a výživa – historické okénko

Vzpomínám si, jak jsem začínala někdy před 18 lety na knížkách Petra Fořta a časopisech Fitness. V té době jsem přesedlala z atletiky na biatlon, který se stal na sedm let mou hlavní „volnočasovou“ náplní. K výživě jsem se dostala přes sport. Přišlo mi to logické – když sportuju, chci čerpat kvalitní palivo. Tento pohled mi zůstal, jen se v průběhu let mění to, co vidím za „kvalitním palivem“.

Po studiu potravinářství na vysoké škole, jsem se rozhodla ještě pro zdravotnickou školu – obor Nutriční terapeut. V tu dobu se můj výživový zájem pomalu přesouval od „sportovní výživy“ k „výživě nemocných“.

Nemoc?

Časem jsem zjistila, že je lepší upírat svou pozornost na zdraví, než na nemoc. Slovo nemoc vytváří dojem, že něco nemohu a tudíž přenechávám zodpovědnost za své zdraví někomu jinému (státu, zdravotnictví, lékaři).

Většina toho, čemu říkáme nemoc, jsou pouhé dysbalance, tedy nerovnováhy v našem organizmu. Může to být metabolická, hormonální, svalová, či duševní nerovnováha. Tím, že začneme brát léky, většinou potlačujeme příznaky této dysbalance a také další dysbalance vytváříme. Bez příznaků navíc oklamáváme sami sebe, nalháváme si, že je vše v pořádku. Což nás nenutí jít do akce a pátrat po příčině svých problémů. A pak to někde „rupne“. Je jen otázkou času, kdy a kde se to projeví.

běhání VOLNĚPozitivní je, že nemusíme hledat jednu jedinou možnou cestu k uzdravení. Stačí nějak začít. Stravou, pohybem, nebo meditací/relaxací. Vykročíme na cestu a další kroky se ukážou po cestě. Jedinou podmínkou je převzetí absolutní zodpovědnosti za své zdraví. Nikdy neházejte vinu na někoho jiného. Když se vám nelíbí něčí přístup, sbalte saky paky a jděte jinam.

Můj přístup

Stejně jako do Říma vede mnoho cest, i ke zdraví se dá dojít několika způsoby. Mojí parketou je výživa, a tak se vyjadřuju především k ní. Vždycky ale zdůrazňuju, že zdraví, je nejen o stravě, ale také o pohybu a především o nastavení naší mysli. Můžeme jíst super-zdravě, ale když se budeme celý život plácat v pozici oběti, žádné super-zdraví nás nečeká. Proto je potřeba začít u té hlavy a nastavit si program zdravého člověka. Už jen proto, že být zdravý je naše přirozenost.

Moje výživová doporučení často vycházejí ze základů paleo stravy. A když říkám „vycházejí“, nemyslím tím „100% odpovídají“.

Před třemi lety mi tento výživový směr trochu otevřel oči. Zní to logicky – nejíst potraviny, na které nejsme pravděpodobně ještě zcela adaptováni: obiloviny, mléčné výrobky, luštěniny, cukr. Tyto potraviny jsme jako lidstvo začali ve větší míře využívat až po příchodu zemědělství. O různých umělotinách typu margarín teď ani nemluvíme.

Historie lidské výživy z mého pohledu

Lovci a sběrači

Naši předkové se živili po nejdelší časový úsek stravou, kterou dnes můžeme přirovnat k výži-vovému směru paleo. Jedli maso ulovené zvěře, ale pedevším sbírali divoké rostliny, kořínky, plody, semena, vejce a med.

Jelikož jsme takto jedli po většinu času naší existence, jsme na tento typ stravy stále ještě nejlépe adaptováni.

Dřívější „paleo strávníci“ byli tzv. lovci a sběrači. Tzn., že si maso opatřovali lovem divoké zvěře. Nechovali vystresovaná zvířata v klecích a necpali do nich kukuřici. Zvířata se pásla na čerstvém vzduchu, ryby plavaly volně v čisté vodě. Žádné potraviny se neprodukovaly v gigantickém množství. Nebylo proto potřeba tolik skladovat, uchovávat, konzervovat, „ošetřovat“. To všechno se změnilo až vynalezením zemědělství – lidé vytvářeli větší komunity, usadili se a začali domestikovat zvířata i rostliny.

Příchod zemědělství – každá mince má dvě strany

wheat VOLNĚZemědělství pomohlo přežít obrov-skému množství lidí. Zajímavé pro mě bylo zjištění, že naše nejsilnější adaptace není být zdravý, ale přežít a mít co nejvíce potomků. Což se díky zemědělství daří. Vybírá si to však svoji daň v podobě chronických nemocí, které dříve neexistovaly. Více se o této problematice dočtete ve skvělé knize Příběh lidského těla.

Pro lidstvo jako celek bylo zemědělství přínosem, pro lidské tělo jen částečně. 

Ať už se nám to líbí, či ne, vymoženost v podobě zemědělství tu prostě je. Díky ní máme kulturu, umění, vědu – obecně civilizaci. Na druhou stranu, kvůli příchodu zemědělství tu jsou války, hladomory a mnohá onemocnění – dříve neznámá. Včetně zubních kazů nebo třeba cukrovky. 

Současnost

hojnost jídla VOLNĚJakkoliv se můžeme (a měli bychom) poučit ze stravy našich předků, my dnes v paleolitu nežijeme. Tito historičtí lidé neseděli na kancelářské židli ani hodinu denně, natož osm. Tito lidé nežili v blahobytu dnešní doby. Tito lidé nečelili moderním dlouhotrvajícím stresům. Neměli na výběr z padesáti druhů cukrovinek. Maso ulovených zvířat bylo dost jiné oproti dnešnímu. Náš životní styl je prostě úplně jiný. I tak si myslím, že je velkým přínosem, podívat se do historie pro poučení. A přestat si v některých ohledech tak škodit.

Nemyslím, že je řešením bránit se zuby nehty technolo-gickému pokroku. Řešením je žít vědomě. Vědět, co mi dělá dobře a co mi škodí a vědomě s tím nakládat.

Věčná otázka konzumace masa

Když už víme, že náš trávicí trakt byl po staletí navyklý na konzumaci masa, měli bychom také vědět, že jíst maso byla často jediná možnost – ne volba. Měli bychom také vědět, že dříve se zužitkovávalo celé zvíře, nejen svalovina tak, jak je to běžné dnes.

Plno věcí si dnes už vůbec neuvědomujeme. S tím, jak je cíleně na Zemi šířena panika, se není co divit. Uvědomělí lidé jsou totiž pro vysoké mocenské síly tou největší hrozbou. A tak je šířen strach téměř z čehokoliv. Mnoho lidí si třeba myslí, že přestat jíst mléčné výrobky znamená mít do týdne prořídlé kosti. Přitom lékaři, kteří proklamují nutnost konzumace mléka jsou jen loutkami mlékárenského průmyslu, aniž jsou si toho často sami vědomi.

Jasně, mléčné výrobky můžeme s klidem opustit. Ale co maso??? Když kouknu na lidstvo jako celek, odpověď v současné chvíli není jednoznačná.

Proč vlastně vůbec uvažovat o nějakém omezení či vyloučení masa z jídelníčku? Jsme na něj adaptováni. Obsahuje koncentrované bílkoviny. Samo o sobě není rakovinotvorné. Tak sakra proč?

meat VOLNĚČím dál většímu počtu lidí začíná vadit přístup k živočišné výrobě. Velkochovy. Lidé mají soucit se zvířaty. Někomu maso přestává chutnat. Někdo ho špatně tráví. A pak jsou milióny lidí, kterým maso vyhovuje. Ti uvědomělejší vyhledávají volné chovy namísto velkochovů.

Dřív bych se nad tím asi pousmála, ale dneska vím jednu věc. Pro lidi, kteří cítí, že by neměli jíst maso, je správné nejíst maso. Prostě máme dnes na výběr.

Je dost možné, že jako lidstvo spějeme k tomu, že maso jíst přestaneme. Ale nechtějte po mě teď racionální vysvětlení. Třeba o tom brzy napíšu více. Mimochodem, já maso jím, ale výrazně jsem ho omezila. Objevuji i jiné možnosti výživy.

Je čas postoupit civilizačně o krok dál

Stejně jako další lidi, i mě trápí živočišná výroba ve velkochovech a nešetrnost k přírodě při konvenční rostlinné výrobě. Jídlo vzniklé tímto způsobem ani nelze považovat za příliš zdravé. Z tohoto důvodu mi přijde fér hledat i další možnosti, než se jen ládovat levnými výrobky pořízenými v supermarketu. Podívejte se na cca minutové video, kde mluví Simona Babčáková k projektu „Konec doby klecové“, moc se mi líbí.

Některá má doporučení ohledně výživy a zdraví

  1. Imunita – udržovat zdraví střevního prostředí, ale i zdraví dalších orgánů – např. jater, ledvin. Jíst kvalitní zeleninu, co nejméně cukru a umělých sladidel, zvažovat každé očkování, amalgámy v zubech, léky. Smýšlet pozitivně. 
  2. Individualita – nekopírovat za každou cenu nějaký výživový hit, nebo kamarádku. Od ostatních se pouze inspirovat.
  3. Low Carb High Fat – nejčastěji fungující model stravování, ať už jde o celkové zdraví, hubnutí, nebo léčení chorob. Není ovšem univerzální! Může i nemusí obsahovat maso.
  4. Čemu se raději vyhýbat: margaríny, soja (nefermentovaná), pšenice, lepek, veškerá bílá mouka, cukr, umělá sladidla.
  5. Co bývá vhodné zařadit a mívá i léčivé účinky: kokosový olej bio lisovaný za studena, bylinky – mají samozřejmě každá své konkrétní použití (je to zlatý důl), „organicky“ pěstovaná zelenina a šťávy z ní. Různé druhy super-potravin, kam patří i česká zelenina a ovoce (cibule, česnek, lesní plody…) a další potraviny.
  6. Výživu nemít jako středobod svého života – jídlo je radost a součást života, není za odměnu – dobře se najíst si zasloužíme bezpodmínečně.
  7. Poučit se z historie (např. ohledně pohybu a začít třeba více chodit), k tomu si vzít z moderní doby to, co nám funguje a dává smysl. A udělat z toho svůj vlastní koktejl.
  8. Dát sám na sebe. Nikdo neví líp, co máte dělat, než vy. Takže se začít více poslouchat a nedávat tolik na doporučení ostatních. A klidně i malinko zpochybňovat všechny „100% potvrzené vědecké studie“.

„Teprve zánikem dogmatu začíná věda.“ – Galileo Galilei

 

 

Smím jíst ovoce při hubnutí? Je mléko zdravé? Můžu zhubnout bez cvičení?

Smíte cokoliv. Otázkou je, jaké to bude mít následky právě pro Vás.

třešněMohu si dát deci vína… každý den? 

Občas si kousnu do rohlíku. Ale jen kousnu, to nevadí, ne?

Kolik můžu sníst ovoce?

Dá se zhubnout bez pohybu? Kolik kroků musím za den ujít?

Je mléko zdravé? A pohanka?

Nic není černobílé, a proto na tyto otázky nelze jednotně odpovědět. Musíme vědět, o koho se jedná.

jsem dobrá – kopieV naší poradně máme různé klienty – na jednom pólu jsou sportovci světové úrovně, na druhém ženy přes 100 kg s rozhozenou hormonální soustavou a bez pohybu. To, co prvnímu pomůže, druhému často ublíží.

Většinou doporučuji co nejpřirozenější stravu/pohyb, jenže… Když jste v nepřirozeném stavu a chcete tam být (výkonnostní sportovec) – pak musíte jíst jinak. Když jste v nepřirozeném stavu (obézní, rozvíjející se nemoci) a nechcete tam být – pak musíme být hodně striktní a například jinak zdravé ovoce je v tuto chvíli tabu a jakékoliv kousnutí do rohlíku Vás zbytečně rozhodí (věřte mi). Nicméně i striktní režim si lze užít a udělat si z něj skvělý životní styl (opravdu to totiž není o hladovění, naopak!).

Důležitý je plán

Nebo aspoň povědomí, kam směřuju. Nad tím se zamyslete jako první. Když si nevíte rady, přijďte se poradit. Neptejte se kamarádky, která má jiný životní styl, jiné tělo a jiné potřeby. Inspirujte se úspěchy ostatních a pak se vydejte na vlastní zcela individuální cestu.

Možná máte pár kilo navíc a už vážně nevíte, co s tím

Možná za to může nějaký detail, který jiným lidem prochází. Kromě výše zmíněného to může být:

  • stres a zvýšené napětí – každý je vůči němu různě citlivý a vy jste si možná natolik zvykli, že už ani nevnímáte obrovský tlak, který musíte každý den překonávat…
  • málo spánku / odpočinku
  • noční směny
  • hormonální léčba / hormonální antikoncepce
  • intolerance na některé potraviny (vajíčka, mléko…)
  • kombinace různých léků a další zásahy do organizmu (některé operace)

Téměř vše uvedené souvisí s hormony v našem těle. Hormonální rovnováha je pro zdravé tělo nezbytná. Souvisí s chutí na sladké, s hladem, s přeměnou látek v těle.

slunce - i pro kom.ucelyNěkdy je to opravdu běh na dlouhou trať. Je potřeba vykročit a držet směr. Být striktní a přitom si to umět užít. Nehledět, co dělají ostatní. Ale věřit tomu svému. Pak se dějí i „zázraky“.

Přicházejí pomalu slunečné dny a já držím palce všem, kdo se rozhodli vzít svůj život do vlastních rukou a chtějí na sobě zapracovat. Nenechte se zdolat případnými neúspěchy a nepřestaňte hledat to správné pro Vás.

Moje osobní desatero práce nutričního terapeuta

aroma….aneb jak hubnout či přibrat v dnešní uspěchané době – můj osobní pohled

Naštěstí pryč jsou ty doby, kdy většina klientů za nutričními terapeuty přicházela s jediným cílem – zhubnout – co nejrychleji – nejlépe včera, nejhůře do týdne.

Těší mě, že drtivá většina mých klientů chápe, že na prvním místě je zdraví. Že s dobrým zdravím NÁSLEDNĚ přichází optimální hmotnost a dobrý pocit. A že je to někdy otázkou měsíců až let, zbavit se problémů, na které jsme si zadělávali třeba třicet let. Je to jak s podnikáním, člověk by se do něj neměl pouštět, jestli si myslí, že úspěch přijde přes noc. Možná znáte tu pravdivou hlášku, že „úspěch přes noc trvá deset let.“ A jelikož každá velká změna je dlouhá cesta, bylo by fajn si tu cestu užít. Nejlepší je, když se vaším cílem stává ne číslo na váze nebo obvod pasu, ale cesta sama. To, že se naučíte zdravě jíst a vařit, užijete si to, jak vám bude postupně velké oblečení, nebude vás najednou trápit nadýmání, bolet stále hlava… Taková cesta stojí za to.

Přichází konec roku a tak bilancuji, co mi ten letošní rok dal a kam jsem se posunula. Přišlo ke mně pár informací, které opět zapadly jak dílky puzzle přesně do sebe. Je až neuvěřitelné, jak se začnou věci dít, když se člověk začne zajímat a konat to, čemu věří. Nabízím vám nyní desatero – čemu já věřím v rámci nutričního poradenství.

Co jsem letos zjistila nebo si ještě více potvrdila

  1. Různé odnože paleo stravování jsou podle mě nejblíže tomu, čemu bychom mohli říkat ZDRAVÁ VÝŽIVA – proto jsme s kolegyní Julií založily PALEO SPIRIT, kliniku výživy a zdraví.
  2. Zdravá výživa je docela jednoduchá záležitost, jíte hodně zeleniny různých druhů i barev, maso zdravých zvířat, zdravý tuk – třeba kokosový, vajíčka z volných chovů, ovoce, ořechy…. ALE… celé to může mít jeden háček, a to:
  3. Tím háčkem je možná intolerance na některou z potravin. Mnoho lidí trpí nesnášenlivostí na určité složky potravy (často obiloviny, mléko, kvasnice, luštěniny ale často i vejce, různé druhy ořechů, dokonce může být intolerance i na určitý druh masa…) – proto klientům, kteří baží po zdravém jídelníčku na míru, doporučujeme tento test absolvovat. Naše bilance u otestovaných klientů za poslední dva měsíce je cca 1:20 – pouze jediné klientce z dvaceti nevyšla žádná nesnášenlivost. Stojí to tedy za zvážení.
  4. Většina nemocí a zdravotních obtíží výrazně souvisí s psychikou – proto chystáme zahrnout do našeho poradenství i pomoc odborníků na psychologii a psychosomatiku. Každopádně, krok číslo jedna k duševnímu zdraví je… být sám sebou, co nejčastěji, nelépe vždy.
  5. Hormonální rovnováha ve vašem těle hraje zásadní roli při snaze upravit hmotnost. Hormonální rovnováha je důležitá pro vaše zdraví. Je mnoho faktorů, které do této rovnováhy zasahují – spánek, stres, co jíte a kdy to jíte…. ano, úprava životního stylu není jen klišé, ale jedna z podmínek dobrého zdraví (i hubnutí).
  6. Z toho všeho vyplývá vysoká míra individuality při řešení jídelníčků.
  7. Se změnou jídelníčku (a dalších návyků) je lepší začít postupně – krok za krokem. Urputná snaha o rychlou změnu nekončí většinou dobře. Zkušenost. Vše má svůj čas.
  8. Je důležité vědět, co a PROČ děláte, protože změna stravy a životního stylu je na pořád (s určitými odchylkami během života) – nebudete se vracet a věřte, že se ani nebudete chtít vracet, jakmile se začnete cítit lépe! Souvisí to s předchozím bodem – snažte se skloubit teorii s  praxí – jedno bez druhého vám dlouho fungovat nebude.
  9. Na druhou stranu – nemá smysl snažit se o naprostou dokonalost – budete se jen stresovat a to není dobrá cesta (viz bod 5 a 6), raději si nastavte svoji cestu tak, aby jste se na ní cítili dobře.
  10. Být na sebe trochu tvrdý JE SPRÁVNÉ. Je fajn poslouchat své tělo, rozmazlovat se a cítit se dobře, ale jsou určité hranice – naším cílem je v podstatě objevit tyto hranice a najít balanc mezi užíváním si života a zdravím – tedy: užívat si život ve zdraví!

Přeji všem klidný advent.

P.S. Začaly jsme nabízet dárkové poukazy na veškeré naše služby. Jako bonus ke každému poukazu dostanete až do Vánoc knížku – bestseller Jídlo na prvním místě nebo novou paleo-kuchařku Dobře živeni. Obě jsou perfektní!

P.S.2: Kdo chce zkusit vánoční cukroví „trochu jinak“ a zdravěji – mrkněte na náš článek tady, koncem listopadu jsme pro vás spolu s Julií vytvořily, nafotily a samozřejmě ochutnaly několik druhů zdravého cukroví.

 

Jíst 6x denně malé porce a hlavně, hlavně snídat!? Boříme další mýtus!

cerealsssCo si každý představí pod pojmem zdravá strava? Když pominu klíčky, mrkev a snídaňové cereálie (špatně!), většině z vás se vybaví i následující poučky:

„Musíte hlavně snídat!“…..„Jezte pravidelně malé porce!“ Od „výživových odborníků“ dále slyšíme: „Jezte každé 2,5–3 hodiny, a to i v případě, že nemáte hlad.“

Návrh jídelníčku pak vypadá nějak tak, že snídáte „cereálie“ nebo pečivo, svačíte „polystyren“ porůznu doplněný mléčným výrobkem, ovocem či zeleninou a když si dáte „zdravý“ celozrnný rohlík i večer, máte 3x denně na talíři pečivo. A to jako vadí? Vadí!

Určitě se nyní nemusíme dohadovat, co by vlastně mělo být na talíři, o tom se tady na blogu dočtete jinde. Sortiment potravin je rozhodně tím nejdůležitějším. Ovšem to, jak často a v jakém množství to jíte, může být také důležité. Nebojte, mrkneme na to pohledem minimalisty. Žádné složitosti.

Jak často mám jíst a jak moc?

  • nuts2Máte-li zvládnutý sortiment svého jídelníčku (hurá!), stačí si uvědomit, jestli konzumujete dostatek zdravých tuků a máte tak dost energie. Jak to poznáte? Jednoduše: Jste unavení, nebo…máte dost energie? Nějak výrazně pod 100g tuku za den nemá smysl chodit. Většině prospěje mnohem více. Všichni už přece víme, že z tuku na talíři není tuk na těle.
  • Dále si pohlídejte, jestli máte adekvátní příjem bílkovin. Ok je něco mezi 1–1,5g na kilogram beztukové hmoty (tj. především svaly, jednoduše: celková hmotnost mínus tuk) , pro velice aktivní jedince ta vyšší hodnota. Extrémně sportující, zápasníci a siláci – ti to řeší individuálně, to teď nechme stranou. Upřímně řečeno, není to potřeba ani moc počítat nebo se tím trápit. Cvičně si to jednou spočtěte a orientačně se podle toho zařiďte.
  • paleo2Nebojte se pořádně najíst! Jíte-li opravdové jídlo (dostatek tuku, bílkovin a zeleniny) a ne „junk food“, množství se nijak extrémně nebojte. Pozor, a teď přijde to důležité – nejezte 6x denně. Ano, někomu těch 5-6 jídel ze začátku může pomoct, ale z dlouhodobého hlediska pro většinu lidí není vhodné jíst tak často! Pro většinu z nás naprosto stačí 3 denní jídla (s příležitostnými svačinkami např. whey protein po cvičení, nebo hrst ořechů mezi hlavními jídly). Pamatujte tedy, že není podmínkou jíst často a malé porce. Když budete mít pořádný oběd a budete se cítit zasyceni i odpoledne, klidně počkejte až na večeři.
  • coffee5Pozor, pozor, překvapivá informace: pro zdravý život i pro hubnutí není potřeba snídat! Nechci tím říct, že to odteď doporučuji všem. Ale rozhodně se nestresujte snídaní, jestli jste zvyklí ji vynechávat. Tzv. přerušované hladovění (intermittent fasting, IF), například způsobem vynechání snídaně a konzumace prvního jídla až ve 12:00, může patřit mezi součásti zdravého života. Dokonce tímto způsobem funguje leckterý sportovec bez ztráty jakékoliv síly. Podrobněji se tomu budeme věnovat někdy jindy, ale vězte, že IF má několik zdravotních benefitů, když se dělá správně. Ano, i úbytek tuku, aniž byste omezili kalorický příjem. Pravidlo č. 1 ale zůstává: jezte správný sortiment potravin!

Opravdu stačí jíst jen třikrát denně?

Mnoho mých klientů poté, co přejdou na zdravý sortiment potravin, zjistí, že jim stačí jíst 3x denně. Představte si, kolik tím ušetříte času na přípravu jídla. Vůbec nevadí sem tam si svačinku dát, sem tam si dát něco na chuť (kus hořké čokolády), sklenku (nebo dvě?) vína. Ale nebojte se nesvačit, případně i nesnídat – hlavně ale jezte opravdové jídlo a ne ty srágory, co nám cpou v reklamách!

croissantNepadněte do spárů potravinářsko-farmaceutického komplexu, který se vás snaží futrovat sacharidovými bombami, dělá z vás závisláky na jejich výrobcích a motá bohužel hlavu i jinak uvědomělým lékařům nebo výživovým poradcům. Nenechme se!

Jestli se Vám článek líbil, dejte o něm vědět i kamarádům (lajkněte)! Dnes a denně se přesvědčuju, jak jsou tato boření mýtů důležitá a kolika lidem tím můžeme pomoct. A to i díky Vám!

Být či nebýt vegetarián

vegan úsměvVegetariáni vs. masožravci, téma, které rozdmýchá emoce, kudy chodím. Ještě lépe: vegani vs. paleo – na čí jste straně? Nemusíte odpovídat. Chci vás jen pošťouchnout. Ať už nejíte zvířátka, nebo se cpete steaky, tento text je pro vás. Prosím, čtěte!

Pro neznalé nejdříve mini-slovníček: 
vegan = nejí žádné živočišné potraviny; vegetarián = nejí pouze maso.

Je kruté jíst maso? 

Zajímavá otázka. Myslím, že nejen vyznavači rostlinné stravy, ale i mnozí masožravci, si tak nějak aspoň trochu myslí, že nejíst zvířata je velice ekologické a velmi humánní. Vřele doporučuji přečíst si první kapitolu knihy The Vegetarian Myth, která je k dispozici v češtině na tomto odkazu. Knihu napsala ex-veganka Lierre Keith a pěkně v tomto úvodu popisuje, jaký vliv má vegetariánství nebo dokonce veganství nejen z hlediska ekologie, ale naráží i na etické faktory. Opravdu doporučuji si to přečíst.

Mnoho vegetariánů nejí maso, protože jsou proti zabíjení zvířat pro potravu. Ale v současném způsobu zemědělství je to tak, že každý produkt, i třeba sojový burger, si žádá daň v podobě nějakého života. Jak to?

soja sklizeňTo, čemu my dnes říkáme zemědělství, ničí zvířatům jejich přirozené životní prostředí. Největším problémem jsou mono-kultury – rozsáhlé pěstování pouze jednoho druhu plodiny – nejhorší jsou monokultury geneticky manipulované kukuřice a soji. Monokultury nerespektují zásady přírody, nevyužívají přirozené souhry (synergie) jednotlivých organizmů, ničí Zem a její zdroje.

„Pravda je taková, že zemědělství je tou nejničivější věcí, kterou lidé na světě provozují, a další dělání téhož nás nezachrání. Pravda je taková, že se kvůli zemědělství ničí celé ekosystémy. Pravda je také v tom, že život není možný bez smrti, že nehledě na to, co jíte, někdo nejprve musí zemřít, abyste byli nasyceni.“     Lierre Keith

Co je opravdu kruté? Moderní zemědělství!

monokulturaDnešní běžné zemědělství je naprosto závislé na monokulturách (kukuřice, pšenice, rýže, soja…), je dlouhodobě neudržitelné, i když v tuto chvíli výborně „nese“. Vyžaduje příliš mnoho zásahů v podobě pesticidů a dalších látek. Výsledkem je výroba levných kalorií, ale spolu s nimi jíme spoustu chemických reziduí. Zdravotní epidemie v podobě obezity, cukrovky, rakoviny a srdečních onemocnění jsou dalším důsledkem tohoto procesu.

Problémem je ale i průmyslový chov. A to velkým problémem. Dnes bohužel běžně chovaný dobytek dostává místo přirozeného krmiva obilí. Jejich růst je sice urychlen, stejně jako produkce mléka, ale…. Také jej zabíjí! pH v bachoru klesá, dochází k zánětům. Maso, které my zkonzumujeme, se pak v našem těle chová jinak (hůř!), než kvalitní maso z organického (pro zvířata přirozeného) chovu. Skot se má přirozeně pást na trávě, ne být krmen zrním.

Strava s umírněným množstvím masa může být dokonce „zelenější“ než veganství. Ale konzumovaná zvířata musí být krmena přirozenou stravou.

krávy se pasouPodle Keith je řešením podporovat „malé“ farmáře ve svém okolí, podporovat takzvané „self-supporting“ ekosystémy, jednoduše přirozené prostředí, kde se jednotlivé organizmy podporují navzájem. Skutečný „souboj“ by rozhodně neměl panovat mezi vegetariány/vegany a masožravci, ale mezi industriálním zemědělstvím a organickým zemědělstvím.

Je vegetariánství a veganství zdravé?

Podle Dr. Mercoly na tom bude téměř každý člověk zdravotně lépe, když bude konzumovat alespoň některé živočišné potraviny. Nemusí to být maso, ale třeba vejce z volného chovu, nebo mléčné produkty z organického chovu (nepasterizované, nehomogenizované – tzv. raw). Syrové (tzv. raw) mléko od krav z organického chovu je jedním z nejlepších zdrojů hodnotných a využitelných bílkovin. Než ale konzumovat mléko „supermarketové“ to raději žádné. Homogenizace a průmyslový chov krav vedou k velkému znehodnocení původně zdravé potraviny.

Čínská studie

chinastudyMožná jste o ní slyšeli. Je to tak trochu současná bible veganů. Kniha s názvem Čínská studie (2005), jejímž autorem je Dr. Campbell, vychází z autorových výzkumů a má potvrzovat, že strava založená čistě na rostlinné bázi je pro každého člověka tím nejlepším. Stejně tak se snaží poukázat na to, že konzumace živočišných produktů vede k mnoha nemocem v čele s rakovinou.

Ovšem… Čínská studie má mnoho trhlin.

Nejen že autor v knize zamlčuje mnoho výsledků, ke kterým ve studii dospěl a vybírá si tedy jen to, co se mu hodí. Ale nerozlišuje např. mezi průmyslově zpracovanými a nezpracovanými živočišnými produkty, což je např. u mléka (ale nejen u něj) naprosto zásadní.

Velice zajímavé kritiky se můžete dočíst i od samotných vegetariánů (např. od skvělé odbornice na výživu Margit Slimákové – zde).

Mnoho lékařů, kteří mají (na rozdíl od Campbella) letité zkušenosti s reálnými pacienty, velice kritizuje Campbellovu „studii“ a jeho odsuzování VŠECH živočišných produktů a doporučování veganství PRO VŠECHNY.

Dr. Mercola je například přesvědčen (a vychází z praxe), že neexistuje jedna perfektní strava pro všechny! Sám nabízí k dispozici na svých stránkách test metabolického typu a můžete si být jisti: vyjde-li vám, že jste proteinový metabolický typ, veganství je pro vás hřebíček do rakve. Na druhou stranu, sacharidové typy mohou prospívat na stravě s minimem živočišných produktů, ale téměř pro každého je vhodné zařadit alespoň jeden zdroj kvalitních živočišných bílkovin. Nemusí to být nutně maso!

Vzdor její rostoucí popularitě, Čínská studie je v mnoha směrech spíše fikcí než nutričním svatým grálem. Kniha zplodila řadu mýtů o rizicích živočišných bílkovin. Pokud je něco pozitivního, co si můžeme vzít ze čtyřset sedmnácti stran knihy, je to propagace celistvých potravin a výsledné eliminování rostlinných olejů, kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy, rafinovaného obilí a jiných průmyslových produktů, které tíhnou k tomu, že nahrazují skutečné jídlo na našem moderním jídelníčku. (Zdroj)

Máte dostatek vitamínu B12?

Je mi jasné, že se teď všichni vegani neseberou a nepůjdou na večeři do steakhousu. Jedno by však měli – zamyslet se, zda mají dostatek vitamínu B12!

steak2Tento nadmíru důležitý vitamín se pravděpodobně vyskytuje pouze v živočišných produktech. Některé rostlinné zdroje (řasy, tempeh…) obsahují pouze tzv. analogy vitamínu B12. Ty ale brání vstřebání opravdového vitamínu B12, takže jejich příjmem si v tomto ohledu nijak nepomůžeme.

B12 se ukládá v játrech, ledvinách a dalších tkáních, takže jeho nedostatek se nemusí projevit po několik let (uvádí se až sedm let). Postupné projevy deficitu jsou následující: ztráta motivace, apatie, deprese, svalová slabost a únava, mravenčení v končetinách. Nic, co bychom vyhledávali. Ovšem chronický nedostatek B12 může skončit až nevratnými poškozeními mozku, demencí, těžkou anémií nebo neplodností. Nedporučuji!

Dostatek B12 v těle napomáhá k přeměně homocysteinu na metionin. Když toto nefunguje, dochází k srdečním onemocněním a nervovým poruchám.

batole[1]Nejvíce devastující je nedostatek B12 pro těhotné, kojící ženy a pro děti. Ať už jde o mnohočetné potraty, neplodnost, poškození mozku u dětí, prostě nic, co bychom si přáli zažít.

Vegetariáni s tímto nemusí mít žádný problém (konzumace vajec a/nebo mléčných výrobků v tomto ohledu stačí). Striktní vegani by měli doplňovat B12 pomocí suplementu.

Máte-li zájem o detailní informace, zde najdete vše o vitamínu B12, co potřebujete vědět.

Nezapomínejte také na důležitost vitamínu D (živočišné produkty, ale hlavně slunce, v zimě suplement) a omega-3 mastných kyselin (mořské ryby, ideální je ale čištěný suplement – nejlépe olej z krilu.

 Závěr

I když zastávám názor, že pro většinu lidí je vhodné konzumovat kvalitní živočišné produkty, ty, kteří si zvolili veganství, respektuji.

organicMísto vyčerpávání sil na věčné souboje veganů/vegetariánů s masožravci, pojďme spojit naše síly a podporovat udržitelné zemědělství a s tím i udržitelné zdraví nás i naší planety. Ať už s masem na talíři nebo bez něj.

Jestli se vám článek líbí, prosím sdílejte ho, třeba pomocí „like“ na facebooku nebo kdekoliv jinde. Díky!