Archiv pro štítek: Imunita

Po čem nejen tloustneme, ale jsme po tom i dementní

moučný mozek obálka„Tak tohle je prostě pecka“ – byla moje první reakce po zaboření nosu do loňské knižní novinky Moučný mozek. Americký neurolog David Perlmutter, který knihu napsal, mi dokonale potvrzuje informace, které jsem za poslední roky sesumírovala, a přidává pěknou porci novinek navíc. Nově a neotřele se dívá především na naše mentální zdraví – ukazuje vliv stravy na náš mozek.

Zní to nudně? Tak jinak: můžeme ovlivnit zda (a kdy) budeme dementní! Odvážné tvrzení, že? Ovšem má to pár pravidel (čtěte dál a dozvíte se je!) – dělat věci jinak než většina. Hledat si informace jinde než většina. Je na každém, do jaké míry a čemu člověk uvěří a do jaké míry hlavně začne něco dělat. Protože – jen věřit nestačí.

Je mi jasné, že kniha bude pro hodně lidí náročná – neustále se na stránkách zmiňují výzkumy a studie. Nu což, není to beletrie, ani červená knihovna. Já jsem si její čtení ale náramně užívala, jelikož se mi v každé kapitole potvrdilo něco, co jsem tak trochu věděla, nebo jsem tušila určitou spojitost. Vy knihu číst nemusíte, nechcete-li – mám pro vás výcuc – tento článek.

Konec moučných mozků v Čechách?

Perlmutttrovo poselství je přesně to, co si potřebujeme vštípit do našich (více či méně) moučných mozků i v Čechách. Jisté povědomí o tom, co je zdravé, už tu trochu je, ale stále to zazdíváme různými výmluvami, proč vlastně „to správné“ nemůžeme u nás aplikovat – uvedu pár oblíbených důvodů:

„Stejně je nejdůležitější být v pohodě, raději sníst rohlík s láskou, než jíst mrkev a být ve stresu.“

Něco na tom bude. Ale jenom něco. Psychika a strava jsou důležité 50:50. Jenže samotnou psychikou s rohlíkem v žaludku to vážně nedáte.

„Když přestanu jíst pečivo, vyřadím sebe (děti, babičku) ze společnosti. Je to nepřirozené.“

Ano, možná je to nepřirozené v moderní společnosti, ale kdo udělal normu z pojídaní moučných výrobků? A kdo ji drží při životě nejvíc? Ti, co z toho mají prospěch a plné peněženky – potravinářské a farmaceutické kolosy. Na tom se chceme podílet? Já myslím, že je potřeba vykročit vpřed, a začít budovat nové normy.

Povíme si něco o roli sacharidů v naší stravě a o tom, co se děje v našem těle po jejich nadměrné konzumaci. Také se mrkneme na vliv lepku na naše zdraví. Prostě a jednoduše, jak můžeme dopadnout, když budeme dál jíst kvanta chleba, rohlíků, koblih, těstovin, pizzy a chroustat ráno „cereálie“.

Všeho s mírou, celozrnné je zdravé…  nebo snad…  cože??

Hned ze začátku předesílám, že vám budu zase brát nejen křupavé rohlíky a sladké koblihy, ale i „rádoby zdravé“ celozrnné těstoviny, kuskus a bulgur. Komu se to nelíbí, ten… má smůlu. Taky se mi to nelíbilo. Do té doby, než jsem zjistila (a zažila) pozitiva bez-pšeničné stravy. Do té doby, než jsem pomohla několika prvním lidem. Když začnete vidět „ty zázraky“, které dokáže změna stravy, navždy vás to změní. Nejsem puritán a občas něco nezdravého sním, ale proč by to mělo tvořit součást mého každodenního paliva, když vím, že po tom budu nejen tlustá, ale i nemocná a blbá? Nevím jak vy, ale já se mám ráda. A i když jsem jinak dost „sluníčkovej člověk“, nechci vám mazat med kolem pusy.

Takže: celozrnné výrobky nejsou o moc lepší než výrobky z bílé mouky. Negativa konzumace obilovin nemůže vyvážit pár minerálních látek v celém zrnu. A když pečivo není čistě kváskové, stejně ty minerální látky tělo nezužitkuje. Pečivo, jakkoliv celozrnné, není zdravé.

Vliv genetiky se přeceňuje – nebuďte pasivní!

Mnozí už jste jistě slyšeli o epigenetice – o tom, že nejsme 100% předurčeni našimi geny umřít na něco konkrétního, nebo mít určitou nemoc. Máme sice zděděné nějaké sklony k různým nemocem, ale co také máme, je možnost podílet se na svém zdraví. Je opravdu jen několik chorob, které jsou vcelku dané (srpkovitá anémie, cystická fibróza…), a kde máme jen mizivou možnost působit preventivně – tyto choroby jsou ale relativně vzácné. Naprostá většina nemocných lidí má choroby, kterým lze předejít a i když už je máte, dá se s tím většinou také něco dělat. Čím dřív ale začnete, tím lépe.

Cukrovka a obezita – jistě, ale i migrény, epilepsie, deprese, Alzheimer či Parkinson, roztroušená skleróza…

Tohle vše souvisí s vaší stravou! Někomu se neobjeví žádná z těchto chorob do konce života (takových moc není), i když se stravuje s prominutím „jako dobytek“. Ale chcete to riskovat? Co takhle raději podpořit naše tělo v léčebných a přirozených mechanismech a nemuset do sebe ládovat miliony doplňků (stačí něco málo), natož léků (ty nejlépe žádné).

V naší poradně se často setkáváme s lidmi, kteří už mají za pět minut dvanáct. Není to lehká práce a já vás vyzývám: začněte řešit malé zdravotní problémy a nadváhu včas. Později to bude mnohem náročnější a dražší. Zapomeňte na to, že vás zachrání lékaři. Zachránit se můžete jen vy sami.

Jedno je jisté, a to, že:  NEJVĚTŠÍ SÍLA JE V PREVENCI – je prostě nutné uvědomit si rizika a začít žít uvědoměle. Jakmile si totiž  nemoc již přivodíte, začíná být za pět minut dvanáct, a mnohdy je již po dvanácté.

Pojďme se postupně podívat na to, v čem je největší problém pšenice (plus dalších obilovin) a výrobků z mouky. Je to lepek a je to příliš mnoho sacharidů v celodenní stravě. Podíváme se dnes hlavně na jejich souvislost s naším mentálním zdravím. Bude to znít revolučně, nicméně je to podložené mnoha studiemi. Dnešní systém nechce, abychom o tom věděli. Kdo by pak bral ty léky, že jo.

Říká se, že cukr je zabiják – nepřehání se to trochu?

Naopak. Málo se to zdůrazňuje. Uvědomujeme si to stále málo, jak moc cukr (v přebytečném množství – takže skoro vždy) vadí. Vězte, že přebytečné množství je pro většinu lidí to, co mají každý den na talíři. Všichni tuší, že sladkosti a stolní cukr není ok. Většina z nás si tak nějak myslí, že se po tom prostě jen tloustne. Jenže…. je tu něco, co je mnohem horší, než jen pupek a velkej zadek. Je to poškozování našeho zdraví.

A jaký vliv má přemíra cukrů a obilovin na náš mozek? Výrobky z obilovin se v našem těle mění velice rychle na jednoduchý cukr, proto pro potřeby tohoto článku budu zjednodušovat a házet sacharidy do jednoho pytle.

Cukr v krvi a stárnutí organizmu

Jedním z dobrých ukazatelů vašeho zdraví je hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c) . Ten nám říká, jak jsme na tom dlouhodobě (posledních 90 dní) s krevním cukrem. HbA1c má velkou souvislost s fungováním našeho mozku. Laicky – mít dlouhodobě v normě krevní cukr je důležité pro naše mentální zdraví.

Problém glykace při nadměrné konzumaci sacharidů

Pojem glykace znamená navázání sacharidů na bílkoviny, tuky nebo aminokyseliny. Příkladem je stárnutí pleti (vrásky a povadlost), kdy se vlákna bílkovin stávají méně pružná a deformují se. Do jisté míry je glykace nedílnou součástí života (stejně jako zánět nebo produkce volných radikálů!) a má zásadní podíl na stárnutí organizmu. Důležitou informací je, že snížením příjmu sacharidů můžeme zmírnit glykaci a tedy i stárnutí našeho těla. A nejen to!

Glykované proteiny totiž zvyšují (až 50x) tvorbu volných radikálů v těle – dochází pak k poškozování dalších tělesných struktur (i DNA) a následně k nemocím ledvin, oběhové soustavy, cukrovce a zrychlenému stárnutí.

Zařaďte prevenci nemocí do svých priorit – říkám tomu zodpovědnost

Jakmile se dopracujete k diabetu II. typu (cukrovce), zvyšujete výrazně riziko vzniku srdečních chorob a mozkových příhod, Alzheimerovy choroby a zrychluje se vaše mentální stárnutí.

Naprosto zásadní je proto prevence. Tedy snížení sacharidů ve stravě. Poškozování tuků, bílkovin, DNA i RNA volnými radikály je v našem těle značné již ze začátku, kdy ještě nepozorujeme příznaky neurodegenerativních nemocí – Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Když už nemoc propukne, už nemůžeme změnit úplně vše, jako před tím.

Čím větší břicho, tím větší riziko nemocí

Věděli jste, že přebytečný tuk v těle funguje jako samostatný orgán? Nejhorší je viscerální – břišní tuk – spouští záněty v těle a narušuje metabolické procesy.

Když jde o hubnutí, s cvičením je to vždycky lepší, ale zásadní je úprava jídelníčku. Na nízkosacharidové stravě se hubne nejlépe a navíc je to nejzdravější strava pro naše tělo. Co víc chtít? Jistě, ne vždy to jde jako po másle, z dřívějška máme zhuntovaný metabolismus, rozhozené hormony, u některých lidí to bude prostě trvat, než se dá jejich metabolismus do pořádku. Ale moc jiných možností, než umírnění konzumace sacharidů (plus na to navázaná pravidla), podle mě není. A proč taky hledat jiné cesty, když náš organizmus k takovéto stravě mnoho let inklinuje a dělá mu velice dobře. Proč hledat něco, co nám jako lidstvu není přirozené? Proč vyrábět neustále nové přípravky na hubnutí, když ten hlavní nástroj máme přímo před očima – základní potraviny a základní pohyb.

brain2.600.000 let se vysokotučná (nízkosacharidová) strava podílela na utváření lidského genomu. Jinak je tomu až posledních 10.000 let a my čím dál víc tloustneme.“

 

Stále si myslíte, že cukry jsou nejlepším zdrojem energie?

O vlivu cukru na naše cévy, o tom, jak je to s cholesterolem – chci napsat zase jindy. To je také téma s velkým T. Ve zkratce – zapomeňte na řešení cholesterolu, nasyceného tuku a dalších pseudo-problémů. Problémem je cukr a přemíra sacharidů + přemíra nevhodných tuků (většinou rostlinného původu), což vede k větší zánětlivosti v celém organizmu.

Mírná ketóza je velice zdravá

Na rozdíl od jiných savců, dokáže lidský mozek zužitkovat alternativní zdroje energie. Dochází k tomu cca po třech dnech, je-li ve stravě „nedostatek“ glukozy. Proto nemáme problém být určitou dobu bez potravy. A není to tak, že bychom začali hned odbourávat naše svaly (z bílkovin totiž umíme také tvořit glukózu). Umíme získávat energii i z tzv. ketolátek. Kyselina beta-hydroxymáselná (beta-HBA) je dokonce účinnější palivo než glukóza. Najdeme ji například v ….tádydááá… kokosovém oleji. Tato mastná kyselina navíc chrání naše nervové (mozkové) buňky.

Mírná ketoza je mimochodem velice zdravá. Pozor – někdy dochází k záměně pojmů keto-acidoza vs. ketóza. To první se může stát jen diabetikům I. typu – jelikož jejich tělo nedokáže produkovat dostatek inzulínu a z důvodu poklesu pH a neschopnosti zužitkovat glukózu bez inzulínu dojde k závažnému stavu, kdy je nutné vyhledat lékaře. U zdravého člověka se to nestane. Pro diabetiky, kteří si musí píchat inzulín, tedy není ketóza vhodná, z výše zmíněného důvodu. Pro většinu ostatních lidí je její lehčí forma naprosto vhodná. Když to hodně zobecním, většině lidem by stačilo čerpat sacharidy téměř jen ze zeleniny.

Druhý viník našich problémů – lepkavá bílkovina

Nejde jen o cukr a přebytek sacharidů, vadí nám i lepek. Všem.

brain„Citlivost na lepek je největším a nejpodceňovanějším zdravotním rizikem dneška.“

Gluten (lepek) znamená latinsky lepidlo. Extrémním projevem citlivosti na lepek je celiakie. Ale není to tak, že buď vám lepek vůbec nevadí, nebo vadí a jste celiak. Mezitím je mnoho mezistupňů. Zajívamé je, že každý čtvrtý člověk má od narození větší náchylnost k celiakii.

Asi 30 % západní populace má vyšší citlivost na lepek. S ohledem na naši nervovou soustavu ale do určité míry škodí všem. U každého člověka se to projeví jinak, podle jeho zděděných sklonů k určitým nemocem – obezita, srdeční onemocnění, autoimunitní choroby. Preventivními kroky se těmto nemocím dá přecházet!

Dnešní obiloviny jsou jiné než ty před 10 000 lety! Obsahují až 40x více lepku než před desítkami let. Jejich konzumace je mnohem návykovější. Po rozložení lepku na polypeptidy, tyto tzv. „exorfiny“ pronikají do mozku – mohou se navázat na morfinové receptory a navodit „pocit opojení“. Ano, konzumace houstiček je návyková. Sladké pečivo je ještě horší.

Perlmutter dokonce tvrdí, že průmyslově zpracovaná pšenice (chléb apod.) zvyšuje glykémii více než sacharóza – stolní cukr. Z jeho vlastní praxe neurologa má bezpočet případů zásadního obratu zdraví u lidí, kteří vyloučili lepek ze své stravy a snížili konzumaci sacharidů ve prospěch tuků – a ejhle – zbavili se deprese, chronické únavy, zvrátili diabetes II.typu…

Lepek také nabourává náš imunitní systém tím, že brání vlastní tvorbě antioxidantů. Jíst lepek a přitom brát antioxidanty za x tisíc Kč? Volba je na vás. Podle informací, které mám, je nejúčinnější nebránit vlastní antioxidančí kapacitě našeho organizmu a podporovat ji, než užívat antioxidanty jako takové v doplňcích. To ovšem neznamená, že jsem proti doplňkům a antioxidantům obecně. Toto téma je na delší dobu, můžeme to probrat na konzultaci, v souvislosti s vašimi individuálními potřebami.

brain„Skoro 2.000 let trvalo, než jsme přišli na to, že běžná bílkovina (lepek), kterou jsme zařadili do svého jídelníčku z evolučního hlediska teprve nedávno (před nějakými 10.000 lety) může způsobovat nemoci, které postihují nejen naše trávicí ústrojí, ale i kůži a nervovou soustavu. U lidí s neurologickými projevy citlivosti na lepek nemusí být přítomny příznaky v zažívacím traktu, takže neurologové musí znát běžné neurologické symptomy této nemoci a metody její diagnostiky.“

Dr. Hadjivassiliou a kolegové v Journal of Neurology, Neurosurgery and Psychiatry z roku 2002.

To stále ještě není vše, na řadu přicházejí hormony

Hormony a jejich obrovský vliv na obezitu a další nemoci

Leptin

Jedná se o hlavní hormon, který zodpovídá za zánětlivé reakce našeho těla a spolurozhoduje o tom, zda-li nás popadne neovladatelná chuť na sacharidy, je silně ovlivňován spánkem. Tento hormon je velice důležité dostat pod kontrolu. Byl objeven teprve roku 1994, produkován je totiž…. tukovými buňkami – ha! Leptin dokáže hodně promluvit do toho, zda skončíme jako vypasená prasátka, a jak moc se nám zcvrkne mozek!

Leptin patří do velice složité hormonální soustavy našeho organizmu, a mimo jiné má i vliv na naše emoce. Sám o sobě leptin není špatný, ale vadí nám, když je ho moc (tzv. dobrého pomálu). Čím vyšší citlivost (schopnost receptorů rozpoznat ho) si k leptinu uchováte, tím budete zdravější. Leptin v podstatě řídí metabolismus savců. Řídí, kdy dostaneme hlad i kolik energie uložíme do zásob.

brain„Jestliže je někde ve vašem hormonálním systému zádrhel, třeba při vylučování adrenalinu nebo pohlavních hormonů, bez upravení hladiny leptinu s tím nic nesvedete.“

N.T. Gedgaudas (uznávaná nutriční terapeutka) – Primal Body, Primal Mind, 2011

Nízká hladina leptinu vede k přjejídání. A odkud pochází ta nízká hladina? Spánková deprivace!

Leptin má jistou podobnost s inzulínem. Oba hormony potřebujeme v určitém množství. Oba v nadbytku velice škodí a jsou prozánětlivé. Můžete si přivodit jak inzulínovou tak leptinovou rezistenci (neboli necitlivost vašich buněk vůči těmto hormonům – a to už začíná být průser). Nápravou přebytku těchto hormonů je pouze kvalitní spánek a úprava stravy.

Ghrelin

Ghrelin je hormon, který nám dá najevo, že je třeba se najíst. Nerovnováha mezi leptinem a ghrelinem je problém. Člověk, ač najedený, má „hlad/chuť“ jíst dál. Jak to pak vypadá, možná mnozí znáte z vlastní zkušenosti.

U mužů stoupá hladina ghrelinu při nedostatku spánku. Mají pak více chutě na sacharidové potraviny. Dochází k rozkývání glykémie, zánětům, onemocněním spojených s funkcí mozku. U žen je jiný mechanismus se stejným výsledkem – při nedostatku spánku se sníží hladina hormonu, který potlačuje chuť k jídlu.

Jak „přepsat svoji budoucnost“ aneb co můžeme udělat s tím, co víme

Co dělat, chceme-li být zdraví a nemít: cukrovku, anorexii, deprese, epilepsii, schizofrenii, Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu? A když už něco z toho máme, jak se co nejdéle udržet fit (konzultujte prosím svůj zdravotní stav s odborníkem!)?

Omezte příjem sacharidů na cca 50-100 g denně (nezapomeňte, že toto je velice individuální, někomu doporučím ještě méně – akutní stavy, někomu mnohem více – výkonnostní sportovec). Určitě nejezte pravidelně více než 150 g sacharidů denně. U mnoha lidí se uplatní tzv. ketogenní dieta a to i jako součást léčby onemocnění – snížíme příjem sacharidů pod 50 g / den, zdrojem energie jsou pak ketony místo glukózy.

Nejezte obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen).

Hýbejte se minimálně 20 minut denně (alespoň procházky). Ideál je někde jinde, ale toto je nezbytné minimum. Aerobní pohyb má velký vliv na zdraví našeho mozku! A nemusíte nikde běhat do umření, stačí běžný pohyb – třeba ta chůze. Pohyb totiž tlumí záněty, zvyšuje citlivost na inzulín, zlepšuje regulaci glykémie a mnoho mnoho dalšího. Podle uskutečněných studií je pro váš mozek přínosnější procházka než luštění křížovek!

Skvělými doplňky jsou kurkuma (protizánětlivý kurkumin, je obsažen v kari), DHA (jedna z omega-3 mastných kyselin). Dále pak vitamín D, probiotika, kyselina alfa-lipoová, resveratrol a kokosový olej.

Své místo má i pravidelný půst a taky již zmíněný spánek.

Nechte si poradit a pomoct přímo od nutriční terapeutky

Konkrétní rady, a to tak, aby fungovaly právě Vám, poskytuji na individuálních konzultacích. Chcete-li pomoci s čímkoliv ohledně stravy a Vašeho zdraví – jsem tu pro Vás. Nebojte se mě kontaktovat, i když už máte nějaké zdravotní problémy (roztroušená skleróza, cukrovka, Parkinsonova choroba, nebo „jen“ obezita) – stravou se dá opravdu hodně změnit a zlepšit. Pracovat na sobě budete hlavně VY, já Vám ovšem pomůžu s jídelníčkem, nasměruju, podpořím. Ráda pomáhám lidem hubnout, ale ani nevíte, jak mě těší, když někomu pomůžu zlepšit jeho zdraví.

Pár slov na konec

brain„Chci vám říct, že degenerace mozku není předurčena geneticky. Není nevyhnutelná. A pokud patříte k těm, kdo trpí nějakou jinou nemocí, která má svůj původ v mozku, např. chronickými bolestmi hlavy, depresí, epilepsií nebo výkyvy nálad, pak nemusí být na vině vaše zděděná DNA. Souvisí to s tím, co jíte!“

David Perlmutter – neurolog, člen Amerického sdružení pro výživu, zakládající člen Amerického výboru pro integrační a holistickou medicínu, autor knihy Moučný mozek (Grain Brain).

Dlouhodobě ve stresu? Jak to zlepšit stravou

podzim-zimaVšichni jsme ve stresu. Děláme milión věcí najednou, snažíme se vše zvládnout a myslíme si, že nám to snad projde.

Někomu možná ano, ale většina lidí není naprogramovaná na všechny ty informace, negativa a situace, které se na nás valí a žádají si naši pozornost. Zprávy, děti, škola, práce, šéf, daně, manželka, ex-manželka, milenka… 🙂

Za ta léta se to trochu změnilo z prapůvodního: zajistit stravu, teplo a pak si hrát a povídat. Ano, bylo to velice těžké, ale jiné. Střídal se nárazový stres (útěk před predátorem) s obdobím klidu u ohně v jeskyni. Dneska jsme skoro všichni v permanentním stresu.

Každý organizmus zvládá jinou míru stresu

Někdo je geneticky prostě náchylnější k neklidu, depresím nebo úzkostem. Neexistuje jednotný návod, jak z toho ven. Ale jsou věci, které nám výrazně pomohou pozvednout psychiku. Na první pohled drobnosti, ovšem se zásadním účinkem. Obzvlášť, když je spojíme dohromady!

Než půjdete k psychologovi

Záležitosti kolem řešení psychických problémů, řízení stresu, relaxování a pohybu jsou rozhodně důležité a skvěle o nich píše Dalibor Špok v článku Než půjdete k psychologovi, který všem doporučuji k přečtení. Malý úryvek:

„Často se domníváme, že musíme svůj problém pečlivě pochopit, ze všech stran ho promyslet a věnovat se mudrování nad ním tak dlouho, dokud poslední kamarád v hospodě nápadně nezvedá obočí… O svém problému dokážou často lidé vyprávět dlouze. Když se však zeptám: a co jste zkoušeli změnit, jak jste si s ním zkoušeli poradit – často pokrčí rameny.“

Těžké stavy narušení nervové soustavy necháme odborníkům na psychiku. Jsem si však jistá, že i lidé ve velice nepříznivém psychickém stavu si mohou dopomoci ke zlepšení své psychiky různými „maličkostmi“.

Co s námi dělá permanentní stres

obezitaŽijeme-li v dlouhotvrajícím stresu, v podstatě ničíme sami sebe. Je až neuvěřitelné, jak to v našem těle všechno souvisí. Nadměrné stresování patří mezi nejdůležitější negativní faktory našeho zdraví. A co všechno stres dokáže?

  • ničí mozkové buňky. Snižuje kapacitu toho, co si zapamatujete a může vyústit až v Alzheimerovu chorobu… 
  • zvyšuje množství tuku v břiše 
  • zvyšuje únavu a nespavost 
  • zvyšuje krevní tlak 
  • přispívá k zažívacím potížím 
  • přispívá k sexuálním dysfunkcím 
  • zvyšuje riziko srdečních nemocí 

 

Dr. Lisa Rankin ve své knize Mind Over Medicine (vyšlo i v češtině, četla jsem a moc doporučuji!) říká:

„Tělo ví, jak se uzdravit, ale tyto mechanizmy nefungují, když jsme ve stresu!“

Vypadá to, že dlouhotrvající stres vypíná z funkce některé samo-uzdravovací procesy. Velkou roli zde hrají hormony. Kortizol, který je při stresu vyplavován, nás má připravit na zátěžovou situaci (například útěk). Jestliže máme trvale zvýšenou hladinu kortizolu, a to i v případě, že zrovna nikam neutíkáme, je to problém.

Trvale zvýšená hladina kortizolu pro nás není vůbec dobrá

Proč?

  1. Dochází k nadměrnému vylučování vitamínů řady B a C, vápníku a dalších minerálních látek. Snižuje se tedy množství, které tělo využije (vstřebá). Řešením je doplňovat tyto nutrienty, ale také pracovat na odstranění příčiny problému.
  2. Zvyšuje se cholesterol a triacylglyridy v krvi.  
  3. Zvyšuje se citlivost na některé potraviny (potravinová intolerance).
  4. Snižuje se tvorba (vylučování) enzymů a dochází tedy ke zhoršenému trávení živin.
  5. Dochází k dysbalanci střevního prostředí – množství prospěšných bakterií se snižuje, což má negativní vliv na imunitu!
  6. Snižuje se prokrvení trávicího traktu a dochází tak k výraznému snížení metabolizmu

Řešení? Zdravá střeva!

Zaprvé samozřejmě regulovat stres a faktory, které se na něm podílejí.

Dále starat se o střevní prostředí. Funguje to i naopak: zdravá střeva mají vliv na dobrou psychiku. V době zvýšeného stresu je vhodné užívat kvalitní probiotika.

Mít v pořádku trávicí trakt je důležité i proto, že ve střevech je více serotoninu než v mozku!!! Proto, aby vše fungovalo, je vhodné jíst fermentované potraviny, případně již zmíněná probiotika. Budete tak alespoň částečně předcházet depresím a úzkostem.

Nejhorší potraviny pro vaši náladu

avril-lavigne„Jedla jsem špatné věci. Spoustu cukrů a sacharidů. Stále jen nezdravé jídlo. Pak je člověk velmi podrážděný.“

Avril Lavigne

 

Cukr

Rozkolísává glykémii a následně vaši náladu. Cukr, hlavně však fruktóza a obiloviny přispívají k inzulínové a leptinové rezistenci. Cukr působí negativně na mozkové neurony, což vede i k depresím a schizofrenii. Cukr spouští kaskádu chemických reakcí – mimo jiné podporuje chronickou zánětlivost organizmu, narušuje imunitu a to opět vede k většímu riziku depresí. Cukr vám prostě ke zlepšení nálady dlouhodobě vůůůbec nepomůže. To si pište.

Gluten (lepek)

Tato bílkovina obsažená v některých obilovinách (hlavně v pšenici) má negativní účinky na vaši náladu, zvyšuje riziko schizofrenie a dalších mentálních poruch. Pšenice také inhibuje produkci serotoninu!!

Průmyslově zpracované potraviny

…s obsahem trans mastných kyselin, glutamátů, umělých barviv nebo sladidel vedou taktéž k zhoršené náladě.

Potraviny, které nám pomohou zatočit se stresem

IMG_1605
  • hořká čokoláda
  • kvalitní káva v rozumném množství
  • protein a zdravé tuky
  • bobulovité ovoce a banány
  • některá koření
  • omega-3 mastné kyseliny
  • vitamín C, ale hlavně D
  • některé čaje, např. meduňkový, oolong
  • fermentované potraviny

Protein

Vajíčko z volného chovu, nebo třeba hrst ořechů udrží nerozkolísanou glykémii, konstantní energii a náladu (žádné výkyvy jako po cukerné náloži).

Banány

Dokáže pozvednout náladu tím, že obsahuje látky podporující tvorbu dopaminu – čím více je banán posetý hnědými fleky, tím lépe! Dále banány obsahují vitamíny řady B vč. B6 (uklidnění nervů), hořčík a další.

Kurkuma

Indické koření obsahující žlutooranžové barvivo kurkumin, které má mj. neuroprotektivní účinky.

Bobulovité ovoce

Antokyaniny (tmavé barvivo) v borůvkách, ostružinách a malinách mají velkou antioxidační kapacitu – pomáhají také mozku produkovat dopamin, který má vliv na dobrý pocit, koordinaci, pamět a působí preventivně proti Parkinsonově nemoci.

Omega-3 mastné kyseliny (Kril olej)

Působí jako antidepresivum, preventivně a bez vedlejších účinků. Nejúčinnější jsou živočišné omega-3, pozor ale na kvalitu rybího oleje – lepší je vždy olej z krilu (obsahuje antioxidant astaxantin, který brání oxidaci oleje).

Vitamín D3

…v živočišných potravinách, ale ještě důležitější je chodit na sluníčko. V zimním období, jestliže nezavítáte do slunných krajin, doporučuji doplňovat cca 2000 I.U. vitamínu D3 denně (ale je to individuální!), nejlépe v kombinaci s vitamínem K2 a a hořčíkem. Nedostatek déčka hraje velikou roli (nejen!) při depresích a špatné náladě – seveřané by mohli vyprávět. Choďte na sluníčko, choďte, choďte, fakt jo.

Oolong tea

Jeho popíjení uklidňuje a to kvůli obsahu GABA, což je aminokyselina tlumící úzkostlivost.

Fermentované potraviny

Fermentovaná zelenina, kefír a další… vzpomeňte: vaše střevo je váš druhý mozek (serotonin!). Více k tématu kvašení potravin najdete tady.

 Takže… už víte, co máte a nemáte jíst. Nezbývá, než popřát to nejdůležitější: HLAVNĚ KLÍDEK, nic není tak zlé, jak na první pohled vypadá. Pro dobrou náladu a klid v duši doporučuji pustit si nějaké video s Jaroslavem Duškem 🙂

10 tipů pro zimu bez nemocí

podzim-zimaZimní období je pro spousty lidí synonymem prokašlaných dní, kapesníků u nosu a blbé nálady. Být zdravý se vyplatí, nejen z hlediska toho, jak se cítíme, ale i z hlediska pracovní produktivity. Jestli jste OSVČ, stejně jako já, priorita zdraví u vás asi také nabývá ještě více na hodnotě. Co si ale budeme povídat, být nemocný není fajn pro nikoho. Pojďme se podívat, jak se dá zapracovat na našem zdraví během podzimu a zimy.

1. Zajistěte si dostatek „déčka“ 

Vitamín D3 je naprosto nezbytný vitamín pro dobrou imunitu (plus dalších mnoho účinků!). Ve dnech, kdy nejste na sluníčku minimálně 15 minut (vystaven je v zimě pouze obličej), užívejte 4000 I.U. vitamínu D3 pomocí doplňku! Ze stravy takové množství nedostaneme. Dostatečná tvorba vitamínu D (nebo jeho příjem) je doslova životně důležitá! Velice doporučuji využívat naprosto fantastických účinků vitamínu D3 (podpora imunity, proti depresím, chrání srdce, protinádorový efekt, zdravé kosti a další!). Vždy, když můžete, dejte přednost pobytu na slunci před podáváním doplňku. 

2. Dbejte na dostatek spánku

Většina z nás potřebuje přibližně 7-8 hodin nočního spánku. Nechoďte dlouhodobě pod hranici 6 hodin! Podepíše se to na vašem zdraví.

3. Snižte příjem obilovin a jednoduchého cukru

Cukr je pro patogeny živnou půdou! 

4. Udržujte zdravé střevní prostředí 

Zdravá střeva = 80% úspěchu (ve smyslu imunity), myslete na to! Jestliže vám totiž nebude fungovat trávení a vstřebávání tak, jak má, potřebené látky vaše tělo nevyužije a vy budete mít tak leda drahou moč a stolici. Nepodceňujte průjmy, zácpy a podobné projevy. Tyto stavy je potřeba řešit! Příznivě působí fermentované potraviny (miso, pickles, jogurt, kefír) a probiotika ve formě doplňku. Vždy, když musíte brát antibiotika, berte ihned probiotika. Vždy doberte předepsaná antibiotika, není nic horšího, než v půlce přestat a pěstovat si tak v těle stádo bakterií rezistentních vůči lékům = tzv. průser do budoucna.

5. Pozor na antibakteriální prostředky 

V domácnosti i na cestách. Jednoduše: nepoužívejte je, nemusíte-li. Zbytečně snižujete přirozenou obranyschopnost organizmu.

6. Další (ne)činnosti

Vypořádávejte se se stresem, co to jde, najděte si čas na odpočinek. Buďte pozitivní. Pravidelně sportujte. Podpořit imunitu můžete pravidelnou návštěvou sauny. Žijte takovým stylem, který působí sám o sobě preventivně a tedy ne-sebedestruktivně (správná strava, pohyb a odpočinek).

7. Další vhodné potraviny a doplňky

Doplňky stravy s velkou antioxidační kapacitou, bio kokosový olej, zelené potraviny (chlorela), houby (Reishi a další) obsahující betaglukany, čaj Matcha, česnek (syrový!)…

8. Co dělat, když už jsem onemocněl/a…

Zůstaňte doma, hodně odpočívejte a spěte, kloktejte slanou vodu, na začátku infekce působí dobře zinek, suplementujte vitamín C (acerola) v množství několika gramů / den po dobu nemoci. Do 38 až 39°C (individuální!) bychom neměli srážet tělesnou teplotu, zvýšená teplota totiž způsobí, že se viry nemohou dále množit. Když teplota stoupne, srážejte ji pouze pod 38°C.

9. Kdy už zajít k panu/paní MUDr.?

Stoupne-li teplota nad 38,9°C, když bolí uši nebo oči, nekontrolovaně kašlete, vykašláváte hleny podivných barev…

Pamatujte: Nejdůležitější obranou proti infekcím je dobře fungující imunitní systém. Pak nemusíte chytit virózu, ani když jste vystaveni nemocným jedincům. Takže?

10. Podporujte svoji imunitu!

Kokosový a palmový olej – dva rozdílné tuky. Udělejte si konečně jasno!

kokosKokosový i palmový tuk patří mezi tzv. nasycené tuky. Už při slově „nasycené“ se možná ošijete, vylekáte nebo se schováte pod postel. Nebojte se ničeho a čtěte dál.

Z dob dávno minulých ještě stále doznívají názory, že všechny nasycené tuky jsou špatné pro naši výživu. Tento omyl pochází pravděpodobně z dob, kdy byla zjištěna škodlivost trans-mastných kyselin. Tyto velice škodlivé látky vznikají při umělém převodu nenasycených tuků na nasycené (ztužování rostlinných olejů hydrogenací). To přesně probíhá při výrobě různých cukrovinek, krekrů, chipsů a dalších šíleností.

Je problém v nasycených tucích?

Po více než padesát let jsme se domnívali, že nám veškeré nasycené tuky škodí, zvyšují cholesterol, ucpávají cévy a způsobují obezitu. Tak lidé začali omezovat nasycené tuky. Ovšem v těch samých padesáti letech stále stoupal výskyt civilizačních nemocí i obezity. Jak to? Protože na vině nejsou nasycené tuky.

Už delší dobu prostě víme, že přírodní nasycené tuky si zaslouží úplně jiný přístup. Důležité je to slovo „přírodní“. Běžně se vyskytující nasycené tuky patřily odjakživa do stravy našich předků a to dokonce jako základ jejich přijímané energie!

Kromě živočišných tuků patří mezi tuky s převahou nasycených mastných kyselin také kokosový, palmový a palmojádrový tuk. Pojďme se podívat nejdříve na tuk kokosový.

Kokosový olej

Tradiční národy tropických oblastí, které mají kokosový tuk jako běžnou součást výživy, netrpívají téměř vůbec oběhovými nemocemi. Jejich cévy jsou v pořádku, neucpávají se.

Kokosový olej naopak disponuje mnoha pozitivy:

  • Působí proti plísním, bakteriím, virům
  • Podporuje kardiovaskulární zdraví
  • Podporuje snižování hmotnosti u obézních jedinců
  • Podporuje imunitní systém
  • Podporuje zdravý metabolismus
  • Je okamžitým zdrojem energie bez ukládání do tukových buněk
  • Omlazuje pokožku při vnějším použití (místo tělového mléka nebo jako masážní olej)
  • Podporuje správnou činnost štítné žlázy!
  • Pomáhá bojovat s diabetem II. typu

Ideální tuk na tepelnou přípravu

To všechno jsou účinky dané jeho složením. Kokosový tuk obsahuje převážně nasycené mastné kyseliny, což z něj dělá tuk tepelně stabilní – je tedy ideální na pečení a další kuchyňské úpravy.

Na teplou kuchyni se rozhodně nehodí hojně používané rostlinné oleje, jako je slunečnicový, řepkový, sojový apod., jelikož obsahují nenasycené mastné kyseliny, které za tepla oxidují! A to je velký problém! Navíc navyšují stravou přijaté množství omega-6, což vede k degenerativním onemocněním. Jejich použití nemohu doporučit.

Zdraví příznivé účinky kokosového oleje

Kokosový olej je největším přírodním zdrojem kyseliny laurové, ze které se v našem těle stává monolaurin – látka která ničí patogenní bakterie a viry (např. chřipkový, virus HIV, herpes).

Je také největším přírodním zdrojem MCT tuků, tedy mastných kyselin se středně dlouhými řetězci. Tyto tuky jsou rychlým zdrojem energie, v játrech se přeměňují přímo na energii, místo aby se ukládaly. Stimulují také metabolismus, pomáhají se snižováním hmotnosti.

Kokosový olej tak pomáhá (nejen!) diabetikům, dokáže totiž nahradit jednoduché sacharidy, jako zdroj rychlé energie. Na konzumaci jednoduchých sacharidů reaguje organizmus nevhodně vysokým vyplavením inzulínu, na MCT tuk nikoliv. To je hodně velká výhoda pro zdraví, protože diabetici obzvlášť potřebují udržet stálou hladinu cukru v krvi.

Jaký kokosový tuk vybrat

Rafinovaný kokosový tuk nemá tak dobré vlastnosti. Vybírejte si proto jen kvalitní bio kokosový olej. Seženete ho tady.

Co olej palmový a palmojádrový?

Kromě kokosového oleje je na trhu ještě olej palmový a palmojádrový. Pojďme si v tom udělat pořádek:

  • Kokosový olej se získává z  jader kokosových ořechů, pocházejících z kokosovníku ořechoplodého.
  • Palmový olej se získává z oplodí plodů palmy olejné.
  • Palmojádrový olej se získává z jader plodů palmy olejné.

A teď přichází ten nevětší problém. Popořádku…

Palmový olej a proč ho nemůžu doporučit

Palmový olej je ve světě masově používán. Je to nejobchodovanější olej na světě. Ztužovaný palmový olej se vyskytuje v ½ všech balených potravin! Jedná se o sušenky, krekry, margaríny, chipsy apod., ale je obsažený i v mýdlech, kondicionérech, rtěnkách… Proč je to tak důležité?

  1. V těch potravinách nám samozřejmě škodí (vadí to ztužení).
  2. Jeho výroba je příčinou naprosto kritického odlesňování deštných pralesů na ostrově Borneo a Sumatra.

Odlesňování mají na svědomí „palmové společnosti“, které se nezdráhají vypalovat deštné pralesy za účelem expanze palmových plantáží. Nezákonně zakládají požáry, berou místním zemědělcům půdu (jejich zdroj obživy), vyhánějí orangutany ze svých domovů. Zaplatí každému, kdo pro ně zabije orangutana. Orangutan je totiž největším „škůdcem“ palem, protože požírá jejich kořínky.

Při současném tempu odlesňování může do roku 2022 zmizet až 98 % nížinných deštných pralesů na Borneu!

Jedná se o biliónový průmysl, se kterým se dá hnout pouze odzdola. Nekupovat výrobky obsahující palmový / palmojádrový olej. V současné době je možné označovat palmový olej na výrobku pod názvem „rostlinný olej“. No, nic moc. Ale již je schválena vyhláška, která od roku 2015 nařizuje označovat přímo „palmový olej“ na obalu výrobku. Řešení do té doby? Jíst co nejvíce průmyslově nezpracované potraviny. Jak jinak.

Moc doporučuju mrknout se na skvělý dokument s názvem Zelená poušť (podívejte se na něj, k dispozici je i zkrácená verze). Mně to dalo zase nový impluz a uvědomění.

Takže?

Užívejte si zdravotních benefitů kokosového oleje v podobě čisté suroviny, na jakoukoliv tepelnou přípravu pokrmů, ale i na péči o pokožku. Kokosový olej se právem řadí mezi superpotraviny.