Můj současný postoj k výživě a zdraví

changingJe docela zajímavé sledovat, jak se vyvíjí náš postoj k čemukoliv. Mít stále stejný náhled na všechno kolem sebe je téměř nemožné. Tím, jak jdeme životem, získáváme stále nové zkušenosti. A tak se vyvíjí i můj pohled na výživu a zdraví. Snažím se zůstat otevřená novým možnostem a změnám.

„K objevům obvykle nedochází podle návodu, ale tak, že sejdete z hlavní cesty a pokusíte se prozkoumat neznámé území.“ – Fellini Federico

Já a výživa – historické okénko

Vzpomínám si, jak jsem začínala někdy před 18 lety na knížkách Petra Fořta a časopisech Fitness. V té době jsem přesedlala z atletiky na biatlon, který se stal na sedm let mou hlavní „volnočasovou“ náplní. K výživě jsem se dostala přes sport. Přišlo mi to logické – když sportuju, chci čerpat kvalitní palivo. Tento pohled mi zůstal, jen se v průběhu let mění to, co vidím za „kvalitním palivem“.

Po studiu potravinářství na vysoké škole, jsem se rozhodla ještě pro zdravotnickou školu – obor Nutriční terapeut. V tu dobu se můj výživový zájem pomalu přesouval od „sportovní výživy“ k „výživě nemocných“.

Nemoc?

Časem jsem zjistila, že je lepší upírat svou pozornost na zdraví, než na nemoc. Slovo nemoc vytváří dojem, že něco nemohu a tudíž přenechávám zodpovědnost za své zdraví někomu jinému (státu, zdravotnictví, lékaři).

Většina toho, čemu říkáme nemoc, jsou pouhé dysbalance, tedy nerovnováhy v našem organizmu. Může to být metabolická, hormonální, svalová, či duševní nerovnováha. Tím, že začneme brát léky, většinou potlačujeme příznaky této dysbalance a také další dysbalance vytváříme. Bez příznaků navíc oklamáváme sami sebe, nalháváme si, že je vše v pořádku. Což nás nenutí jít do akce a pátrat po příčině svých problémů. A pak to někde „rupne“. Je jen otázkou času, kdy a kde se to projeví.

běhání VOLNĚPozitivní je, že nemusíme hledat jednu jedinou možnou cestu k uzdravení. Stačí nějak začít. Stravou, pohybem, nebo meditací/relaxací. Vykročíme na cestu a další kroky se ukážou po cestě. Jedinou podmínkou je převzetí absolutní zodpovědnosti za své zdraví. Nikdy neházejte vinu na někoho jiného. Když se vám nelíbí něčí přístup, sbalte saky paky a jděte jinam.

Můj přístup

Stejně jako do Říma vede mnoho cest, i ke zdraví se dá dojít několika způsoby. Mojí parketou je výživa, a tak se vyjadřuju především k ní. Vždycky ale zdůrazňuju, že zdraví, je nejen o stravě, ale také o pohybu a především o nastavení naší mysli. Můžeme jíst super-zdravě, ale když se budeme celý život plácat v pozici oběti, žádné super-zdraví nás nečeká. Proto je potřeba začít u té hlavy a nastavit si program zdravého člověka. Už jen proto, že být zdravý je naše přirozenost.

Moje výživová doporučení často vycházejí ze základů paleo stravy. A když říkám „vycházejí“, nemyslím tím „100% odpovídají“.

Před třemi lety mi tento výživový směr trochu otevřel oči. Zní to logicky – nejíst potraviny, na které nejsme pravděpodobně ještě zcela adaptováni: obiloviny, mléčné výrobky, luštěniny, cukr. Tyto potraviny jsme jako lidstvo začali ve větší míře využívat až po příchodu zemědělství. O různých umělotinách typu margarín teď ani nemluvíme.

Historie lidské výživy z mého pohledu

Lovci a sběrači

Naši předkové se živili po nejdelší časový úsek stravou, kterou dnes můžeme přirovnat k výži-vovému směru paleo. Jedli maso ulovené zvěře, ale pedevším sbírali divoké rostliny, kořínky, plody, semena, vejce a med.

Jelikož jsme takto jedli po většinu času naší existence, jsme na tento typ stravy stále ještě nejlépe adaptováni.

Dřívější „paleo strávníci“ byli tzv. lovci a sběrači. Tzn., že si maso opatřovali lovem divoké zvěře. Nechovali vystresovaná zvířata v klecích a necpali do nich kukuřici. Zvířata se pásla na čerstvém vzduchu, ryby plavaly volně v čisté vodě. Žádné potraviny se neprodukovaly v gigantickém množství. Nebylo proto potřeba tolik skladovat, uchovávat, konzervovat, „ošetřovat“. To všechno se změnilo až vynalezením zemědělství – lidé vytvářeli větší komunity, usadili se a začali domestikovat zvířata i rostliny.

Příchod zemědělství – každá mince má dvě strany

wheat VOLNĚZemědělství pomohlo přežít obrov-skému množství lidí. Zajímavé pro mě bylo zjištění, že naše nejsilnější adaptace není být zdravý, ale přežít a mít co nejvíce potomků. Což se díky zemědělství daří. Vybírá si to však svoji daň v podobě chronických nemocí, které dříve neexistovaly. Více se o této problematice dočtete ve skvělé knize Příběh lidského těla.

Pro lidstvo jako celek bylo zemědělství přínosem, pro lidské tělo jen částečně. 

Ať už se nám to líbí, či ne, vymoženost v podobě zemědělství tu prostě je. Díky ní máme kulturu, umění, vědu – obecně civilizaci. Na druhou stranu, kvůli příchodu zemědělství tu jsou války, hladomory a mnohá onemocnění – dříve neznámá. Včetně zubních kazů nebo třeba cukrovky. 

Současnost

hojnost jídla VOLNĚJakkoliv se můžeme (a měli bychom) poučit ze stravy našich předků, my dnes v paleolitu nežijeme. Tito historičtí lidé neseděli na kancelářské židli ani hodinu denně, natož osm. Tito lidé nežili v blahobytu dnešní doby. Tito lidé nečelili moderním dlouhotrvajícím stresům. Neměli na výběr z padesáti druhů cukrovinek. Maso ulovených zvířat bylo dost jiné oproti dnešnímu. Náš životní styl je prostě úplně jiný. I tak si myslím, že je velkým přínosem, podívat se do historie pro poučení. A přestat si v některých ohledech tak škodit.

Nemyslím, že je řešením bránit se zuby nehty technolo-gickému pokroku. Řešením je žít vědomě. Vědět, co mi dělá dobře a co mi škodí a vědomě s tím nakládat.

Věčná otázka konzumace masa

Když už víme, že náš trávicí trakt byl po staletí navyklý na konzumaci masa, měli bychom také vědět, že jíst maso byla často jediná možnost – ne volba. Měli bychom také vědět, že dříve se zužitkovávalo celé zvíře, nejen svalovina tak, jak je to běžné dnes.

Plno věcí si dnes už vůbec neuvědomujeme. S tím, jak je cíleně na Zemi šířena panika, se není co divit. Uvědomělí lidé jsou totiž pro vysoké mocenské síly tou největší hrozbou. A tak je šířen strach téměř z čehokoliv. Mnoho lidí si třeba myslí, že přestat jíst mléčné výrobky znamená mít do týdne prořídlé kosti. Přitom lékaři, kteří proklamují nutnost konzumace mléka jsou jen loutkami mlékárenského průmyslu, aniž jsou si toho často sami vědomi.

Jasně, mléčné výrobky můžeme s klidem opustit. Ale co maso??? Když kouknu na lidstvo jako celek, odpověď v současné chvíli není jednoznačná.

Proč vlastně vůbec uvažovat o nějakém omezení či vyloučení masa z jídelníčku? Jsme na něj adaptováni. Obsahuje koncentrované bílkoviny. Samo o sobě není rakovinotvorné. Tak sakra proč?

meat VOLNĚČím dál většímu počtu lidí začíná vadit přístup k živočišné výrobě. Velkochovy. Lidé mají soucit se zvířaty. Někomu maso přestává chutnat. Někdo ho špatně tráví. A pak jsou milióny lidí, kterým maso vyhovuje. Ti uvědomělejší vyhledávají volné chovy namísto velkochovů.

Dřív bych se nad tím asi pousmála, ale dneska vím jednu věc. Pro lidi, kteří cítí, že by neměli jíst maso, je správné nejíst maso. Prostě máme dnes na výběr.

Je dost možné, že jako lidstvo spějeme k tomu, že maso jíst přestaneme. Ale nechtějte po mě teď racionální vysvětlení. Třeba o tom brzy napíšu více. Mimochodem, já maso jím, ale výrazně jsem ho omezila. Objevuji i jiné možnosti výživy.

Je čas postoupit civilizačně o krok dál

Stejně jako další lidi, i mě trápí živočišná výroba ve velkochovech a nešetrnost k přírodě při konvenční rostlinné výrobě. Jídlo vzniklé tímto způsobem ani nelze považovat za příliš zdravé. Z tohoto důvodu mi přijde fér hledat i další možnosti, než se jen ládovat levnými výrobky pořízenými v supermarketu. Podívejte se na cca minutové video, kde mluví Simona Babčáková k projektu „Konec doby klecové“, moc se mi líbí.

Některá má doporučení ohledně výživy a zdraví

  1. Imunita – udržovat zdraví střevního prostředí, ale i zdraví dalších orgánů – např. jater, ledvin. Jíst kvalitní zeleninu, co nejméně cukru a umělých sladidel, zvažovat každé očkování, amalgámy v zubech, léky. Smýšlet pozitivně. 
  2. Individualita – nekopírovat za každou cenu nějaký výživový hit, nebo kamarádku. Od ostatních se pouze inspirovat.
  3. Low Carb High Fat – nejčastěji fungující model stravování, ať už jde o celkové zdraví, hubnutí, nebo léčení chorob. Není ovšem univerzální! Může i nemusí obsahovat maso.
  4. Čemu se raději vyhýbat: margaríny, soja (nefermentovaná), pšenice, lepek, veškerá bílá mouka, cukr, umělá sladidla.
  5. Co bývá vhodné zařadit a mívá i léčivé účinky: kokosový olej bio lisovaný za studena, bylinky – mají samozřejmě každá své konkrétní použití (je to zlatý důl), „organicky“ pěstovaná zelenina a šťávy z ní. Různé druhy super-potravin, kam patří i česká zelenina a ovoce (cibule, česnek, lesní plody…) a další potraviny.
  6. Výživu nemít jako středobod svého života – jídlo je radost a součást života, není za odměnu – dobře se najíst si zasloužíme bezpodmínečně.
  7. Poučit se z historie (např. ohledně pohybu a začít třeba více chodit), k tomu si vzít z moderní doby to, co nám funguje a dává smysl. A udělat z toho svůj vlastní koktejl.
  8. Dát sám na sebe. Nikdo neví líp, co máte dělat, než vy. Takže se začít více poslouchat a nedávat tolik na doporučení ostatních. A klidně i malinko zpochybňovat všechny „100% potvrzené vědecké studie“.

„Teprve zánikem dogmatu začíná věda.“ – Galileo Galilei

 

 

5 komentářů u „Můj současný postoj k výživě a zdraví

  1. Honza

    Věta „Naši předkové se živili po nejdelší časový úsek stravou, kterou dnes můžeme přirovnat k výživovému směru paleo.“ je nepravdivá. Buď nahraď slůvko nejdelší nebo paleo. A vhodnější by také bylo začít „Někteří naši předkové…“

    1. annajermarova Autor příspěvku

      Nevím, co konkrétně máte na mysli, jako „paleo žvásty“ 🙂 ale to nevadí. Nezařazuju se do žádné stravovací skupiny, beru si pro sebe to, co mně funguje, a to samé doporučím ostaním, když mě o radu někdo požádá 🙂

    1. annajermarova Autor příspěvku

      Martine, zdrojem bílkovin mohou být: vejce, ořechy, semínka, zelené potraviny (např. spirulina), luštěniny, mléčné výrobky, fermentované sojové produkty (tempeh), chia semínka, konopný protein a další potraviny. Nedá se ale říct, že všechny uvedené potraviny jsou vhodné pro všechny (např. mléčné výrobky, ale ani ty ostatní nejsou zdaleka univerzální). Jako vše ohledně stravy a životního stylu – je to individuální. Ale možností je dost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *