Kdo tahá za provázky v loutkovém divadle jménem „Zdravá výživa“

loutkaAlenka v říši divů. Tak si občas připadám a to i přesto, že jsem odborník. Jak si pak máte připadat vy mezi regály supermarketu, nebo při čtení novinek a rad ze světa výživy?

Nad tímto se zamýšlím poslední dny (upřímně vlastně posledních několik let). Jak se má normální člověk vyznat v tom, co je a co není zdravé. To se prostě nedá. Chápu.

V čem je problém

V dnešní době není problém s tím, co je a co není zdravé, problém je v tom, že je to utajováno, překrucováno a mezi prostý lid vypouštěno v podobě dezinformací. Důvod je naprosto zřejmý. Za provázky tahají kolosy farmaceuticko-potravinářského komplexu. Laicky: velké firmy vyrábějící potraviny/léky, které si zaplatí cokoliv. Úplně cokoliv, co by vás nenapadlo ani v nehrozivějším snu.

tv liesJeště stále věříte, že se v obchodě nemohou prodávat škodlivé potraviny, protože jinak by je přece už dávno zakázali? Že přídatné látky v potravinách jsou bezpečné, protože jinak by neprošly kontrolou? Asi víte, co se děje poslední roky v politice. To samé je to v potravinářství a farmaceutickém průmyslu. Jeden velký průser.

Jak ale řekl Bukowski: „Svět patří těm, co se neposerou.“ A tak se nenechejme ovládat druhými a snažme se být strůjci svého života i zdraví. Jinak to za nás udělají ti, kterým o naše zdraví zdaleka nejde.

K tomu všemu potřebujeme ale „vědět“. Vědět co? Vědět a vidět to, jak s námi velké firmy manipulují, jaké informace přijímat a jaké odmítat a čemu prostě věřit. Pojďte se mnou na malý exkurz, který vám mnohé napoví.

Odborníci přes výživu – některé instituce a jejich kampaně

PYRAMIDA FZV_ pár připomínek

Potravinová pyramida upravená do zdravější podoby Petrem Novákem z www.fitplan.cz.

Pojďme se podívat, kdo u nás v Čechách „určuje“, co je a co není zdravé. Kdo by měl být nejvíce důvěryhodný. Kdo je brán za odborníka.

Nejznámějšími institucemi, které jsou také nejvíc vidět, jsou Fórum zdravé výživy (FZV) a Společnost pro výživu (SPV). Konkrétními osobami, které za nimi stojí, jsou někteří naši lékaři a nutriční terapeutky. Co konkrétně tyto instituce prosazují, učí a hlásají, vím moc dobře, protože jsem prošla studiem oboru Nutriční terapeut a byla jsem s tím seznámena více, než bych ráda. Já osobně beru výživu a zdraví jako svoje osobní poslání a každou volnou chvíli se tímto tématem zabývám, studuji, čtu, konzultuji, debatuji, analyzuji (kdo mě zná, ten ví)… A proto jsem již při studiu narazila. Na co? Na nesprávné informace, neochotu přijmout jiný než stoletý názor na dnešní výživu, na neodbornost, ztrouchnivělá dogmata. Oficiální výživová doporučení by potřebovala pořádný re-fresh, ale tomu brání potravinářské firmy, které si zasponzorují takové informace, které jim pomohou prodat jejich výrobky. S tímto názorem nejsem sama, podobně to vidí mnoho  českých/slovenských autorit v oblasti zdraví a výživy (Margit Slimáková, Anna Strunecká, Petr Fořt, Vlado Zlatoš a další).

Víte, on je opravdu rozdíl mezi dnešním mlékem v krabici a mlékem nadojeným přímo od zdravé krávy před 50 lety. Tenkrát to byla zdravá potravina, dnes ani náhodou (homogenizace, pasterizace, nehezké zacházení se zvířaty v rámci intenzifikace výroby a tak dále). Nebo problém dnešní pšenice, který jsem popsala v tomto článku. A mohli bychom pokračovat. Proč proboha konzumovat margaríny, když ve správně postaveném jídelníčku máslo vůbec nevadí, naopak prospívá? Možná proto, že správně postavený jídelníček nezahrnuje výrobky, které „je potřeba prodat“. A tak budeme raději mlžit a dál propagovat nepřirozené potraviny, které nám velké firmy zasponzorují. Těm, kdo toto prosazují, říkejme „konvenční odborníci“.

Typický přístup „konvenčních odborníků“

Hledají chyby na všem novém, nadějném, místo podpory a snahy uvést nové postupy (léčby nebo stravování) mezi lidi. Bojují proti čemukoliv, co je trochu jiné. A „být jiný“ a vystoupit z davu je podmínku k nějakému pokroku v jakémkoliv oboru.

Arogantní přístup (spíše od NĚKTERÝCH lékařů, protože k těm lidé vzhlíží jako k autoritě), neochota přiznat, že by se mohli mýlit. Odrazuje a demotivuje to nejen pacienty/klienty, ale poznamenává to i samotného aktéra (který je čím dál zatvrzelejší).

Odkazování se na letitou tradici. Neochota rozšířit si úhel pohledu. Točení se stále do kola ve vlastním rybníčku. A vody se rychle zčeří.

Nezřídka neznalost anglického jazyka. Naprosto toxické! Jak jinak si ověřovat informace, než u zahraničních zdrojů? 

Přístup k vlastnímu zdraví a stravě. Kolik znáte lékařů a nutričních terapeutek, kteří jsou štíhlí a zdraví? Hmm? Já jich znám naopak mnoho, kteří si se sebou neví rady.

Teď na chvilku pozor: nerada bych házela všechny do jednoho pytle. Čest světlým výjimkám. Moc ráda bych řekla nebo napsala, že výživové instituce v Čechách jsou super a navázala s nimi spolupráci. Jenže… já se opakovaně přesvědčuji, že to super není ani trochu, a upřímně nevím, jestli je to více o nevědomostech nebo o penězích.

Kampaně za „zdravou výživu“…. anebo za zvýšení prodeje nezdravých potravin?

Myslím si, že mnohdy je na tom laická veřejnost v názorech na výživu lépe než „odborníci“, kteří mají buď špatné informace, nebo silně lobbují za některé nezdravé potraviny (protože jim za to zaplatí nemalé peníze).

Nasycené škodí? Toxická kampaň propagující margaríny!

nasycené škodí kampaňRozhodně si přečtěte Honzův článek o zákulisí kampaně NASYCENÉ ŠKODÍ, stojí to za to! Opravdu nasycené tuky, máslo a živočišný tuk škodí? Nebo je problém jinde? Odpovím vám stručně: problém je jinde – v přebytku cukrů, devastovaných rostlinných tucích, na druhou stranu ale také v průmyslovém chovu zvířat a následném ukládání toxických látek v jejich tuku. Nasycené tuky ale samy o sobě za nic nemohou – nebo se snad příroda mýlí? Čtěte první díl i druhý díl zákulisí této kampaně.

Iniciativa Vím, co jím

Chvályhodná myšlenka. Minimálně na první pohled. Posuzování potravin na našem trhu skrz síto výživových parametrů (zde konkrétně: obsah trans mastných kyselin, nasycených tuků, sodíku, cukru a někdy i energie a vlákniny) a následné označování potravin, které sítem projdou.

vím, co jím - pytlíkopolévky

www.vimcojim.cz

 Ale! Mnoho ale. Už nastavení parametrů pro posuzování potravin není zcela akceptovatelné (opět je tu boj proti nasyceným tukům) – nelze jednoduše posoudit potravinu jen z hlediska pěti diskutabilních parametrů a přitom třeba nehledět na jiné přidané látky. No, výsledkem je také orazítkování (tedy doporučení) potravin typu instantní polévky a velikého zástupu margarínů. Špatně. Jestli chcete řešit dostatek vlákniny, jezte prostě dostatek zeleniny. Tečka. Ta výživa opravdu není tak složitá, složitou jí dělají potravinářské firmy, které vyrábějí, co vyrábějí, tzn. zástupy výrobků, které by se jíst jednoduše vůbec neměly.

Můj názor? Vše kolem „Vím, co jím“ funguje jen pro ještě větší zisk potravinářských kolosů. Tváří se to odborně, ale cílem je ve finále prodat ještě více margarínů a různých polotovarů. Neříkám, že vše s nálepkou Vím, co jím, je špatné – to vůbec! Ale vidím za tím v podstatě jen prospěch pro Unilever a další firmy.

Pár střípků z praxe

Stále dokola, znovu a znovu se přesvědčuju, že staré pravdy a la „cholesterol škodí“, „nasycené škodí“ či „jez přílohy, nebo umřeš“ prostě neplatí.

Cholesterolu v přirozených potravinách se nebojte

vejceKlientka s cholesterolem až na půdu (cca 12!, vcelku vzácná tzv. familiární cholesterolémie) začala jíst podle mých doporučení zdravé tuky (ano i vajíčka, máslo), ale vyřadila nezdravé sacharidy, sladkosti, většinu obilovin, a hlavně, žádné margaríny a „light“ potraviny. Výsledek? Cítí se lépe, cholesterol snížený, léky snížené.

Je mediální profláklost zárukou kvality?

chlébV posledním půlroce mě vyhledalo asi už 10 lidí, kteří absolvovali výživové poradenství u mediálně známých výživových poradců, ale jídelníček od nich jim dlouhodobě nevyhovuje. Samé celozrnné pečivo, doporučování margarínů, „light“ výrobků. Lidi ale cítí, že jim to nesedí. Jenže když „odborník“ řekne, tak se člověk kousne a dodrží to. A pak hledá chybu u sebe, když to nefunguje. Jedním z příkladů je klientka Karolína:

Chtěla bych vám moc poděkovat za zajímavé informace na vašich stránkách a za výživová doporučení, která mi k maximální spokojenosti změnily zažité stravovací návyky. S „klasickými“ metodami jsem se ztotožňovala celý život, měla jsem jídelníčky na míru od dvou opravdu vyhlášených výživových poradců a ačkoli vím, že na hubnutí tento způsob stravování funguje, ve všech dalších rovinách mi moc nevyhovoval. Po vašich doporučeních – obrat stravování o 180° směrem k opravdovým potravinám, zdravému tuku a bílkovinám, rapidnímu snížení sacharidů a stravování jen tehdy, když mám hlad (a ten už prakticky nemívám) – jsem maximálně spokojená!

s nadhledem jde všechno lépe ;)Tak. Nyní se do mě možná pustí kde kdo, jak si dovoluju pošpiňovat toho a tamtoho, kde mám důkazy a vůbec… Přátelé, věřte mi, že raději budu chválit a podporovat, ale když vidím, jak se veřejně lže, prosazují se nezdravé potraviny jen kvůli zisku a pak to má vliv na mé nejbližší a davy ostatních lidí, cítím potřebu nás před tím chránit. Alespoň tak, že dokážeme oddělit dobré a špatné informace. Zbytek, tj. každodenní život, je už na každém z nás. Tak hodně sil, úsměv na rty a pojďme prosazovat opravdové zdraví a opravdové potraviny! Nenechme si vtloukat do hlavy blbosti, raději se zkuste na chvíli zastavit a srovnat si v hlavě, co je správné. Ráda Vám v tom budu prostřednictvím blogu i nadále pomáhat.

62 komentářů u „Kdo tahá za provázky v loutkovém divadle jménem „Zdravá výživa“

  1. Nina

    Díky ze úžasný článek!!! Nejradši bych ho 1000x vytiskla a rozhazovala po okolí jako Večerníček, aby si ho každý mohl přečíst a konečně otevřel oči. Spousta lidí opravdu za své názory nemůže, protože jim je pravda zatajována buď záměrně, nebo protože tomu jejich zdroj skutečně věří právě díky neschopnosti otevřít se novým PRAVDIVÝM informacím. Měla jste už možnost si přečíst knížku EAT THE YOLKS od Liz Wolfe? Pokud ne, vřele doporučují, není to jen další „paleo kniha“ ale zabývá se právě tím, o čem ve článku píšete, jak vyvrátit ty lži, kterými jsme doslova krmeni celý náš život. Osobně bych hrozně ráda našla nějakého „paleo friendly“ lékaře, nicméně zatím se mi to nepovedlo, ale nevzdávám se. Taky nedokážu věřit lékaři, který například kouří nebo konzumuje alkohol. Obézní lékaři mě odpuzují ne proto, že tlustý = hnusný, ale tlustý = nezdravý. Jsem 100% přesvědčena o tom, že lidi, kteří nás léčí a radí nám v oblasti zdraví a výživy by sami měli být dokonalým obrazem zdraví a dobré fyzické kondice. Protože být zdravý a fit je možné stejně v sedmdesáti, tak jako ve třiceti.

  2. Martin Štěpánek

    Ano Anno, jen do nich.
    Stejný názor na věc mám a svým klientům ho předávám. Ne že bych chtěl veršovat .-)
    Za vším se dají hledat především zisky.
    Pravidla mohou být jednoduchá: „co je v reklamě není k jídlu“, „potravina, která má na sobě tabulku se složením, není potravina …“ atd.
    Nelíbí se mi, když přijde syn ze školy a nechce mi věřit, že potravinová pyramida, kterou jim paní učitelka „vnutila“ je špatná. Základ tvoří pečivo? Bože …

    1. Nina

      Já jsem vždycky fascinovaná tím, že jako děcku mi na průjem doktorka přikázala jíst jen suchý rohlík. SUCHÝ ROHLÍK??? Ó, jak výživná a léčivá potravina!

      1. alex

        Já už to žádnému lékaři ani nevyvracím, že rohlík nepovažuji za skoro „léčivý“ natož při průjmu ….. A na řeči „ty tomu chudáčkovi ani nedopřeješ ty suché rohlíčky“ začínám být také imunní.

  3. Honza

    Nemluvě o lobby farmaceutických firem, které zakazuje prodejcům bylin a přírodních preparátů uvádět léčivé účinky – naprostá stupidita EU a absolutní zmrdství výrobců léků.
    Ohledně značek typu Společnost všeobecného lékařství, Vím co jím atd. – často se jedná o brandy, které nejsou nezávislé a jejich logo si na obal může kdejaká firma prostě KOUPIT. Jednoduše proto, že na to pří svých obratech mají.

    1. annajermarova Autor příspěvku

      A proto díky, Honzo, za tvůj detektivní článek po stopách ‚Nasycené škodí‘, aneb PR, které smrdí. Usoudila jsem, že by ho mělo číst co nejvíce lidí. A.

    2. SK

      S článkem vcelku souhlasím a lobby a propagace tak jak je dnes považuji za strašbné, jen mám potřebu vyjářit k těm bylinám. Tam je trochu jiný problém (sama je používám jak kupované tak si sama sbírám/pěstuji a případně vyrábím z nich masti,tinktury atd.). Ale dávat nějká tvrzení na výrobek, který lidi budou užívat za účelem léčení, prevence, zkrátka pro zdraví, může být problém ze dvou důvodů. 1) Výrobci jsou čestní i nečestní, jak víme a protože není žádná organizace, která by bděla nad kontrolou neregistorvaných výrobků, nemusí podléhat žádným obsahovým ani účinkovým testům, dostalo by se na trh ještě víc padělků než je tam teď (a že jich není málo). 2) I zdraví lidi, kteří nemají zdravotnické vzdělání, jsou schopni věřit všemu, co se napíše na obalu, na letáku.. a jít za tím slepě. Natož lidé nemocní, kdy (nebo v případě velmi oblíbených přípravků na podporu hubnutí) se opravdu „tonoucí chytá stébla“. Nakoupí a spotřebují každou, s prominutím, ptákovinu. Ty v lepším případě zinteragují jen spolu nebo s potravou a nic moc se nestane, maximálně zatížení ledvin, jater… v horším dojde u nemocných k interakci s jejich zdravotním stavem nebo léky a to může být fatální.

  4. Katka

    od poloviny ledna jim LCHF, zadne obiloviny, cukry ani skroby. Jim maso, vajicka, plnotucne mlecne vyrobky, zeleninu, tuky, orisky a s timhle stravovanim ma clovek hodne variabilni a plny jidelnicek. Nehoni me chute, dokazu odolat sladkemu a dokonce hubnu, zlepsil se mi tlak. Ja ktera sem od rana do vecera byla prakticky porad na ruznych sacharidech. Precetla sem knihu Zivot bez psenice, ted ctu Jidlo na prvnim miste a spoustu informaci si shanim na zahranicnich webech, protoze v Cechach je informaci stale jeste krute malo…….. Lidi nenechte se zblbnout, jestli je vam dobre kdyz jite Paleo nebo Keto nenechte si to vzit

  5. Martin14159

    Dobrý den, jak Vám mám věřit, že to s kvalitním informováním myslíte vážně, když jako české autority v oblasti výživy uvádíte Margit Slimákovou a Annu Struneckou? O obou dámách jsem si zjistil, jak diletantsky pracují s informacemi, jak je zkreslují, filtrují a přizpůsobují své víře a svému přesvědčení. Od paní Slimákové jsem četl aktivistický blog ohledně vakcín, v diskusi se jeden nadstandardně informovaný diskutující ptal proč dotyčná při argumentaci ve prospěch své myšlenky použila statistiku, která se jí hodí a statistiku která se jí nehodí zamlčela. Odpovídala mu několikrát, já jsem se snažil pochopit její logiku a způsob argumentace ale působila na mě velmi zmatečně a odpověď jsem v jejím textu zkrátka nenašel. Způsobem, jakým v článku dokládala své pravdy, jak se odkazovala na citace a jak je uváděla, by těžko obhájila třeba i bakalářskou práci a to i na horších fakultách. Anna Strunecká měla se svým aktivismem problémy už v 90. letech a dostala za ně v roce 1999 bludný balvan za matení veřejnosti, z přírodovědecké fakulty byla nakonec vyhozena. Já jsem se o jejím případu dozvěděl, když jsem si ověřoval informace o aspartámu z její knihy, které se mi nezdály. Nakonec jsem se přesvědčil, že jsou opravdu zkreslené a matoucí (hledal jsem ve zdrojích a konzultoval jsem to i s odborníky) . Takže jak Vám mám věřit další informace, které bych si jinak musel pracně ověřovat, místo toho, abyste jako „odbornice na výživu“ toto udělala za mě a podala mi je nezkresleně? Je jen paradoxem, že takto musím reagovat na článek, který se tváří jako že chce pomáhat vyznat se čtenáři v záplavě dezinformací ve výživě. Doba je opravdu zvláštní.

    1. annajermarova Autor příspěvku

      Díky za reakci. Je zcela na Vás, zda a komu budete věřit. Já píšu, co si myslím a čemu věřím a plně pochopím, když vy budete věřit něčemu jinému. Chápete? Např. udělování bludného balvanu beru tak trochu jako výsměch (i když asi s dobrým úmyslem). Uvedené dámy neznám dokonale, ale z toho, co prezentují a co jsem měla tu čest vidět, slyšet a číst, jsou mi sympatické a mají moji důvěru, především Margit. Myslíte, že existuje někdo, kdo má JEDINOU PRAVDU a komu by měli všichni věřit? Mně osobně stačí, když člověk-odborník dělá a říká, jak nejlépe umí a to, že se třeba někdy mýlí je prostě lidské, lepší, než stát na místě nebo se točit dokola. Píšete, že jste konzultoval s odborníky, také píšete, že nevíte, jak mi máte něco věřit a nemuset si to pracně ověřovat – já bych doporučovala NIKOMU NIC NEVĚŘIT a raději si to nejen pracně ověřovat, ale také si během času vytvářet svůj vlastní názor na věc, co nejvíce podle VAŠICH ZKUŠENOSTÍ. S pozdravem, AJ.

      1. Martin14159

        Děkuji, myslím, že jste mi vyčerpávajícím způsobem odpověděla. Pochopil jsem to tak, že podle Vás není nutno si nic ověřovat, protože důkaz nedůkaz, každý přeci může mít na věc jiný názor. A nesouhlas s něčím, co je třeba důkladně ověřeno a vědeckou komunitou přijímáno, znamená pro Vás zase pluralitu pravdy. A každý ať si najde výživového (či jiného) poradce, jehož názor mu bude vyhovovat. Já k tomu jen dodám, že možná i podle toho, že mu bude říkat to, co on chce slyšet. V pořádku, já se budu dále spoléhat na FZV, spotřebitelské informace (včetně mnoho užitečných informací o výživě a o potravinách) budu nadále čerpat z d-testu a orientovat se budu na lidi, co v oboru pracují a dosáhli v něm vědeckou komunitou uznávaných výsledků. Přeji hezký den.

        1. Petr

          Dobrý den, tak to jste pochopil špatně, protože Anna píše “ a raději si to nejen pracně ověřovat, ale také si během času vytvářet svůj vlastní názor na věc, co nejvíce podle VAŠICH ZKUŠENOSTÍ.“.
          Ono je to tak, že ÚPLNOU A UNIVERZÁLNÍ pravdu o tom co je ideální a správné stravování nenajdete u nikoho. A nikdo ani ten nejlepší odborník nemá pravdu ve všem. Např. to, že paní Margit možná nepřesně psala o vakcínách , neznamená, že jí nebudu nic věřit. Osobně ji neznám. Nemám nic z toho, že ji hájím a ani bez rozmyslu nepřijímám to co píše. Ale třeba zrovna ona mi velmi pomohla svým článkem o vztahu cholesterolu a jednoduchých cukrech.
          Ve svých 32 letech jsem jedl podstatně lépe než průměrný člověk – žádné uzeniny, žádné smažené, maso jen několikrát týdně; pečivo pouze celozrnné (doma upečený chléb), spoustu ovoce a zeleniny a žádné sladké nápoje nebo sladkosti vyjma čokolády. V té době jsem měl 22% tuku (při váze 79 kg); chronický ekzém, NADLIMITNÍ LDL CHOLESTEROL a býval jsem dost unavený. Dost dobře jsem to nechápal, protože jsem jedl tak, že žádné se žádný z těchto problémů neměl vyskytovat.
          Potom právě na základě článku paní Margit jsem si začal zjišťovat více informací cholesterol/sacharidy. Začal jsem jíst dle těchto informací – a vlastně úplně špatně dle oficiálních doporučení – převážně maso, bílkoviny, zeleninu, vejce, ořechy. Sacharidy ve formě obilovin jen zcela vyjímečně. Výsledek byl, že po 14 nech mi úplně zmizel chronický ekzém, který jsem měl 7 let v kuse a na který nezabíralo absolutně nic, ani ty nejsilnější kortikoidy. Shodil jsem kilogramy tuku. Únava zmizela už po krátké době. A čemu doteď nevěří ani manželka ani doktorka (vlastně ani já sám) – po poměrně LDL cholesterol mi klesl pod limitní hranici (testy jsem si nechal udělat po poměrně krátké době). Nevěřím tomu proto, že lékařka mne ujišťovala, že ten zvýšený LDL mám už napořád a vnucovala mi léky.
          (Podotýkám, že alergii na lepek apod. nemám.)
          Vy píšete, že je paní Margit neseriózní, že zkresluje statistiky… Možná to tak je. Ale přesto mi tahle „neseriózní“ paní, neuvěřitelně pomohla. Zatímco „seriozní“ lékařka + oficiální informace z FZV (např. Úprava režimu a ozdravění stravy při zvýšené hladině cholesterolu) mi pomohly pouze k tomu, že jsem ve 32 letech měl brát léky na cholesterol; žít s únavou a „neléčitelným“ ekzémem.
          Takže asi tak. Čekat na dokonalou instituci nebo dokonalého výživového specialistu je celkem ztráta času. Když najdu někoho, kdo tuto problematiku má jako své poslání, kdo si neustále aktualizuje svoje vědomosti – i ze zahraničních zdrojů – a kdo se nebojí přiznat, že se mýlí, je pro mne dostatečně důvěryhodný na to, abych jeho informace bral vážně. A když si je sám na sobě vyzkouším a vím, že to funguje – navzdory oficiálním informacím – pak není co řešit.
          Tím netvrdím, že paní Margit má ve všem pravdu. Ale určitě je skvělý zdroj informací, které vás můžou nasměrovat k dalšímu výzkumu v dané problematice.
          Trochu jsem se rozepsal, ale dost mne iritují lidé, kteří z principu všechno kritizují a do omrzení opakují klišé typu „důkladně ověřen a vědeckou komunitou přijímáno“. Vždyť to je nesmysl, protože nikdo nemůže s jistotou říct co je absolutní pravda, když ty informace – včetně informací vědců – se často diametrálně odlišují.
          Ale to by asi bylo na sérii dalších článků. 🙂 Přeji krásný den Petr

          1. joe

            BLudný Balvan jako výsměch? Strunecká ho dostala za „zapojení vesmírného vědomí do výuky studentů Přírodovědecké fakulty UK v Praze“. Skrze skripta „Integrativní fyziologie člověka pro přírodovědce“ vysvětlovala studentům, jak otevřít své čakry na příjem vesmírné energie a to například masáží kostrče. Za tato skripta a výuku v jejich duchu jí byla podle tvrzení téhož zdroje udělena děkanská důtka“. Je tedy zřejmé, že Strunecká ulítla na alternativních nesmyslech, ergo argumentace její osobou je pro běžného zájemce o informace velké blikající červené světlo. Se Slimákovou je tomu podobně díky propagaci bad science a angažování v antivax. Stejně negativně aspoň na mě působí strašením Potravinářskou lobby. Myslím, že argumenty resp. fakty není třeba podporovat emotivním strašením, neboť mají přece vypovídací schopnost sami za sebe. A když už jsem u těch faktů – u těch tvrzení bych jako laik, který se snaží zorientovat, ocenil odkazy na zdroje informací – myslím ty původní – peer review články, studie atd. Za mě tedy méně argumentace konspirací a vymezováním se a více kvalitní, faktické argumentace. Jinak díky za Váš čas.

          2. Klára

            Dobrý den, mohla bych se prosím zeptat, o jaký článek se jedná, nemohu ho na stránkách margit.cz najít? Popřípadě jiné odkazy na problematiku cholesterol/sacharidy. Děkuji a hezký den 🙂 K.

        2. Barbora Palatová

          Nechci se tady vyjadřovat ani k paní Slimákové, ani paní Strunecké – jejich práci neznám. Nicméně s vědeckým výzkumem jako takovým určité zkušenosti mám a domnívám se, že některého jeho zákonitosti veřejnosti dosud nejsou dostatečně známy – především v souvislosti s obory, jako je právě medicína či výživa. „Vědecky ověřené“ poznatky, tedy Vaše „fakta“, jsou často pouze výpověďmi o vztahu mezi předem definovanými proměnnými a jejich spolehlivost silně závisí na celkové metodologii a procesu interpretace získaných dat. Vstupní data kvalitního výzkumu proměnných vztahujících se k lidské populaci se většinou opírají o takzvaný reprezentativní vzorek, tedy náhodně vybrané jedince , jichž je ideálně alespoň přes tisíc – myslím, že už zde sám jistě vidíte možné problémy (k následnému zobecnění na většinovou populaci se využívají statistické modely a každý zkrátka není americký „everyman“, nebo „statistický Čech“, který Vám z toho pak vypadne). Navíc všechny výzkumy dělají lidé – a financují je různé instituce s různou ideologií, které preferují různou orientaci. To není snaha šířit konspirační teorie, ale poukázat na to, že přinejmenším finanční a časové možnosti různých výzkumných týmů jsou nutně omezeny, granty schvalují další komise na základě konsensuálně definovaných parametrů a výsledek je zkrátka ten, že zkoumat všechno a plynule je prakticky nemožné, nebo to jde přinejmenším velmi pomalu (a hodně se vybírá, do čeho a proč se bude investovat). Výzkumné zprávy jsou dále poměrně suché čtivo, protože jen málo skutečných odborníků si dovolí své závěry zobecňovat tak, jak to následně dělají média a další instituce, které výzkum buď zadaly, nebo na jeho výsledcích chtějí stavět vlastní metodiky. Je to zkrátka poměrně komplikovaný a mnohaletý proces, do kterého v řadě oborů v různých fázích obyčejně zasahuje obrovské množství lidí (a lidé mají zájmy a sdružují se do různých zájmových skupin, to jim zkrátka neodpářete). Soubory vstupních dat jsou rovněž do značné míry konstrukce, a to i v případě přírodních věd – máte je jen z toho, co měříte, čím to měříte atp. Nechápejte mě špatně, vědu považuji za to nejlepší, co dosud máme, ale jako všude, i zde je třeba velké opatrnosti, zejména pokud chcete klást rovnítko mezi výstupy výzkumu a fakta. Snažím se také říct, že se nezkoumá všechno a ne do hloubky (a ne u všeho by to byť i jen teoreticky šlo). Osobně k institucím zmiňovaným v článku chovám značnou nedůvěru – jejich data zcela jistě nejsou úplná, společenská zodpovědnost obrovská a dovedu si rovněž představit, že finanční tlaky, kterým taková instituce (zejména v českém prostředí) jistě čelí, nejsou malé.

          1. sakatka al

            Ráda bych upřesnila jeden fakt, že napadaná Společnost pro výživu nikdy nepracovala pro žádnou potravinářskou firmu, a nepropaguje jejich výrobky, protože z toho má zisk.
            Je to od autorky docela nezodpovědné vyslovovat na hlas takové soudy, které nemá ověřené. Jestli je to tak i s ostatními jejími informacemi, vzbuzuje to o její odbornosti velké pochybnosti.

          2. annajermarova Autor příspěvku

            Netvrdím o Společnosti pro výživu, že je financována nějakou potravinářskou firmou. To tvrdím o logu Vím, co jím. Vadí mi ale neustálé řešení energetické hodnoty (a následné doporučování „light“ výrobků), omezování tuku, místo stažení přebytečných sacharidů, prosazování obilovin na dno (případně první patro) výživové pyramidy atd. To, co si velké firmy určí, že chtějí prosadit (např. letitý low fat hype –> light výrobky, nesmyslné odtučňování, margaríny), to si zaplatí u orgánů, které posléze rozhodují, co je a není zdravé nebo škodlivé (např. umělá sladidla). Možná to je troufalé tvrzení, ale více jak deset let se o tom denně přesvědčuji. AJ

          3. LCh

            Společnost pro výživu má vazby na Vitanu. Ing. Hladík, který je ve Vitaně manažerem jednoho z jejích oddělení (nevím kterého), je dokonce ve správní radě Společnosti pro výživu. Však také na všech akcích, které SpV organizuje, je Vitana všudypřítomná (konkrétně např. na konferencích pro školy o školním stravování !).

    2. sakatka al

      Musím s Vámi souhlasit, nejdříve jsem byla velmi vyděšená z informací, které obě dámy vypouštějí k veřejnosti. Divila jsem se, jak se může paní Slimáková vydávat za největšího výživového experta u nás. Pak jsem četla o ní článek, jak absolvovala manažerské školení, jehož nosnou myšlenkou bylo: odborníkem se člověk stává, když to o sobě řekne. A rázem jsem to pochopila. Nač se vzdělávat, pracně si ověřovat informace. Prostě se prohlásím a za odborníka a mohu si říkat co chci. A všichni mi to věří a dávají mi prostor. Ještě, že pořád existují opravdoví odborníci, kteří se svědomitě věnují výzkumu a ne svému sebeprosazování.

  6. Petr

    Přesně tak. Extrémy na obou stranách jsou špatné. A také zabíhání do přílišných detailů je nakonec velice kontraproduktivní.
    Na druhou stranu bychom neměli odsuzovat lidi, kteří mají jiný názor než je ten běžně rozšířený. Což je teď patrné např. v tom odklonu od škodlivostí živočišných tuků a přesedlání na škodlivost sacharidů. To je informace, kterou běžný člověk nemá šanci ověřit, protože vědecké i lékařské kapacity, často tvrdí naprostý opak a obě strany to podporují množství vědeckých studií, důkazů i reálných výsledků. Tady stejně nezbývá nic jiné než to sám na sobě vyzkoušet. :-))) A každý si o tom udělá obrázek z praxe.

  7. Jan Pánek

    Majitelka tohoto webu o sobě tvrdí, že vystudovala potravinářství na VŠ a je odborník na potraviny. Když čtu výplody na tomto webu tak nabývám dojem, že autorka nestudovala příliš intenzivně a zcela jí chybí potravinový fundament. Pro začátek bych doporučil následující knihy k doplňkovému studiu:
    1. Velíšek J. a kol.: Chemie potravin 1. a 2. díl. Ossis Tábor, 2009. Pokud by autorka měla zájem si tuto knihu přečíst v angličtině, před několika dny vyšla v prestižním vědeckém nakladatelství Wiley. A pokud by zcela nevěřila českým autorům, je k dispozici vynikající kniha Belitz H.-D., Grosch W., Schieberle P.: Food Chemistry, 3rd Edition. Springer-Verlag, Berlin, 2004
    2. Silbernagl S., Despopoulos A.: Atlas fyziologie člověka, 6. vydání. Grada Publishing, 2004.
    A po prostudování těchto dvou knih bych doporučil nějakou dobrou biochemii (např. Harperova biochemie) a Atlas pathofyziologie autorů Silbernagl, Lang.
    A když autorka tak ráda studuje v angličtině, tak bych doporučil současně sledovat články v impaktovaných časopisech, kde je zajištěna spolehlivá a kvalitní recenze. Impaktovaných časopisů zabývajících se potravinami a výživou je spousta. Po takovém studiu už snad autorka bude psát jinak.
    Ještě jednu poznámku: V exaktních vědách, mezi které (kromě Matematiky a dalších) patří i Chemie, Biochemie, Fyziologie a další, od kterých jsou odvozeny vědy o potravinách a o výživě, platí, že nejde o to čemu člověk věří, v co doufá nebo jaký má názor, ale jde o fakta a důkazy. A pokud člověk tato fakta nezná, pak mu nezbývá než psát smyšlenky a bláboly.
    Jan Pánek

    1. Blanka

      Lajk! 🙂 Dámy jako Slimáková, Jermářová, Eleková považuji za společnosti nebezpečné už jen proto, že vzbuzují v lidech nedůvěru k opravdovým vědeckým kapacitám. Pod zástěrkou svého „vzdělání“ šíří populární zfanatizované dezinformace, které jsou samozřejmě mnohem zajímavější, než to, že jídlo, které nakupujeme v supermarketech je sice nevalné kvality, ale nezávadné a to, že lidé stále nejvíc umírají na kardiovaskulární choroby a rakovinu tlustého střeva….

      1. Alena

        S Blankou souhlasím asi jen v tom, že jídlo ze supermarketů je nevalné kvality. Nezávadné asi není, právě proto, že nejvíc lidí u nás umírá na rakovinu střev a kard. choroby. Tyto choroby jsou právě ze špatné stravy (samozřejmě velkou roli hraje stres a pohyb). A většina lidí nakupuj e právě to jídlo, o kterém tvrdíte, že je nezávadné.
        Jinak musím se zastat výše jmenovaných jako jsou Margit a A. Jermářová atd. Nejsou neomylné a ani není dobré je bezmyšlenkovitě poslouchat. Ale rozhodně stojí za to, brát je jako inspirací k dalšímu výzkumu pro mne zajímavých témat. Protože právě u nich jsem se dozvěděla informace, které třeba před rokem v ČR vůbec nebyly dostupné. A které až nyní začínají postupně brát na zřetel i ti tzv. odborníci.

    2. annajermarova Autor příspěvku

      Nemá smysl si zakrývat oči před tím, jak vypadá konkrétně studium výživy u nás v ČR. Je to doslova ka-ta-stro-fa. Je naprosto nezbytné se vzdělávat i mimo systém. Ráda bych věřila českým autorům a samozřejmě některým věřím, ale když na vlastní oči vidíte, že dělají přesný opak toho, co říkají, tak… Tak co? Jistěže jsem studovala chemii, fyziologii a další obory nutné k absolvování VŠ a VOŠ zdravotnické. Myslím ale, že dnes je věda již tak daleko, že uvedené tituly nestačí. Je třeba se zaobírat i fakty posledních deseti let, viz například epigenetika, nebo vliv přemíry sacharidů na náš organizmus. Je v pořádku, že se na škole pro nutriční terapeuty učí paušálně dávkovat 320g sacharidů na den jako součást zdravé výživy? Je v pořádku, že logo Vím, co jím dostanou pytlíkové polévky? Toto je přeci tak zásadní. AJ

      1. Jan Pánek

        No, na rozdíl od Vás si nemyslím, že by studium výživy u nás (jak na VŠ, tak na VOŠZ) byla katastrofa. Naopak si myslím, že má velmi slušnou úroveň (alespoň na většině škol). Možná až se v této oblasti budete pohybovat 30 let tak Vám to dojde také. A to že se člověk musí neustále vzdělávat, s tím naprosto souhlasím. Jen jde o to, kde. Teď byl např. v Hradci Králové skvělý kongres Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče (www.skvimp.cz) a nemám pocit, že bych Vás tam viděl. Uvedené tituly samozřejmě nestačí, ale je to základ, bez kterého se člověk dále nedostane. Studovat např. nutrigenomiku bez dobrých znalostí biochemie je stejné jakoby se dům stavěl od střechy – samozřejmě so to s rachotem zhroutí. A to samé je bohužel na tomto webu – omlouvám se, ale nemohu si pomoci. A ještě k té VOŠZ. Tak jako lékař musí léčit lege artis, tak výuka nutričních terapeutů musí být založena na současných vědeckých poznatcích a na znalostech oborů, které jsem jmenoval. A když čtu tento web tak musím konstatovat, že tato znalosti jsou mizerné. A konečně, jmenujte mi, prosím, jednu jedinou konkrétní výhradu, kterou máte vůči polévkám z pytlíku :). Já tu výhradu mám – nechutnají mi a proto je nejím. Tak jsem zvědav.
        JP

        1. annajermarova Autor příspěvku

          Vzdělávání v ČR – chemie, biologie, mikrobiologie atd. – ano souhlasím, velice kvalitní a díky za to. Konkrétně výživa – tam školní vzdělání bezpochyby částečně podléhá tomu, co shora nadiktuje potravinářský průmysl. Bohužel.
          http://www.mercola.com/ – toto považujete taky za web chabé úrovně? Většina informací na mém webu sympatizuje s trvzeními Dr. Mercoly (samozřejmě nejen s ním!). V každém případě je pro mě důležité, že mí klienti jsou spokojení a zdraví. O to mi jde především.
          Výhrada proti pytlíkovkám? Na prvním místě například glutamát sodný. A štempl od Vím, co jím má několik polévek s glutamátem.
          Přeji pěkný víkend, bez polévek z pytlíku 🙂
          AJ

          1. Jan Pánek

            Ještě k výuce výživy: Učím výživu u nás asi od roku 1987. Zatím jsem si nevšimnul, že by mi potravinářský průmysl něco diktoval. Ani se o to nepokusil. A dám ruku do ohně za své dva kolegy, kteří učí výživu jinde, že jsou na tom naprosto stejně.
            No, a k polévkám a glutamátu (měl jsem víkend bez polévky z pytlíku :). Já tu Vaši odpověď samozřejmě čekal. V celé historii není jediná epidemiologická studie, která by ukazovala na škodlivý efekt glutamátu. Ono by totiž bylo divné, kdyby tomu bylo jinak. Gluamát sodný je sůl slabé kyseliny (glutamové). Soli slabých kyselin ve styku se silnou kyselinou (chlorovodíkovou v žaludku) odštěpují kationt (v tomto případě sodný) a vznikají z nich kyseliny – v tomto případě glutamová kyselina. A když se podíváte na aminokyselinové složení přirozených bílkovin, zjistíte, že glutamová kyselina je téměř ve všech (a hlavně v rostlinných bílkovinách) převládající. V některých rostlinných bílkovinách je jí i 30 % všech aminokyselin. Takže, pokud by škodil glutamát, musela by škodit jakákoliv bílkovina. Tak, to je ta chemie.
            Zdraví
            JP

          2. annajermarova Autor příspěvku

            Mně stačí přečíst si toto: Joseph Mercola has received at least three warnings from the U.S. Food and Drug Administration to stop making illegal health claims about the efficacy of its products. – vzhledem k tomu, že tuším a mám o tom informace, jak to chodí ve schvalovacích orgánech typu FDA, tak se musím pousmát. A proč pousmát? Protože nechci brečet. I když to k breku spíše je!
            Problematika nezákonnosti zdravotních tvrzení je mi trochu známá, psala jsem na to diplomku. Prostě se na doplňky nesmí psát něco, co je ověřené, že funguje (vidím za tím lobby farmaceutických firem, aby se neprodávaly účinné doplňky, které by ohrozily prodej jejich léků). Je to ale složité téma, které tu asi nebudeme rozebírat dopodrobna.

          3. joe

            S tou farmalobby je to už dost obehraná písnička – on Mercola jede ve svém vlastním bysnyse zdá se. Jinými slovy Mercola to nedělá z čirého altruismu, anóbrž pro svůj vlastní bysnys. Takže argumentace finanční zainteresovaností pouze jedné strany je podle mě dost zavádějící. Pokud tedy se bavíme o ekonomické soutěži a jeden ze soutěžitelů používá neprokázanou reklamu, pak se nedivím, že to ostatním vadí. Nebavme se ale o konspiracích a domněnkách, bavme se o faktech. Dostal jsem se např. k tomuto: http://www.aaccnet.org/publications/plexus/cfw/pastissues/2012/OpenDocuments/CFW-57-4-0177.pdf Můžete zareagovat na tyto konkrétní výtky vůči Davisovi?

        2. Petr

          Co se týče polévek z pytlíku. Myslím, že bychom se neměli ptát „Proč ne?“, ale spíš „Proč ano?“

          1. lenka

            Pana odbornika Pánka bych rada pozadala, zda by se nevyjadril k tomu, co udela nadmerne množství kyseliny glutamové a\nebo glutamatu v orgasnismu?

    3. Jana

      Dobrý den,
      úvodem bych ráda uvedla, že jsem lékařka a troufám si říct, že mám vcelku slušné znalosti fyziologie a patofyziologie člověka, lékařské biochemie i dalších podoborů „klasické medicíny“. Protože se zájmem sleduji novinky na poli zdravé výživy a dávám si je do širších souvislostí, což mi umožňuje mé lékařské vzdělání, musím se ZCELA ZTOTOŽNIT se závěry autorky. Milý pane Pánku, myslím, že vědecká komunita a zejména lékaři (samozřejmě ne všichni) by měli opustit své dlouho zakořeněné zkostnatělé pravdy a rozšířit si obzory v tomto oboru.

      1. lenka

        Ano souhlasím, myslím, že pokud pan Pánek učí výživu od roku 1987 jak sam výše tvrdí, tak měl čas zapustit kořeny hodně hluboko….

  8. joe

    @jan pánek: můžu poprosit o online odkazy na zmiňované časopisy či jiné zdroje, Děkuji předem

    @barbora palatová: intepretace vědeckých výzkumů je samozřejmě pro laika náročná záležitost, což ale neznamená, že s vaničkou vylijeme i dítě, tedy že rezignujeme na originální zdroje informací. Na vědě mi přijde půvabné právě to, že má metodologii, jak odstranit chyby, dokonce řekl bych cíleně po nich pátrá. Nic není dogma, vše je povoleno zpochybnit a tvrdit něco jiného, ale samozřejmě pak je nutno to tvrzené prokázat. Každý publikovaný výzkum po jeho zveřejnění riskuje, že ho někdo (a třeba i z jiné zájmové skupiny) rozbije jinými daty, pokusí se zopakovat a dojde k jiným výsledkům atd. To je i odpověď na problematiku „zaplacených“ či falešných studií. Neříkám, že neexistují, ale dříve či později na to někdo přijde a s gustem to zveřejní – viz třeba známý Wakefield, a pak si ve vědě ani neškrtne. Pokud se skutečně pohybujete v oboru, jistě víte, že existují tzv. metastudie… Osobní zkušenost je fajn, ale má problém s vyhodnocením kauzality, s kognitivními biasy atd.

    1. Jan Pánek

      Jen namátkou jsem vybral pár dobrých časopisů
      http://www.elsevier.com/locate/foodchemtox
      http://www.elsevier.com/locate/plipres
      http://www.elsevier.com/locate/chemphyslip
      http://link.springer.com/journal/10565
      http://www.elsevier.com/locate/jsbmb
      http://link.springer.com/journal/volumesAndIssues/10557
      http://pubs.acs.org/journal/jafcau
      http://www.journals.elsevier.com/food-chemistry/
      http://onlinelibrary.wiley.com/journal/10.1002/(ISSN)1613-4133
      Lze si zadat i adresu dobrého nakladatelství a najít seznam časopisů, které vydávají. Tady je odkaz na tři taková asi nejprestižnější:
      http://www.elsevier.com/journals/title/a
      http://onlinelibrary.wiley.com/browse/publications?type=journal
      http://www.springer.com/gp/eproducts
      Dobré info lze ale najít i např. ve vyhledávači Google Scholar.
      A samozřejmě, pokud byste něco potřeboval, rád poradím; na stránkách VŠCHT mě najdete.
      Zdraví
      JP

  9. chalve

    Souhlas. Ráda se zajímám o novinky ze světa výživy, ale většinou se jimi neřídím, Já se v jídle už našla a v tom co mi dělá dobře. Vděčím tomu Weton A. Price nadaci a jeho studii, kterou by si měli přečíst povinně všichni rodičové, jelikož oni nejvíce ovlivní to, jak děti jí a jak budou jíst v dospělosti. Řídím se tím, že co lidé jedli do 2. světové války, tak je v pohodě, ale co lidi zpatlali po válce nejím a ani na to nemám chut.

  10. Vím, co jím a piju

    Dobrý den, iniciativa Vím, co jím a piju má základ na mezinárodně stanovených a vědecky podložených kritériích, která vychází z doporučení Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO). WHO v loňském roce schválila agendu Zdraví 2020 (http://www.vimcojim.cz/cs/aktuality/Jak-prispet-ke-zdravi-a-zivotni-pohode-v-CR__s599x8089.html), která doporučuje snížení příjmu rizikových živin (sůl, přidaný cukr, „špatné“ tuky) a doporučuje zvýšit objem vlákniny. Odtud tedy vychází naše parametry.
    Naším cílem je mimo jiné přesvědčovat výrobce potravin o nutnosti úprav receptur jednotlivých produktů, tak aby výrobky byly vhodnější pro zdravý životní styl.
    Proč máme označeny logem instantní polévky a margaríny? Logo získají v dané kategorii produktů jen ty, které jsou nejkvalitnější a jejich výživové hodnoty vyhovují kritériím. Nejde o to, aby lidé místo zeleniny jedli polévky ze sáčku, ale v momentě, kdy sáhnou po polévce ze sáčku – měli snadnější výběr a vybrali si co nejlépe.
    Naše aktivity se zaměřují nejen na udělování loga, ale také na obecnou osvětu veřejnosti – například v podobě videí a pořádání workshopů. O tom, kdo se stane partnerem rozhodují laboratorní testy, kterými musí výrobky projít před tím, než je jim logo uděleno.

      1. Jirka

        de facto ANO, vzhledem k tomu na kterou stranu diskuse se autor postavil;
        Jina vec je, ze diskusi samotnou i jeji tema sam pojima v ponekud posunutem kontextu:
        Prvotni zdeseni ze skutecnosti, ze takovy jev (a cela jeho „spolecenska“ metafyzika) vychazi z motivu prevazne zhoubnychmanipulativnich a obskurnich) je u znacne casti diskutujicich, odborniku i laiku) vnimano a komentovano velmi negativně. Presvedceni techto lidi je vsudypritomnym bezprecedentnim dokladem efektu „napichnuteho vosiho hnizda“: ze se napr. i vedec s praxi v oboru da odvest od esence tematu, jimz je absurdita a zlovolost jednani mozkovyplachovych (zde komercnich a marketingovych) spolecenskych struktur a jejich kontraproduktivni dopad na spolecnost a jeji zdravi k technikaliim a marginaliim by bylo mozne tolerovat, ale absence zdraveho usudku, prirozene intuice budiz vsem dosud soudnym vaznym varovanim. Zatimco clanek je myslim predevsim o stavu verejneho povedomi o tematu a tom, jak (a proč) je s nim tolik manipulovano, diskuse pod nim doklada mnohem vice nazorovou polarizaci a miru zmanipulovanosti pristupu k tematu jako takovemu, potazmo indikuje stav dusevniho zdravi v soucasne spolecnosti, presneji sklony podlehat (či vzacneji kriticky vzdorovat) zhoubnym rizenym iracionalnim emocnim spolecenskym tlakum a tendencim.
        Nic noveho: spousta velmi inteligentnich SSmanů co casto zvladli povrazdit za II.sv.valky i tisice lidi jako na bezicim pasu byla do posledniho dechu, casto az pod sibenici, hluboce presvedcena o spravnosti sveho jednani – takova je sila propagandy a nutno podotknout, ze hned po soucasne propagande valecne ma s tou fasistickou nejvice spolecnych atributu prave ta striktne vedecka, dnes dle znameho spolku trefne prezdivana „sysifovska“: drive lide primarne vzhlizeli k vyssi autorite, ana byvala jejich „pevnym bode“ pri posuzovani jevu, pozdeji se na predni pricku dostalo omezene lidske kognitivni poznani deklarovane za dokonale a absolutni , zatimco v soucasnosti se jejich nejvyssi obecne uznavanou autoritou stal samotny osobni zisk a byznys, nikoli ovsem vlastni ale odosobneny, odnekud zvenku naprogramovany: soucasnym idealnim modelem propagandy je masa jednajici a vystupujici samovolne zcela iracionalne ve prospech svych tryznitelu a hajici jejich zajmy bez ohledu na sebe sama, nerkuli zdravy rozum, nedejboze nejakou vyssi autoritu.
        Podobne ot ovsem plati o „znackovych“ vyzivovych doplncich a (prevazne MLM) byznysu kolem nich: kazdy, kdo se od techto desu nedistancuje je pochopitelne jeste vetsi obeti nez kterykoli vedec, odbornik na vyzivu nebo byznysmen: to uz je lepe byt kritickym troubou na strane sysiffovců nez soucasti (obeti) techto obchodnich struktur; lepe verit v absenci vertikality, tj. ze neexistuje nic, co cloveka prevysuje vsechno na svete je pouhym projevem hmoty, nez verit, ze ze vselek na cokoli je par kapek chlornanu sodného koupenych z jedinyho zdroje s prirazkou desitek tisic procešnt a presvedcovat o tom lidi s cilem je podvest.

  11. Klára D.

    Dobrý den,
    ráda bych se zeptala, jaký máte názor na veganství? Studuji prvním rokem nutričního terapeuta a všichni naši vyučující nám do hlavy cpou, jak je veganství špatné a vegani mají všeho nedostatek 🙂 Opak je u mě pravdou, vyléčilo mi to migrény a alergie..
    Ale zamýšlím se, zda má vůbec tento obor smysl studovat a budu mít někdy nějaké uplatnění.. O výživu se zajímám už několik let a tento obor mě opravdu baví, jen některé informace našich vyučujících, kteří jsou s prominutím nad hrobem a k výuce používají stoletá skripta, mě nenechávají klidnou…
    S článkem jinak naprosto souhlasím, margaríny mi připadají také jako největší hnus (víme, jako co dříve sloužili..) a i když máslo nejím, tak myslím, že v rozumné míře nikomu neublíží, problém bývá mnohdy jiný… 🙂
    Děkuji mockrát za odpověď, Klára

    1. annajermarova Autor příspěvku

      Dobrý den, Kláro,
      doporučuju k přečtení můj článek ze začátku roku: http://www.annajermarova.cz/byt-ci-nebyt-vegetarian/. Za mě, veganství ne, ale jisté malé skupině lidí bude částečně sedět. Více v článku. Každý, kdo dříve jedl blbě a začne s veganstvím, ze začátku bude cítit zlepšení, protože se posunul směrem k čerstvé stravě, ale deficity se mohou brzy (nebo až za pár let) sečíst a přijít v podobě problémů. Ale jestli vám sedí více rostlinná strava, vůbec nevadí, jeden nebo dva zdroje živočišných bílkovin bych ale zařadila (B12!). Mrkněte na článek.
      Ke studiu, jestli chcete napište mi mail… Pro mě to bylo hodně psychicky náročné (z podobného důvodu, který píšete) – pocit bezmoci z toho, co nám říkají a jak se vlastně marní čas. Rozhodnutí je na Vás 🙂
      Krásné odpoledne, AJ.

  12. cindy

    Při studiu výživy jsem nepociťovala mocnou ruku potravinářské lobby. Ale s hrůzou někdy čtu rádoby odborné rady na různých webech nebo časopisech pro ženy a docela hrůzu mi nahání roj různých společností – specialistů na výživu a snižování nadváhy, kteří vám pod tlakem nutí různé zaručené preparáty na hubnutí, případně k očistě a detoxikaci těla. Pokud podlehnete, necháte tam tisíce. Ve svém stravování se řídím zdravým rozumem, pozoruji, co mi dělá dobře a co ne a mám neustále na mysli zásadu jedné vyučující předmětu preventivní výživa – nic v kostce nebo pytlíku nebude tak dobré jako to, co si doma sami uvaříte – a víte, co tam máte!

  13. Pavel Suchánek

    Vážená slečno,
    protože se mne trochu Váš příspěvek týká a tolik propagujte odbornost jak prosím vysvětlíte, když se mimo jiné opíráte do kampaně Nasycené škodí tyto články kolektivu českých autorů v impaktovaných časopisech ? Jde také o loby zlotřilých potravinářů a cholesterolové loby ? Můžete prosím okomentovat publikované výsledky z Vašeho pohledu?Upozorňuji, že jen v posledním případě jde o zásadní novinku jinak nikoliv. Možná by to opravdu chtělo intenzivně studovat danou problematiku, a ne jen přebírat názory někoho, kdo je Vám možná sympatický tím, že jde proti obecnému proudu. Paní Slimáková i Strunecká jsou se svými názory trochu mimo proud vnímání co je ještě seriózní věda, ale zrovna v jejich případě jsem přesvědčen, že celkem oprávněně. Nebo si opravdu myslíte, že obezitu vyléčí striktní veganství a nepoužívání teflonových pánví ? A kolik lidí v našem regionu je ochotných stravovat se čistě vegansky ? To je chcete nutit ? Nebo jinak, jak je chcete ke zdravé stravě přinutit ? A ještě jedna věc, nikdo nikoho nenutí aby kupoval potraviny prodávané v supermarketech. Kdokoliv může vzít motyčku a jít si okopávat záhonky, koupit si kravičku, krmit ji a pak si nadojit mlíčka kolik bude chtít, nebo si jet nakoupit potraviny k sousedům. Pouze pokud nebudeme kupovat nekvalitu tak výrobce donutíme aby nám nabídli kvalitu. A úkolem NT je podle mne právě upozorňovat a vzdělávat veřejnost, nikoliv šířit spiklenecké teorie, tak jak to děláte Vy.

    Kralova Lesna I1, Suchanek P, Kovar J, Stavek P, Poledne R.
    Replacement of dietary saturated FAs by PUFAs in diet and reverse cholesterol transport.J Lipid Res. 2008 Nov;49(11):2414-8. doi: 10.1194/jlr.M800271-JLR200. Epub 2008 Jul 9.

    Dvoráková-Lorenzová A1, Suchánek P, Havel PJ, Stávek P, Karasová L, Valenta Z, Tintĕra J, Poledne R.The decrease in C-reactive protein concentration after diet and physical activity induced weight reduction is associated with changes in plasma lipids, but not interleukin-6 or adiponectin.
    Metabolism. 2006 Mar;55(3):359-65.

    A tento článek považuji za zásadní pro všechny pochybovače o riziku nasycených mastných kyselina to nejen z masa
    http://diabetes.diabetesjournals.org/content/early/2014/02/11/db13-1622.abstract

    1. annajermarova Autor příspěvku

      Vážený pane Suchánku,
      nevím, z čeho usuzujete, že propaguji veganství. Právě naopak, z veganství nejsem vůbec nadšená. Já nikoho do ničeho nenutím, lidé, co za mnou přijdou, chtějí sami něco změnit. Ten kdo nechce, s tím to bude vždycky složité. Tím, že si budeme pokyvovat, jak je vše těžké, tím nic nezměníme. Proto mi přijde i jako zásadní, aby lidé změnili své přemýšlení a nenechali se nést proudem, aktivně se zajímali.
      Snažím se předávat lidem to, co si myslím, že je nejlepší, co se osvědčilo a co mi po prostudování tématu nejvíc dává smysl. Přijde Vám například Dr. Joseph Mercola jako neodborník? Máte pocit, že to, co se děje ve velkých potravinářských a hlavně farmaceutických firmách je v pořádku? Mně to teda leží v žaludku a je mi z toho smutno. Naštěstí řešení jsou, ale chce to vést člověka i k celkovému osobnímu rozvoji a převzetí svého osudu vč. zdraví do vlastních rukou. Vím, že v rámci lékařské praxe to není vůbec jednoduché a lékařům práci nezávidím, naopak je mnohdy velice obdivuji.
      „Pouze pokud nebudeme kupovat nekvalitu, tak výrobce donutíme, aby nám nabídli kvalitu.“ – souhlas.
      Vámi uvedený článek (abstakt) o riziku nasycených mastných kyselin: Tak průmyslově zpracovaný palmový olej obsažený v muffinech taktéž nedoporučuji, to se shodneme. Takový tuk se ale přeci nedá srovnávat s tukem kvalitního masa. Ano, tuk konvenčně chovaných kuřat opravdu zdravý není, ale maso a tuk zvířat, které mají přirozený výběh, na tom není absolutně nic špatného. Je nějaká studie, která by vzala v potaz nasycené tuky v PŘIROZENÝCH potravinách a dokázala, že škodí?
      Zde je například meta-analýza která ukazuje, že nasycené tuky nemají žádnou zásadní souvislost s vyšším rizikem kardio-vaskulárních nemocí: http://1url.cz/bRo4.
      AJ

    2. jana

      Výsledky studie, která je prováděna na pouhých 39ti dobrovolnících mi opravdu NEPŘIJDE ZÁSADNÍ. Pokud se chcete ohánět studiemi, vyberte si raději nějaké kvalitnější zdroje.

  14. Pavel Suchánek

    A pak ještě jedna drobnost, když už se pozastavujete nad loby prodejců doplňků stravy resp. výživy, jak se to srovnává s tím, že Vaším výživovým guru je mimo jiné i RNDr. Fořt, jehož síť frančízových poraden (prodejen) Svět zdraví je založena jen a jen na prodeji doplňků stravy? Není to tedy tak, že někteří to dělají velmi zjevně a jiní sice také, ale obalí to hezkou pohádkou o třeba překyselení organismu, nebo krevních skupinách ?

    1. annajermarova Autor příspěvku

      Pozastavuji se spíše nad lobby potravinářských firem, než nad prodejci doplňků stravy. Obecně proti doplňkům stravy nemám výhrady – ovšem použití musí být cílené a ne nadřazené kvalitní stravě! Pan Fořt není majitelem sítí Světa zdraví, nýbrž jejich garantem. Jejich práce není založená JEN A JEN na prodeji doplňků (mimochodem, velice kvalitních doplňků, sama jsem je testovala). Já jsem osobně ve Světě zdraví necelý rok pracovala a nikomu nic nevnucovala. Pouze doporučila, co je a není vhodné, tak to dělám doteď. Jak to dělají nebo dělali ostatní specialisté, to bude asi rozdílné, v každém případě vize Světa zdraví se mnou i nadále rezonuje a to, že si dopomáhají kvalitními doplňky stravy, na tom nevidím nic špatného. Jaký mají marketing nyní již nesleduji. Já jdu v současnosti svojí cestou.
      S pozdravem AJ.

  15. Eva Pêcheur

    Ještě před čtvrthodinou jsem o Vás nevěděla, ale po přečtení tohoto článku (našla jsem ho na fb) ukládám Vaše stránky k samostudiu.
    Co mě převelice pobavilo, byla věta o korpulentních nutričních terapeutech. Máme jich u nás ve špitále taky většinu. No, asi všechny… neumím si představit, že by někdo takový vysvětluje obéznímu dítěti, jak má jíst…

  16. Karel Míček

    Názor pisatelky rozhodně není ojedinělý. Nejlepší je prožít vlastní zkušenost a neustále hledat nové informace a vyhodnocovat i na základě těch starších. Harpera jsem za 3 semestry Biochemie uměl pozpátku a i proto se mi lépe hodnotí věci, které jsem dříve neviděl. A pak také vlastní zkušenost – opravdová zkušenost – ta by měla určovat mnohem více naše kroky, než barevné nápisy na potravinách a drahé reklamy v TV, které si může dovolit jen někdo…Přikládam jeden článek k tématu, který je kapkou v moři podobných aktuálních názorů, které najdete v již diskutovaném anglickém jazyce. Ještě je důležité říct, že často pisatelé splňují i potřebnou odbornost, která, zdá se, je důležitější než samotná myšlenka, či dokonce zkušenost. Ví se o nás, že jsme velice „titulovaný“ národ….
    http://healthimpactnews.com/2012/the-diet-myth-that-is-destroying-the-health-of-the-world/

  17. Neill

    Ahoj, díky za tuhle stránku, inspirovala jste mě trochu změnit jídelníček, vyřadit pečivo (což není tak těžké, jak jsem se obával) a objevil jsem i mnoho zdravých potravin o kterých jsem neměl tušení. Bohužel, v čem docela tápu, je složení různých výrobků a jestli je třeba můžu nebo jsou škodlivé – např. bramborové a kukuřičné škroby, (které jsou skoro ve všem), arašídové máslo, luštěniny, brambory…atd. prostě těch otazných potravin je daleko více…a bohužel často musím kupovat i např. polotovary, protože nemám čas vařit. Dále je tu finanční stránka – některé zdravé potraviny jsou prostě nekřesťansky drahé a já tolik peněz prostě do jídla investovat nebudu. Jak tohle řešit?

    1. annajermarova Autor příspěvku

      Ahoj, sleduj můj blog (i starší články). Udržuj jednoduchost. Kukuřičné nebo bramborové škroby nevyhledávat, občas to neuškodí, ale spíše se tomu vyhýbej, nemusíš fanaticky. Všechno je o prioritách. Pro individuální pomoc nabízím své služby (viz Služby v Menu stránky). Úplně nejdůležitější je, jíst přirozené potraviny (z volných chovů – vejce, maso), co nejméně zpracované, žádné hotovky, výjimkou můžou být např. konzervy sardinek, sem tam tuňák atd. Dál doporučuju se zajímat a dlouhodobě pomalu vzdělávat, jinak to nejde, běžná média (televize, tisk atd.) se nás snaží udržet ve starých kolejích. Roli tam hrajou samozřejmě velké peníze. AJ

  18. Michal

    Loutkáři pana profesora Kvapila nacvičili další pěkný kousek 🙂
    http://dieta.vitalia.cz/clanky/sladidlo-aspartam-hrdina-z-baji/
    Pěkné PR, ale z komentářů je vidět, že v hledišti se už začíná ozývat pískot.

    A tamten vepředu, co tu hru vidí zblízka,
    už se postavil a, koukni, mámo, píská,
    jako jeden muž, tak jako na fotbale,
    všichni za jedno a velký pískot v sále.

    http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/archiv/velky_umeni/velky_umeni.wma

  19. Octomilka

    Dobrý den, zajímavý článek. Ale uvádět např. Vlado Zlatoše jako autoritu… Já chápu, že není lehké se orientovat v záplavě informací o správně stravě. Ale přijde mi nesmyslné uvádět jako autoritu někoho, kdo např. roky doporučuje snídaně – bez kterých budete tlustí, unavení, nezdraví – a píše o tom dlouhé články se spoustou grafů, důkazů na studie apod. a dnes stejné články se stejnou záplavou grafů a studií píše o tom, jak snídat by se nemělo, protože jinak budete tlustí…
    Fakt je ten, že nikdo není schopen říct co to doopravdy je zdravá strava. A dát obecné principy na správné stravování. Proto poradci typu pana Zlatoše a – upřimně řečeno i vás – kteří si přečtou knihu, která je zrovna populární (Jídlo na prvním místě, Život bez pšenice…) a podle ní potom směřují své „rady“ nemohou být uváděni jako autority.
    Nicméně uznávám, že jako prvotní motivace jsou např. vaše stránky výborné.

  20. Alžbeta

    Zajímalo by mě, co si myslíte o „zdravé výživě“ v podobě doplňku stravy? Jak se dá vlastně poznat, že tyto tabletky jsou opravdu přírodní a není to hra farmaceutických firem? A v podstatě jíme to stejné, akorát v jiném obalu?

Napsat komentář: Vím, co jím a piju Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *