Archiv pro rubriku: VÝŽIVA

Co jednomu prospívá, může druhému škodit

Jak to? Vždyť je to přece jasný – musíme jíst jako naši předci. Bez obilovin a všichni!!! Anebo vlastně bez masa. Jinak nám uhnihou střeva. Né, blbost, jenom syrová strava je zdravá. Vaření je špatně.

A doprčic. Co teď? Trochu zmatek.

A z toho zmatku je jediná cesta. Začít se orientovat sám v sobě.

Jedna zdravá strava je mýtus

Aha, a jak mám teda jíst?

Na to si musíš přijít sám! Doporučuji v první řadě skamarádit se sám se sebou. Je to ta nejlepší investice do budoucna. Chápu, že tohle asi nechcete slyšet, ale já tu nejsem od toho, abych mazala lidem med kolem pusy.

Raw, paleo, vegan a další směry nejsou špatně. Není to podvod nebo omyl, jak se teď často píše. Tedy do chvíle, než se z nich stává fanatismus a dogma. Když se ten který směr doporučuje, nebo snad nutí, úplně každému. Pak je to pořádná blbost. Správně je to vždy pro člověka, kterému to v danou chvíli vyhovuje. Naše aktuální strava odpovídá tomu, kde jsme na naší cestě životem. A jak poznám, že mi to zrovna teď vyhovuje?

Mám více energie, cítím se lépe a když potřebuju zhubnout, tak hubnu.

Chápu pohnutky vegetariánů a veganů, ale věřte, že na výživu lidstva je potřeba se dívat z pořádného nadhledu. Sama často doporučuju určité omezení masa a mléčných výrobků (hlavně těch z velkochovů). Na druhou stranu – nízkosacharidová strava (low carb high fat) se osvědčuje jako jeden z nejlepších léčebných nástrojů civlizačních nemocí – především v západní cilizaci. Součástí Low carb stravy je většinou maso, ale nemusí to tak být. A samozřejmě jsou i další možnosti, než je low carb.

Proč každému vyhovuje jiná strava

Každý jsme v jiné situaci a máme různou náturu. Někdo je zdravotní sestřička, vystresovaný manažer, jiný je cvičitel jógy, psů, nebo vysmátý rentiér. Někdo potřebuje zahřívat, jiný ochlazovat. Někdy je třeba hojit trávicí trakt, jindy povzbudit. Jeden je psychicky labilní, druhý víc stabilní. Někomu vyhovuje řád a pravidla, jiného to stresuje. Jednomu sedí striktnost, druhému volnost. A tak bychom mohli pokračovat. Máme tu labužníky, kteří by jedli celý den, ale i kreativce, které jídlo zdržuje.

Tohle všechno doporučuju akceptovat. Cože?? Mám jako akceptovat, že miluju sladký, slaný a tučný? Jo. Ale trochu s tím dál pracovat. Respektovat svoje tendence a vyjít sám sobě vstříc. V rámci nějakých hranic, které mě podporují, ne stresují. Tzn. například, že někdo si naplánuje každodenní rutinu (kousek čokolády každý den po obědě) a jiný si naplánuje život tak, aby se té rutině mohl vyhnout (jednou za čas si dám cokoliv v jakémkoliv množství).

A co to maso?

Věřte nebo ne – někomu maso dodává sílu a jinému maso sílu bere. Někomu pomáhají ovesné vločky, jinému spíše škodí. Maso ani vločky nejsou nezdravé. Záleží na situaci.

Dříve jsem tvrdila, že existují nezdravé potraviny. Dneska tvrdím, že existuje hlavně nezdravý či zdravý přístup.

Z etického či jiného hlediska se jako jednotlivec můžu rozhodnout, že nebudu jíst maso. To je v pořádku. Místo dohadování se, zda jsme býložravci, masožravci nebo pránisti, bych doporučila soustředit se na  to, co vyhovuje mně. Ne sobecky, ale citlivě, s respektem k ostatním a jejich vlastním rozhodnutím.

K čemu jsou pak výživoví poradci

Je-li poradce schopný vidět výživu s nadhledem a v kontextu dalších (výše zmíněných faktorů), pak se může stát klientovi skvělým průvodcem v začátcích. Anebo příležitostným konzultantem. Většina lidí řešící nadváhu, má určitou emoční disbalanci a proto je důležitý také ohled na psychickou stránku klienta.

Jedna věc je inspirovat někoho svým příběhem – například, když se vám podařilo zbavit cukrovky díky nízkosacharidové stravě. Pak je to skvělá ukázka pro ostatní diabetiky. Ale ne vždy dokáže jiný diabetik přesně následovat tohoto příkladu, protože je v naprosto odlišné situaci – jinak vnímá svět a má jiné podmínky. To je dobré zohlednit. Vyhneme se tak deziluzi a klasickému: „říkám ti, že to nefunguje“.

Někdy také není strava tím nejdůležitějším, co teď potřebuje člověk řešit. Na druhou stranu, začít se dá z různých konců a jsou potraviny, které nás psychicky podpoří, podrží. Cukr a soja to není.

10 z 10ti výživových poradců doporučuje…

Hleďet si svého! Takhle by mohla znít reklama na ideální stravovací režim 🙂

Mým cílem v rámci poradenství není jen pomoci uzdravit lidi z nemocí. Nebo je naučit, jak zhubnout. I když je to samozřejmě žádoucí. Mým hlavním cílem je inspirovat co nejvíce lidí, aby se naučili poslouchat svůj „vnitřní hlas“. Nikdy totiž nevíte, co druhý potřebuje. Ví to jen on sám. Někde uvnitř v hloubce to má ukryto. Teď to jen nalézt.

Naučit se znát sebe je v rámci našeho zdraví to nejdůležitější. Nutně k tomu dospěje každý, kdo je trochu pozorný a vnímavý. Otázka je, kdy.

Znám několik lidí, kteří léta dodržují paleo a kvetou zdravím. Stejně tak znám několik vitariánů, kteří jsou naprosto zdraví. Společným jmenovatelem jejich stravy je maximálně voda a zelenina. Co mají tedy společného? Přístup. Trpělivě se stávají odborníky sami na sebe.

Až tedy budete uvažovat, jaká že strava je ta nejlepší, začněte u sebe. Zkoumejte, studujte, hledejte inspiraci a pak se vracejte zpátky k sobě. A taky pravidelně dělejte krok stranou pro zachování nadhledu.

Kde studovat výživu?

Poměrně často dostávám dotaz:

Chci se zabývat výživou, kde ji mohu kvalitně vystudovat? Jakou školu či kurz doporučujete?

Doteď jsem odpovídala: Nevím. Nemám zdání. Zkuste školu života 😉

Abychom si rozuměli, já sama jsem výživu studovala. Jsem dokonce nutriční terapeutka, vystudovaná inženýrka potravinářství a také samouk mnohatisícihodinový. Mám témeř patent na rozum. Když ovšem porovnám přínosy svého samostudia a znalostí získaných praxí – moje vystudované školy se v tomto světle jeví v dnešní době jako nedoporučeníhodné.

A co další současné kurzy, školy? Ze zkušeností ostatních kolegů či kamarádů na mě všechny ty kurzy působily tak nějak nemastně neslaně. S hlavním cílem „získat papír“.

Jestli je ale váš cíl opravdu kvalitně studovat nutriční terapii, dnes už existuje skvělá možnost. Jmenuje se Škola klinické naturopatie. Studovat tu můžete nutriční medicínu nebo fytoterapii – tedy terapii stravou a bylinami.

Kdyby tu byla tato možnost před deseti lety, neváhala bych ani minutu. Za rok studia (11 studijních víkendů) zaplatíte cca 29.000 Kč – což je cena velice příznivá. Dostanete totiž opravdu mnoho. Učit vás bude tým odborník v čele s Kateřinou Boesenerg. Katka získala své vzdělání i mnohaletou praxi v Austrálii. To mnohé vyjasňuje. Již po prvních šesti měsících si můžete v rámci studia udělat rekvalifikaci na výživového poradce a získat certifikát. Studium trvá 3-5 let, vždy jeden víkend v měsíci.

Jestli vás výživa a přírodní léčba opravdu vážně zajímá, obzvlášť, jestli se tím chcete živit – jděte do toho!

Jak na cukrovku – zn. jednoduše.

Webové stránky Diabetes a já:

Zajímavou otázku položila i slečna Pavlína, zda nadměrná konzumace sladkého může způsobit cukrovku. „Ačkoliv se to nabízí, žádná studie ve světě neprokázala, že by větší množství sladkostí ve stravě způsobilo cukrovku, pokud člověk zůstane štíhlý. Takže mlsejte dále,“ řekl Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA (přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice Motol, předseda České diabetologické společnosti a taky prezident České diabetologické asociace).

Když to tak čtu, myslím, že největší příčinou diabetu u nás je:

Matení veřejnosti

Samozřejmě, že „větší množství sladkostí ve stravě“ podporuje vznik cukrovky. Chronicky zvýšený inzulín na základě časté konzumace vysokosacharidové stravy = nejlepší cesta k diabetu II. typu.

Jasně – jsou případy, kdy mírně vyšší pojídání cukrovinek nevadí – lépe řečeno: vadí méně. Ale to se týká pouze zdravých a aktivních jedinců. To, že je člověk „štíhlý“, není ještě záruka zdraví.

Lidé s větší genetickou zátěží, nedostatečným pohybem, natož s nadváhou si samozřejmě jedením sladkostí pořádně zavařují. Stejně tak člověk, který je hubený a chce přibrat stylem – „budu se cpát sladkým“. Naše tělo není blbé a záleží mu na kvalitě paliva. Prostě – není kalorie, jako kalorie – i když se nás různé „autority“ snaží přesvědčit, že to to tak je. Pro náš organizmus není rozhodně přirozená velká nálož jednoduchých sacharidů, natož v pravidelných dávkách.

Takže, klidně mlsejte, ale neste si za to vlastní zodpovědnost.

Když přijde na výroky lékařů

Víme, že co řekne lékař – je svaté. Nebo si to alespoň stále myslí většina lidí. Lékaři si toho jsou vědomi, vědí, že jejich slova mají velký vliv. Vědí to i farmaceutické firmy. A tady už je na naší fantazii, jak se toho dá vyu/zneu-žít.

Důvody matení lidí „autoritami“ jsou, podle mého názoru, dva. Jedním je faktická nevědomost a druhým cílená masírka ze strany výrobců léků a nezdravých potravin. Oba důvody spolu úzce souvisí.

Kdo má prachy – určuje pravidla hry

Hlavním partnerem České diabetologické asociace je farmaceutická firma Astra Zeneca. Jak víme, tak pro farmaceutické firmy je finančně velice výhodné udržovat co nejvíce pacientů ve stavu „na lécích“ či „na inzulínu“. V inzulínu se točí takovýýýých pěněz! A opravdu nemá smysl si nalhávat, že jde výrobcům o zdraví lidí. Jednotlivcům z řad zaměstantnů určitě ano, ale firmě jako celku nikoliv. Ovlivnit to uvnitř firmy je nereálné. Jediným řešením je uvědomění ze strany pacientů („zákazníků“). Dokud nepřevezmeme sami zodpovědnost za sebe, nemáme moc šancí.

Jsem přesvědčena, že většina případů diabetu – minimálně toho počínajícího – jde vyřešit pouhou změnou životního stylu (strava, pohyb, spánek, psychika).

Jsme jeden celek – nejsme lego kostičky

Jednotlivé části našeho organizmu jsou mistrovsky propojeny (na mnoha úrovních – tělo, duše…). Stejně tak je potřeba přistupovat k „léčbě“ – celistvě. Ale začít se dá z kteréhokoliv konce a postupně pracovat i na těch ostatních stránkách. Například se nejprve podívat na výživu, přidat trochu pohybu, začít se dívat na svět trochu jinak… všechno jde ruku v ruce. Harmonizovat naše střevní prostředí nebo hormonální činnost můžeme jak stravou, tak dalším působením na přirozenou fyzilogii těla – pohybem, psychickou pohodou. Různými způsoby, zvanými alternativní (z mého pohledu je alternativou spíše ta naše západní medicína, ale budiž) – akupunktura, akupresura, jóga a mnoho dalších metod.

Ano, máme v těle různé energetické dráhy. Ano, působením na jedné straně těla, můžeme občas ovlivnit něco na druhé straně těla. Kdo by to byl řekl… Obzvlášť, když se za to udělují bludné balvany („pozoruhodnou“ společností Sisyfos).

A co tedy pomáhá řešit cukrovku? Nejprve se podíváme, co cukrovka vlastně je.

Příčina vzniku diabetu II. typu

Diabetes II. typu je především problém chronicky zvýšeného inzulínu.

Ve chvíli, když sníme nějaké sacharidy, vyplaví se do krve inzulín, aby tyto rozložené sacharidy (jednotky glukózy) uskladnil do buněk jako budoucí zdroj energie.

Při rozvinutém diabetu buňky našeho těla neumějí inzulín využít – tudíž v krvi koluje moc inzulínu i moc glukózy.

Udržet inzulín na uzdě

Důležitá součást řešení je: omezit sacharidy ve stravě! Je to táááák jednoduché. Jistěže je potřeba znát kromě tohoto A, i další B), C), D)…. ale toto je základ!

A teď si představte člověka, který se řídí radami pana MUDr. CSc. MBA… o pojídání sladkostí. Ve chvíli, kdy máte cukrovku, oceníte co největší nezávislost na cukru. Cukr je regulérní droga. V malém množství a při uvědomělém používání může být požitkem. Stejně jako alkohol. Ti, kdo jedí přirozenou stravu ocení i přírodní sladkost ovoce, mrkve, nebo třeba červené řepy. Sem tam trocha cukru opravdu nemusí vadit (dokud nemáte rozvinutý diabetes…).

Takové ty nefunkční rady (typu: jezte často v malých dávkách), které dává většina lékařů a nutričních terapeutů či poradců – dávají proto, že se je takhle prostě naučili. Jelikož jsem studovala nutričního terapeuta, potravinářskou vysokou školu a znám osobně dost lékařů, tak vím, o čem mluvím. Na školách se výživa učí… nedostatečně a často i velice tendenčně.

Běžné nastavení diabetického jídelníčku vychází z domněnky, že musíme přijímat určité množství sacharidů za den, jako zdroj energie. Toto množství je ale nadhodnocené. Dnes už totiž víme, že energii lze čerpat i z tuků. Docela paradox říct, že „už to dnes víme“ – spíše jsme se k tomu opět vrátili v rámci historie člověka na planetě Zemi.

Jestliže sacharidy zvyšují glykémii a tím i inzulín v krvi – a my tam toho inzulínu potřebujeme méně – co tedy udělat? Ano – omezit příjem sacharidů. Bingo! Spolu s tím navýšíme příjem zdravých tuků – to je půlka celého úspěchu kompenzace cukrovky.

Co je navíc skvělé, že takováto strava je i přirozená pro naše tělo a tudíž současně dochází k optimalizaci hormonální činnosti a tedy celkovému zlepšení diabetu. Neříkám vyléčení, i když bych u diabetu II. typu tohle klidně říct mohla. Co víc chtít?

Ještě jednou… co se v tom těle děje a proč

Příčiny diabetu najdeme ve ztrátě inzulínové a leptinové senzitivity. Co to znamená? Jednoduše řečeno, konzumujeme příliš mnoho sacharidů a to hlavně těch jednoduchých (sladkosti) a takových, které se rychle mění na glukózu (pečivo, bílá rýže, těstoviny, brambory). Další, a to dost důležitý problém, je konzumace fruktózy v podobě průmyslově zpracovaných potravin (limonády, fast food, sladkosti). Děje-li se to dostatečně dlouho – dochází v našem těle ke ztrátě citlivosti buněk na inzulín. Tím, že inzulín již nemůže pořádně fungovat – uskladňovat energii tam, kam patří (jaterní a svalový glykogen) –> tloustneme. Protože se ta energie jednoduše mění na zásobní tuk.

Opomíjený hormon leptin

Ignorovaným klíčovým hráčem při vzniku diabetu je také hormon leptin. Jeho funkce je dát informaci mozku o tom, kdy máme jíst, kolik toho máme sníst a hlavně, kdy přestat! Máme-li narušenou citlivost na leptin – asi si dovedete představit, jak to vypadá – nemáme nikdy dost!

Narušení leptinové senzitivity –> chronický hlad –> přejídání –> obezita –> diabetes II. typu

Mám cukrovku, co teď?

Ve stavu zvaném pre-diabetes již dochází k narušení inzulínové senzitivity, přehouphutím do diabetu II. typu už jsou komplikace závažnější. Blbý je, že diabetik „na lécích“ zpočátku nemusí nic špatného cítit. A cpe se (více či méně) sladkostmi/chlebem dál. Léky nejsou řešením (maximálně dočasným). Jen potlačí informaci, kterou k nám tělo vysílá. A ta zní: Změň prosím to, jak se mnou zacházíš! 

Chceme-li se dobrat uspokojujícího řešení – natož vyléčení – musíme pořádně zabrat, nebo minimálně jít po malých krůčcích, ale SPRÁVNÝM SMĚREM.

Jedení cukru a sladkostí je směr opačný – nikdy nepomůže zlepšit diabetes, ani to není cesta, jak se mu vyhnout. Naopak téměř vždy k němu přispívá. Samozřejmě nejde jen o sladkosti, problémem jsou všechny průmyslově zpracované potraviny (takové ty balené dochucované věci a typický fast food).

Co mohu udělat, co mi pomůže?

  1. Dát do pořádku střevní prostředí – Co má vliv: strava, doplňky stravy, psychika, přirozený pohyb.
  2. Dát do pořádku hormonální činnost – Co má vliv: strava, spánek, pohyb, myšlení, negativní vliv toxinů (vč. léků).
  3. Pracovat na sobě (láskyplně, s úctou k sobě samému) – Jak přemýšlím? Co OPRAVDU chci? Co pro to dělám? Žiju svůj život, nebo něčí jiný? …
  4. Jednoduchá cvičení a přirozený pohyb – nic drastického není potřeba, skvělé jsou cílené jógové cviky, dostatek chůze.
  5. Pít čistou vodu – minimálně litr a půl, většinou je potřeba mnohem více!
  6. Nalézt klid v duši. Jakožto nejvyšší hodnotu.

Tudy vede cesta. Konkrétní doporučení dávám jen osobně (když mohu  člověka lépe poznat). A to opět spíše ve formě inspirace, co vidím, že funguje. Je více cest a možností. Všechno by to ale mělo vést k výše uvedenému, což je ve finále silný imunitní systém.

Máme své vlastní zdraví ve svých rukách. Každý z nás!

 „Vtip“ nakonec: diskuze na stránkách Diabetes a já:

„Diabetes II.st.opravdu nezhorší, že si dáte čokoládu,ale musíte si jí započítat do kalorického přísunu. A to jde snadno. Ale co tuky, ty jsou daleko horší a započítat je je daleko těžší. Prostě počítat příjem a výdej kalorií a je dovoleno jíst i sladké. Ale hlídat váhu!!!!“

„Já mám sladké ráda a moje mamka mě vždycky strašila s tím, že sladké může způsobit cukrovku. Jsem moc potěšena s názorem Mudr. Kvapila, že je to omyl.“

Roku 2013 bylo v ČR dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR 789 900 diabetiků II. typu. Více než tři čtvrtě miliónu lidí!!! A každý rok přibývá dalších 40 až 50 tisíc. 20 až 25 tisíc nemocných umírá.

Jak se k tomu postavíte vy?

Výzva k akci – pojďme do toho letos šlápnout!

Novoroční výzva. Přesně tahle slova mě poslední roky nechávala chladnou. Letos je to jinak. Pouštím se s vervou do věcí, které jsem léta odkládala. Říkala si, že někdy začnu, ale ne teď. Jenže čas běží a na konci roku zjišťujeme, že jsme ještě nezačali. Necítíme se kvůli tomu ani trochu dobře.

Co takhle letos opravdu zhubnout, dostat se do formy, zbavit se zdravotních obtíží?

Moje „předsevzetí“ je vrátit se zase k běžeckému lyžování a pohybu, jako před lety. Už jsem začala na Silvestra! Nepotřebuju moc hubnout, ale opět trochu zkvalitnit jídelníček – to je můj další cíl. A co vy? Možná, že jíte poslední dobou fakt blbě a chybí vám pohyb. A tak jste přibrali do nelichotivých tvarů a kil. Pojďte do toho letos pořádně šlápnout a začít žít více zdravě. Ten skvělý pocit a energie stojí za to. A co teprv pohled do zrcadla!

Ať už jste na tom jakkoliv – vždycky se můžete rozhodnout, že něco přestanete / začnete dělat. I kdyby jste před tím stokrát selhali. Mám s tím svoji zkušenost. K něčemu se vám přiznám. Už několik let se snažím si doma uklidit. A stále se mi to nedaří. Letos na to jdu jinak. Rozhodla jsem se připravit si podporující prostředí – v mém případě to je redukce věcí, zbavení se nepotřebného. Nemám na to moc velký talent, ale vím, že to chci a budu na tom pracovat. Úplně stejné je to při hubnutí, či změně životního stylu. Nastavit si prostředí kolem sebe tak, aby nás podporovalo. Netahejme to všechno „silnou vůlí“. Pojďme si to zjednodušit.

Všechno začíná rozhodnutím a posléze prvním krokem. Nemít doma nezdravé potraviny. Zapsat se na hodiny jógy. Začít chodit každý den 4 kilometry. Najmout si trenéra. Plánovat si jídlo dopředu. Zajít za výživovým poradcem. Prostě udělat první krok a pak pomalu další a další…

Letos to zvládnu!

Je možné, že si to říkáte už deset let a furt nic. No jo, vůle. To znám. Na pevnou vůli nemá cenu spoléhat! Potřebujeme motivaci.

Bavila jsem se letos s jedním psychologem a doteď si pamatuju, jak říkal: „Na motivaci se nečeká, musíte začít něco dělat a motivace přijde po cestě.“ Matně si vzpomínám, když jsem závodila v biatlonu, že to bylo přesně to, co mě drželo několik let u každodenních tréninků. Nejprve se pro něco nadchneme (opravdu to chceme) a jakmile začneme s vervou dělat správné kroky – máme napůl vyhráno. Radost z odvedené práce a dosažené výsledky nás budou motivovat dál. Nejdůležitější a zároveň nejtěžší je udělat první krok.

Jaké máme možnosti, když chceme zhubnout

Ať už chceme dosáhnout čehokoliv, bude potřeba investovat určitou energii. V našem případě jsou to ČAS / PENÍZE / MYŠLENÍ. Občas se najdou lidi, kteří předpokládají, že je práce na svém vlastním zdraví nebude nic stát. Vždycky vás to bude něco stát a většinou si vybíráte mezi tím, zda zaplatíte časem nebo penězi. Zvažte, zda se pouštět do akce sami, nebo si najít nějakou podporu. Čím jste na tom zdravotně hůře, tím více doporučuji najít si odborného „průvodce“.

1) Jsem relativně zdravý – potřebuji shodit, zpevnit, nebo prostě jen chci jíst zdravě.

A) Jsem ochoten investovat hodně času a vlastní energii do získávání správných informací. Toto je sice nejnáročnější metoda, co se týká času a úsilí, ale také nejlevnější. Sami si čtete a filtrujete informace a podle toho si sestavíte plán a režim, který vám bude vyhovovat. Tento postup funguje jen malému množství nadšenců a vytrvalců.

B) Jsem ochoten investovat trochu času a trochu peněz (tzn. pár minut denně a pár stovek za měsíc). Jestli patříte do této skupiny – vyzkoušejte Tomášův on-line program Výzva 21 dní . Dále v textu o něm píšu více.

C) Rád se svěřím do rukou specialisty a investuju raději více peněz, můj čas je drahý, chci co nejefektivnější cestu ke svému cíli. Nebo prostě potřebuju zcela osobní přístup a uvítám péči, podporu a pomoc.

2) Mám již výrazné zdravotní potíže a/nebo výraznou nadváhu.

V tomto případě doporučuji rovnou vyhledat odborníka, nejlépe doktora otevřeného „alternativním“ metodám, otevřeného nutričního terapeuta nebo jiného specialistu. Takovým klientům se věnuji i já, takže máte-li zájem, můžete využít mých služeb. Týká se to různých civilizačních onemocnění (diabetes II. typu, vysoký tlak, metabolický syndrom, obezita vyššího stupně…), ale i počínajících neuro-degenerativních nemocí (roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba či Parkinson).

Výzva 21 dní – online program: cvičení i jídelníček

Tomáše Jehličku sleduju už pár let. Pamatuju si, když jsem před mnoha lety zkoušela cviky podle jeho webu „Cvičení-doma“. Pak přišel s „Trenérem on-line“ a v roce 2014 vytvořil naprosto vymakaný on-line program Výzva 21 dní, kterým prošlo více jak 7000 lidí. První týden si můžete vyzkoušet zdarma. Následně je koupi buď 21 dní programu, nebo rovnou tři měsíce. Jestli je toto váš šálek kávy, určitě doporučuju zaplatit si rovnou tři měsíce. Sama jsem si videa prošla a musím říct, že je to super. Cvičení mám trochu jiné (svoje, které provádím každé ráno, plus teď v zimě běžky), ale co se týká výživy – moc se mi líbí, jak to má Tomáš detailně propracované – s opravdovým cílem pomoci lidem.

Motivuje, poukazuje na možné chyby, vede vás každý den pomocí videa. Nebojí se zdravých tuků (hurá), naopak doporučuje snižovat sacharidy (jeden z nejlepších systémů na hubnutí) – i když ne nutně zcela low-carb. Také, stejně jako já, nedoporučuje konzumovat pšenici.

Výzva 21 dní běží už třetím rokem. A mnoha lidem bezvadně funguje, stačí se podívat do sekce VÝSLEDKY (Síň slávy). Na podporu všech výzvařů je k dispozici aktivní podpůrná facebooková skupina.

Cena: vzhledem k tomu, jakou v programu dostanete podporu, jde o velice levnou záležitost. Nejdražší verze na tři mešíce vás vyjde na pouhých 1299 Kč, což vážně není mnoho. Takže kdo uvítá on-line program, který kombinuje cvičení doma a úpravu jídleníčku, případně nemá peněz nazbyt, jděte do toho.

Jídelníčková výzva

Od loňska je k dispozici i Jídelníčková výzva, která se zabývá samotnou výživou. Opět tedy, pokud vám vyhovuje forma každodenních videí „krok za krokem“, s bezvadnou podporou a motivační složkou, a nemáte specifické zdravotní potíže, jděte do toho. Cenově něco pod tisícovku za 8 týdnů jídelníčkového tréninku. První týden můžete vyzkoušet zdarma.

 

Nejste bezmocní – jaká strava pomáhá vyléčit

14993524_10208261833766575_857828612661955307_nČasto si zapisuju tipy na něco zajímavého a přínosného. A tak se ke mně dostala i kniha Nejste bezmocní od Kelly A. Turner s pod-titulkem – co můžete dělat proti rakovině.

Autorka zkoumala životy asi tisícovky lidí, u kterých došlo k tzv. radikální remisi rakoviny. Spontánní ústup onemocnění bez lékařského zásahu. Co měly všechny tyto případy společné? To je obsahem celé knihy. Jedná se o devět faktorů, které se vyskytovali u všech případů remise. Určitě není divu, že jedním z těchto faktorů byla radikální změna stavování.

 Devět společných faktorů vyléčení

  1. radikální změna stravování
  2. převzetí zodpovědnosti za vlastní zdraví,
  3. naslouchání intuici,
  4. užívání bylin a doplňků stravy,
  5. uvolnění potlačených emocí,
  6. prožívání pozitivních emocí,
  7. přijetí podpory od druhých,
  8. prohloubení spirituality
  9. a pádné důvody, proč žít.

Přijde mi to celé nad míru zajímavé. Co bod, to perla!

Knihu mám teprve rozečtenou a tak dnes zůstanu pouze u bodu jedna – u stravy. K těm dalším faktorům napíšu něco příště, až knížku dočtu. Myslím, že to celé lze vztáhnout nejen k rakovině, ale i dalším tzv. závažným onemocněním. A taky jako prevence – to je snad ještě důležitější. Jinak řečeno, následující poznatky jsou ku prospěchu všem.

„Nechť je strava tvým lékem a lék tvou stravou.“ – Hippokratés

Toto řekl Hippokratés před více než dvěma tisíci lety. Jak je tedy možné, že se dnes studenti medicíny téměř vůbec neučí o výživě? O výživě jakožto léku. Tyto úvahy necháme teď stranou a podíváme se, co pomohlo v oblasti stravy tisícovce lidí dostat se z rakoviny.

Faktor 1. – radikální změna stravování

reflecting VOLNĚUrčitě by se dalo polemizovat, co konkrétně je pro koho vhodné a proč. Výživa je jen jeden z faktorů, který má vliv na naše zdraví. Pro někoho okrajový, pro jiného zásadní. Důležitá je informace, že kvalita stravy má vždy vliv na naše zdraví. Vždy je potřeba trochu experimentovat a hlavně převzít zodpovědnost za vlastní zdraví (viz druhý faktor vyléčení).

Spontánní ústupy rakoviny bez lékařského zásahu – co mají společeného v oblasti stravy

  • značné omezení (či úplné vyloučení) cukru, masa, mléčných výrobků a průmyslově zpracovaných potravin
  • značné zvýšení konzumace zeleniny a ovoce
  • konzulmace BIO-potravin
  • pití filtrované vody

Můj pohled na věc

Co se týká vyloučení či omezení, byla bych striktní u rafinovaného cukru a průmyslově zpracovaných potravin. Já osobně bych šla cestou výrazného snížení veškerých sacharidů ve stravě. Důvod je i ten, že rakovinné buňky potřebují k přežití glukózu, zdravé buňky dokáží fungovat i díky látkám zvaným ketony. Ty vznikají při využívání tuku jako zdroje energie. U mnohých onemocněních se jeví nízkosacharidová strava jako jedna z nejúčinnějších. A může mít opravdu velké výsledky.

Dále je potřeba chránit organizmus před nadměrným příjmem toxinů – ať už z jídla, z kosmetiky, vody. Jistě, že se nevyhneme všem škodlivinám, ale podstatnou část můžeme odfiltrovat. V neposlední řadě (a možná, že je to i nejdůležitější) bychom se měli vyvarovat „toxických myšlenek“.

Cukr

Dát pryč rafinovaný cukr je zásadní. Velice ku prospěchu je i snížení rychle vstřebatelných sacharidů, jako jsou brambory, rýže, těstoviny a další výrobky z bílé mouky. Spolu se snížením sacharidů navyšujeme příjem zdravých tuků: kokosový olej bio lisovaný za studena a další kokosové produkty, avokádo, olivy, máslo či ghí (přepuštěné máslo), vaječný žloutek, semínka a ořechy – tady pozor na původ a žluknutí. Spousta tuku se vyskutuje v potravinách přirozeně, není důvod je odtučňovat či odstraňovat (např. mléčný tuk či vaječný žloutek).

Mléčné výrobky

Téma mléčných výrobků je široké. Mohou škodit i prospívat. Jsou lidé s intolerancí mléčných bílkovin či mléčného cukru. Nejvíce problematická je u mléčných produktů hlavně jejich průmyslová výroba (homogenizace mléka a další zásahy, rezidua růstových hormonů, antibiotik, v neposlední řadě také neetické zacházení se zvířaty).

Co můžeme udělat?

  • dát přednost fermentovaným výrobkům, plnotučným, dále výrobkům které pocházejí od zvířat z pastvy (ne krmených obilím), např. z biofarem
  • vhodné jsou i ovčí a kozí produkty 
  • mějme na paměti, že mléko je hlenotvorné, tudíž absolutně nevhodné při rýmě, nachlazení, astmatu
  • při vyloučení mléčných výrobků dbát na jiný příjem vápníku, což není zase takový problém (listová zelenina, luštěniny, ořechy, spirulina…)

Maso

Nemyslím si, že by výrazně škodilo maso samo o sobě – co škodí, je jeho nešetrná úprava (grilování, smažení), průmyslové zpracování (nitrátové soli a další látky v masných výrobcích typu klobása, salám) a původ – tedy zacházení se zvířaty (velkochovy – rezidua růstových hormonů, antibiotik, nepřirozená strava zvířat měnící složení masa).

Není nutné zcela se vzdát masa, stejně jako není nutné maso jíst. Problém je v tom, že většina lidí, kteří jedí maso (každý den, nebo dokonce několikrát denně), jedí právě maso z velkochovů, průmyslově zpracované, často v podobě uzenin.

Co dělat? Dát přednost vařenému, dušenému či jinak šetrně připravenému masu z ekologických chovů a podle našeho individuálního nastavení případně také omezit jeho množství.

Průmyslově zpracované potraviny

Potraviny vyrobené z bílé mouky a cukru, běžné pečivo, průmyslové sladkosti, těstoviny, různé hotovky a konzervy. To je mrtvá strava. Taková potrava nám ubírá energii. My ji naopak, především v nemoci, potřebujeme dodávat. Proto je důležité jíst co nejvíce čerstvé potraviny v čele se zeleninou.

Chcete-li jíst obiloviny, vybírejte spíše bezlepkové a celozrnné, jako je třeba neloupaná rýže nebo pseudoobilovina quinoa.

Léčivá síla zeleniny a ovoce

mrkev a cibule VOLNĚKonkrétně proti rakovině nejlépe působí brukvovitá česnekovitá zelenina – zelí, brokolice, květák, cibule, česnek, pórek a další. Z ovoce jsou skvělé bobuloviny, jako jsou maliny, borůvky, rybíz, ostružiny apod.

Základem naší stravy by měla být hlavně zelenina, ať už syrová, nebo šetrně tepelně upravená. Jednoduše potřebujeme jíst tzv. živou stravu.

Biopotraviny pro detoxikaci organizmu

Při jakékoliv závažné nemoci je potřeba snížit na minimum příjem toxinů do těla. Vřele doporučuji, obzvlášť máte-li diagnostikovanou závažnou chorobu, vyhledávat potraviny bez zbytečných škodlivin, tedy v biokvalitě.

Skvělý může být i půst. Většina živočichů, když onemocní, přestane instinktivně na určitou dobu přijímat potravu a odpočívá, než se uzdraví.

Pití filtrované vody

Další změna, kterou téměř všech tisíc zkoumaných lidí provedlo, byla výměna všech limonád a džusů za čistou pitnou vodu. Přibližně osm sklenic čisté vody každý den. Kohoutková voda není nejlepší, i když se to liší místo od místa. Obsahuje příliš mnoho nevhodných látek – chlór, těžké kovy a další látky, které nechceme přijímat. Dobrým řešením jsou kvalitní vodní filtry napojené na vodovod.

Pár slov závěrem

Uvedené změny ve výživě nelze vzít jako 100% záruku uzdravení. Většina lidí, kteří se díky těmto změnám uzdravili z vážné nemoci, pracovali i s dalšími „faktory vyléčení“. Mnoho z nich spolupracovalo s odborníky. Jiní se ponořili do studia všemožných informací a převzali absolutní kontrolu nad svým zdravím, třeba i proto, že jejich lékař měl negativní přístup.

slunečno VOLNĚAutorka nedává pacientům nějakou falešnou naději ani zaručený návod na uzdravení, ale nabízí reálné možnosti, jak něco smysluplného dělat v situaci, kdy si člověk připadá zcela bezmocný. Důležité je udělat první krok a nezůstávat pasivní.