Archiv pro rubriku: Pravda, nebo iluze?

Přirozenou cestou ke zdraví a kráse


Od začátku roku 2017 mi přišlo do cesty několik lidí, kteří naprosto zásadně ovlivnili můj život. Jedním z nich je i Xana Bati. Tato moudrá žena pochází z Ukrajiny a je uznávanou odbornicí především na estetiku těla a obličeje. Ovšem, nejde tu jen o krásu….. to je teprve začátek. Držte si klobouky, jízda začíná.

Celé její know how (Akademie XB) v sobě zahrnuje tři směry: omlazení, poznání a úspěch.

Já osobně jsem prošla on-line školou „omlazení“ a začínám školu „poznání“. V dubnu jsem byla na dvoudenním setkání v Českém ráji a poznala i další účastnice školy omlazení. A taky celý tým kolem Xany, který mi hned přirostl k srdci 🙂 Jsem z celé koncepce naprosto unešená a budu ráda, když pomůže co nejvíce lidem. Není to jen o kráse, ale hlavně o zdraví!

Co způsobuje naše stárnutí

Stárnutí je zaviněno vrozenými nebo vzniklými deformacemi těla. Když je objevíme, můžeme je napravit. A ta náprava je možná čistě fyziologickým způsobem. Jako nástroj používáme pouze naše ruce, případně baňky na obličej i tělo.

Proč je potřeba napravovat deformace? Zabraňují totiž správnému fungování anatomických struktur a volnému průtoku tekutin v těle. Z toho pak vznikají různé obtíže, například i celulitida a ukládání tuku.

Co je navíc úžašné – harmonizací těla harmonizujeme i duši – mizí deprese, nepříjemné pocity ze sebe, zvyšuje se sebevědomí.

Je to naprostá pecka!

Celé to vypadá jako sci-fi a hudba budoucnosti. Nemuset stárnout, ozdravit tělo pouze za pomoci vlastních rukou. Xana je vizionář s neprůstřelnými vědeckými podklady. Není to o nějakém zázraku, ale o práci na sobě. Zde jsou tři zásady koncepce, které se mnou maximálně rezonují:


1. Vždy hledejte příčinu (která způsobila nemoc, deformaci, apod.). Poté budeme působit na příčinu, ne na následek.

2. To, co nabízí oficiální medicína, není bohužel vždy to nejlepší.

3. Obrňte se trpělivostí, zázraky se nedějí na počkání.

Jelikož se léta zabývám výživou a lidským zdravím – vidím stále zřetelněji pokřivenost oficiální medicíny. Přístup „hledání opravdové příčiny“ je mi tedy blízký a jsem nadšená, že někdo jako Xana má tak perfektně propracovaný systém. Už teď vidím, kolika lidem tato koncepce pomáhá (včetně mě).

Koncepce fyziologického modelování a omlazování těla

Já sama nyní pracuju na narovnání pánve, snížení napětí v nožní klenbě (příliš vysoká klenba – hrozí patní ostruha), správném dýchání, sezení, uvolňování napětí krčních svalů…

Dále pracuji na prevenci křečových žil, ke kterým mám předpoklady – podle Xany jsou křečové žíly důsledkem posunutí pánve a zkrácení vazu v okolí kyčelního kloubu. V dolní časti se pak hromadí tekutiny a tělo potřebuje větší hydraulickou sílu na zajištění krevního oběhu. Jak vidíte, tělo je propojený celek. Naprosto fascinující.

V mém okolí už vidím tyto výsledky práce s koncepcí:

  • vyřešení problémů s krční páteří
  • postupné vyhlazování vrásek
  • odstranění depresí pomocí práce s tělem
  • vymodelování bříška
  • odstranění bolesti – patní ostruhy (tj. zánět plantární fascie)
  • záchrana 85ti leté maminky před opakovanou mrtvicí
  • a mnoho dalšího!

Co dalšího je možné řešit:

  • vybočený palec (nesprávná chůze)
  • plochá noha
  • ochablá pokožka na pažích
  • chrápání
  • rozestoupené břišní svaly
  • nesprávné postavení pánve –> neplodnost, gynekologické potíže, hemoroidy, zácpa…
  • celulitida (poruchy mikrocirkulace tekutin v těle)
  • odstranění zánětů
  • odstranění deformací a mnoho dalšího

Tady je odkaz na webové stránky Xany, kde si vše můžete důkladně prostudovat. Doporučuji se nejprve podívat na bezplatná prémiová videa. Jestli vás koncepce zaujala, napište mi na [email protected] Nebo napište rovnou (té nejmilejší asistentce, co jsem kdy poznala) Lucce na [email protected] – poradit se, jaký postup je pro vás ten nejlepší a která škola je zrovna otevřená.

Jak na cukrovku – zn. jednoduše.

Webové stránky Diabetes a já:

Zajímavou otázku položila i slečna Pavlína, zda nadměrná konzumace sladkého může způsobit cukrovku. „Ačkoliv se to nabízí, žádná studie ve světě neprokázala, že by větší množství sladkostí ve stravě způsobilo cukrovku, pokud člověk zůstane štíhlý. Takže mlsejte dále,“ řekl Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA (přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice Motol, předseda České diabetologické společnosti a taky prezident České diabetologické asociace).

Když to tak čtu, myslím, že největší příčinou diabetu u nás je:

Matení veřejnosti

Samozřejmě, že „větší množství sladkostí ve stravě“ podporuje vznik cukrovky. Chronicky zvýšený inzulín na základě časté konzumace vysokosacharidové stravy = nejlepší cesta k diabetu II. typu.

Jasně – jsou případy, kdy mírně vyšší pojídání cukrovinek nevadí – lépe řečeno: vadí méně. Ale to se týká pouze zdravých a aktivních jedinců. To, že je člověk „štíhlý“, není ještě záruka zdraví.

Lidé s větší genetickou zátěží, nedostatečným pohybem, natož s nadváhou si samozřejmě jedením sladkostí pořádně zavařují. Stejně tak člověk, který je hubený a chce přibrat stylem – „budu se cpát sladkým“. Naše tělo není blbé a záleží mu na kvalitě paliva. Prostě – není kalorie, jako kalorie – i když se nás různé „autority“ snaží přesvědčit, že to to tak je. Pro náš organizmus není rozhodně přirozená velká nálož jednoduchých sacharidů, natož v pravidelných dávkách.

Takže, klidně mlsejte, ale neste si za to vlastní zodpovědnost.

Když přijde na výroky lékařů

Víme, že co řekne lékař – je svaté. Nebo si to alespoň stále myslí většina lidí. Lékaři si toho jsou vědomi, vědí, že jejich slova mají velký vliv. Vědí to i farmaceutické firmy. A tady už je na naší fantazii, jak se toho dá vyu/zneu-žít.

Důvody matení lidí „autoritami“ jsou, podle mého názoru, dva. Jedním je faktická nevědomost a druhým cílená masírka ze strany výrobců léků a nezdravých potravin. Oba důvody spolu úzce souvisí.

Kdo má prachy – určuje pravidla hry

Hlavním partnerem České diabetologické asociace je farmaceutická firma Astra Zeneca. Jak víme, tak pro farmaceutické firmy je finančně velice výhodné udržovat co nejvíce pacientů ve stavu „na lécích“ či „na inzulínu“. V inzulínu se točí takovýýýých pěněz! A opravdu nemá smysl si nalhávat, že jde výrobcům o zdraví lidí. Jednotlivcům z řad zaměstantnů určitě ano, ale firmě jako celku nikoliv. Ovlivnit to uvnitř firmy je nereálné. Jediným řešením je uvědomění ze strany pacientů („zákazníků“). Dokud nepřevezmeme sami zodpovědnost za sebe, nemáme moc šancí.

Jsem přesvědčena, že většina případů diabetu – minimálně toho počínajícího – jde vyřešit pouhou změnou životního stylu (strava, pohyb, spánek, psychika).

Jsme jeden celek – nejsme lego kostičky

Jednotlivé části našeho organizmu jsou mistrovsky propojeny (na mnoha úrovních – tělo, duše…). Stejně tak je potřeba přistupovat k „léčbě“ – celistvě. Ale začít se dá z kteréhokoliv konce a postupně pracovat i na těch ostatních stránkách. Například se nejprve podívat na výživu, přidat trochu pohybu, začít se dívat na svět trochu jinak… všechno jde ruku v ruce. Harmonizovat naše střevní prostředí nebo hormonální činnost můžeme jak stravou, tak dalším působením na přirozenou fyzilogii těla – pohybem, psychickou pohodou. Různými způsoby, zvanými alternativní (z mého pohledu je alternativou spíše ta naše západní medicína, ale budiž) – akupunktura, akupresura, jóga a mnoho dalších metod.

Ano, máme v těle různé energetické dráhy. Ano, působením na jedné straně těla, můžeme občas ovlivnit něco na druhé straně těla. Kdo by to byl řekl… Obzvlášť, když se za to udělují bludné balvany („pozoruhodnou“ společností Sisyfos).

A co tedy pomáhá řešit cukrovku? Nejprve se podíváme, co cukrovka vlastně je.

Příčina vzniku diabetu II. typu

Diabetes II. typu je především problém chronicky zvýšeného inzulínu.

Ve chvíli, když sníme nějaké sacharidy, vyplaví se do krve inzulín, aby tyto rozložené sacharidy (jednotky glukózy) uskladnil do buněk jako budoucí zdroj energie.

Při rozvinutém diabetu buňky našeho těla neumějí inzulín využít – tudíž v krvi koluje moc inzulínu i moc glukózy.

Udržet inzulín na uzdě

Důležitá součást řešení je: omezit sacharidy ve stravě! Je to táááák jednoduché. Jistěže je potřeba znát kromě tohoto A, i další B), C), D)…. ale toto je základ!

A teď si představte člověka, který se řídí radami pana MUDr. CSc. MBA… o pojídání sladkostí. Ve chvíli, kdy máte cukrovku, oceníte co největší nezávislost na cukru. Cukr je regulérní droga. V malém množství a při uvědomělém používání může být požitkem. Stejně jako alkohol. Ti, kdo jedí přirozenou stravu ocení i přírodní sladkost ovoce, mrkve, nebo třeba červené řepy. Sem tam trocha cukru opravdu nemusí vadit (dokud nemáte rozvinutý diabetes…).

Takové ty nefunkční rady (typu: jezte často v malých dávkách), které dává většina lékařů a nutričních terapeutů či poradců – dávají proto, že se je takhle prostě naučili. Jelikož jsem studovala nutričního terapeuta, potravinářskou vysokou školu a znám osobně dost lékařů, tak vím, o čem mluvím. Na školách se výživa učí… nedostatečně a často i velice tendenčně.

Běžné nastavení diabetického jídelníčku vychází z domněnky, že musíme přijímat určité množství sacharidů za den, jako zdroj energie. Toto množství je ale nadhodnocené. Dnes už totiž víme, že energii lze čerpat i z tuků. Docela paradox říct, že „už to dnes víme“ – spíše jsme se k tomu opět vrátili v rámci historie člověka na planetě Zemi.

Jestliže sacharidy zvyšují glykémii a tím i inzulín v krvi – a my tam toho inzulínu potřebujeme méně – co tedy udělat? Ano – omezit příjem sacharidů. Bingo! Spolu s tím navýšíme příjem zdravých tuků – to je půlka celého úspěchu kompenzace cukrovky.

Co je navíc skvělé, že takováto strava je i přirozená pro naše tělo a tudíž současně dochází k optimalizaci hormonální činnosti a tedy celkovému zlepšení diabetu. Neříkám vyléčení, i když bych u diabetu II. typu tohle klidně říct mohla. Co víc chtít?

Ještě jednou… co se v tom těle děje a proč

Příčiny diabetu najdeme ve ztrátě inzulínové a leptinové senzitivity. Co to znamená? Jednoduše řečeno, konzumujeme příliš mnoho sacharidů a to hlavně těch jednoduchých (sladkosti) a takových, které se rychle mění na glukózu (pečivo, bílá rýže, těstoviny, brambory). Další, a to dost důležitý problém, je konzumace fruktózy v podobě průmyslově zpracovaných potravin (limonády, fast food, sladkosti). Děje-li se to dostatečně dlouho – dochází v našem těle ke ztrátě citlivosti buněk na inzulín. Tím, že inzulín již nemůže pořádně fungovat – uskladňovat energii tam, kam patří (jaterní a svalový glykogen) –> tloustneme. Protože se ta energie jednoduše mění na zásobní tuk.

Opomíjený hormon leptin

Ignorovaným klíčovým hráčem při vzniku diabetu je také hormon leptin. Jeho funkce je dát informaci mozku o tom, kdy máme jíst, kolik toho máme sníst a hlavně, kdy přestat! Máme-li narušenou citlivost na leptin – asi si dovedete představit, jak to vypadá – nemáme nikdy dost!

Narušení leptinové senzitivity –> chronický hlad –> přejídání –> obezita –> diabetes II. typu

Mám cukrovku, co teď?

Ve stavu zvaném pre-diabetes již dochází k narušení inzulínové senzitivity, přehouphutím do diabetu II. typu už jsou komplikace závažnější. Blbý je, že diabetik „na lécích“ zpočátku nemusí nic špatného cítit. A cpe se (více či méně) sladkostmi/chlebem dál. Léky nejsou řešením (maximálně dočasným). Jen potlačí informaci, kterou k nám tělo vysílá. A ta zní: Změň prosím to, jak se mnou zacházíš! 

Chceme-li se dobrat uspokojujícího řešení – natož vyléčení – musíme pořádně zabrat, nebo minimálně jít po malých krůčcích, ale SPRÁVNÝM SMĚREM.

Jedení cukru a sladkostí je směr opačný – nikdy nepomůže zlepšit diabetes, ani to není cesta, jak se mu vyhnout. Naopak téměř vždy k němu přispívá. Samozřejmě nejde jen o sladkosti, problémem jsou všechny průmyslově zpracované potraviny (takové ty balené dochucované věci a typický fast food).

Co mohu udělat, co mi pomůže?

  1. Dát do pořádku střevní prostředí – Co má vliv: strava, doplňky stravy, psychika, přirozený pohyb.
  2. Dát do pořádku hormonální činnost – Co má vliv: strava, spánek, pohyb, myšlení, negativní vliv toxinů (vč. léků).
  3. Pracovat na sobě (láskyplně, s úctou k sobě samému) – Jak přemýšlím? Co OPRAVDU chci? Co pro to dělám? Žiju svůj život, nebo něčí jiný? …
  4. Jednoduchá cvičení a přirozený pohyb – nic drastického není potřeba, skvělé jsou cílené jógové cviky, dostatek chůze.
  5. Pít čistou vodu – minimálně litr a půl, většinou je potřeba mnohem více!
  6. Nalézt klid v duši. Jakožto nejvyšší hodnotu.

Tudy vede cesta. Konkrétní doporučení dávám jen osobně (když mohu  člověka lépe poznat). A to opět spíše ve formě inspirace, co vidím, že funguje. Je více cest a možností. Všechno by to ale mělo vést k výše uvedenému, což je ve finále silný imunitní systém.

Máme své vlastní zdraví ve svých rukách. Každý z nás!

 „Vtip“ nakonec: diskuze na stránkách Diabetes a já:

„Diabetes II.st.opravdu nezhorší, že si dáte čokoládu,ale musíte si jí započítat do kalorického přísunu. A to jde snadno. Ale co tuky, ty jsou daleko horší a započítat je je daleko těžší. Prostě počítat příjem a výdej kalorií a je dovoleno jíst i sladké. Ale hlídat váhu!!!!“

„Já mám sladké ráda a moje mamka mě vždycky strašila s tím, že sladké může způsobit cukrovku. Jsem moc potěšena s názorem Mudr. Kvapila, že je to omyl.“

Roku 2013 bylo v ČR dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR 789 900 diabetiků II. typu. Více než tři čtvrtě miliónu lidí!!! A každý rok přibývá dalších 40 až 50 tisíc. 20 až 25 tisíc nemocných umírá.

Jak se k tomu postavíte vy?

Kdo tahá za provázky v loutkovém divadle jménem „Zdravá výživa“

loutkaAlenka v říši divů. Tak si občas připadám a to i přesto, že jsem odborník. Jak si pak máte připadat vy mezi regály supermarketu, nebo při čtení novinek a rad ze světa výživy?

Nad tímto se zamýšlím poslední dny (upřímně vlastně posledních několik let). Jak se má normální člověk vyznat v tom, co je a co není zdravé. To se prostě nedá. Chápu.

V čem je problém

V dnešní době není problém s tím, co je a co není zdravé, problém je v tom, že je to utajováno, překrucováno a mezi prostý lid vypouštěno v podobě dezinformací. Důvod je naprosto zřejmý. Za provázky tahají kolosy farmaceuticko-potravinářského komplexu. Laicky: velké firmy vyrábějící potraviny/léky, které si zaplatí cokoliv. Úplně cokoliv, co by vás nenapadlo ani v nehrozivějším snu.

tv liesJeště stále věříte, že se v obchodě nemohou prodávat škodlivé potraviny, protože jinak by je přece už dávno zakázali? Že přídatné látky v potravinách jsou bezpečné, protože jinak by neprošly kontrolou? Asi víte, co se děje poslední roky v politice. To samé je to v potravinářství a farmaceutickém průmyslu. Jeden velký průser.

Jak ale řekl Bukowski: „Svět patří těm, co se neposerou.“ A tak se nenechejme ovládat druhými a snažme se být strůjci svého života i zdraví. Jinak to za nás udělají ti, kterým o naše zdraví zdaleka nejde.

K tomu všemu potřebujeme ale „vědět“. Vědět co? Vědět a vidět to, jak s námi velké firmy manipulují, jaké informace přijímat a jaké odmítat a čemu prostě věřit. Pojďte se mnou na malý exkurz, který vám mnohé napoví.

Odborníci přes výživu – některé instituce a jejich kampaně

PYRAMIDA FZV_ pár připomínek

Potravinová pyramida upravená do zdravější podoby Petrem Novákem z www.fitplan.cz.

Pojďme se podívat, kdo u nás v Čechách „určuje“, co je a co není zdravé. Kdo by měl být nejvíce důvěryhodný. Kdo je brán za odborníka.

Nejznámějšími institucemi, které jsou také nejvíc vidět, jsou Fórum zdravé výživy (FZV) a Společnost pro výživu (SPV). Konkrétními osobami, které za nimi stojí, jsou někteří naši lékaři a nutriční terapeutky. Co konkrétně tyto instituce prosazují, učí a hlásají, vím moc dobře, protože jsem prošla studiem oboru Nutriční terapeut a byla jsem s tím seznámena více, než bych ráda. Já osobně beru výživu a zdraví jako svoje osobní poslání a každou volnou chvíli se tímto tématem zabývám, studuji, čtu, konzultuji, debatuji, analyzuji (kdo mě zná, ten ví)… A proto jsem již při studiu narazila. Na co? Na nesprávné informace, neochotu přijmout jiný než stoletý názor na dnešní výživu, na neodbornost, ztrouchnivělá dogmata. Oficiální výživová doporučení by potřebovala pořádný re-fresh, ale tomu brání potravinářské firmy, které si zasponzorují takové informace, které jim pomohou prodat jejich výrobky. S tímto názorem nejsem sama, podobně to vidí mnoho  českých/slovenských autorit v oblasti zdraví a výživy (Margit Slimáková, Anna Strunecká, Petr Fořt, Vlado Zlatoš a další).

Víte, on je opravdu rozdíl mezi dnešním mlékem v krabici a mlékem nadojeným přímo od zdravé krávy před 50 lety. Tenkrát to byla zdravá potravina, dnes ani náhodou (homogenizace, pasterizace, nehezké zacházení se zvířaty v rámci intenzifikace výroby a tak dále). Nebo problém dnešní pšenice, který jsem popsala v tomto článku. A mohli bychom pokračovat. Proč proboha konzumovat margaríny, když ve správně postaveném jídelníčku máslo vůbec nevadí, naopak prospívá? Možná proto, že správně postavený jídelníček nezahrnuje výrobky, které „je potřeba prodat“. A tak budeme raději mlžit a dál propagovat nepřirozené potraviny, které nám velké firmy zasponzorují. Těm, kdo toto prosazují, říkejme „konvenční odborníci“.

Typický přístup „konvenčních odborníků“

Hledají chyby na všem novém, nadějném, místo podpory a snahy uvést nové postupy (léčby nebo stravování) mezi lidi. Bojují proti čemukoliv, co je trochu jiné. A „být jiný“ a vystoupit z davu je podmínku k nějakému pokroku v jakémkoliv oboru.

Arogantní přístup (spíše od NĚKTERÝCH lékařů, protože k těm lidé vzhlíží jako k autoritě), neochota přiznat, že by se mohli mýlit. Odrazuje a demotivuje to nejen pacienty/klienty, ale poznamenává to i samotného aktéra (který je čím dál zatvrzelejší).

Odkazování se na letitou tradici. Neochota rozšířit si úhel pohledu. Točení se stále do kola ve vlastním rybníčku. A vody se rychle zčeří.

Nezřídka neznalost anglického jazyka. Naprosto toxické! Jak jinak si ověřovat informace, než u zahraničních zdrojů? 

Přístup k vlastnímu zdraví a stravě. Kolik znáte lékařů a nutričních terapeutek, kteří jsou štíhlí a zdraví? Hmm? Já jich znám naopak mnoho, kteří si se sebou neví rady.

Teď na chvilku pozor: nerada bych házela všechny do jednoho pytle. Čest světlým výjimkám. Moc ráda bych řekla nebo napsala, že výživové instituce v Čechách jsou super a navázala s nimi spolupráci. Jenže… já se opakovaně přesvědčuji, že to super není ani trochu, a upřímně nevím, jestli je to více o nevědomostech nebo o penězích.

Kampaně za „zdravou výživu“…. anebo za zvýšení prodeje nezdravých potravin?

Myslím si, že mnohdy je na tom laická veřejnost v názorech na výživu lépe než „odborníci“, kteří mají buď špatné informace, nebo silně lobbují za některé nezdravé potraviny (protože jim za to zaplatí nemalé peníze).

Nasycené škodí? Toxická kampaň propagující margaríny!

nasycené škodí kampaňRozhodně si přečtěte Honzův článek o zákulisí kampaně NASYCENÉ ŠKODÍ, stojí to za to! Opravdu nasycené tuky, máslo a živočišný tuk škodí? Nebo je problém jinde? Odpovím vám stručně: problém je jinde – v přebytku cukrů, devastovaných rostlinných tucích, na druhou stranu ale také v průmyslovém chovu zvířat a následném ukládání toxických látek v jejich tuku. Nasycené tuky ale samy o sobě za nic nemohou – nebo se snad příroda mýlí? Čtěte první díl i druhý díl zákulisí této kampaně.

Iniciativa Vím, co jím

Chvályhodná myšlenka. Minimálně na první pohled. Posuzování potravin na našem trhu skrz síto výživových parametrů (zde konkrétně: obsah trans mastných kyselin, nasycených tuků, sodíku, cukru a někdy i energie a vlákniny) a následné označování potravin, které sítem projdou.

vím, co jím - pytlíkopolévky

www.vimcojim.cz

 Ale! Mnoho ale. Už nastavení parametrů pro posuzování potravin není zcela akceptovatelné (opět je tu boj proti nasyceným tukům) – nelze jednoduše posoudit potravinu jen z hlediska pěti diskutabilních parametrů a přitom třeba nehledět na jiné přidané látky. No, výsledkem je také orazítkování (tedy doporučení) potravin typu instantní polévky a velikého zástupu margarínů. Špatně. Jestli chcete řešit dostatek vlákniny, jezte prostě dostatek zeleniny. Tečka. Ta výživa opravdu není tak složitá, složitou jí dělají potravinářské firmy, které vyrábějí, co vyrábějí, tzn. zástupy výrobků, které by se jíst jednoduše vůbec neměly.

Můj názor? Vše kolem „Vím, co jím“ funguje jen pro ještě větší zisk potravinářských kolosů. Tváří se to odborně, ale cílem je ve finále prodat ještě více margarínů a různých polotovarů. Neříkám, že vše s nálepkou Vím, co jím, je špatné – to vůbec! Ale vidím za tím v podstatě jen prospěch pro Unilever a další firmy.

Pár střípků z praxe

Stále dokola, znovu a znovu se přesvědčuju, že staré pravdy a la „cholesterol škodí“, „nasycené škodí“ či „jez přílohy, nebo umřeš“ prostě neplatí.

Cholesterolu v přirozených potravinách se nebojte

vejceKlientka s cholesterolem až na půdu (cca 12!, vcelku vzácná tzv. familiární cholesterolémie) začala jíst podle mých doporučení zdravé tuky (ano i vajíčka, máslo), ale vyřadila nezdravé sacharidy, sladkosti, většinu obilovin, a hlavně, žádné margaríny a „light“ potraviny. Výsledek? Cítí se lépe, cholesterol snížený, léky snížené.

Je mediální profláklost zárukou kvality?

chlébV posledním půlroce mě vyhledalo asi už 10 lidí, kteří absolvovali výživové poradenství u mediálně známých výživových poradců, ale jídelníček od nich jim dlouhodobě nevyhovuje. Samé celozrnné pečivo, doporučování margarínů, „light“ výrobků. Lidi ale cítí, že jim to nesedí. Jenže když „odborník“ řekne, tak se člověk kousne a dodrží to. A pak hledá chybu u sebe, když to nefunguje. Jedním z příkladů je klientka Karolína:

Chtěla bych vám moc poděkovat za zajímavé informace na vašich stránkách a za výživová doporučení, která mi k maximální spokojenosti změnily zažité stravovací návyky. S „klasickými“ metodami jsem se ztotožňovala celý život, měla jsem jídelníčky na míru od dvou opravdu vyhlášených výživových poradců a ačkoli vím, že na hubnutí tento způsob stravování funguje, ve všech dalších rovinách mi moc nevyhovoval. Po vašich doporučeních – obrat stravování o 180° směrem k opravdovým potravinám, zdravému tuku a bílkovinám, rapidnímu snížení sacharidů a stravování jen tehdy, když mám hlad (a ten už prakticky nemívám) – jsem maximálně spokojená!

s nadhledem jde všechno lépe ;)Tak. Nyní se do mě možná pustí kde kdo, jak si dovoluju pošpiňovat toho a tamtoho, kde mám důkazy a vůbec… Přátelé, věřte mi, že raději budu chválit a podporovat, ale když vidím, jak se veřejně lže, prosazují se nezdravé potraviny jen kvůli zisku a pak to má vliv na mé nejbližší a davy ostatních lidí, cítím potřebu nás před tím chránit. Alespoň tak, že dokážeme oddělit dobré a špatné informace. Zbytek, tj. každodenní život, je už na každém z nás. Tak hodně sil, úsměv na rty a pojďme prosazovat opravdové zdraví a opravdové potraviny! Nenechme si vtloukat do hlavy blbosti, raději se zkuste na chvíli zastavit a srovnat si v hlavě, co je správné. Ráda Vám v tom budu prostřednictvím blogu i nadále pomáhat.

Jíst 6x denně malé porce a hlavně, hlavně snídat!? Boříme další mýtus!

cerealsssCo si každý představí pod pojmem zdravá strava? Když pominu klíčky, mrkev a snídaňové cereálie (špatně!), většině z vás se vybaví i následující poučky:

„Musíte hlavně snídat!“…..„Jezte pravidelně malé porce!“ Od „výživových odborníků“ dále slyšíme: „Jezte každé 2,5–3 hodiny, a to i v případě, že nemáte hlad.“

Návrh jídelníčku pak vypadá nějak tak, že snídáte „cereálie“ nebo pečivo, svačíte „polystyren“ porůznu doplněný mléčným výrobkem, ovocem či zeleninou a když si dáte „zdravý“ celozrnný rohlík i večer, máte 3x denně na talíři pečivo. A to jako vadí? Vadí!

Určitě se nyní nemusíme dohadovat, co by vlastně mělo být na talíři, o tom se tady na blogu dočtete jinde. Sortiment potravin je rozhodně tím nejdůležitějším. Ovšem to, jak často a v jakém množství to jíte, může být také důležité. Nebojte, mrkneme na to pohledem minimalisty. Žádné složitosti.

Jak často mám jíst a jak moc?

  • nuts2Máte-li zvládnutý sortiment svého jídelníčku (hurá!), stačí si uvědomit, jestli konzumujete dostatek zdravých tuků a máte tak dost energie. Jak to poznáte? Jednoduše: Jste unavení, nebo…máte dost energie? Nějak výrazně pod 100g tuku za den nemá smysl chodit. Většině prospěje mnohem více. Všichni už přece víme, že z tuku na talíři není tuk na těle.
  • Dále si pohlídejte, jestli máte adekvátní příjem bílkovin. Ok je něco mezi 1–1,5g na kilogram beztukové hmoty (tj. především svaly, jednoduše: celková hmotnost mínus tuk) , pro velice aktivní jedince ta vyšší hodnota. Extrémně sportující, zápasníci a siláci – ti to řeší individuálně, to teď nechme stranou. Upřímně řečeno, není to potřeba ani moc počítat nebo se tím trápit. Cvičně si to jednou spočtěte a orientačně se podle toho zařiďte.
  • paleo2Nebojte se pořádně najíst! Jíte-li opravdové jídlo (dostatek tuku, bílkovin a zeleniny) a ne „junk food“, množství se nijak extrémně nebojte. Pozor, a teď přijde to důležité – nejezte 6x denně. Ano, někomu těch 5-6 jídel ze začátku může pomoct, ale z dlouhodobého hlediska pro většinu lidí není vhodné jíst tak často! Pro většinu z nás naprosto stačí 3 denní jídla (s příležitostnými svačinkami např. whey protein po cvičení, nebo hrst ořechů mezi hlavními jídly). Pamatujte tedy, že není podmínkou jíst často a malé porce. Když budete mít pořádný oběd a budete se cítit zasyceni i odpoledne, klidně počkejte až na večeři.
  • coffee5Pozor, pozor, překvapivá informace: pro zdravý život i pro hubnutí není potřeba snídat! Nechci tím říct, že to odteď doporučuji všem. Ale rozhodně se nestresujte snídaní, jestli jste zvyklí ji vynechávat. Tzv. přerušované hladovění (intermittent fasting, IF), například způsobem vynechání snídaně a konzumace prvního jídla až ve 12:00, může patřit mezi součásti zdravého života. Dokonce tímto způsobem funguje leckterý sportovec bez ztráty jakékoliv síly. Podrobněji se tomu budeme věnovat někdy jindy, ale vězte, že IF má několik zdravotních benefitů, když se dělá správně. Ano, i úbytek tuku, aniž byste omezili kalorický příjem. Pravidlo č. 1 ale zůstává: jezte správný sortiment potravin!

Opravdu stačí jíst jen třikrát denně?

Mnoho mých klientů poté, co přejdou na zdravý sortiment potravin, zjistí, že jim stačí jíst 3x denně. Představte si, kolik tím ušetříte času na přípravu jídla. Vůbec nevadí sem tam si svačinku dát, sem tam si dát něco na chuť (kus hořké čokolády), sklenku (nebo dvě?) vína. Ale nebojte se nesvačit, případně i nesnídat – hlavně ale jezte opravdové jídlo a ne ty srágory, co nám cpou v reklamách!

croissantNepadněte do spárů potravinářsko-farmaceutického komplexu, který se vás snaží futrovat sacharidovými bombami, dělá z vás závisláky na jejich výrobcích a motá bohužel hlavu i jinak uvědomělým lékařům nebo výživovým poradcům. Nenechme se!

Jestli se Vám článek líbil, dejte o něm vědět i kamarádům (lajkněte)! Dnes a denně se přesvědčuju, jak jsou tato boření mýtů důležitá a kolika lidem tím můžeme pomoct. A to i díky Vám!

Existují zdravé a nezdravé potraviny?

K této úvaze mě inspiroval krátký článek uvedený na konci tohoto příspěvku.

Souhlasím s názorem, že neexistuje nic, co by plně vystihovalo pojem jednotné zdravé výživy. Stručně řečeno, pro každého může být vhodný trochu odlišný sortiment potravin. Je tomu tak i proto, že každý máme jiné výživové potřeby dané částečně i geneticky.

Opakovaně se však setkávám s názorem, že neexistují vyloženě zdravé a vyloženě nezdravé potraviny. S tím nemohu souhlasit. Podle takového názoru nemůžeme potraviny, které jsou obecně označované jako zdravé, jíst v neomezeném množství. Mohly by nám ublížit. Například příliš mnoho vlákniny by mohlo vést ke sníženému vstřebávání minerálních látek. To je zcela jistě pravda.

To ale přeci neznamená, že například zelenina nemůže být označena za zdravou jen z důvodu, že by jí mohl někdo sníst moc. To už je chyba dotyčného konzumenta (a ne zeleniny), bude-li se živit jen zeleninou. V domnění, že dělá to nejlepší pro své zdraví.

Mnohem větší demagogií je ale prohlášení, že neexistují nezdravé potraviny. V malém množství nám prý potraviny „označované jako nezdravé“ neuškodí. Stačí si vyčistit zuby a jít si zaběhat. A hlavně jíst „všeho s mírou“. Tak takhle ne! Většina populace tu míru nezná, takže je velmi zavádějící říkat, že „občas“ a v „malém množství“ můžeme jíst cokoliv. Je-li u nějakých potravin prokázaná škodlivost (smažené pokrmy, většina průmyslových sladkostí), je to důvod k jasnému verdiktu a označení potraviny za nezdravou. Tady nejde jen o přílišnou tučnost nebo kalorickou hodnotu, kterou vyběháme. Jde o zdravotní škodlivost takových potravin – narušují přirozené funkce našeho organizmu a následně může (plíživě) docházet k onemocnění, včetně obezity a cukrovky.

Všechny ty reklamou vychvalované sušenky a tyčinky, nedej bože plné mléka, patří mezi vyloženě nezdravé potraviny. Jsou plné trans-mastných kyselin (TMK), které jsou součástí levných průmyslových tuků. TMK jsou jedny z hlavních viníků ucpaných cév a dalších zdravotních problémů. Nejhorší je kombinace levných tuků s jednoduchými cukry, tak, jak je najdeme ve většině sladkostí.

Ano, nezdravé je především množství těchto potravin. A to každé, které je větší než žádné. Nechci přehánět, opravdu výjimečná konzumace takových potravin nám asi neublíží. Ale neměly by být brány jako potraviny, které patří (byť v malém množství) do našich jídelníčků.

Důležité je tedy vědět, že zdravé i nezdravé potraviny existují a podle toho k nim přistupovat. Zdravou variantou sladkostí je kvalitní hořká čokoláda, obsahující jako jediný tuk kakaové máslo. Měla by mít alespoň 70% kakaa. Také si můžete dopřát nějakou tu doma upečenou „sladkost“, třeba jablečný závin z tvarohového těsta. Do terénu a na dlouhé cesty se mohou hodit kvalitní proteinové tyčinky s obsahem syrovátkových bíkovin, které koupíte v obchodech se sportovní výživou.

K této úvaze mě inspiroval tento článek:

Neexistují vyloženě zdravé a vyloženě nezdravé potraviny (pokud nejsou mikrobiálně či jinak kontaminovány). Ani potravin, které jsou obecně označované jako zdravé, nemůžeme sníst neomezeně veliké množství. Mohly by nám ublížit. Nadměrné množství celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny by mohlo vézt k nadměrnému příjmu vlákniny a snížení vstřebávání důležitých živin. Velké množství ovoce může znamenat velký příjem sacharidů a může způsobit zažívací obtíže. Nikdo z nás se zřejmě v životě nevyhne konzumaci potravin obecně označovaných jako nezdravé – sladkosti, tučné potraviny…V malém množství nám však ani tyto potraviny neuškodí. Stačí si například po sladkém vyčistit zuby a příjem energetičtějších potravin, v jinak pestrém jídelníčku, vyrovnat pohybovou aktivitou.. Platí zde osvědčené „všeho s mírou“. Neexistují totiž nezdravé potraviny, nezdravé je jen jejich množství.