Archiv pro rubriku: Pravda nebo iluze?

Kdo tahá za provázky v loutkovém divadle jménem „Zdravá výživa“

loutkaAlenka v říši divů. Tak si občas připadám a to i přesto, že jsem odborník. Jak si pak máte připadat vy mezi regály supermarketu, nebo při čtení novinek a rad ze světa výživy?

Nad tímto se zamýšlím poslední dny (upřímně vlastně posledních několik let). Jak se má normální člověk vyznat v tom, co je a co není zdravé. To se prostě nedá. Chápu.

V čem je problém

V dnešní době není problém s tím, co je a co není zdravé, problém je v tom, že je to utajováno, překrucováno a mezi prostý lid vypouštěno v podobě dezinformací. Důvod je naprosto zřejmý. Za provázky tahají kolosy farmaceuticko-potravinářského komplexu. Laicky: velké firmy vyrábějící potraviny/léky, které si zaplatí cokoliv. Úplně cokoliv, co by vás nenapadlo ani v nehrozivějším snu.

tv liesJeště stále věříte, že se v obchodě nemohou prodávat škodlivé potraviny, protože jinak by je přece už dávno zakázali? Že přídatné látky v potravinách jsou bezpečné, protože jinak by neprošly kontrolou? Asi víte, co se děje poslední roky v politice. To samé je to v potravinářství a farmaceutickém průmyslu. Jeden velký průser.

Jak ale řekl Bukowski: „Svět patří těm, co se neposerou.“ A tak se nenechejme ovládat druhými a snažme se být strůjci svého života i zdraví. Jinak to za nás udělají ti, kterým o naše zdraví zdaleka nejde.

K tomu všemu potřebujeme ale „vědět“. Vědět co? Vědět a vidět to, jak s námi velké firmy manipulují, jaké informace přijímat a jaké odmítat a čemu prostě věřit. Pojďte se mnou na malý exkurz, který vám mnohé napoví.

Odborníci přes výživu – některé instituce a jejich kampaně

PYRAMIDA FZV_ pár připomínek

Potravinová pyramida upravená do zdravější podoby Petrem Novákem z www.fitplan.cz.

Pojďme se podívat, kdo u nás v Čechách „určuje“, co je a co není zdravé. Kdo by měl být nejvíce důvěryhodný. Kdo je brán za odborníka.

Nejznámějšími institucemi, které jsou také nejvíc vidět, jsou Fórum zdravé výživy (FZV) a Společnost pro výživu (SPV). Konkrétními osobami, které za nimi stojí, jsou někteří naši lékaři a nutriční terapeutky. Co konkrétně tyto instituce prosazují, učí a hlásají, vím moc dobře, protože jsem prošla studiem oboru Nutriční terapeut a byla jsem s tím seznámena více, než bych ráda. Já osobně beru výživu a zdraví jako svoje osobní poslání a každou volnou chvíli se tímto tématem zabývám, studuji, čtu, konzultuji, debatuji, analyzuji (kdo mě zná, ten ví)… A proto jsem již při studiu narazila. Na co? Na nesprávné informace, neochotu přijmout jiný než stoletý názor na dnešní výživu, na neodbornost, ztrouchnivělá dogmata. Oficiální výživová doporučení by potřebovala pořádný re-fresh, ale tomu brání potravinářské firmy, které si zasponzorují takové informace, které jim pomohou prodat jejich výrobky. S tímto názorem nejsem sama, podobně to vidí mnoho  českých/slovenských autorit v oblasti zdraví a výživy (Margit Slimáková, Anna Strunecká, Petr Fořt, Vlado Zlatoš a další).

Víte, on je opravdu rozdíl mezi dnešním mlékem v krabici a mlékem nadojeným přímo od zdravé krávy před 50 lety. Tenkrát to byla zdravá potravina, dnes ani náhodou (homogenizace, pasterizace, nehezké zacházení se zvířaty v rámci intenzifikace výroby a tak dále). Nebo problém dnešní pšenice, který jsem popsala v tomto článku. A mohli bychom pokračovat. Proč proboha konzumovat margaríny, když ve správně postaveném jídelníčku máslo vůbec nevadí, naopak prospívá? Možná proto, že správně postavený jídelníček nezahrnuje výrobky, které „je potřeba prodat“. A tak budeme raději mlžit a dál propagovat nepřirozené potraviny, které nám velké firmy zasponzorují. Těm, kdo toto prosazují, říkejme „konvenční odborníci“.

Typický přístup „konvenčních odborníků“

Hledají chyby na všem novém, nadějném, místo podpory a snahy uvést nové postupy (léčby nebo stravování) mezi lidi. Bojují proti čemukoliv, co je trochu jiné. A „být jiný“ a vystoupit z davu je podmínku k nějakému pokroku v jakémkoliv oboru.

Arogantní přístup (spíše od NĚKTERÝCH lékařů, protože k těm lidé vzhlíží jako k autoritě), neochota přiznat, že by se mohli mýlit. Odrazuje a demotivuje to nejen pacienty/klienty, ale poznamenává to i samotného aktéra (který je čím dál zatvrzelejší).

Odkazování se na letitou tradici. Neochota rozšířit si úhel pohledu. Točení se stále do kola ve vlastním rybníčku. A vody se rychle zčeří.

Nezřídka neznalost anglického jazyka. Naprosto toxické! Jak jinak si ověřovat informace, než u zahraničních zdrojů? 

Přístup k vlastnímu zdraví a stravě. Kolik znáte lékařů a nutričních terapeutek, kteří jsou štíhlí a zdraví? Hmm? Já jich znám naopak mnoho, kteří si se sebou neví rady.

Teď na chvilku pozor: nerada bych házela všechny do jednoho pytle. Čest světlým výjimkám. Moc ráda bych řekla nebo napsala, že výživové instituce v Čechách jsou super a navázala s nimi spolupráci. Jenže… já se opakovaně přesvědčuji, že to super není ani trochu, a upřímně nevím, jestli je to více o nevědomostech nebo o penězích.

Kampaně za „zdravou výživu“…. anebo za zvýšení prodeje nezdravých potravin?

Myslím si, že mnohdy je na tom laická veřejnost v názorech na výživu lépe než „odborníci“, kteří mají buď špatné informace, nebo silně lobbují za některé nezdravé potraviny (protože jim za to zaplatí nemalé peníze).

Nasycené škodí? Toxická kampaň propagující margaríny!

nasycené škodí kampaňRozhodně si přečtěte Honzův článek o zákulisí kampaně NASYCENÉ ŠKODÍ, stojí to za to! Opravdu nasycené tuky, máslo a živočišný tuk škodí? Nebo je problém jinde? Odpovím vám stručně: problém je jinde – v přebytku cukrů, devastovaných rostlinných tucích, na druhou stranu ale také v průmyslovém chovu zvířat a následném ukládání toxických látek v jejich tuku. Nasycené tuky ale samy o sobě za nic nemohou – nebo se snad příroda mýlí? Čtěte první díl i druhý díl zákulisí této kampaně.

Iniciativa Vím, co jím

Chvályhodná myšlenka. Minimálně na první pohled. Posuzování potravin na našem trhu skrz síto výživových parametrů (zde konkrétně: obsah trans mastných kyselin, nasycených tuků, sodíku, cukru a někdy i energie a vlákniny) a následné označování potravin, které sítem projdou.

vím, co jím - pytlíkopolévky

www.vimcojim.cz

 Ale! Mnoho ale. Už nastavení parametrů pro posuzování potravin není zcela akceptovatelné (opět je tu boj proti nasyceným tukům) – nelze jednoduše posoudit potravinu jen z hlediska pěti diskutabilních parametrů a přitom třeba nehledět na jiné přidané látky. No, výsledkem je také orazítkování (tedy doporučení) potravin typu instantní polévky a velikého zástupu margarínů. Špatně. Jestli chcete řešit dostatek vlákniny, jezte prostě dostatek zeleniny. Tečka. Ta výživa opravdu není tak složitá, složitou jí dělají potravinářské firmy, které vyrábějí, co vyrábějí, tzn. zástupy výrobků, které by se jíst jednoduše vůbec neměly.

Můj názor? Vše kolem „Vím, co jím“ funguje jen pro ještě větší zisk potravinářských kolosů. Tváří se to odborně, ale cílem je ve finále prodat ještě více margarínů a různých polotovarů. Neříkám, že vše s nálepkou Vím, co jím, je špatné – to vůbec! Ale vidím za tím v podstatě jen prospěch pro Unilever a další firmy.

Pár střípků z praxe

Stále dokola, znovu a znovu se přesvědčuju, že staré pravdy a la „cholesterol škodí“, „nasycené škodí“ či „jez přílohy, nebo umřeš“ prostě neplatí.

Cholesterolu v přirozených potravinách se nebojte

vejceKlientka s cholesterolem až na půdu (cca 12!, vcelku vzácná tzv. familiární cholesterolémie) začala jíst podle mých doporučení zdravé tuky (ano i vajíčka, máslo), ale vyřadila nezdravé sacharidy, sladkosti, většinu obilovin, a hlavně, žádné margaríny a „light“ potraviny. Výsledek? Cítí se lépe, cholesterol snížený, léky snížené.

Je mediální profláklost zárukou kvality?

chlébV posledním půlroce mě vyhledalo asi už 10 lidí, kteří absolvovali výživové poradenství u mediálně známých výživových poradců, ale jídelníček od nich jim dlouhodobě nevyhovuje. Samé celozrnné pečivo, doporučování margarínů, „light“ výrobků. Lidi ale cítí, že jim to nesedí. Jenže když „odborník“ řekne, tak se člověk kousne a dodrží to. A pak hledá chybu u sebe, když to nefunguje. Jedním z příkladů je klientka Karolína:

Chtěla bych vám moc poděkovat za zajímavé informace na vašich stránkách a za výživová doporučení, která mi k maximální spokojenosti změnily zažité stravovací návyky. S „klasickými“ metodami jsem se ztotožňovala celý život, měla jsem jídelníčky na míru od dvou opravdu vyhlášených výživových poradců a ačkoli vím, že na hubnutí tento způsob stravování funguje, ve všech dalších rovinách mi moc nevyhovoval. Po vašich doporučeních – obrat stravování o 180° směrem k opravdovým potravinám, zdravému tuku a bílkovinám, rapidnímu snížení sacharidů a stravování jen tehdy, když mám hlad (a ten už prakticky nemívám) – jsem maximálně spokojená!

s nadhledem jde všechno lépe ;)Tak. Nyní se do mě možná pustí kde kdo, jak si dovoluju pošpiňovat toho a tamtoho, kde mám důkazy a vůbec… Přátelé, věřte mi, že raději budu chválit a podporovat, ale když vidím, jak se veřejně lže, prosazují se nezdravé potraviny jen kvůli zisku a pak to má vliv na mé nejbližší a davy ostatních lidí, cítím potřebu nás před tím chránit. Alespoň tak, že dokážeme oddělit dobré a špatné informace. Zbytek, tj. každodenní život, je už na každém z nás. Tak hodně sil, úsměv na rty a pojďme prosazovat opravdové zdraví a opravdové potraviny! Nenechme si vtloukat do hlavy blbosti, raději se zkuste na chvíli zastavit a srovnat si v hlavě, co je správné. Ráda Vám v tom budu prostřednictvím blogu i nadále pomáhat.

Jak zdravá jsou oficiální výživová doporučení?

Oficiální výživová doporučení u nás vydává Ministerstvo zdravotnictví. Poslední takový počin proběhl roku 2005, kdy byla vydána Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR. Ta by měla dávat návod, co jíst, aby populace zdravotně prospívala. Bohužel právě výživová doporučení vydaná Ministerstvem zdravotnictví přispívají spíše k opaku.

Známé je u nás znázorňování výživové pyramidy, jakožto pomůcky pro výběr vhodných potravin.

Jak vypadá výživová pyramida doporučovaná MZ ČR?

pyramida MZ

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

V čem vidím největší problém?

Naprostý přebytek sacharidů! V této pyramidě tvoří základ naší stravy obiloviny a jiné polysacharidy. To je naprosto nevhodné, obzvlášť, není-li tam ani započtena zelenina a ovoce, ze kterých čerpáme opět další sacharidy. Co se stane, budeme-li konzumovat tolik sacharidů (nehledě na to, že si sem tam dopřejeme nějaký ten dortíček)? Jednoznačně spějeme k cukrovce, obezitě a metabolickému syndromu!

Zelenina až na druhém místě? Zelenina musí tvořit základ pyramidy! Některé instituce už prezentují takové výživové pyramidy, kde tvoří základ zelenina – tak to má být. To ovšem nestačí.

Cílené omezování tuků je naprosto nevhodné! Tuky znázorňuje ta kapka na vrcholu pyramidy. Navíc jsou doporučovány přednostně tuky rostlinné (oleje bez rozdílu), což vede k nadbytku přijímaných omega-6 mastných kyselin, které zvyšují zánětlivost v našem organizmu (a zanícené cévy se rády ucpávají).

Současná oficiální výživová doporučení si také můžeme vysvětlit takto: Jezte od každého trochu, hlavně pestře, důležitý je především celkový příjem energie. A to je, podle mého názoru, velký problém. Směřovat pozornost lidí k počítání kalorií místo toho, aby řešili na prvním místě sortiment, to je chyba. Samozřejmě, že energetická hodnota hraje roli, ale ve většině případů rozhodně ne zásadní roli.

Kolem roku 2000 začaly přibývat kritiky kolem soudobých výživových pyramid, ovšem změny, které nastaly, byly a jsou velmi nedostatečné.

Blýská se na lepší časy?

Na podzim roku 2012 se podařilo odbornici Margit Slimákové zpracovat a zveřejnit tzv. Zdravý talíř, který by měl nahradit současná doporučení a potravinové pyramidy. Doporučení vycházejí z moderních vědeckých poznatků a podporují zdravotní prevenci. Inspirace k vytvoření Zdravého talíře vychází z amerického My Plate, který byl prosazen v roce 2011 Ministerstvem zemědělství USA.

zdravy-talir

Není potřeba řešit počet porcí. Svoji celodenní stravu si pomyslně rozdělíme poměrově podle znázorněného talíře, takže například zelenina a ovoce budou tvořit asi polovinu celkového objemu našich jídel (čím více ve prospěch zeleniny, tím lépe). Více informací ke Zdravému talíři najdete zde.

Dovolím si sdílet výbornou tabulku, kde Margit porovnává rozdíly mezi současnou výživovou pyramidou a svým Zdravým talířem. (Zdroj)

Výživová pyramida

Zdravý talíř
odborně zastaralá doporučení odpovídá moderním poznatkům
je nutné znát počet porcí a jejich velikost pro jednotlivé potravinové skupiny díky grafice odpovídající skutečnému talíři není potřeba složitě počítat porce
důraz na příjem polysacharidů se podílí na epidemii obezity a cukrovky zdraví prospěšný důraz na příjem zeleniny, které má většina z nás málo
nerozlišování mezi typy polysacharidů vede k nadměrné konzumaci bílé mouky u polysacharidů je doporučen příjem rozmanitých a přirozených obilovin
maso a mléko je zobrazeno zavádějícím způsobem tak, že vypadá jako nenahraditelná součást jídelníčku začlenění masa a mléka do kategorie bílkovin ponechává možnost volby mezi rostlinnou a živočišnou stravou
doporučení omezovat sladkosti i tuky vedlo k popularitě nezdravých nízkotučných diet a pojídání margarínů doporučuje konzumaci zdravých tuků a olejů, zatímco škodlivé trans tuky a sladkosti vylučuje
u ovoce a zeleniny chybí upozornění na obsah zdraví prospěšných fytochemikálií u zeleniny i ovoce je zdůrazněna barevnost, různost a výživová hodnota
chybějící informace o tekutinách výčet vhodných a nevhodných tekutin
důraz na kvantitu a prevenci podvýživy

důraz na kvalitu a zdravotní prevenci

Můj komentář ke Zdravému talíři: Jedním slovem – skvělé! V dnešní době už víme, že jsou jisté metabolické rozdíly mezi lidmi a proto se mi velmi líbí možnost výběru zdroje bílkovin – někdo více kvalitního masa, někdo spíše luštěniny, někdo nebude pít mléko a nic se nestane. To současná výživová pyramida „neumožňovala“ – snažila se nás (a stále snaží) nastrkat všechny do jedné škatulky. Ale to prostě nefunguje.

Jsem trochu větší zastánce živočišných potravin než Margit. Naprosto souhlasím, že je potřeba dbát především na kvalitu zdrojů, obzvlášť u masa. Kdybych sestavovala talíř já, obiloviny bych zařadila jako volitelnou složku potravy s možností nahradit je zeleninou. V tom případě by bylo nezbytné navýšit příjem zdravých tuků – a jsme u paleo / primal stravování.  V tomto duchu by pyramida mohla vypadat skoro takto:

pyramida bez obilí

Myslím, že je složité vypracovat a znázornit obecná doporučení platná pro všechny. I když si myslím, že ani Zdravý talíř neobsáhne všechny možnosti – je to to nejlepší co u nás máme. Díky, Margit!

Existují zdravé a nezdravé potraviny?

K této úvaze mě inspiroval krátký článek uvedený na konci tohoto příspěvku.

Souhlasím s názorem, že neexistuje nic, co by plně vystihovalo pojem jednotné zdravé výživy. Stručně řečeno, pro každého může být vhodný trochu odlišný sortiment potravin. Je tomu tak i proto, že každý máme jiné výživové potřeby dané částečně i geneticky.

Opakovaně se však setkávám s názorem, že neexistují vyloženě zdravé a vyloženě nezdravé potraviny. S tím nemohu souhlasit. Podle takového názoru nemůžeme potraviny, které jsou obecně označované jako zdravé, jíst v neomezeném množství. Mohly by nám ublížit. Například příliš mnoho vlákniny by mohlo vést ke sníženému vstřebávání minerálních látek. To je zcela jistě pravda.

To ale přeci neznamená, že například zelenina nemůže být označena za zdravou jen z důvodu, že by jí mohl někdo sníst moc. To už je chyba dotyčného konzumenta (a ne zeleniny), bude-li se živit jen zeleninou. V domnění, že dělá to nejlepší pro své zdraví.

Mnohem větší demagogií je ale prohlášení, že neexistují nezdravé potraviny. V malém množství nám prý potraviny „označované jako nezdravé“ neuškodí. Stačí si vyčistit zuby a jít si zaběhat. A hlavně jíst „všeho s mírou“. Tak takhle ne! Většina populace tu míru nezná, takže je velmi zavádějící říkat, že „občas“ a v „malém množství“ můžeme jíst cokoliv. Je-li u nějakých potravin prokázaná škodlivost (smažené pokrmy, většina průmyslových sladkostí), je to důvod k jasnému verdiktu a označení potraviny za nezdravou. Tady nejde jen o přílišnou tučnost nebo kalorickou hodnotu, kterou vyběháme. Jde o zdravotní škodlivost takových potravin – narušují přirozené funkce našeho organizmu a následně může (plíživě) docházet k onemocnění, včetně obezity a cukrovky.

Všechny ty reklamou vychvalované sušenky a tyčinky, nedej bože plné mléka, patří mezi vyloženě nezdravé potraviny. Jsou plné trans-mastných kyselin (TMK), které jsou součástí levných průmyslových tuků. TMK jsou jedny z hlavních viníků ucpaných cév a dalších zdravotních problémů. Nejhorší je kombinace levných tuků s jednoduchými cukry, tak, jak je najdeme ve většině sladkostí.

Ano, nezdravé je především množství těchto potravin. A to každé, které je větší než žádné. Nechci přehánět, opravdu výjimečná konzumace takových potravin nám asi neublíží. Ale neměly by být brány jako potraviny, které patří (byť v malém množství) do našich jídelníčků.

Důležité je tedy vědět, že zdravé i nezdravé potraviny existují a podle toho k nim přistupovat. Zdravou variantou sladkostí je kvalitní hořká čokoláda, obsahující jako jediný tuk kakaové máslo. Měla by mít alespoň 70% kakaa. Také si můžete dopřát nějakou tu doma upečenou „sladkost“, třeba jablečný závin z tvarohového těsta. Do terénu a na dlouhé cesty se mohou hodit kvalitní proteinové tyčinky s obsahem syrovátkových bíkovin, které koupíte v obchodech se sportovní výživou.

K této úvaze mě inspiroval tento článek:

Neexistují vyloženě zdravé a vyloženě nezdravé potraviny (pokud nejsou mikrobiálně či jinak kontaminovány). Ani potravin, které jsou obecně označované jako zdravé, nemůžeme sníst neomezeně veliké množství. Mohly by nám ublížit. Nadměrné množství celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny by mohlo vézt k nadměrnému příjmu vlákniny a snížení vstřebávání důležitých živin. Velké množství ovoce může znamenat velký příjem sacharidů a může způsobit zažívací obtíže. Nikdo z nás se zřejmě v životě nevyhne konzumaci potravin obecně označovaných jako nezdravé – sladkosti, tučné potraviny…V malém množství nám však ani tyto potraviny neuškodí. Stačí si například po sladkém vyčistit zuby a příjem energetičtějších potravin, v jinak pestrém jídelníčku, vyrovnat pohybovou aktivitou.. Platí zde osvědčené „všeho s mírou“. Neexistují totiž nezdravé potraviny, nezdravé je jen jejich množství.