Archiv pro rubriku: Ostatní

Co je to vlastně ten zdravý životní styl?

Pomáhám lidem s nastavením zdravého životního stylu. S jídelníčkem, pohybem, ale hlavně s pochopením širších souvislostí. Je toho šíleně moc, co se dá řešit. A tak kromě cíle prvotního, např. zhubnout, přibývá i druhý – nezbláznit se z toho všeho. Z těch hafo informací všude kolem, striktních doporučení ke všemu a za každých okolností. A taky z „dokonalosti“ ostatních lidí a myšlenek na to, že já jsem určitě úplnej loser, když to nedávám. Nebojte – nejste!

Za poslední tři roky jsem ušla dlouhou cestu a moje paradigma ohledně zdraví a výživy se postupně vyvinulo v něco, co tu chci s vámi sdílet.

Mnoho lidí se domnívá, že strava je pro zdraví to nejdůležitější. I já si to myslela. Výživa je opravdu důležitá a pro některé lidi v tuto chvíli dokonce i naprosto zásadní. Ale jsou tu i další faktory.

Jejich výčet si vypůjčím od Milušky Kubíčkové, 93leté vitální ženy, která se zdravým životním stylem zabývá od mládí. Prakticky, i jako lektorka a spisovatelka.

Šest důležitých aspektů zdravého života

  • vyvážená strava
  • vědomý pohyb 
  • správné dýchání
  • vyrovnané vztahy
  • harmonická mysl – stimulovaná především tvorbou
  • rytmus – ve smyslu ctění přírodních cyklů, sezónní strava, ranní rituály apod.

Dovolím si dnes pár krátkých vhledů, příště to třeba rozvinu více.

Vyvážená strava

Výživa není jen o chemickém složení potravin. To je obrovský omyl, který se bohužel stále vyučuje na většině škol. Souvisí to samozřejmě s určitou (cílenou) omezeností mainstream-ové vědy, o které píšu níže.

U potravin záleží i na tzv. vitalitě, neboli životadárnosti potraviny. Je bláhové myslet si, že z masové konzervy vyrobené ze zvířete z velkochovu dostaneme stejnou energii, jako získá domorodec ulovením divokého zvířete. Je tam rozdíl v čerstvosti a hlavně v emocích zvířete před smrtí, které se odrazí v mase a poté v našem organizmu.

Důležitá je pohoda při jídle a vděk, se kterým potravu jíme. Téma vděčnosti je téma veliké a zasluhující si pozornost v některém z dalších článků.

Nedělat si  násilí je důležitější, než jíst 100% sugar&gluten free. Přílišný asketismus může mít opačný efekt. Ale to je individuální a na zvážení pro každého, kde má své silné stránky a co bude pro dotyčného ta nejlepší cesta. Na svých konzultacích nikoho netlačím do tvrdých omezení, obzvlášť když vnímám, že to není pro toho člověka ta správná cesta. S úplným klidem, protože dnes již vím, že strava není to jediné, na čem záleží.

Vztahy

Naprosto zásadní pro zdraví člověka jsou vyrovnané vztahy. Vztahy s ostatními, se sebou samým, i s něčím, co nás přesahuje.

V případě různých onemocnění vždy najdeme souvislosti v narušených vztazích. Když si to uvědomíme a začneme s tím pracovat, můžeme se uzdravit.

Pozitivní naladění

Když přijde na to, co říkáme, nebo co děláme, zajisté na tom záleží. Mnohem větší vliv na naše zdraví má ale to, jak se při tom cítíme. Když o něčem mluvíme, jsme s tím uvnitř sladěni? Opravdu si to myslíme a opravdu to tak cítíme? Mnohem více vadí mít dlouhodobý rozpor mezi našimi slovy, činy a pocity, než když si sem tam zdravě zanadáváme, protože zrovna prožíváme tak trochu depku. Určitě se vyplatí znát sílu pozitivního myšlení a pracovat s ní, ale nemusíme být non-stop happy, jak na „tripu“. O tom to není.

Vědecké studie mají své limity

Věda je skvělá záležitost. Ovšem ta věda, která je nám předkládána v mainstream-ových médiích, je dosti zmanipulovaná a omezená. K pochopení veškerých těchto souvislostí je třeba více času a osobní zainteresovanost každého člověka, kterého toto téma zajímá. Informací je naštěstí k dispozici už dost a kdo chce, ten najde. U mě byl prvotní impulz k hledání neustálý divný pocit, že je něco jinak. Každý rok objevuju nové a dost zásadní souvislosti – týkající se vědy-nevědy ve spojitosti se zdravím. Když by to nebyla cesta postupná, asi by to se mnou už šlehlo.

Věřte jen tomu, co vám osobně dává smysl a studie berte jen jako možnou pomůcku. Věřte, že na vše se dá udělat „vědecky vypadající studie“ a to jak „pro“, tak „proti“. Abychom si zachovali zdravou mysl a schopnost rozlišování, vyplatí se nám…

…funkční epifýza

Epifýza, neboli šišinka, je součástí mezimozku a také žláza s vnitřní sekrecí. Její důležitost není běžně doceňována. Produkuje mimo jiné melatonin (hormon mládí a dlouhověkosti) a to především v noci během spánku. Zdravá šišinka je důležitá pro naše duševně-duchovní zdraví. Je naším propojením s intuicí. Podpořit její funkce se dá kvalitním spánkem v co největší tmě, některými potravinami, meditací… Naopak melatonin je blokován fluorem, některými léky, alkoholem, kofeinem a dalšími látkami.

Každý má svoji cestu, za kterou si i sám zodpovídá

To je snad to nejdůležitější. Dokud toto nepochopíme, moc se neposuneme. Samozřejmě je důležité, umět si říct ve správnou chvíli o pomoc. Konečná rozhodnutí jsou ale vždycky jen a jen na nás.

Vše výše napsané berte prosím s nadhledem, věřte jen svým zkušenostem. Toto jsou zkušenosti mé a mohou se od těch vašich různě lišit. Přijdou-li vám však vhod, inspirujte se plnými doušky. Budu jen ráda.

 

Nový rok 2018 přináší svěží vítr do našich životů

A znovu poodhaluje touhu vylézt z té krabičky složené z dogmat a nesmyslů. Rozběhnout se s větrem o závod a nechat za sebou vše, co je nefunkční. Vyprdnout se na všechny ty strachy, co nás brzdí a kvůli kterým jsme to neudělali už loni, nebo předloni.

Začít nahlas říkat, co si myslíme. Láskyplně.

Žít podle sebe, i kdyby to bylo úplně jinak, než celý zbytek světa. Svobodně.

Tvořit a sdílet plody své tvorby. Společně.

„Být někým, kým nechcete být,
být s někým, s kým nechcete být,
dělat něco, co nechcete dělat,
to je základ lidského neštěstí.“

Osho

Toto je manifest odvahy. Pro všechny, kdo se ke mně přidají s jedním novoročním předsevzetím. Dělat malé krůčky (či rovnou kvantové skoky) mimo zažité vzorce směrem k jedinému: být více sám sebou. Je to totiž to největší, co můžeme v životě udělat – nejen pro sebe, ale i pro ostatní.

Citlivost není slabost. Skrytá síla, o které je dobré vědět.


Je to omezení i dar. Vysoká citlivost, v angličtině je tento fenomén známý jako Highly Sensitive Person (HSP). Možná jste se s tím pojmem ještě nesetkali, možná jo. Do určité míry se dotýká nás všech.

15-20 % lidí patří mezi zvýšeně citlivé jedince.

I pro ostatní je velmi praktické vědět, o co jde – protože HSP jsou jejich zaměstnanci, děti, sourozenci, rodiče, kamarádi či kolegové. Je-li někdo více citlivý, je pro něj důležité zjistit, že na to není sám. I proto tohle téma dnes otevírám.

Jestliže jsme HSP a pochopíme naše přednosti, můžeme je využít ve prospěch nás všech. A že je o co stát! Zásadní podmínkou, abychom to zvládli, je postarat se nejprve o své potřeby:

Více klidu, čas na zpracování vjemů, příroda, správná strava, tvůrčí činnost a lidé, kteří nás pochopí.

Kdo je to vlastně ten HSP

Tak především jde o lidi s velmi bohatým vnitřním životem. Furt něco zpracováváme. Navenek to může působit, že jsme zpomalení. Uvnitř to ale frčí. Nedokážeme dělat tolik věcí, co ostatní. V šíři záběru. Jenže to doženeme v hloubce. Kvalita vítězí nad kvantitou.

Vysoce citliví lidé se narodili s nervovým systémem, který jim umožňuje vnímat a zpracovávat vnější i vnitřní podněty intenzivněji než ostatním lidem. Jedná se o výrazný a proměnlivý povahový rys.

30 % HSP jsou extroverti, 70 % introverti.

Citlivý introvert to nemusí mít vždy snadné. Ovšem vysoce citlivý extrovert – ten má opravdu „zajímavý a netradiční život“. Mohu potvrdit, patřím mezi ně. Potřebuje lidi, ale nesmí jich být moc. Potřebujete furt něco nového, ale ne moc. Hledá dobrodružství. Ale ne moc. Navíc nikdy neví dopředu, co bude moc. A tak je dobré, naučit se říkat „ne“. Jinak se zblázní.

Introvert není to samé jako vysoce citlivý člověk. Tyto pojmy se pouze překrývají. Introverti ani vysoce citliví lidé nepotřebují velké množství zážitků. Žijí totiž z vlastních myšlenek a fantazií. Spotřebovávají velké množství energie na uvažování a zpracování dojmů. Být vysoce citlivým extrovertem je neobyčejně náročné. Může docházet k frustracím, protože extrovertní citliví lidé chtějí být mnohem společenštější, než dokážou vydržet.

Někdy to vypadá, že HSP je věčně nespokojený bručoun, který si neumí užít život. Ve chvíli, kdy jsou však splněné určité podmínky, je to přesně naopak. Umí ocenit každou maličkost a radovat se z ní. Kytička, miminko, sluníčko, jůůůů. Úsměvy, pochvala. Jééé.

Tři výrazná rozlišovací kritéria, která jsou vlastní všem HSP

  • omezená zóna, v níž se cítí komfortně;
  • rychle dojde k předráždění, případně nadměrné stimulaci;
  • podněty a informace dlouho doznívají.

HSP vstřebává více vjemů a víc o nich přemýšlí. Má obzvláště jemnou nervovou soustavu, bohatou fantazii. Jeho harddisk se rychleji zaplní. Pro některé HSP může být náročné řídit auto, nebo být naprosto soustředěný někde, kde na něj útočí příliš mnoho vjemů.

Výhodou hluboké vnímavosti je zvýšená empatie. Pracuje-li s lidmi, dokáže nasát víc informací a to nejen ze slov. Taky se tím ale dříve vyčerpá.

Za vyšší empatii může vyšší koncentrace zrcadlových neuronů v mozku. Ty jsou zodpovědné za schopnost cítit to, co cítí druzí. Zachycují, zpracovávají a interpretují emoce druhých. Lidé se zvýšenou empatií tak mají vysoké pochopení pro činy druhých lidí.

Když je však HSP přetížen, může se chovat bezohledně a je to s ním pak náročné. Proto je lepší, když citlivý člověk takovým přetížení předchází.

HSP zvládnou pohlížet na jednu věc z mnoha různých úhlů. Bývají velmi kreativní. Patří sem mnozí spisovatelé, výtvarníci a myslitelé.

Komu se hodí znalost o fenoménu „Highly Sensitive Person“

Mít povědomí o HSP se hodí každému. Ale hlavně personalistům, manažerům, lékařům, učitelům, koučům, trenérům, podnikatelům, psychologům, rodičům a především – těm, kdo jsou sami HSP.

Být vysoce citlivý sebou nese zvládání náročných situací, do kterých se HSP často dostává. Jenže… mrkněte na seznam úžasných vlastností a potenciálu všech vysoce citlivých lidí.

Vlastnosti a potenciál HSP

  • Empatie a sociální cítění
  • Silné hodnoty
  • Vytříbené smysly a diferenciované vnímání
  • Svědomitost a zodpovědnost
  • Vysoká intuice a spiritualita
  • Inovační schopnosti a komplexní myšlení
  • Kreativita a umělecký talent
  • Schopnost nalézat řešení a jednat v krizi
  • Zvědavost a schopnost nadchnout se
  • Hloubka myšlenek a pocitů
  • Psychická a životní síla

Takže…. takovýto člověk je nepostradatelnou součástí každého týmu, který „to chce někam dotáhnout“. Máte-li ho v rodině, buďte na něj hodní, hýčkejte si ho a občas ho prosím i vyslechněte 🙂 A jestli jste se našli a patříte mezi vysoce citlivé jedince – nebojte se projevovat svoji citlivost – svět nás potřebuje přesně takové, jací jsme.

Jsem to já, nejsem to já?

Tápete, zda jste HSP? Zajímá vás toto téma více do hloubky? Chcete vědět, jak podpořit své zdraví, začít využívat své silné stránky a zlepšit celkově svůj život? Napište mi „zajímá mě téma HSP“ na [email protected]

Zdraví a síla citlivých lidí se dá podpořit mnoha prostředky – stravou, úpravou prostředí, pochopením ostatních lidí, prací, která odpovídá našim hodnotám… Dnešní svět potřebuje vizionáře, lidi s citem, „zjemňovače“ a „dolaďovače“.