Být či nebýt vegetarián

vegan úsměvVegetariáni vs. masožravci, téma, které rozdmýchá emoce, kudy chodím. Ještě lépe: vegani vs. paleo – na čí jste straně? Nemusíte odpovídat. Chci vás jen pošťouchnout. Ať už nejíte zvířátka, nebo se cpete steaky, tento text je pro vás. Prosím, čtěte!

Pro neznalé nejdříve mini-slovníček: 
vegan = nejí žádné živočišné potraviny; vegetarián = nejí pouze maso.

Je kruté jíst maso? 

Zajímavá otázka. Myslím, že nejen vyznavači rostlinné stravy, ale i mnozí masožravci, si tak nějak aspoň trochu myslí, že nejíst zvířata je velice ekologické a velmi humánní. Vřele doporučuji přečíst si první kapitolu knihy The Vegetarian Myth, která je k dispozici v češtině na tomto odkazu. Knihu napsala ex-veganka Lierre Keith a pěkně v tomto úvodu popisuje, jaký vliv má vegetariánství nebo dokonce veganství nejen z hlediska ekologie, ale naráží i na etické faktory. Opravdu doporučuji si to přečíst.

Mnoho vegetariánů nejí maso, protože jsou proti zabíjení zvířat pro potravu. Ale v současném způsobu zemědělství je to tak, že každý produkt, i třeba sojový burger, si žádá daň v podobě nějakého života. Jak to?

soja sklizeňTo, čemu my dnes říkáme zemědělství, ničí zvířatům jejich přirozené životní prostředí. Největším problémem jsou mono-kultury – rozsáhlé pěstování pouze jednoho druhu plodiny – nejhorší jsou monokultury geneticky manipulované kukuřice a soji. Monokultury nerespektují zásady přírody, nevyužívají přirozené souhry (synergie) jednotlivých organizmů, ničí Zem a její zdroje.

„Pravda je taková, že zemědělství je tou nejničivější věcí, kterou lidé na světě provozují, a další dělání téhož nás nezachrání. Pravda je taková, že se kvůli zemědělství ničí celé ekosystémy. Pravda je také v tom, že život není možný bez smrti, že nehledě na to, co jíte, někdo nejprve musí zemřít, abyste byli nasyceni.“     Lierre Keith

Co je opravdu kruté? Moderní zemědělství!

monokulturaDnešní běžné zemědělství je naprosto závislé na monokulturách (kukuřice, pšenice, rýže, soja…), je dlouhodobě neudržitelné, i když v tuto chvíli výborně „nese“. Vyžaduje příliš mnoho zásahů v podobě pesticidů a dalších látek. Výsledkem je výroba levných kalorií, ale spolu s nimi jíme spoustu chemických reziduí. Zdravotní epidemie v podobě obezity, cukrovky, rakoviny a srdečních onemocnění jsou dalším důsledkem tohoto procesu.

Problémem je ale i průmyslový chov. A to velkým problémem. Dnes bohužel běžně chovaný dobytek dostává místo přirozeného krmiva obilí. Jejich růst je sice urychlen, stejně jako produkce mléka, ale…. Také jej zabíjí! pH v bachoru klesá, dochází k zánětům. Maso, které my zkonzumujeme, se pak v našem těle chová jinak (hůř!), než kvalitní maso z organického (pro zvířata přirozeného) chovu. Skot se má přirozeně pást na trávě, ne být krmen zrním.

Strava s umírněným množstvím masa může být dokonce „zelenější“ než veganství. Ale konzumovaná zvířata musí být krmena přirozenou stravou.

krávy se pasouPodle Keith je řešením podporovat „malé“ farmáře ve svém okolí, podporovat takzvané „self-supporting“ ekosystémy, jednoduše přirozené prostředí, kde se jednotlivé organizmy podporují navzájem. Skutečný „souboj“ by rozhodně neměl panovat mezi vegetariány/vegany a masožravci, ale mezi industriálním zemědělstvím a organickým zemědělstvím.

Je vegetariánství a veganství zdravé?

Podle Dr. Mercoly na tom bude téměř každý člověk zdravotně lépe, když bude konzumovat alespoň některé živočišné potraviny. Nemusí to být maso, ale třeba vejce z volného chovu, nebo mléčné produkty z organického chovu (nepasterizované, nehomogenizované – tzv. raw). Syrové (tzv. raw) mléko od krav z organického chovu je jedním z nejlepších zdrojů hodnotných a využitelných bílkovin. Než ale konzumovat mléko „supermarketové“ to raději žádné. Homogenizace a průmyslový chov krav vedou k velkému znehodnocení původně zdravé potraviny.

Čínská studie

chinastudyMožná jste o ní slyšeli. Je to tak trochu současná bible veganů. Kniha s názvem Čínská studie (2005), jejímž autorem je Dr. Campbell, vychází z autorových výzkumů a má potvrzovat, že strava založená čistě na rostlinné bázi je pro každého člověka tím nejlepším. Stejně tak se snaží poukázat na to, že konzumace živočišných produktů vede k mnoha nemocem v čele s rakovinou.

Ovšem… Čínská studie má mnoho trhlin.

Nejen že autor v knize zamlčuje mnoho výsledků, ke kterým ve studii dospěl a vybírá si tedy jen to, co se mu hodí. Ale nerozlišuje např. mezi průmyslově zpracovanými a nezpracovanými živočišnými produkty, což je např. u mléka (ale nejen u něj) naprosto zásadní.

Velice zajímavé kritiky se můžete dočíst i od samotných vegetariánů (např. od skvělé odbornice na výživu Margit Slimákové – zde).

Mnoho lékařů, kteří mají (na rozdíl od Campbella) letité zkušenosti s reálnými pacienty, velice kritizuje Campbellovu „studii“ a jeho odsuzování VŠECH živočišných produktů a doporučování veganství PRO VŠECHNY.

Dr. Mercola je například přesvědčen (a vychází z praxe), že neexistuje jedna perfektní strava pro všechny! Sám nabízí k dispozici na svých stránkách test metabolického typu a můžete si být jisti: vyjde-li vám, že jste proteinový metabolický typ, veganství je pro vás hřebíček do rakve. Na druhou stranu, sacharidové typy mohou prospívat na stravě s minimem živočišných produktů, ale téměř pro každého je vhodné zařadit alespoň jeden zdroj kvalitních živočišných bílkovin. Nemusí to být nutně maso!

Vzdor její rostoucí popularitě, Čínská studie je v mnoha směrech spíše fikcí než nutričním svatým grálem. Kniha zplodila řadu mýtů o rizicích živočišných bílkovin. Pokud je něco pozitivního, co si můžeme vzít ze čtyřset sedmnácti stran knihy, je to propagace celistvých potravin a výsledné eliminování rostlinných olejů, kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy, rafinovaného obilí a jiných průmyslových produktů, které tíhnou k tomu, že nahrazují skutečné jídlo na našem moderním jídelníčku. (Zdroj)

Máte dostatek vitamínu B12?

Je mi jasné, že se teď všichni vegani neseberou a nepůjdou na večeři do steakhousu. Jedno by však měli – zamyslet se, zda mají dostatek vitamínu B12!

steak2Tento nadmíru důležitý vitamín se pravděpodobně vyskytuje pouze v živočišných produktech. Některé rostlinné zdroje (řasy, tempeh…) obsahují pouze tzv. analogy vitamínu B12. Ty ale brání vstřebání opravdového vitamínu B12, takže jejich příjmem si v tomto ohledu nijak nepomůžeme.

B12 se ukládá v játrech, ledvinách a dalších tkáních, takže jeho nedostatek se nemusí projevit po několik let (uvádí se až sedm let). Postupné projevy deficitu jsou následující: ztráta motivace, apatie, deprese, svalová slabost a únava, mravenčení v končetinách. Nic, co bychom vyhledávali. Ovšem chronický nedostatek B12 může skončit až nevratnými poškozeními mozku, demencí, těžkou anémií nebo neplodností. Nedporučuji!

Dostatek B12 v těle napomáhá k přeměně homocysteinu na metionin. Když toto nefunguje, dochází k srdečním onemocněním a nervovým poruchám.

batole[1]Nejvíce devastující je nedostatek B12 pro těhotné, kojící ženy a pro děti. Ať už jde o mnohočetné potraty, neplodnost, poškození mozku u dětí, prostě nic, co bychom si přáli zažít.

Vegetariáni s tímto nemusí mít žádný problém (konzumace vajec a/nebo mléčných výrobků v tomto ohledu stačí). Striktní vegani by měli doplňovat B12 pomocí suplementu.

Máte-li zájem o detailní informace, zde najdete vše o vitamínu B12, co potřebujete vědět.

Nezapomínejte také na důležitost vitamínu D (živočišné produkty, ale hlavně slunce, v zimě suplement) a omega-3 mastných kyselin (mořské ryby, ideální je ale čištěný suplement – nejlépe olej z krilu.

 Závěr

I když zastávám názor, že pro většinu lidí je vhodné konzumovat kvalitní živočišné produkty, ty, kteří si zvolili veganství, respektuji.

organicMísto vyčerpávání sil na věčné souboje veganů/vegetariánů s masožravci, pojďme spojit naše síly a podporovat udržitelné zemědělství a s tím i udržitelné zdraví nás i naší planety. Ať už s masem na talíři nebo bez něj.

Jestli se vám článek líbí, prosím sdílejte ho, třeba pomocí „like“ na facebooku nebo kdekoliv jinde. Díky!

26 komentářů u „Být či nebýt vegetarián

  1. Radmila Pokorná

    S tímto souzním i když musím říct, že s vegetariánstvým sympatizuji. Pozoruji , že spousta lidí si ani neuvědomuje kolik masa spořádá. Jí ho jako „chleba“ i několikrát denně. Maso by mělo být jídlo sváteční a ne každodenní. Stravuji se v restauraci a v poledním menu najít bezmasé jídlo je opravdu detektivka. Děti ve škole mají pouze jeden den bez masa. Proto si ráda zalistuji ve vegetariánské kuchařce, je to záruka, že najdu něco nového neotřelého. Lidé kvůli nízké ceně masa v supermarketech zapomínají na jiné suroviny a kombinace. Co uvařit diktuje letáková nabídka. Pro vyvážené stravování by se maso jíst mělo, ale méně. Nezapomínat na bílkoviny i v jiných formách….

  2. Robin

    Začnu úvodem do oné knihy…
    1)Jenomže prvním omylem vegetariánů je předpoklad, že průmyslové zemědělství, které je v současné podobě staré asi jen padesát let, je jediným způsobem, jak chovat domácí zvířata. Jejich kalkulace ohledně vynaložené energie, spotřebovaných kalorií a nenasycených lidí jsou založeny na skutečnosti, že zvířata jsou krmena obilím. – ano, pro nás, zde v Evropě (případně USA) je průmyslové zemědělství aktuální a proto ho vegetariáni a vegani řeší. Kdyby to byly malé farmy a soběstačné komunity, bude to jiná debata. Co se týče kalkulace a přepočítávání plochy na rostlinnou stravu a zvířata – i kdyby na určené ploše nebylo pěstováno obilí ale byla tam místo toho třeba permakulturní zahrada, stále je z toho větší výnos než z toho tam mít louku a nechávat ji spásat.

    2)Chci vystavit celý výčet, který se neomezuje jen na to, co mrtvého a zabitého máte na talíři. Ptám se na to, co všechno zemřelo během celého procesu, než se jídlo na váš talíř vůbec dostalo. Je to radikálnější dotaz, ale současně také jediný, který povede k pravdě. Kolik řek bylo přehrazeno a vyschlo, kolik prérií bylo zoráno a lesů pokáceno, kolik svrchní zeminy erozí nenávratně zmizelo? A chci také vědět o druzích – nikoliv o jedincích, ale o celých druzích – losos čavyča, bizon americký, strnadec pustinný, vlk obecný. A chci více než jen údaj o počtu mrtvých a zabitých. Chci je zpět. – Jelikož například většina světové produkce sóji jde na výrkm dobytka, stále zde vidím spíše kritiku současného zemědělství než vegetariánství (ale to by chyběl bulvární nadpis knihy). V dnešní době je pro to mít před sebou na talíři kus masa stále potřeba více energie a také více externalit, o kterých autorka píše, než u vegetariánství.

    3)Já vím, že ho potřebuji. V mém životě nastal okamžik, kdy jsem přijala zodpovědnost dospělého, s prvním kusem masa poté, co jsem ho dvacet let nejedla. Byl to okamžik, kdy jsem přestala bojovat se základní algebrou života: aby někdo žil, někdo jiný musí zemřít. – Ano, s tím by se dalo částečně souhlasit. Není ale lepší aby ten někdo kdo bude muset zemřít kvůli nám zemřel nepřímo (například díky zemědělství, i neprůmyslovému) než tím, že ho zabijeme a sníme? My, teď a tady (ČR), máme na výběr, v průmyslovém i neprůmyslovém zemědělství, žít bez masa (respektive i ostatních živočišných produktů). Pokud někdo nalezne omluvu, sem s ní.

    4)Zabíjení je špatné a žádná zvířata by neměla umírat, takže velké kočkovité a psovité šelmy by se daly na jednu stranu plotu, na druhé straně by se soustředili pakoně a zebry. – Založit argumentaci na příspěvku jednoho (trolla?) člověka na fóru chce hodně odvahy.

    5)Lvi, hyeny a lidé nemají trávicí systém přežvýkavců. K trávení masa jsme uzpůsobení doslova od zubů po rektum. Nemáme žádný mechanismus k trávení celulózy. – Čistá nepravda, viz tabulka zde http://maso.skrabalek.cz/

    6)To znamená, že na té straně plotu, kde jsou masožravci, nastane hladovění. Některá zvířata přežijí déle než jiná a skončí svůj pobyt na tomto světě jako kanibalové. Mrchožrouti budou mít velkou hostinu, která ovšem také skončí vyhladověním v okamžiku, když jsou všechny kosti obrány. A protože zde nejsou žádní býložravci, kteří by spásali trávu, země se promění v pustinu.
    Bez přežvýkavců se rostlinná hmota nahromadí, omezí se růst a rostliny začnou odumírat. Poté je obnažená zemina vystavená větru, slunci a dešti, minerály jsou odplaveny, struktura půdy je zničena. Při našem pokusu ochránit zvířata, jsme zabili úplně všechno. – toto platí možná tak pro Serengeti a variantu s plotem, která je asi tak pravděpodobná jako že všichni lidé na světě budou vegani. V jiném prostředí by to samozřejmě neplatilo, viz pralesy kde se taky stáda přežvýkavců neprohánějí a ta eroze tam překvapivě není.

    7)Tráva a býložravci se navzájem potřebují stejně, jako se potřebují predátoři a kořist. Nejsou to jednostranné vztahy, nejde o systém dominance a subordinace. Tím, že jeden druhého pojídáme, se nevykořisťujeme, pouze plníme své funkce. – Souvisí s bodem č.6, zde je na místě otázka, zda opravdu potřebujeme travnaté planiny všude po světě.

    8)Tuto knihu taky píši jako varovný příběh. Vegetariánská dieta – zvláště její nízkotučná verze, zejména veganská – není dostatečně výživná z hlediska dlouhodobé životosprávy a zdraví lidského organismu. Krátce řečeno, ublíží vám. – Tady už skoro nemám slov. Bez znalosti jejího tehdejšího jídelníčku to je těžké posoudit, ale pokud jen v zápalu nadšení vyřadila živočišné produkty a dál to neřešila, dobře jí tak.

    9)Už pět let mám pravidelný ženský cyklus, ale počítám, že pokud dostanu rakovinu reprodukčních orgánů, může za to sója. – Ach, zase ta zlá sója.. viz zde http://www.pcrm.org/health/health-topics/soy-and-your-health

    10) Všichni, kteří byli vegany dlouhodobě, skončili nemocní a poškození. – Zajímavé, znám jich osobně několik desítek (i hodně fyzicky aktivních) a nic takového jsem nezaznamenal. Opět platí, že je vegan a „vegan“, který jí rohlíky a jablka.

    Jinak s autorkou souhlasím, problém je průmyslové zemědělství, které ale rozhodně není provozováno z vegetariánských/veganských pohnutek. Monokultury slouží převážně k plodinám pro chov dobytka a nebo výrobu junkfood (cukr, palmový olej a tak dále, dle chuti).
    A to že i na sojaburgr je dnes potřeba zničení života? Určitě, ale rozhodně v menší míře než na burgr klasický hovězí (nedejbože aby bylo krmené sojou) – chov (splašky, methan), transport (CO2 a podobně). Sojaburgr je i v dnešním zemědělství stále volbou menšího zla (navíc například v ČR i na Slovensku se geneticky modifikovaná soja nepěstuje a v obchodech najdete jen tu ok. Nevím jak je to s krmivem pro zvířata, jestli platí stejně přísné normy).
    Jak už jsem psal výše, my, tedy a teď, máme možnost volby. Můžeme žít plnohodnotný a zdravý život i při veganské (resp egetariánské) stravě, takže nevidím jakýkoliv důvod proč tak nečinit.

    PS. „Ale člověk je všežravec, musí jíst maso“ – to že je člověk může jíst maso neznamená že to dělat musí, pokud by být všežravec znamenalo nutnost jíst „všechno“, byla by to evoluční nevýhoda. Člověk „může“ jíst všechno, ale to neznamená že „musí“. Já nemusím, protože mám možnost volby, takže maso nejím. A pardon za dlouhej komentář, ale ta citace knihy mi nedala nereagovat.

    1. annajermarova Autor příspěvku

      Robine, velice děkuji za zajímavý vhled do problematiky!
      Knihu, jejíž pasáže uvádíš, jsem celou nečetla, a věřím, že bude částečně dost tendenční, tedy bojovat si jen „za to své“. Ale rozhodně jí to nemám za zlé, protože s výsledkem jejího tvrzení (a to, že chyba je v současném způsobu zemědělství), souhlasím. Tam je potřeba směřovat pozornost, ne až tolik na to, zda být či nebýt vegetarián/vegan – v obecném pohledu na celou populaci. Ze zdravotního hlediska je potřeba, aby se každý stravoval i podle toho, jak je uzpůsoben geneticky, nebo tomu svoji stravu alespoň částečně přizpůsobil. Ono mnohdy stačí naslouchat tělu. Ale opravdu naslouchat a dlouhodobě trochu experimentovat.
      Ještě k soje, jakmile je fermentovaná, jednoznačně souhlasím, že je zdravá – miso, natto, tempeh, pravá(!) sojová omáčka. Ale ostatní, jak píšou v tebou uvedeném článku, koncentrované nefermentované formy soji, nebrat.
      A.

    2. Filip

      Pod tohle se podepisi. Autorka mela zrejme vegansky jidelnicek o chlebu a susenych cajovych pytlikach. To se pak neni cemu divit ale tvrzeni ze vsichni vegani skoncili nemocni a poskozeni??? Stravuji se vegansky 4 rokem, zrovna vcera na zdravotni prohlidce mi doktorka rekla ze uz dlouho nevidela nekoho tak v dobre kondici.

    3. michaela

      Ahoj Robine,

      je mi 27 a až teď začínám přecházet z masožravce na vegetariána (mléko, sýry, vajíčka jen z ověřených chovů) a po přečtení článku mi byl trochu sebrán vítr z plachet. Díky za tvůj příspěvek, už mi zase fouká – né na maják, doufám 🙂
      Je očividné, že tomu rozumíte více, než autorka (tím nechci nijak hanit paní Annu – ráda prozkoumám různé názory a pak si udělám vlastní obrázek) a tak bych Vás chtěla poprosit o radu coby znalého vegetariána.
      Radu, jak nejlépe přejít (rychle, pomalu), čemu se vyhnout ( př.nefermentovaná soja), na co naopak nezapomínat popřípadě dobrý odkaz na stránky (narazila jsem i na takovou, kde tvrdí, že bílkoviny se moc řeší a nejsou tolik potřebné pro tělo), atd.. co Vás napadne.
      Pokud se nechcete zdržovat postačí dobrý odkaz, kde to je vše správně uvedené.

      Děkuji mnohokrát, už jen za horní komentář.

      Michaela
      [email protected]

  3. Zusanka

    Dobrý den,
    díky za zajímavý článek a náhled do problematiky. Poslední dobou koketuji s myšlenkou veganství, proto si podobné názory na problematiku ráda přečtu, abych viděla na věc z více pohledů,

    Co se týká úvod knihy The Vegetarian Myth, tak souhlasím s příspěvkem od Robina, kde mne zaujaly min. dvě věci, které dotyčná ex-veganka bohužel taky neměla podle mne podložené a už se jedná o spekulace na základě jejích domněnek. Například “ K trávení masa jsme uzpůsobení doslova od zubů po rektum. “ to je naopak mýtus dnešní společnosti, že jsme uzpůsobeni na trávení masa, kdežto co jsem zatím studovala, tak maso organismus zatěžuje (i překyseluje) a nestráví se tak jak má. Sportovci před vrcholovými výkony si týden před akcí omezují přísun masa, protože střádají energii na výkon a to vám maso „bere“ tím, že zatěžuje trávicí soustavu. (nejsem odborník, tak se omlouvám za laické vyjadřování 🙂 ).
    Co se týká jejího zdravotního stavu, tak jak píše Robin, tak přesně – nikdo neviděl její jídelníček, takže pokud má poškozenou páteř, nějaké věci v jídelníčku ji chyběly a tělo si je bohužel bralo tam. Pokud se podívám na základy makrobiotiky, je třeba doplňovat kompletní bílkovinu – obiloviny, luštěniny, zelenina na jednom talíři – pak tuky, olejnatá semínka, nějaká ta kvašená zelenina, pestrost a tělo má to co potřebuje. Sporný mi stále přijde právě B12, kde jsou opravdu lidé prosazující vegan stravu rozděleni na 2 tábory :-), takže na to stále utvořený názor nemám. Ještě se vrátím k zdravotnímu stavu ex-veganky – ty další zdravotní problémy jak ona popisuje mi přišly jako eliminace (očista těla od škodlivých látek) – patří sem i právě ztráta menstruace, která se vrátí, pokud se stravujete pestře a doplňujete všchny živiny, vitamíny a minerály – stejně tak se vylepší i další problémy. Tělo se zbaví škodlivého (př. uklídí se spíž, odplísní atd. ) a obnoví se (naplníme spíž novými a lepšími potravinami ). Přijde mi bohužel, že problémy nekonzultovala s odborníky na vegan stravování, ale byla u konvenčních doktorů, kteří ji předepsali preparáty, které ji podle mne naopak ještě přitížili a tudíž si vytvořila náhled a poté sepsala knihu – tzn. že veg stravování nám ve výsledku škodí.
    Výkřik do tmy, že nezná zdravého vegana už mi přišel na konci úsměvný :-). Já neznám taky žádného 100% zdravého „vševžravce“ člověka ;-).
    Pěkný den

  4. Blanka Koutná

    Dobrý den,
    chci se zeptat, když mám problémy se slinivkou a špatně tráví tuky znamená to, že ty tuky odcházejí z těla pryč a neukládají se, nebo naopak se ukládají. nerozumím tomu. děkuji

    1. annajermarova Autor příspěvku

      Blani, sice odcházejí z těla, ale to je právě to špatné. Chtělo by to brát enzymy (lipázy) na podporu trávení tuků – možná něco takového už bereš. Tuky z potravy potřebuješ! Z tuků (těch zdravých!) ve stravě není tuk na těle – zapamatovat 🙂 v těle se ukládají tuky (stručně řečeno) z přebytku sacharidů ve stravě. Je to jasnější? 😉 A.

      1. Blanka Koutná

        Moc děkuji, to jsem chtěla vědět! 🙂 Když píšeš to co píšeš, chápu dobře, že se tloustne ze sacharidů, popřípadě kombinace tuk+ sacharid ? Což tedy znamená, že po bílkovinách+ tuk se netloustne ? Když se teda jí přiměřeně..
        Další věc, když nebudu jíst sacharidy (teoreticky chci zhubnout) a budu konzumovat bílkoviny v podobě maso, vejce,.. a tuky v podobě kokosový olej, avokádu, olivový olej, semínka,… -> tělo si vyrobí glukozu z tuků a bílkovin samo ? Já jsem se v základech biochemie dozvěděla, že toto umí jen rostliny glyoxylátovou cestou a že člověk toto nedokáže. Pouze si vyrobí keto látky(z již uložených tuků) a ty pak fungují místo glukozy, což sebou teda nese i řadu nepříjemných věcí ze začátku – bolest hlavy a tak… No a tady by mě zajímalo: keto látky jsou kyselé a transportují se krví, člověk je ale zásaditá bytost, neohrožuje nás to na životě ? Nebo se to něčím kompenzuje ta kyselost?

        1. annajermarova Autor příspěvku

          Nedá se říct, že po tuku+sach. se tloustne. Vadí špatný tuk (ztužený rostlinný tuk, tuky v mražených polotovarech, sladkostech z obchodů atd.) a v kombinaci s jednoduchými sacharidy je to ještě horší.
          Trochu sacharidů konzumuj, ale to ti naprosto stačí ze zeleniny, kterou rozhodně jez. Sem tam kousek ovoce a je to. Tělo opravdu umí jet jen na tuky, ale není to úplně výhodné, ovšem stačí těch 50-150 g sacharidů za den, což je mnohem méně, než je nám běžně doporučováno.
          A.

  5. Jarka Kralova

    Dobrý den, nejím maso půl roku a lámou se mi nehty a poslední měsíc jsem dostala velice slabou a zpožděnou menses. Živím se velice pestře a zdravě, nevím co dělám špatně. Nemáte někdo podobnou zkušenost?

  6. Ján Kupec

    Paní Jermářová,
    v článku máte množství faktických chyb a chybějící souvislosti.

    Začnu „metabolickým typováním“ – jde o vědecky nepodloženou teorii: http://en.wikipedia.org/wiki/Metabolic_typing Pokud nemá člověk nějaké poruchy trávení či metabolismu, je skutečně jedno jakou potravu jí – není jedna pro něj vhodnější a jiná nevhodnější.

    K bílkovinám – podle dnešního vědeckého konsenzu není důvod proč by měli lidi upřednostňovat živočišné bílkoviny – rostlinná potrava potřebu esenciálních aminokyselin i celkové bilkoviny hravě pokryje (zejm. luštěniny, obilniny, semena, ořechy). Je neuvěřitelné, že mýtus o nedostatečnosti nebo nevhodnosti rostlinných bílkovin se pořád šíří i mezi lidmi, kteří by měli být odborníci na výživu.

    K průmyslovému zemědělsvtí – zcela chybí informace, že *většina* produkce sóji a kukuřice a velká část dalších obilovin jde na výkrm zvířat, ne pro potravu lidí! Čím víc živočišné bílkoviny nahradíme rostlinnou, tím víc zemědělských zdrojů ušetříme! Tohle si málokdo uvědomuje.

    K vit. B12 – správně píšete, že ho vegani musí doplňovat uměle. Ale nepíšete už, že hospodářská zvířata dostávají v krmení, kromě vit B12 nebo kobaltu, taky široké spektrum dalších potravních doplňků a léčiva!

    Další nezmíněný fakt je, že pokud bychom chtěli přejít na šetrné zemědělství, nemohli bychom v žádném případě jíst živočišných produktů tolik, kolik jich jíme dnes. Za podporu udržitelného zemědělství postavím, ale jedním dychem dodávám, že udržitelné zemědělství a současná poptávka po mase a dalších živ. produktech se udržitelným zemědělstvím přímo vylučuje.

    U omega3 jste zapoměla zmínit rostlinné zdroje ALA jako jsou za studena lisovaný řepkový olej, konopní olej, lněný olej, resp. lněné, konopné semínka, vlašské ořechy. S vit. D máte pravdu.

    K čínské studii se zatím bohužel vyjádřit neumím, nemám prostudovanou ani ji, ani její kritiku.

    Takže já bych, ve světle současných poznatků vědy, upravil váš závěr: pro zdravého člvěka není důvod aby měl problém pokrýt potřebu bílkovin i dalších živin čistě rostlinnou stravou. A udržitelné zemědělství možná i s masem na talíři, ale ani z daleka ne v takovém množství, jak ho jíme dnes. A tom je důležité nemlčet, ale postavit se tomu čelem.

    1. Ján Kupec

      Teď jsem si uvědomil, že v článku píšte: „Strava s umírněným množstvím masa může být dokonce „zelenější“ než veganství. Ale konzumovaná zvířata musí být krmena přirozenou stravou.“ – s tím souhlasím. Bohužel takto dochovaná zvířata mají v ČR potenciál pokrýt jenom nepatrný zlomek dnešní spotřeby živ. produktů (možná maso jen několikrát za rok? – tento odhad mě zajímá a budu se jím zabývat). Proto to moje doplnění vašeho závěru.

  7. Milosh

    V případě pokud člověk dlouhodobě bude jíst živočišné produkty ( tedy i živočišný protein ) dochází k překyselení organismu. V případě člověka a tedy i savců ( bíložravců ) dochází k silnému překyselení organismu, krve. Překyselení je pro lidský organismus smrtelný. Proto se lidské tělo evolucí dokáže vypořádat tím, že začne postupně „vypouštět“ z kostí vápník aby si ubránilo překyselení. Tím dochází k oslabení kostí. I když se tělo vypořádá s překysením tak to odnáší ostatní orgány ( střeva, žaludek ). Při porovnání „masožravce“ a bíložravce tak je rozdil i ve střevech. Masožravec ma střeva dlouhé 3-4 metry a bíložravec 7-8m. Pokud tedy sníme maso „hnije“ nám ve střevech cca. 3-4 dny ( záleží na druhu masa a zpracování ) a to bych mohl pokračovat dále a dále. Jsem vegan kvůli tomu jak se lidé chovájí ke zvířatům. Ale na člověk pokud mu je to jedno by měl alespon trochu přemýšlet to co jí. A myslim, že živočíšný produkt nebude to pravé ořechové 🙂

    1. Myš

      To jsou zase kecy… Takže podle tebe má masožravec střeva dlouhá 3-4 metry a býložravec 7-8? A kterého masožravce a kterého býložravce máš na mysli? Lva nebo lasičku, slona nebo morče? 😀
      Vegefanatici, kteří usvědčují ze lží a manipulací sami sebe, mě fakt baví.
      Pro tvé info:
      Délka střeva člověka je asi 7 metrů, z toho přes 5 metrů připadá na tenké střevo. Obecně platí, že relativní délka střeva závisí na potravě, u masožravců dosahuje troj až pětinásobku délky těla, u koně desetinásobku, u prasete patnáctinásobku u malých přežvýkavců až dvacetipětinásobku délky těla.
      Máš pocit, že lidské střevo je opravdu desetinásobkem nebo dokonce dvacetinásobkem délky těla? To by u chlapa vysokého cca 2 metry muselo mít střevo 2o m, nebo dokonce 40 m. 😀 Poněkud blbost, že? 🙂 Délka lidského střeva má rozhodně blíž ke střevě masožravců. Nemluvě o tom, že slepé střevo býložravců je vždy velké, např. morče má slepé střevo přes půlku břišní dutiny, jiné druhy býložravců mají slepých střev několik, zatímco člověk má jen směšný přívěsek, bez kterého se klidně obejde. Kterýkoli býložravec by po odoperování slepého střeva umřel.

  8. jeife

    Míla autorko tohoto článku. Nic proti vašemu spisovatel skenuje umění, ale dříve než začnete o něčem psát, je vhodnější posbírat více informací o daném tématu. Rozhodne nestačí par odkazů na články jiných lidi. Vaše mono kultury geneticky modifikované kukuřice a sóji a používají z 91% na výkrm dobytka v USA ale ve velkém se dováží i do Evropy (též na výkrm dobytka). Díky pěstování těchto plodin se kácí pralesy a využívá zbytečné množství fosilních paliv. Ano, pravda ze „něco musí zemřít pro mé nasyceni“ … ale pokud jsem vegan tak se pro mé nasyceni spotřebuje minimálne 40 méně zdrojů než kdybych byla masozrout.
    Dale k tem onemocněním. Je zajímave, že rakovina, obezita a srdeční cévní onemocnění (tedy hlavni světového „hrozby“) se u dlouhodobých veganu vyskytují téměř o 90% méně než u lidi kteří konzumují maso.
    Pokud by člověk měl konzumovat třeba i male množství masa, určíte by ho na to matika příroda vybavila. Nemel by dlouho střeva způsobující hniti masa, mel by zuby uzpůsoben ke konzumaci masa a v neposlední řadě by jeho žaludek byl schopný strávit krev.
    Asi by vám ve švem věku byli divného přijít ke kojící ženě a začít ji sát z prsu… na tož přijít ke krávě a pokusit se sát z vemena. Jsme jedny živočišný druh který konzumuje mateřského mléko jiného druhu. Zajímave je, že laktóza je pro člověka nad 1 rok z 90% ne stravitelna a pro vstřebávání vápníku z mléka je potřeba další vápník z našich kosti což ve výsledku vede k jejich odvápnění. Jako důkaz staci po hlad do domova do chodců, generace kteří myslela že je mléko zdravé nyní bojuje s odvápnění mi kostmi…
    Napsala jste do článku i něco nepřevzateho? 🙂 a věděla jste ze vyváženější rostlina strava dokáže pokrýt spotřebu bílkovin už za pul dne? 🙂
    Zajímavý je i způsob, jak se B 12 dostává do masa. Ze jste o tom ještě neslyšela? V 12 produkují bakterie žijící v těšte blízkosti pudy a trávy kterou dobytek spásá. Protoze se většina dobytka nemá možnost pást, dodává se B 12 do jejich těla ve formě rozdrcení Ch granulí. Upřímné si raději vezmu jeden prášek za týden než čekat až to za mě udělá zvíře. Pokud mi chcete argumentovat naší minulosti…. B 12 se nachází i na ne omýt rostlinne potravě. Takže kdybychom žil i jako vegani v divočině, jistě B 12 nebudeme mít nedostatek 🙂

    1. Myš

      Lžete, viz. zpochybnění tvz. Čínské studie, mimochodem z velké části prováděné úplně blbě a ještě k tomu na potkanech – vskutku relevantní pro člověka! Zadejte si do Googlu „čínská studie podvod“, budete se asi hodně divit. 🙂

  9. Hubálek

    Temer sto let se opisovalo jeden autor od druheho,ze spenat je rekordmanem v obsahu zeleza. Spenat byla slavna potravina stejne jako Pepek námořnik,ktery po konzerve spenatu vyridil kazdeho nicemu. Nekoho to napadlo zmerit a zjistil,ze je ho tam desetkrat mene. A tak dnes uz spenat nefiguruje mezi potravinami doporucovanymi pro obsah zeleza. Nekdo tedy pred sto lety asi spatne napsal desetinnou carku. Neco podobneho se dnes zrejme deje s vitaminem B12. V literature jeden fruktarian-tedy clovek,ktery se zivi jenom ovocem si nechal udelat krevni test na vitamin B12 a mel ho tam bohate, vic nez jeho masozravy oponent. Jsem temer vegan a rozhodl jsem se z tohoto popudu taky si nechat udelat krevni test na B12 a taky jsem B12 mel v norme. Doporucuji tedy,kdo ma pochybnosti o dostatku vitaminu B12,aby si takovy test taky nechal udelat.

  10. Myš

    Konečně jednou rozumný článek, a zese se vyrojilo hafo pošahaných veganů, kteří budou mít blbé kecy a všchno překroutí. Měli by si hlavně přečíst celou knihu The Vegan Myth. Už to, že autorka je bývalá veganka, která po mnoha letech prozřela, je zajímavé.

    Samozřejmě že to, že je člověk všežravec, znamená, že musí jíst i maso, i „nemaso“, ne že si může libovolně vybírat. Podle veganské logiky, že člověk může žít jen z rostlin, by pak teda člověk mohl žít taky jen z masa a nejíst žádnou rostlinno stravu, že? No je to očividně nesmysl.

    Člověk nemá ani 4dílný žaludek, ani není přežvýkavec, ani nemá obří slepé střevo (BTW navíc anatomicky neslepé), nepojídá vlastní trus jako býložravci, kteří mají jednoduchý žaludek (morče, králík)…takže nemůže být v žádném případě býložravec.

    Zajímavé, jak veganům vůbec nevadí kvanta pozabíjených zvířat pří orbě a sekání polí, nevadí jim, že jejich rostlinná strava je v drtivé většině stříkaná pesticidy, které jednak zabíjí zvířata na polích, druhak se testují na pseudobezpečnost opět na zvířatech… Kráva z pastviny bude vždy humánnější a ekologičtější zdroj potravy než GMO sója (životu nebezpečný alergen pro spoustu lidí), všeobecná „spása“ veganů.

    Podle mě jen člověk naprosto odtržený od přírody může být veganem. Já jsem z poměrně malého města v podhůří. Máme tu pastviny s dobytkem, vím, odkud pochází moje jídlo a nikdy jsem nebyla vygumované městské dítě, které si myslí, že kráva je fialová a že maso se zhmotňuje na pultech obchodů. Taky nevím, proč by měly být krávy krmené obilím, když mnohem levnější je vypustit je na louku, kde jim potrava roste sama. Ty výkrmy obilím platí tak max. pro americké velkofarmy postavené v úplně nevhodných polopouštních oblastech. Ale vege demagogie vesele přepočítává údaje z těchto nejhorších chovů na všechny krávy chované na světě.

    Ten nápad jakéhosi vegana, že by se postavil plot, aby masožravci nemohli lovit býložravce je fakt šílený. Stejně šílený, jako majitelé psů a koček, co je cpou vege granulemi a pak řeší jejich děsivé zdravotní problémy – ztrátu srsti, rozpad chrupu, alergie, nemoci kloubů… To je týrání zvířat, ne to, že někdo zabije krávu nebo slepici pro potravu. Určitě je potřeba dělat pořádné kontroly na jatkách, aby tam nějaký magor netýral zvířata. Nicméně předpisy samy o sobě na to jsou poměrně přísné. Navíc maso stresovaných zvířat je tuhé a nedobré, takže nikdo nemá žádné ekonomické zájmy na tom, aby zvířata na jatkách trpěla, ale je to právě naopak. Nějaké vege demagogie o rozřezávání zaživa ať si vegani vykládají někomu jinému. Ono je technicky dost nemožné udržet zvíře tak velké jako kráva a porcovat ho zaživa. Ale pochybuju, že ti vege blázni vůbec někdy viděli skutečnou živou krávu.

    1. Karel

      Jste na omylu, člověk není všežravec. To by jste pak mohl s chutí sežrat i mršinu několik týdnů starou. Všichni naši předkové-lidoopi byli vegetariáni. Srovnejte si sílu gorily a člověka.

      1. Myš

        OMG! Všežravec neznamená, že může sežrat úplně všechno, ale že potřebuje jak rostlinnou, tak živočišnou potravu. Ten co jí mršiny není všežravec, ale mrchožrout (např sup). Naši předkové lidoopi už tak před 3 000 000 let byli všežravci. Nejbližší příbuzný člověka je šimpanz, a ten je všežravec a mimojiné schopný lovec menších opic.
        Co má s čím společného síla gorily a člověka? 😀
        Prostě klasický demagogický zmatený vegemaniak, který absolutně neví o čem píše. Achjo…

      2. koi

        Karel: Lžeš jako tiskárna. Naši dávní předkové zcela běžně konzumovali uhynulé zvířata a naši nejbližší příbuzní šimpanzové pravidelně konzumují maso včetně lovu zvířat za účelem jejich konzumace.

    2. se_ky

      Tak pod tohle se musím podepsat…konečně relevantní názor člověka se zdravým úsudkem. Děkuji 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *