Co je to vlastně ten zdravý životní styl?

Pomáhám lidem s nastavením zdravého životního stylu. S jídelníčkem, pohybem, ale hlavně s pochopením širších souvislostí. Je toho šíleně moc, co se dá řešit. A tak kromě cíle prvotního, např. zhubnout, přibývá i druhý – nezbláznit se z toho všeho. Z těch hafo informací všude kolem, striktních doporučení ke všemu a za každých okolností. A taky z „dokonalosti“ ostatních lidí a myšlenek na to, že já jsem určitě úplnej loser, když to nedávám. Nebojte – nejste!

Za poslední tři roky jsem ušla dlouhou cestu a moje paradigma ohledně zdraví a výživy se postupně vyvinulo v něco, co tu chci s vámi sdílet.

Mnoho lidí se domnívá, že strava je pro zdraví to nejdůležitější. I já si to myslela. Výživa je opravdu důležitá a pro některé lidi v tuto chvíli dokonce i naprosto zásadní. Ale jsou tu i další faktory.

Jejich výčet si vypůjčím od Milušky Kubíčkové, 93leté vitální ženy, která se zdravým životním stylem zabývá od mládí. Prakticky, i jako lektorka a spisovatelka.

Šest důležitých aspektů zdravého života

  • vyvážená strava
  • vědomý pohyb 
  • správné dýchání
  • vyrovnané vztahy
  • harmonická mysl – stimulovaná především tvorbou
  • rytmus – ve smyslu ctění přírodních cyklů, sezónní strava, ranní rituály apod.

Dovolím si dnes pár krátkých vhledů, příště to třeba rozvinu více.

Vyvážená strava

Výživa není jen o chemickém složení potravin. To je obrovský omyl, který se bohužel stále vyučuje na většině škol. Souvisí to samozřejmě s určitou (cílenou) omezeností mainstream-ové vědy, o které píšu níže.

U potravin záleží i na tzv. vitalitě, neboli životadárnosti potraviny. Je bláhové myslet si, že z masové konzervy vyrobené ze zvířete z velkochovu dostaneme stejnou energii, jako získá domorodec ulovením divokého zvířete. Je tam rozdíl v čerstvosti a hlavně v emocích zvířete před smrtí, které se odrazí v mase a poté v našem organizmu.

Důležitá je pohoda při jídle a vděk, se kterým potravu jíme. Téma vděčnosti je téma veliké a zasluhující si pozornost v některém z dalších článků.

Nedělat si  násilí je důležitější, než jíst 100% sugar&gluten free. Přílišný asketismus může mít opačný efekt. Ale to je individuální a na zvážení pro každého, kde má své silné stránky a co bude pro dotyčného ta nejlepší cesta. Na svých konzultacích nikoho netlačím do tvrdých omezení, obzvlášť když vnímám, že to není pro toho člověka ta správná cesta. S úplným klidem, protože dnes již vím, že strava není to jediné, na čem záleží.

Vztahy

Naprosto zásadní pro zdraví člověka jsou vyrovnané vztahy. Vztahy s ostatními, se sebou samým, i s něčím, co nás přesahuje.

V případě různých onemocnění vždy najdeme souvislosti v narušených vztazích. Když si to uvědomíme a začneme s tím pracovat, můžeme se uzdravit.

Pozitivní naladění

Když přijde na to, co říkáme, nebo co děláme, zajisté na tom záleží. Mnohem větší vliv na naše zdraví má ale to, jak se při tom cítíme. Když o něčem mluvíme, jsme s tím uvnitř sladěni? Opravdu si to myslíme a opravdu to tak cítíme? Mnohem více vadí mít dlouhodobý rozpor mezi našimi slovy, činy a pocity, než když si sem tam zdravě zanadáváme, protože zrovna prožíváme tak trochu depku. Určitě se vyplatí znát sílu pozitivního myšlení a pracovat s ní, ale nemusíme být non-stop happy, jak na „tripu“. O tom to není.

Vědecké studie mají své limity

Věda je skvělá záležitost. Ovšem ta věda, která je nám předkládána v mainstream-ových médiích, je dosti zmanipulovaná a omezená. K pochopení veškerých těchto souvislostí je třeba více času a osobní zainteresovanost každého člověka, kterého toto téma zajímá. Informací je naštěstí k dispozici už dost a kdo chce, ten najde. U mě byl prvotní impulz k hledání neustálý divný pocit, že je něco jinak. Každý rok objevuju nové a dost zásadní souvislosti – týkající se vědy-nevědy ve spojitosti se zdravím. Když by to nebyla cesta postupná, asi by to se mnou už šlehlo.

Věřte jen tomu, co vám osobně dává smysl a studie berte jen jako možnou pomůcku. Věřte, že na vše se dá udělat „vědecky vypadající studie“ a to jak „pro“, tak „proti“. Abychom si zachovali zdravou mysl a schopnost rozlišování, vyplatí se nám…

…funkční epifýza

Epifýza, neboli šišinka, je součástí mezimozku a také žláza s vnitřní sekrecí. Její důležitost není běžně doceňována. Produkuje mimo jiné melatonin (hormon mládí a dlouhověkosti) a to především v noci během spánku. Zdravá šišinka je důležitá pro naše duševně-duchovní zdraví. Je naším propojením s intuicí. Podpořit její funkce se dá kvalitním spánkem v co největší tmě, některými potravinami, meditací… Naopak melatonin je blokován fluorem, některými léky, alkoholem, kofeinem a dalšími látkami.

Každý má svoji cestu, za kterou si i sám zodpovídá

To je snad to nejdůležitější. Dokud toto nepochopíme, moc se neposuneme. Samozřejmě je důležité, umět si říct ve správnou chvíli o pomoc. Konečná rozhodnutí jsou ale vždycky jen a jen na nás.

Vše výše napsané berte prosím s nadhledem, věřte jen svým zkušenostem. Toto jsou zkušenosti mé a mohou se od těch vašich různě lišit. Přijdou-li vám však vhod, inspirujte se plnými doušky. Budu jen ráda.

 

Nový rok 2018 přináší svěží vítr do našich životů

A znovu poodhaluje touhu vylézt z té krabičky složené z dogmat a nesmyslů. Rozběhnout se s větrem o závod a nechat za sebou vše, co je nefunkční. Vyprdnout se na všechny ty strachy, co nás brzdí a kvůli kterým jsme to neudělali už loni, nebo předloni.

Začít nahlas říkat, co si myslíme. Láskyplně.

Žít podle sebe, i kdyby to bylo úplně jinak, než celý zbytek světa. Svobodně.

Tvořit a sdílet plody své tvorby. Společně.

„Být někým, kým nechcete být,
být s někým, s kým nechcete být,
dělat něco, co nechcete dělat,
to je základ lidského neštěstí.“

Osho

Toto je manifest odvahy. Pro všechny, kdo se ke mně přidají s jedním novoročním předsevzetím. Dělat malé krůčky (či rovnou kvantové skoky) mimo zažité vzorce směrem k jedinému: být více sám sebou. Je to totiž to největší, co můžeme v životě udělat – nejen pro sebe, ale i pro ostatní.

Citlivost není slabost. Skrytá síla, o které je dobré vědět.


Je to omezení i dar. Vysoká citlivost, v angličtině je tento fenomén známý jako Highly Sensitive Person (HSP). Možná jste se s tím pojmem ještě nesetkali, možná jo. Do určité míry se dotýká nás všech.

15-20 % lidí patří mezi zvýšeně citlivé jedince.

I pro ostatní je velmi praktické vědět, o co jde – protože HSP jsou jejich zaměstnanci, děti, sourozenci, rodiče, kamarádi či kolegové. Je-li někdo více citlivý, je pro něj důležité zjistit, že na to není sám. I proto tohle téma dnes otevírám.

Jestliže jsme HSP a pochopíme naše přednosti, můžeme je využít ve prospěch nás všech. A že je o co stát! Zásadní podmínkou, abychom to zvládli, je postarat se nejprve o své potřeby:

Více klidu, čas na zpracování vjemů, příroda, správná strava, tvůrčí činnost a lidé, kteří nás pochopí.

Kdo je to vlastně ten HSP

Tak především jde o lidi s velmi bohatým vnitřním životem. Furt něco zpracováváme. Navenek to může působit, že jsme zpomalení. Uvnitř to ale frčí. Nedokážeme dělat tolik věcí, co ostatní. V šíři záběru. Jenže to doženeme v hloubce. Kvalita vítězí nad kvantitou.

Vysoce citliví lidé se narodili s nerovovým systémem, který jim umožňuje vnímat a zpracovávat vnější i vnitřní podněty intenzivněji než ostatní lidé. Jedná se o výrazný a proměnlivý povahový rys.

30 % HSP jsou extroverti, 70 % introverti.

Citlivý introvert to nemusí mít vždy snadné. Ovšem vysoce citlivý extrovert – ten má opravdu „zajímavý a netradiční život“. Mohu potvrdit, patřím mezi ně. Potřebuje lidi, ale nesmí jich být moc. Potřebujete furt něco nového, ale ne moc. Hledá dobrodružství. Ale ne moc. Navíc nikdy neví dopředu, co bude moc. A tak je dobré, naučit se říkat „ne“. Jinak se zblázní.

Introvert není to samé jako vysoce citlivý člověk. Tyto pojmy se pouze překrývají. Introverti ani vysoce citliví lidé nepotřebují velké množství zážitků. Žijí totiž z vlastních myšlenek a fantazií. Spotřebovávají velké množství energie na uvažování a zpracování dojmů. Být vysoce citlivým extrovertem je neobyčejně náročné. Může docházet k frustracím, protože extrovertní citliví lidé chtějí být mnohem společenštější, než dokážou vydržet.

Někdy to vypadá, že HSP je věčně nespokojený bručoun, který si neumí užít život. Ve chvíli, kdy jsou však splněné určité podmínky, je to přesně naopak. Umí ocenit každou maličkost a radovat se z ní. Kytička, miminko, sluníčko, jůůůů. Úsměvy, pochvala. Jééé.

Tři výrazná rozlišovací kritéria, která jsou vlastní všem HSP

  • omezená zóna, v níž se cítí komfortně;
  • rychle dojde k předráždění, případně nadměrné stimulaci;
  • podněty a informace dlouho doznívají.

HSP vstřebává více vjemů a víc o nich přemýšlí. Má obzvláště jemnou nervovou soustavu, bohatou fantazii. Jeho harddisk se rychleji zaplní. Pro některé HSP může být náročné řídit auto, nebo být naprosto soustředěný někde, kde na něj útočí příliš mnoho vjemů.

Výhodou hluboké vnímavosti je zvýšená empatie. Pracuje-li s lidmi, dokáže nasát víc informací a to nejen ze slov. Taky se tím ale dříve vyčerpá.

Za vyšší empatii může vyšší koncentrace zrcadlových neuronů v mozku. Ty jsou zodpovědné za schopnost cítit to, co cítí druzí. Zachycují, zpracovávají a interpretují emoce druhých. Lidé se zvýšenou empatií tak mají vysoké pochopení pro činny druhých lidí.

Když je však HSP přetížen, může se chovat bezohledně a je to s ním pak náročné. Proto je lepší, když citlivý člověk takovým přetížení předchází.

HSP zvládnou pohlížet na jednu věc z mnoha různých úhlů. Bývají velmi kreativní. Patří sem mnozí spisovatelé, výtvarníci a myslitelé.

Komu se hodí znalost o fenoménu „Highly Sensitive Person“

Mít povědomí o HSP se hodí každému. Ale hlavně personalistům, manažerům, lékařům, učitelům, koučům, trenérům, podnikatelům, psychologům, rodičům a především – těm, kdo jsou sami HSP.

Být vysoce citlivý sebou nese zvládání náročných situací, do kterých se HSP často dostává. Jenže… mrkněte na seznam úžasných vlastností a potenciálu všech vysoce citlivých lidí.

Vlastnosti a potenciál HSP

  • Empatie a sociální cítění
  • Silné hodnoty
  • Vytříbené smysly a diferenciované vnímání
  • Svědomitost a zodpovědnost
  • Vysoká intuice a spiritualita
  • Inovační schopnosti a komplexní myšlení
  • Kreativita a umělecký talent
  • Schopnost nalézat řešení a jednat v krizi
  • Zvědavost a schopnost nadchnout se
  • Hloubka myšlenek a pocitů
  • Psychická a životní síla

Takže…. takovýto člověk je nepostradatelnou součástí každého týmu, který „to chce někam dotáhnout“. Máte-li ho v rodině, buďte na něj hodní, hýčkejte si ho a občas ho prosím i vyslechněte 🙂 A jestli jste se našli a patříte mezi vysoce citlivé jedince – nebojte se projevovat svoji citlivost – svět nás potřebuje přesně takové, jací jsme.

Jsem to já, nejsem to já?

Tápete, zda jste HSP? Zajímá vás toto téma více do hloubky? Chcete vědět, jak podpořit své zdraví, začít využívat své silné stránky a zlepšit celkově svůj život? Napište mi „zajímá mě téma HSP“ na [email protected]

Zdraví a síla citlivých lidí se dá podpořit mnoha prostředky – stravou, úpravou prostředí, pochopením ostatních lidí, prací, která odpovídá našim hodnotám… Dnešní svět potřebuje vizionáře, lidi s citem, „zjemňovače“ a „dolaďovače“.

Nutriční terapeutka: Počítání kalorií je přežitek. Jak to dělat jinak?

Stále si počítáte kalorie? Zapisujete si denní příjem a výdej do tabulek? Třeba i několik let. Když z toho máte dobrý pocit, funkci to asi splňuje. Jestliže vás to ale stresuje a nemáte s tím žádné výsledky – přestaňte to dělat. V tuto chvíli je totiž fér, abyste věděli – že ty čísla jsou tak trochu vycucaný z prstu.

Kolega Jirka o tom napsal sérii skvělých článků s názvem Calorie Counting Doesn’t Work. Neboli: Počítání kalorií nefunguje. Jak to?

Údaje o kalorických hodnotách jsou nepřesné

Ať už se jedná o kalorickou hodnotu na obalu potravin, nebo v kalorických tabulkách – není to přesné. Etikety potravin mají povolenou odchylku uvedené kalorické hodnoty. Způsob úpravy potravin v tom dělá další guláš. A co je nejdůležitější:

Každý z nás využije jiné množství kalorií – mj. záleží na stavu našich střev. Je plno hubených lidí, kteří jásají, jak dobře spalují, a cpou se dál sajrajty. Než přijde zdravotní problém. Když je někdo opravdu štíhlý, nemusí to nutně znamenat, že „dobře spaluje“. Třeba jen „špatně využívá“ – jeho tělo není schopno správně využít živiny ze stravy. To se dá řešit. Než se dostanete do začarovaného kruhu braní mnoha léků, vsaďte na přírodu a přírodní léčebnou stravu.

Protože, jak řekl Paracelsus, renesanční lékař: “Umění léčit pochází od přírody, nikoliv od lékaře.” Takže, není to jen o příjmu a výdeji, ale také o funkčnosti našeho trávení. Jednoduše – když jsme zdraví – lépe se nám udržuje štíhlá linie.

Jestliže i tak odhadnete kalorický příjem aspoň trochu přesně, je tu další problém.

Vliv potravin na náš metabolizmus je různý

  • některé potraviny nás nutí jíst více, jiné méně (vliv hormonů)
  • některé potraviny nás zasytí dříve, jiné skoro vůbec (tuk, bílkoviny a vláknina sytí lépe než rychle stravitelné sacharidy)

Počet spálených kalorií je také jen odhad

Různé fitness náramky, šlapadla a rotopedy jsou fajn. Ale počítejte s velkou nepřesností při pohledu na monitor se spálenými kaloriemi. Berte to spíš jako hru.

Jak Jirka uvádí v článku Calorie Counting Doesn’t Work – Calories-Out:

Údaje jako „hodina jízdy na kole spálí 700 kcal“ jsou postavené na měření výměny plynů, které mají až 45% nepřesnost. Nejpřesnější a nejdražší je přímé kalorické měření v hermeticky uzavřené komoře v laboratoři, které má odchylku jen 3,3 %. K tomu se ale běžný smrtelník nedostane.

Co funguje lépe než počítání kalorií

  • Naše strava by měla podporovat správnou hormonální rovnováhu v těle  – být co nejvíce přírodní, bez nadbytku cukru a zpracovaných obilovin. Některé „kalorické bomby“ a tučné potraviny mohou „paradoxně“ pomáhat v hubnutí a uzdravování. 
  • Jedním z důležitých hormonů je leptin, který řídí, kdy dostaneme hlad i kolik energie uložíme do zásob. Má vliv i na naše emoce.
  • Na výše zmíněné má vliv kvalitní strava a kvalitní spánek – ale nejen to, existuje mnoho dalších faktorů – potřebujeme například dostatek slunečního svitu, co naopak nepotřebujeme je elektrosmog, kterému jsme vystaveni více, než je zdrávo. V těchto a dalšíh mnoha oblastech se dá pracovat.

Kalorická hodnota potravin není úplná hloupost. Mít o tom nějaké povědomí se hodí. Jste-li výživový poradce. Upínat se pouze na kalorickou hodnotu je ale slepá ulička. Jsou důležitější a mnohonásobně účinnější faktory, které stojí zato mít na paměti. Celé by se to dalo nazvat jako zdravý životní styl. Ovšem ne ten s uškrcenými kaloriemi.

Cílem není přechytračit naše tělo čísly, ale dát mu prostor, aby fungovalo tak, jak je od přírody nastavené.

Pro ty z vás, kteří zápasíte s kaloriemi a změnou jídelníčku, máte nadváhu, zdravotní obtíže a nevíte kudy kam, nabízím pomocnou ruku.

Problémové partie: břicho-zadek-stehna. Netradičně, zato funkčně! Díl 3. – ZADEK A STEHNA

V předchozích dílech tohoto seriálu (1.2.) najdete informace, které fungují i na oblast stehen a boků. Přečtěte si je. V dnešním, posledním díle tedy přicházejí na řadu hýždové partie. A taky celkové shrnutí, jak si počínat, když chceme být krásní a zdraví.

Zadek, boky, stehna – jejich tvar a velikost ovlivňuje více faktorů. Není to jen genetika, nebo jenom strava a cvičení. Přestože máme určité predispozice, lze s tím hodně udělat. A cesta by to měla být veskrze příjemná, bez urputného boje.

Ať už máme stehna příliš objemná, nebo zadek příliš ochablý, dostáváme se zase k tomu, co jsem psala už minule. Nejkratší cestou ke kráse je správné postavení kostí a svalů na těle. Vše je propojené. Málokdo ví, že je to i základem principu tvorby a odstranění vrásek na obličeji. Ale o tom jindy.

Genetika

Máme dané přírodou určité predispozice, nejen tělesné, ale i mentální. To, čemu se věnujeme, se odráží na vzhledu našeho těla, a tak např. baletka bude mít jiné proporce než plavkyně. Náš ideální vzhled je v souladu s našimi silnými stránkami. Běžný život však často přispívá k různým tělesným dysbalancím a pak se nám ukládá tuk na některých místech o hodně víc, než by musel. Na bocích, stehnech, břiše… Tělesné tekutiny neproudí tak, jak fyziologicky mají. Co s tím? Osobně doporučuji začít od důkladné analýzy těla.

Tuk na bocích? Možná máš posunutou pánev!

Naše tělo funguje na principu řetězení. Překlopená pánev souvisí nejen s ochablými a zkrácenými svaly, ale také s krční páteří. Problém na jednom konci páteře se ukáže  postupně i na druhém konci. Tělo se snaží vše vyrovnávat. Dobrá zpráva je, že to platí i pro nápravná řešení. Začneme-li pracovat na jednom konci, upraví se i druhý konec.

Při nesprávném postavení pánve dochází i ke změnám tvaru našich boků. Pánevní kosti mohou měnit strukturu měkkých tkání, utlačují krevní a lymfatické cesty, vytváří svalové kapsy, kde se hromadí mezibuněčné tekutiny a tuk. Pouhou změnou polohy pánve můžeme nastavit volný průtok tekutin a odstranit tak přebytečná kila. Dojde k prokrvení a tím i k regeneraci a vyživení nejen pokožky, ale i kyčelních kloubů. Ty jsou při nesprávné poloze pánve nadmíru zatěžované a trpí.

Možná vás překvapí, že stav, který vidíte na na mém náčrtku, není pouze genetický. Tedy přesněji, příčina s genetikou souvisí, ale na té se dá zapracovat. Ty faldy na bocích se dědit nemusí! Co překvapí ještě víc, že to celé souvisí nejen s pánví, ale i problematickým krkem. Vystouplý sedmý obratel totiž kompenzuje vystrčený zadek (hyperlordózu, překlopenou pánev). Koho to zajímá, pro více info v této oblasti běžte tudy.

Odsátí tuku? Rada za milión – nedělejte to!

Raději hledejte skutečnou příčinu problému. Až ji nadete, zaměřte se na řešení. Dlouhodobé řešení. Jasně, že náprava bude trvat déle než chirurgický zákrok. Rozhodně to ale bude levnější a s lepším výsledkem. A taky si nezničíte zdraví. Jakmile vám někde odsají tuk, buďte si jisti, že se vám brzy začne hromadit jinde a nebude to vůbec pěkné. Po internetu lítá mnoho zkušeností, proč do toho fakt nejít.

„Každý chirurgický zákrok je zásah do fungování krevního, lymfatického a nervového systému. Zničené kapiláry, ucpané lymfatické cesty a uzliny, fibrózní tkáň a srůsty se nám vymstí v podobě otoků, bolesti a následných nemocí.“ Xana Bati

Celulitida

Jednoduše jde o narušení průtoku tekutin v těle. V místech, kde se „pomerančová kůže“ objevuje, není normální buněčná výživa. Opět se dá využít více technik, nejlépe jejich komplex spolu se zdravou výživou a správným cvičením. A opět má na to vliv i postavení pánve. Skvělou podporou pro odstranění tohoto, nejen estetického, problému je baňkování. Mimochodem, baňkování je skvělá záležitost. Funguje na modelaci těla, obnovu kapilár, zlepšení výživy pokožky a svalů… No prostě… někdy o tom napíšu víc.

Strava

Chceme pěkný zadek, štíhlá stehna…. ano, i strava je hodně důležitá. Ale není to pouze o kaloriích. Mnohem důležitější je:

nebránit správnému metabolismu a udržovat si hormonální rovnováhu v těle – jednoduše: nechat tělo dělat svoji práci.

Jak? Tím, že budeme jíst přirozené potraviny. Jako zdroj energie zařadíme zdravé tuky, nejen sacharidy (i když i ty mají své využití samozřejmě). Nebudeme pak tolik provokovat inzulín. Například. Tudíž si i do budoucna udržíme mnohem snáze štíhlou linii. Mimo jiné. Pár příkladů, co pro naše tělo není přirozené – přemíra cukru, umělá sladidla a umělá barviva, ztužené tuky, odtučněné potraviny, pečivo z bílé mouky a droždí, a další.

O stravě píšu podrobněji v jiných článcích, a taky to řešíme hlouběji s klienty na konzultacích. Individuálně – protože to je individuální záležitost.

Cvičení a pohyb

Základem je přirozený pohyb. Tedy chůze, ideálně v přírodě. Jestliže chceme zařadit další cviky, tak je to chválihodné a velmi to doporučuji. Začala bych těmi, které působí na srovnání těla do jeho gravitační osy a napravují tělesné deformace. Tím rozběhneme lepší fungování tělesných struktur a rozproudíme tělesné tekutiny. To vede k zeštíhlení, úpravě usazeného tuku, vyhlazení pokožky. No a hlavně ke zdraví.

Skvělým tukožroutem a zpevňovačem (nejen) zadku je kettlebell swing. Naučte se ho ale pod odborným vedením. Skvělé jsou i další komplexní cviky – dřepy, mrtvé tahy… Naopak méně účinná jsou různá zakopávání a jiné izolované cviky, co jsou běžně k vidění v posilovnách.

V každém případě nezapomeňte, že posilovat s jakoukoliv zátěží bychom měli jen správně postavené tělo. Jinak prohlubujeme své deformace.

Co je esencí, chceme-li mít harmonické tělo, aneb shrnutí všech tří dílů série o problematických partiích

Zjistit, jak na tom jsme – z hlediska tělesných deformací, nadváhy, apod.

Zaměřit pozornost na to, jak chceme vypadat a cítit se.

Najít funkční možnosti, jak individuálně pracovat a začít. Viz dále.

Dobře jíst a dobře spát – kvalitní strava a spánek napomáhají hormonální rovnováze v těle. A to se vyplatí! Např. hormon leptin řídí, kdy dostaneme hlad i kolik energie uložíme do zásob. Má vliv na záněty v těle i na to, zda dostaneme neovladatelnou chuť na sladké.

Hýbat se podle svých současných možností.

Vykašlat se na rychlé a dlouhodobě nefunkční zásahy (liposukce apod.)

Zavést funkční zásahy (např. funkční cviky, práce s „obalem těla“, baňkování a další)

Vědomě oceňovat naše tělo, jako skvělý funkční systém, který chceme podporovat v jeho zdravém fungování.